|
|
Hliněná omítka (lepenice) na dřevěné konstrukci tradičních staveb: příprava, aplikace a údržba
Novotný, Martin
Předkládaná metodika podává pracovní návod na výrobu a provedení hliněné omítky (lepenice) u roubených případně i vyplétaných stěn. Při získání potřebného řemeslného fortelu je přeložený stavební postup v rámci rukodělné výroby velmi efektivní. Předkládaný pracovní postup je určen pro aplikaci dvouvrstvé kotvené i nekotvené hliněné omítky (lepenice). Kdy kotvená omítka je aplikována na kotevní rastr, vytvořený na stěnové konstrukci pomocí dřevěných kolíčků, zaražených do trámů srubu. Nekotvená omítka je aplikována přímo na stěnu, bez kotvícího rastru. Omítka je aplikována ve dvou vrstvách, přičemž první (hrubá) obsahuje delší částice organického původu (plevy, řezanou slámu). V praxi při provádění replik a kopií objektů budovaných roubenou technikou a opatřených hliněnou omítkou se jeví níže popsaný postup jako účinný. Hliněná omítka je ochrannou i ozdobnou vrstvou na stěnách.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Struktura a funkce transmembránových proteinů ABCG2
Vávra, Jiří ; Mančíková, Andrea (vedoucí práce) ; Novotný, Marian (oponent)
Transportní proteiny ABCG2 (ABCP/MXR/BCRP) vytvářejí homodimery v plazmatické membráně a hrají zde důležitou roli v transmembránovém přenosu řady molekul. Jsou zásadní pro funkci ledvin, tenkého střeva, placenty a hematoencefalické bariéry, kde plní zejména exkreční funkci, zajišťující ochranu buněk před toxickými látkami, kumulací xenobiotik a v neposlední řadě se podílejí na regulaci metabolismu kmenových buněk. Bakalářská práce shrnuje poznatky o funkci ABCG2 proteinů a jejich fyziologické roli v organismu savců a člověka. Klíčová slova: ABCG2, BCRP, membránové transportéry, mnohočetná léková rezistence (MDR),rodina ATP vázajících kazet
|
|
|
Význam dlouhých nekódujících RNA v rostlinách
Klodová, Božena ; Honys, David (vedoucí práce) ; Novotný, Marian (oponent)
Dlouhé nekódující RNA (lncRNA) jsou transkripty o délce větší než 200nukleotidů s nízkým kódujícím potenciálem. Jedná se o skupinu regulačních ribonukleových kyselin (RNA) zatím v raném stádiu poznání, nicméně s potenciálně širokou rolí napříč organismy a biologickými procesy. U živočichů bylo popsáno několik regulačně významných lncRNA a jejich význam roste mimo jiné i v souvislost s mnohými nádorovými onemocněními. Přestože mnohé dlouhé nekódující transkripty byly odhaleny, jejich konkrétní mechanizmy působení zůstávají neznámé. U rostlin se výzkum soustředí převážně na ekonomicky a zemědělsky významné plodiny jako je rýže, kukuřice nebo sója. Jedná se ale zatím jen o omezené množství experimentálně ověřených transkriptů. Nicméně se zdokonalováním sekvenačních a bioinformatických metod začíná být významnost role lncRNA v mnohých biologických procesech (např. rozmnožování či rostlinné rezistenci k patogenům) naprosto zjevná. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní znalosti o dlouhých nekódujících ribonukleových kyselinách (lncRNA) s důrazem na jejich roli v rostlinách a taktéž se detailněji zabývá současnými problémy a nastiňuje budoucí potenciál výzkumu lncRNA.
|
|
|
Coevolution of cytokines from the interleukin 10 family and their receptors
Harazim, Markéta ; Schneider, Bohdan (vedoucí práce) ; Novotný, Marian (oponent)
Rodina interleukinu 10 (FIL-10, family of interleukin 10) je důležitá skupina cytokinů regulující imunitní odpověď různého charakteru, od protizánětlivé odpovědi interleukinu (IL) 10, přes reakci regulující imunitní odpověď v epitelech podrodiny IL-19, IL-20 a IL-24 k IL-22 a IL-26, které ovliňují imunitní odpověď při infekcích. Celá rodina je příbuzná interferonům (IFN), z nichž několik (interferony λ) je zařazováno do FIL-10 z důvodu funkčních a strukturních podobností s členy FIL-10. Interleukiny této rodiny používají k signalizaci několik podjednotek receptorů, které v různých kombinacích a při vazbě různých interleukinů vyvolávají rozdílnou imunitní odpověď. Proteiny FIL-10 jsou produkovány již v evolučně velmi starých organismech jako paryby, proto studie předpokládala, že koevoluce probíhající mezi cytokiny této rodiny a receptory je detekovatelná v sekvencích genů a následně jimi kódovaných proteinů. Pomocí statistických metod studie popisuje evoluční vztahy v rámci FIL-10 a ve skupině jejich receptorů, Zaznamenali jsme koevoluci mezi některými studovanými interleukiny a jejich receptory. Evoluce IL10RB, sdíleného napříč proteinovou rodinou je zřejmě řízena evolucí IL-10, evoluce receptoru IL20RB, sdíleného IL-19, IL-20 a IL-24 je ovlivněna evolucí IL-20, koevoluce s IL-19 a IL-24 je ve většině...
|
|
|
Odkud se berou objekty?
