|
|
Renesanční podoba mělnického zámku
Čermáková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
SHRNUTÍ: Renesanční podoba mělnického zámku Bakalářská práce - Lucie Čermáková Podoba mělnického zámku se vyvíjela po staletí. Nejedná se o zámek postavený v renesanční době, ale jeho nejvýraznější přestavba spadá do renesančního období. V renesanční době byl půdorys zámku do tvaru písmene L. Zástavní držitel Zdislav Berka z Dubé se zasloužil o nejrozsáhlejší úpravy zámku v polovině 16. století. Investoval značné sumy peněz do výstavby severního arkádového křídla a do sgrafitové výzdoby nádvoří. Stavební úpravy proběhly mezi lety 1542 až 1554/ 1555, kdy se předpokládá jejich ukončení. Úpravy nám napomáhají datovat dochované účty a také letopočty 1553 a 1554 vyryté ve sgrafitové výzdobě. Sgrafita vznikla ve spojitosti s novou výstavbou severního křídla a schodišťové věže a datují se do stejného období. Dlouhou dobu byla mělnická sgrafita považována za nejstarší datovanou sgrafitovou výzdobu. Dnes však známe starší příklady datovaných sgrafit, což ovšem nic nemění na faktu, že mělnické arkády i jejich výzdoba patří k jedněm z nejstarších. Uspořádání mělnických arkád nemá v Čechách obdoby. Písemné prameny nás však o jménu jejich architekta ani stavitele neinformují. Na základě formálních podobností a při uvážení jejich datace se jako možný inspirační zdroj objevuje zámek Kaceřov. Ani u Kaceřova nám však jeho...
|
|
|
Grafická díla Albrechta Altdorfera po roce 1520 ve sbírkách NG v Praze
Kadlecová, Žaneta ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Žaneta Kadlecová Resumé Grafická díla Albrechta Altdorfera po roce 1520 ve sbírkách NG v Praze Bakalářská práce pojednává o grafických dílech Albrechta Altdorfera po roce 1520 ve sbírkách Národní galerie v Praze. Cílem této práce je nastínit situaci v Podunají na přelomu 15.-16. století a tvorbu tzv. Podunajské školy. Představí osobnost Podunajského umělce Albrechta Altdorfera jako mistra všestranného nadání a člověka vysokého společenského postavení. Tvorba tohoto umělce zůstává v Čechách poněkud opomíjena a stojí tak převážně mimo zájem historiků umění. I většina německých prací, které se zabývají tvorbou tohoto umělce je zaměřena na malířskou produkci mistra a proto jsou grafická díla v jeho celoživotní tvorbě poněkud upozaděna. Zvláštní zřetel je zde kladen na jeho grafickou tvorbu miniatur po roce 1520 ve sbírkách Národní galerie v Praze se záměrem objasnit způsob grafického zpracování zobrazených námětů a poukázat na proměnu stylového vývoje miniatur. Stěžejní kapitolou je zde katalogová část s nově vypracovanými katalogovými hesly, které představí řadu grafických děl, které jsou evidovány Národní galerií v Praze pouze se základními informacemi o rozměrech a současném stavu. Bakalářská práce je završena objasněním významu jeho celoživotní tvorby v kontextu Evropského umění a nejvýraznějších umělců...
|
|
|
Zámek Kratochvíle - štuková a malířská výzdoba
Rabenhauptová, Hana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Hana Rabenhauptová - Zámek Kratochvíle - štuková a malířská výzdoba Bakalářská práce, Zámek Kratochvíle - štuková a malířská výzdoba, mapuje a popisuje současný stav štukových reliéfů, nástěnných a nástropních maleb a maleb v exteriéru. Autorka se pokusila jednotlivé výjevy popsat tak, jak jsou dnes k vidění, z jakých částí a figur se skládají, a co se již dochovalo pouze v neidentifikovatelných fragmentech. U většiny reliéfů i maleb dohledala z literatury jejich ikonografii a připomněla několik významných předloh, podle kterých na Kratochvíli výzdoba vznikala. Shrnula restaurátorské práce, které na Kratochvíli probíhaly, a které výrazným způsobem změnily prezentaci zámku. Během posledních třiceti let Kratochvíle prošla zásadními opravami, které jí navrátily původní lesk. Restaurátorské práce probíhaly velmi citlivě a šetrně k původnímu umění jak štukovému tak malířskému.V práci je také zahrnuta stručná historie o zámku Kratochvíle. Krátce se zmiňuje o staviteli Zámku Kratochvíle Baltassaru Maggim z Arogna, o Antoniu Melanovi, který vytvořil nádhernou štukovou výzdobu a také o malíři Georgu Widmannovi. renesance zámek Kratochvíle malba štukový výzdoba restaurování
|
|
|
Pozdně gotické nástěnné malby žirovnického hradu
Chalupná, Romana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé bakalářské práce Tato práce pojednává o pozdně gotických nástěnných malbách žirovnického hradu, které vznikly v době, kdy toto panství vlastnil Václav Vencelík z Vrchovišť. Tento původně kutnohorský měšťan Žirovnci zakoupil roku 1485 a za pomoci svých finančních prostředků se snažil také vstoupit do společnosti českého panského stavu, ten jej však patrně nikdy nepřijal. Výzdoba jíž se v této práci zabývám se nachází ve třech místnostech v patře jižního traktu hradu. Zbytky maleb se nacházejí také na vnější stěně vnitřního nádvoří. V druhém patře jižního křídla se dříve nacházel Hodovní sál, zdobený malbami ze stejné doby. Tato místnost však byla zničena požárem roku 1964. Malby byly odkrývány a restaurovány od počátku 20. století, poslední zásahy proběhly v roce 2001. Výzdoba kaple je datována k roku 1490 nad obrazem Madony. Malby této místnosti jsou nejlépe dochovanou částí výzdoby. Nachází se zde výjevy z Christologického cyklu ( Getsemanská zahrada, Ukřižování, Poslední soud) z Mariánského cyklu ( Zvěstování, Madona na půlměsíci), světci a světice řazené podle hierarchií. Malby v Zelené světnici mají prezentovat donátora maleb jako příslušníka šlechty a ukázat jeho znalosti dvorské kultury. proto jsou zde vybrány náměty typické pro toto prostředí v pozdním středověku. Jsou to alegorie rytířských...
