|
|
Nos v českém znakovém jazyce ve srovnání s češtinou
Redlich, Karel ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Svou prací navazuji na kognitivně-lingvistický výzkum somatismů a pojmových profilů, do kterého přináším poznatky z výzkumu českého znakového jazyka. Provedl jsem strukturní analýzu znaků, v nichž se jako místo artikulace uplatňuje nos. Následně jsem tyto znaky kategorizoval pomocí pojmových profilů: GESTO, VZHLED/MANIFESTACE, FUNKCE a LOKALIZACE. Na základě tohoto profilování se ukázaly nové možnosti etymologického výkladu poměrně velkého množství znaků. Takto vytvořený jazykový obraz nosu v českém znakovém jazyce jsem porovnal s jazykovým obrazem nosu v češtině. Dále jsem provedl předběžné sondy do jiných znakových jazyků, které mi posloužily jako vodítko pro efektivnější uchopení celé problematiky.
|
|
|
Dětská řeč - výskyt klasifikátorů českého znakového jazyka v projevu neslyšícícho dítěte
Pejšmanová, Barbora ; Motejzíková, Jitka (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na užívání klasifikátorů českého znakového jazyka neslyšícími dětmi z neslyšících rodin. V rámci výzkumu zaměřeného na osvojování klasifikátorů držení a klasifikátorů celého předmětu popisuje na jednotlivých příkladech, jaké konkrétní klasifikátory sledované děti ve svém projevu používaly a jakých chyb se přitom dopouštěly. Součástí práce je také stručný přehled obecných poznatků o vývoji znakového jazyka u neslyšících dětí a mluveného jazyka u slyšících dětí, uvedeny jsou i analogicky shodné prvky v průběhu ontogeneze obou typů jazyků. Dále jsou zde sepsány základní informace o klasifikátorech českého znakového jazyka a jejich typech. V práci jsou pak více rozpracovány údaje o osvojování klasifikátorů znakových jazyků získaných ze zahraničních zdrojů.
|
|
| |
|
|
Vývoj současné češtiny z hlediska pojmů centra a periferie
Smejkalová, Kamila ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Hladká, Zdeňka (oponent) ; Adam, Robert (oponent)
8 Abstrakt Tématem této disertační práce je problematika konceptu centra a periferie při popisu jazykového systému. Zabýváme se zde teoretickými otázkami tohoto konceptu, analyzujeme jednotlivé aspekty, které se s ním pojí (dynamika, neostré hranice kategorií, vágnost apod.), jeho místem mezi jazykovými univerzáliemi a jeho využitím v teorii jazykové kultury. Ukazujeme, že užitečnost tohoto konceptu se projevuje i v tom, že přítomnost některých jeho aspektů můžeme nalézt v teoretických východiscích pozdějších lingvistických směrů, např. tzv. neostré gramatiky (fuzzy grammar), sémantických polí (semantic fields) a především v teorii prototypů vycházející z kognitivní psychologie, kterou přejala kognitivní lingvistika. Zároveň se věnujeme možnostem aplikace konceptu centra a periferie při popisu vybraných jazykových jevů a určitých vývojových tendencí současné češtiny na morfologické rovině: Demonstrujeme přechody jazykových jednotek mezi dvěma kategoriemi na materiálu feminin kolísajících mezi deklinačními typy "žena" a "růže". Klademe si otázku, zda propria (antroponyma a toponyma) chápat jako periferii jedné kategorie (morfologického systému substantiv) nebo jako samostatný subsystém s vlastními pravidly.
|
|
|
Multikulturní vzdělávání: informace o lidech s vadou sluchu a o lidech se zdravotním postižením obecně v učebních dokumentech a ve vybraných učebnicích pro první stupeň základní školy
Anderlová, Jana ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Práce vychází z konceptu multikulturní výchovy v širším pojetí: Vedle toho, že naši spolecnost tvorí lidé ruzných barev pleti a ruzných kultur, zaclenujeme do multikulturní výchovy i skutecnost, že naši spolecnost tvorí i lidé se zdravotním postižením, a zamerujeme se zde na to, proc je už od raného detství duležité vnímat existenci lidí se zdravotním postižením jako prirozený jev, ale zároven znát jejich specifické potreby odvíjející se práve od jejich typu postižení. Hlavním úkolem této práce pak je popsat, jak je tato multikulturní výchova v širším pojetí zpracována v ucebních dokumentech a ve vybraných ucebnicích pro první stupen základní školy. Analýza písemných zdroju je doplnena rozhovory se šesti ucitelkami prvního stupne trech ruzných základních škol a besedami s jejich žáky. V této práci budeme hovorit o lidech s ruznými typy postižení, avšak nejvíce se budeme zamerovat na lidi se sluchovým postižením.