Novotný, Michal ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Kolář, Martin (oponent)
Navrhovaná práce se pokouší shrnout výklad pojmu objekt v teorii amerického filosofa Graham Harmana, kterou nazývá Objektově orientovanou ontologií, stejně jako dalších hlavních pojmů jako je realismus, esence, čtyř-rozměrnost objektu, uzavírání se objektu, intencionalita, koncepce času a prostoru, emanace a dalších. Pokouší se o určitou genealogii těchto pojmů u dalších autorů (Kant, Schopenhauer, Nietzche, Merleau-Ponty) a následné srovnání s tím, jak je užívá Harman. Cílem je vytvořit určitý kritický rozbor Harmanovy koncepce objektu a teorie spekulativního realismu a poukázat na případné další přístupy ke klasickému subjekt-objektovému rozvržení.
|
|
|
Impact of protein transmembrane domains on membrane organisation
Šljivnjak, Erna ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Novotný, Marian (oponent)
Plazmatická membrána není statická, ale dynamická struktura, stále měnící svoji organizaci a lokální vlastnosti. Interakce mezi stavebními prvky plazmatické membrány a vnějšími faktory jsou zodpovědné za její dynamičnost. Pracuji s literaturou, která popisuje interakce mezi transmembránovými proteiny a lipidovými membránami a jejich důsledky. V práci diskutujii vliv délky a sekvencí transmembránových domén proteinů na navýšení, respektive snížení, tloušťky plazmatické membrány, nebo třídění a shlukování proteinů. Dále je naznačena role proteinů v různých modelech organizace plazmatické membrány. Na závěr poukazuji na nedávno objevený vliv hrubého povrchu TMD na lokální mobilitu a organizaci lipidů. Všechna shrnutá data jsou důkazem významu detailního porozumění TMD, jejich vlastností a vztahu k okolním lipidům membrán. Klíčová slova: membrána, protein, transmembránová doména, hydrofobní neshoda, třídění proteinů, modely organizace plazmatické membrány
|
|
|
Effects of phosphorylation on 3D conformation of proteins
Tomčalová, Brenda ; Novotný, Marian (vedoucí práce) ; Vymětal, Jiří (oponent)
Fosforylace je jedna z nejrozšířenějších proteinových posttranslačních modifikací. Pochopení funkce a regulace fosforylace je významné pro diagnózu a léčbu mnoha onemocnění. Tato práce shrnuje studie analyzující fosforylace pomocí bioinformatických nástrojů na velkých datových souborech. V této práci jsou popsány obecné principy, jak fosforylace ovlivňuje fyzikálně-chemické vlastnosti proteinů. V prvních dvou kapitolách jsou nastíněny evoluční zákonitosti, funkce a regulace proteinových kináz a fosfatáz. Ve třetí kapitole se práce zaměřuje na rozložení fosforylačních míst proteinů napříč různými organizmy (rostlinnými a živočišnými). Poslední kapitola se věnuje shrnutí dnešních poznatků o alosterickém a ortosterickém efektu fosforylace a vlivu fosforylace na 2D a 3D strukturu proteinů.
|
|
|
VR interaktivní aplikace
Novotný, Miroslav ; Tóth, Michal (oponent) ; Milet, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této práce je nastudovat virtuální realitu a aspekty vývoje pro tuto platformu. Dále také vybrat a nastudovat vhodné prostředí pro vývoj aplikace a zjistit a vyzkoušet možnosti a omezení, které s touto platformou a prostředím souvisí. Závěrem pak navrhnout aplikaci s využitím nabytých znalostí. Navrženou aplikaci posléze implementovat a otestovat.
|
|
|
Analýza délky brzdné dráhy a středního zpomalení traktoru Zetor Forterra s přívěsem BSS10 v závislosti na zatížení přívěsu
Novotný, Michal
Diplomová práce se zabývá analýzou a komparací brzdné dráhy a brzdného zpomalení traktoru Zetor Forterra 12441 a taženého přívěsu BSS 10 v závislosti na jeho hmotnosti. Pro komplexnější analýzu bylo také v průběhu brzdných zkoušek provedeno měření tlaku vzduchu před a za zátěžovým regulátorem tlaku vzduchu přívěsu. Součástí práce je i popis současných brzdových systémů vozidel, metod provádění brzdných zkoušek a legislativních požadavků na zkoušení brzd. Dále je zde popsána metodika vlastních komparačních zkoušek a jejich specifikace. Měřením dosažené hodnoty jsou konfrontovány s legislativními předpisy platnými jak do konce roku 2015, tak i s předpisem nově platným od 1. 1. 2016. Z analýzy naměřených hodnot vyplývá, že se zvyšující se hmotností nákladu přívěsu dochází k prodlužování brzdné dráhy soupravy.
|
host ::
RSS.