|
|
|
Motiv melancholie v 16. a na počátku 17. století
Bouček, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
JAN BOUČEK: Motiv melancholie v 16. a 17. století Resumé (česká verze) Motiv melancholie v 16. a na začátku 17. století Předkládaná práce se pokouší v hrubých rysech zmapovat základní způsoby zobrazování motivu melancholie ve výtvarném umění v 16. a na počátku 17. století. Důraz je kladen především na personifikace nebo alegorie melancholie, které více či méně vycházejí z dobových teoretických úvah. Antičtí filosofové jako byl Platón a Aristoteles položili ve svých dílech základ k chápání melancholie jako stavu na pomezí šílenství a geniality. Středověk následně tyto úvahy obohatil o propojení melancholie s astrologií. Melancholik se tak dostává pod vlivu planety-božstva Saturn. Odtud pak plynou četná zobrazení takzvaných Saturnových dětí, na kterých jsou zachyceny alegorie řemesel a povolání tradičně přisuzovaných melancholikům. Častá zobrazení mytologického motivu Saturna, který požírá své děti, jsou na základě toho symbolem rozporuplné povahy melancholiků zmítajících se mezi božskou genialitou a šílenstvím. V 15. a 16. století jsou tyto představy oživeny florentskými humanisty a zejména postavou Marcilia Ficina, který je spojil do komplexní teorie melancholie. Díky ní přestalo být výtvarné umění chápáno podle staré tradice jako řemeslo a bylo povýšeno mezi vyšší, svobodná umění. Umělci tak byla...
|
|
|
Rostislav Novák
Bartášková, Klára ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Klára Bartášková Rostislav Novák bakalářská práce Bakalářská práce je pojata jako monografie a pojednává o životě a díle současného českého umělce Rostislava Nováka. Zvláštní pozornost je věnována Novákově školení v dílně Victora Vasarelyho a grafickým technikám obecně, především v kombinaci s fotografií. Životopisná fakta jsou sledována v kontextu s dobovým režimem, který Novákovu tvorbu do značné míry ovlivnil. Samostatný oddíl tvoří umělcovy zakázky pro architekturu. Největší pozornost je věnována posledním dvaceti letům Novákovy dosavadní tvorby, jelikož toto období je malířovým nejplodnějším. Klíčové pojmy: Současné české umění - české umění 2. poloviny 20. Století - pop-art - moderna - grafika
|
|
|
Sakrální předměty dvorského uměleckého řemesla Rudolfa II. - typy a ikonografie
Slanina, Ondřej ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Dvorský, Jiří (oponent)
When Emperor Rudolf II. moved to Prague with his court, city became one of the most important centers in Europe. The cultural aspirations of the new Emperor led to organizing a large collection with the great things from categories artificialia, naturalia, scientifica and to invitation of extraordinary craftsmen from the whole Europe. Masters of art and crafts were also invited on special decrees. Masters of art and crafts made very specific types in sacred way. Firstly there were small home altars with original commessi made by family of Castrucci and Miseroni in combination with other materials and cooperation with the other craftsmen. Further there were portrait medals by family of Abondio, gems - first of all by Ottavio Miseroni and Alessandro Masnago with assemblys by Jan Vermeyen and Andreas Osenbruck, commessi di pietre dure with sacred themes in fantastic and real landscapes by Castrucci family, plaquettes by Paulus von Vianen, statues by Ottavio Miseroni, chalices, crucifixes and monstrances. There were also very important handstones (handstein) with the sculpture solution of origin material with sacred themes. Further Emperor very appreciated original mosaics from various kinds of exotic birds with sacred themes from Mexico. This type of work has iris effect. There were also very important...
