|
| |
|
| |
|
|
Co je to - fenomenologie? K nevyhnutelnosti sporu mezi Husserlem a Heideggerem
Kvapil, Ondřej ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Vycházejíc z výslovné polemiky obou protagonistů nad formulací hesla 'Fenomenologie' pro Encyklopedii Britanniku, práce zachycuje spor mezi Husserlem a Heideggerem v momentě, kdy dospívá do otevřeného střetu. Na hlavních otázkách, nad kterými ke střetu došlo, demonstruje, že a) spor mezi Husserlem a Heideggerem nespočívá na vzájemném neporozumění, ale že je to spor věcný a principiálně nevyhnutelný; a že b) vůdčí intence obou klasických podob fenomenologie jsou nejen nesmiřitelné, ale v rozhodujících ohledech přímo protikladné.
|
|
|
Iluze a illusio: Genealogie morálky
Adamec, Jan ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Iluze a illusio: Genealogie morálky Text za využití pojmu illusio a jeho korelátu iluze, jež tvoří jádro sociologické koncepce člověka Pierra Bourdieho rozebírá po jednotlivých esejích Nietzscheho analogické pojmy. Illusio jako centrální pojem teorie je propletencem pojmu spoelčnosti, těla a hodnoty. Interpretce z poheldu sociální kocnepce člověka implikované v illusio zkoumá specifičnost Nietzscheho propoejní těla, hodnoty a spoelčnosti v Genealogii morálky. Interpetace rozkrývá Genealogii morálky jako koncipující animálního člověka navzdory násilným umrtvujícím technikám socializace a ukazuje návazné utopické projekty vypořádaní se s propastnou myšlenkou. Kdy Nietzscheho myšlení vyjevuje sociologickou koncepci neblahého conditio humana zrcadlící jeho vlastní propsastnou myšlenku. Kdy je na jedné straně člověk zapleten do kruhu symbolického násilí a na druhé sociálně zmrzačeným zvířetem, přičemž překvapivě obě situace jsou ve výslekdu překonávány způsoby oddělení se od společnosti, jednou vytvořením utopické sociální jednotky a pdoruhé harmonickou integrací sociálních výdobytků s animálním jádrem člověka navzdory společnosti.
|
|
| |
|
|
Svobodný duch v díle F. Nietzscheho
Hostašová, Jana ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Cílem této práce je rozbor, charakteristika a zdůraznění figury svobodného ducha v Nietzschově díle Lidské, příliš lidské I a Lidské, příliš lidské II. Primární snahou bude ukázat svobodného ducha jako ucelený koncept, ve kterém se navíc sbíhají Nietzscheho důležitá témata, kritika náboženství, metafyziky a kultury, důležitost vývoje a výchovy. Na figuře svobodného ducha vykreslím Nietzscheho vizi budoucnosti a popíšu cesty, které k ní vedou. V první části práce se zaměřím na vznik svobodného ducha s důrazem na "velké odpoutání" a na poměry, ze kterých vychází, především na kontrast s duchem vázaným. Centrálním motivem poté bude význam kultury, důležitost jejího vývoje a stupňování a její provázanost se svobodným duchem. Závěr práce je věnován působení svobodného ducha, jeho úkolům a možnostem a významu, který má pro ducha nevázaného. Nevázaného ducha představím jako praktickou realizaci Nietzscheho myšlenek a budu k němu směřovat svůj výklad. Důležitou součástí práce je ukázat Nietzscheho myšlení jako zaměřené na zkoumání a pozorování člověka, které má vést k jeho prospěchu a zušlechtění, a to nejen k růstu jeho individuality a samostatnosti, ale i k posílení radosti, vlídnosti a přátelství. Klíčová slova: svobodný duch, vázaný duch, nevázaný duch, kultura, vyšší kultura, výchova
|
|
| |
|
|
Motív slobody u Heideggera v rokoch 1927-1930
Dubovec, Marcel ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Mitterpach, Klement (oponent) ; Muránsky, Martin (oponent)