|
|
|
Aktuální problémy neurolingvistiky
Stehlíková, Olga ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Neuroliguistics is a young and dynamic subject. It has become one of the fastest developing neuroscience subjects during its 40 year history. It is also probably the most dynamic linguistic discipline. It is quite uneasy to keep track of all (though often partial) important studies in this area because there are approximately 2000 new studies published every year. It is also quite difficult to evaluate and align these studies into a broader development context. The aim of this work is to accomplish this formidable task. It provides a basic insight into the history and current development of the subject with regard to related neuroscience interdisciplinary fields of study. It particularly stresses Czech language, local research environment and theoretical continuity (or better local discontinuity) of the inquiry. This work - as a first more complex publication in the Czech language - should serve as a basic commented overview of neurolinguistic issues. Theoretical knowledge is interconnected with clinical aphasiology field experience (including examples of language-disabled speech) and also general linguistic views of language system. Specific issues described by each subject are mentioned in the chapter introductions. Neurolinguistics is a part of cognitive science (humanities) as well as...
|
|
|
Eufemismy v současné publicistice
Švíbková, Zuzana ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Užívání eufemismů je z pohledu mluvčích motivováno snahou vyhnout se takovému výrazu, který by byl příjemcem pociťován jako nevhodný. Eufemismy jsou primárně chápány jako prostředky zdvořilosti, mluvčí se jejich prostřednictvím snaží neohrozit "tváť' komunikačního partnera, příp. svou vlastní. V publicistických textech se eufemismy uplatňuji také v dalších funkcích, jako prostředky persvaze, manipulace. Na základě materiálu excerpovaného z kritik a recenzí z oblasti kulturního dční se snažíme ukázat, že tradiční pojetí eufemismů jako prostředků gramatických a lexikálních je příliš úzké. Na konstruování eufemismů se podílejí prostředky ze všech jazykových rovin, které se často různými způsoby kombinují. Z tohoto pohledu spatřujeme v užívání eufemismů prostředek ovlivňující výstavbu celého textu, tj. prostředek stylový.
|
|
|
Funkce inferencí při porozumění textu
Honková, Tereza ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá inferencemi a jejich funkcí v procesu porozumění textu. Teoretická část obsahuje přehled různých definic pojmu inference, dále vymezení pojmů, které s inferencemi souvisejí a také klasifikace inferencí na základě odborné literatury. Empirická část je založena na analýze textů kuchařských receptů (okrajově také technických návodů). Vymezili jsme pět formálních prostředků, které signalizují nutnost vytvořit si inference (zájmena, elipsa, hyponymně-hyperonymní vztahy, totalizátor vše a adjektivizovaná příčestí) - ve všech případech jde o inference nezbytné k porozumění textu. Tyto inference jsme na základě klasifikací popsaných v teoretické části dali do souvislosti s typy inferencí. Dalšími inferencemi, které si recipient při čtení těchto textů tvoří, jsou inference, které nejsou vázány na konkrétní jazykové prostředky: jsou to inference přemosťovací a instrumentální. Velkou roli při tvoření inferencí hrají kromě znalosti daného jazyka také všeobecné znalosti a zkušenosti.
|
|
|
Časoprostorové vztahy v dětském vyprávění
Šmídová, Barbora ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakteristikou dětského vyprávění z hlediska vyjadřování časoprostorových vztahů. Dětské narativní texty jsou zkoumány v kontextu kognitivní a především diskurzivní lingvistiky. Východiskem práce se stala teoretická část, která je založena na studiu dostupné domácí a zahraniční literatury zabývající se dětským jazykovým obrazem světa z hlediska vývojové psychologie, vyjadřováním času a prostoru v češtině a teorií naratologie. Empirická část vychází z analýzy autentických textů, resp. nahrávek dětských vyprávění. Diplomantka sledovala, jakým způsobem se děti předškolního věku učí vyprávět, zaměřila se na dětí tříleté a pětileté a sledovala specifika tvorby narativu v těchto dvou životních fázích, tzn., sledovala, jakým způsobem vyvíjí dětská schopnost vyprávět. V závěru práce diplomantka zhodnotila současnou reálnou péči o rozvoj jazykové výchovy v předškolním věku.
|
|
| |
host ::
RSS.