|
|
|
Krajinářství v tvorbě Roelanta Saveryho a jeho přínos pro českou malbu
Švrčinová, Šárka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Krajinářství v tvorbě Roelanta Saveryho a jeho přínos pro českou malbu Švrčinová Šárka V období přelomu 16. a 17. století převládal v Čechách manýristický výtvarný názor a formovalo se realisticky ztvárněné krajinářství. Tehdy přijíždí do Prahy Roelant Savery, aby se přidal k početné kolonii umělců, kteří pracovali pro císaře Rudolfa II. Mladý Savery tvořil v návaznosti na styl svých předchůdců Pietera a Jana Brueghela st. Umělec v Praze tvořil od roku 1604 a vyzkoušel několik žánrů, především se věnoval krajině, záznamům pražských uliček, domů a také jeho okolí. Rudolfa zaujal především svým neidealizovaným, autentickým a velmi působivým ztvárněním, snad právě proto jej vyslal na studijní cestu do divoké přírody Alp, aby zaznamenal její krásy. Díla vyjadřují autorovu touhou po míru, kterého tehdejší svárlivé Nizozemí postrádalo. Na obrazech Orfea v krajině se setkáváme s množstvím rozestoupené zvěře nejrůznějších druhů, které by se běžně nikdy nesetkaly nebo by na sebe zaútočily, Savery je líčí jako zcela klidné a mírumilovné. Krajina se v navazujícím raném baroku stala ne příliš podstatnou, než aby zabírala celé plochy obrazu. Ustupuje převládajícímu figurálnímu výjevu. Krajina v 17. století plní zcela odlišnou funkci, pouze dokresluje pozadí příběhů. V návaznosti na tradici, kterou zde započali...
|
|
|
Tématika ctností a neřestí v renesanční sgrafitové výzdobě fasád architektury v Čechách a na Moravě
Bulínová, Kristýna ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
RESUMÉ Tématika ctností a neřestí v renesanční sgrafitové výzdobě fasád architektury v Čechách a na Moravě Sgrafitová výzdoba fasád na našem území byla v období renesance velmi oblíbeným prvkem exteriérů především měšťanských domů a zámků. Kromě psaníček se zde často objevovaly motivy figurální. Právě jejich ikonografie, či dokonce ikonografický program, se zdá být dnes na první pohled již často celkově setřený. Není však pochyb o tom, že témata zobrazovaná na fasádě nebyla volena jen náhodně. Vzhledem k době na naše území již proniklého humanismu a jeho myšlenek, lze hledat smysl zobrazování některých scén ve snaze o nápravu mravů. Stejně tak se k této tématice totiž obrací dobová literatura, která nezřídka nese moralizující obsah. Tento fakt vede k nutnosti, dívat se stejným způsobem i na sgrafita. Témata sgrafit však málokdy nesla přímo alegorické postavy Ctností a Neřestí. Oblíbenější byly např. scény biblické a mytologické a někteří jejich hrdinové, které a kteří na ctnosti, případně i na neřesti odkazovali. Jejich výběr byl však též omezen, a to produkcí grafik, většinou ze severského prostředí, které sgrafitářům sloužily jako předlohy či minimálně inspirační zdroje. Některé typy zobrazovaných postav i konkrétních scén se tak neustále opakují, a to jak v grafikách, tak i ve sgrafitu. Oblíbenými...
|
|
|
Rajhradský oltář
Špinková, Tereza ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Rajhradský oltář: Resumé Tereza Špinková Rajhradský oltář je dílem vytvořeným v první polovině 15. století malířem českého původu. Dochovalo se z něj šest malovaných desek - dvě komponované na šířku a čtyři na výšku. Na většině obrazů jsou scény týkající se pašijového cyklu - podélné desky nesou výjevy Ukřižování a Nesení kříže, tři výškové se týkají témat Poslední večeře, Krista na Olivetské hoře a Zmrtvýchvstání. Scéna na posledním obraze se vztahuje k legendám o svatém Kříži - vypráví o Nalezení a Zkoušení sv. Kříže. Všechny desky jsou malované na dřevu, jejich podobné rozměry a technika provedení podkresby a malby svědčí o jejich původu z jednoho celku. Autor oltáře ještě vycházel z tradičních technických postupů, obvyklých v dřívějších dobách, zvláště pak v krásném slohu. V provedení výjevů se však již objevují nové tendence, zejména pak ve štětcové podkresbě. Na malbách chybí vrstva olovnaté běloby, což bylo v předchozích desetiletích rovněž nezvyklé. Původní uspořádání retáblu je nejisté, uprostřed zřejmě figurovaly výjevy Ukřižování a Nesení kříže, menší desky pak mohly tvořit křídla oltáře. Badatelé se oltářem zabývali od počátku 20. století, většinou ho dávali do souvislosti s vrstvou frankovlámsky orientované knižní malby na našem území a jeho vznik byl kladen mezi léta 1415-1430. V nedávné době...
|
host ::
RSS.