DUBOVEC, M.: Motív slobody u Heideggera v rokoch 1927-1930 Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, Pracoviště oboru Německá a francouzská filosofie Predkladaná dizertačná práca sa zaoberá pojmom slobody u Heideggera v rokoch 1927-1930. V práci je kladená dôležitá rozličnosť fundamentálne-ontologického pojmu slobody voči tomu transcendentálnemu. Rozvinutie tejto rozličnosti je sledované na pozadí premeny ontologickej diferencie do jej troch podôb: diferencie bytia súcna (existenciálny spôsob), rozličnosti bytia a súcna (transcendentálny, resp. metontologický) a kozmologická diferencia ako diferencia medzi vecou a svetom (fenomenologická metafyzika). Centrálnym výrazom rozličnosti je možnosť hlbšieho porozumenia slobode mimo jej existenciálne štruktúry koncentrujúcich sa v spôsobe autentického existovania. Transcendentálny pojem slobody je bytnosťou dôvodu v kontexte transcendentality a sveta, a ako taký je zároveň i základom existenciálnej slobody. K poukázaniu na túto hierarchickosť je explikované Heideggerovo vyrovnanie sa s Kantovým pojmom slobody ako spontaneity, ktorá sa ako špecifický spôsob kauzality taktiež zakladá v transcendentálne chápanej slobode. Medze hierarchického myslenia sa ukazujú v význačnosti slobody pre bytnosť pravdy, ktorá zas odkazuje k vnútornej premene...
|
|
|
Filosofické úvahy o umění a pravda
Poláková, Markéta ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Záměrem práce je sledovat téma umění (především hudby) a jeho souvislostí s pravdou a vůbec snaha postihnout to, co je onou pravdou myšleno. V tom se však odhaluje skutečný a nemalý cíl, který si práce klade: pozorně vnímat všechny otázky, jež se v souvislosti s uměním a pravdou vynořují, zachytit je a pokoušet se nacházet jejich patřičné filosofické zodpovězení. Práce vychází z rané filosofie Friedricha Nietzscheho, s přihlédnutím k jeho inspirátorům: Arthuru Schopenhauerovi (dotkneme se i vlivu Kantovy filosofie na Schopenhauerovo učení) a hudebnímu skladateli, v jisté době i Nietzscheho osobnímu příteli, Richardu Wagnerovi. Toho tato práce představí z jeho méně známé stránky filosofické a spisovatelské. Ukáže se, že ony vynořující se otázky se dotýkají například témat jako: abstraktní rozumovost a řeč v kontrastu s uměleckou tvořivostí a přímým prožíváním, subjektivita či objektivita v umění, zvláštní povaha filosofie, existenciální otázky a otázky vyššího smyslu lidského života. Klíčová slova: hudba, umění, pravda, emoce, rozum, mýtus, drama, tragédie
|
|
|
Myšlení psychedelického
Michalik, Tadeáš ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
1 Abstrakt V této práci si pokládáme otázku, zda je možné myslet ‚psychedelické', aniž bychom ho označovali za jiné, imaginární, fantaskní či nereálné, a aniž bychom ho mysleli jako zvláštní ‚oblast' náležející lidské zkušenosti. Pokoušíme se psychedelickou zkušenost vztáhnout k prosté lidské zkušenosti a obě tyto modality zohlednit skrze tytéž motivy. Zohledníme-li zkušenost jako skrze své meze se otevírající a v těmito mezemi vymezených dimenzích se rozehrávající vazbu přítomnění-postřehování, pak psychedelické můžeme zohlednit skrze od meze odvozeného motivu vrstvy. Sledováním k prosté lidské zkušenosti se vztahujících fenoménů vyčasení, vyladění a vyjasnění se dostáváme k fenoménu vymykání, který je přechodem od prosté lidské směrem k psychedelické zkušenosti, kdy se dimenze zkušenosti vymykají ze své svornosti. Dále se věnujeme psychedelickému fenoménu prostupování, kdy se svorné či vymknuté dimenze lidské či jiné než lidské zkušenosti rozehrávají ve své vrstvenosti, skrze rozsvěcení a pohasínání vrstev, zprostupňování a kamenění prahů, a skrze jejich lucidní prostupování, které je vskutku psychedelickým. Klíčová slova: psychedelika, halucinace, lucidita, práh, dimenze, biomediátor, svornost, prostota, skvění, jas, prostupování.
|
host ::
RSS.