|
|
Obnovování občanské společnosti v Opavě
Oborníková, Pavla ; Dohnalová, Marie (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Diplomová práce postihuje proměnu města Opavy a jeho obyvatel po zhroucení komunistického systému z hlediska občanské společnosti. Porovnáním současných demografických, ekonomických, politických, spolkových a dalších atributů s obdobím První republiky, vyznačujícím se bohatým spolkovým životem, se práce snaží vystihnout, jak veřejný život zasahuje do osobního života jedince, nakolik se s ním dotyčný identifikuje, má-li pro jedince význam být členem nějakého spolku a zda spolkový život navazuje na tradice z období mezi válkami. Dotazníkové šetření mezi obyvateli města podalo důkaz o tom, že se v Opavě po roce 1989 občanská společnost v elementární formě konstituovala, nicméně prozatím nelze hovořit o její plnohodnotné podobě.
|
|
|
Lokální watchdog - profesionální občan.
Kramár, Tomáš ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Magisterská práce s názvem "Lokální watchdog - profesionální občan" zkoumá funkci občanské kontroly samospráv a mapuje její praxi v České republice a na Slovensku. V teoretické části odpovídá práce na tři otázky: Jaká je role nevládních neziskových organizací typu watchdog v občanské společnosti a v demokracii? Co vůbec je watchdog? Co je korupce a jak se proti ní dá bojovat? Zasazením do kontextu současné české politiky a stavu veřejné správy z hlediska korupce se z lokálního občanského watchdogu stává v podstatě jediný nástroj na potírání korupce a prosazování dobré správy na komunální úrovni. V praktické části zkoumá tato práce praxi watchdogu v České republice a na Slovensku, s pomocí praktických příkladů a několika případových studií jsou ukázány základní vztahy watchdogu a jeho ukotvení v prostředí a zdroje legitimity občanské kontroly. Na konkrétních tématech jsou pak dokladovány překážky občanů v kontrole jejich samospráv a popsány některé systémové chyby znesnadňující vymahatelnost práva. Právě vymahatelnost práva a odpovědnosti za chybná rozhodnutí při výkonu veřejné funkce jsou hlavní překážkou práce watchdogů v České republice. Z hlediska vnitřní organizace watchdogů je největší překážkou dosahování úspěchů jejich malá profesionalita, projevující se nestrategickými a nedůslednými postupy.
|
|
| |
|
|
Podpora multikulturní výchovy na současných základních školách.
Andrýsková, Kamila ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent)
Předložená práce si klade za cíl popsat úroveň multikulturní výchovy na základních školách, roli nestátních neziskových organizací a zjistit, zda mají jejich aktivity vliv na otevřenější postoje žáků vůči cizincům. Vychází při tom z popisu současné situace v České republice a nabízí pohled na mezinárodní koncepty kultury a přístupy k multikulturní výchově.Byla použita metoda kvalitativní kategorizace esejů žáků 9. tříd tří základních škol. Školy se lišily v parametru spolupráce s NNO v oblasti multikulturní výchovy. Z výzkumu vyplynulo, že žáci školy, která spolupracuje s NNO, neprojevují otevřenější postoje vůči cizincům než žáci ostatních škol, ale mají hlubší kognitivní znalosti z oblasti multikulturní výchovy.
|
|
|
Individuální fundrasing se zaměřením na jednu z jeho metod - klub přátel. Příležitosti, zkušenosti, limity.
Horáčková, Jana ; Vosmíková, Hana (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku individuálního fundraisingu, a to nejen z hlediska jeho využití v českých neziskových organizací, ale i na limity a překážky, se kterými se v našem prostředí potýká. Práce se věnuje jednotlivým fundraisingovým metodám a jejich účinnosti s ohledem na jedince jako na cílovou skupinu. Klub přátel, který ve své práci popisuji jako komplexní a důslednou péči o dárce, je jedním z nástrojů individuálního fundraisingu. Skrze něj lze s dárci pracovat tak, abychom je mohli snadněji posunovat po dárcovské pyramidě. Práce shrnuje právě ty postupy a metody, jak mezi dárcem a organizací vytvářet užší pouto, jak začít s klubem přátel a co všechno je třeba učinit, než začneme s jeho provozováním. Součástí této práce jsou i případové studie těch organizací, které svůj klub přátel provozují a jejich zkušenosti zajímavým způsobem dokreslují teoretickou část této práce.
|
|
| |
|
|
Mluvíme o imigraci do Evropy. Analýza facebookových příspěvků Lékařů bez hranic
Šlédrová, Jasňa ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Předmětem zájmu této práce je analýza způsobů, kterými organizace občanské společnosti mohou prostřednictvím Facebooku ovlivňovat debatu o imigraci do Evropy. Závěry prezentované v práci se opírají o vlastní empirický výzkum a studium literatury zaměřené na oblast public relations. Výzkum je koncipován jako případová studie facebookové komunikace Lékařů bez hranic. V práci se zabývám tematickou a argumentační bohatostí komunikace organizace, reakcemi ze strany publikaa interakcemi mezi publikem a organizací. Pojednávám o významu, jaký má nejen obsahová, ale také vizuální a formální stránka příspěvků pro oslovení co nejširšího publika, jehož názory se organizace snaží formovat a ovlivňovat. Výzkum poukazuje na nevyváženost komunikace Lékařů bez hranic o imigraci do Evropy, která se především odvíjí od činnosti a poslání organizace. Tuto nevyváženost do určité míry kompenzuje angažované publikum organizace, které debaty pod facebookovými příspěvky organizace obohacuje o rozmanitá témata a názory. V práci poukazuji na význam pnutí mezi organizací a jejím publikem, která vyvolávají podnětnou diskuzi, jež by v případě absolutního konsenzu nevznikla. Klíčová slova komunikace, public relations, imigrace, Facebook, hatespeech, organizace občanské společnosti, kontroverzní téma
|
|
|
Činnost NNO zaměřených na romskou inkluzi z hlediska naplňování potřeb Romů
Neuhöferová, Michaela ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Cílem této práce je objasnit, do jaké míry neziskové organizace věnující se romské inkluzi při své činnosti vycházejí z reálných potřeb svých romských klientů. Práce je postavena na kvalitativním výzkumu, který vychází z výpovědí zástupců šesti nestátních neziskových organizací, terénních pracovníků a romských klientů. Výzkum se zaměřuje na čtyři hlavní faktory, kterými jsou důraz na komunikaci s klienty, sledování efektivity, stupeň závislosti na grantových podmínkách a podpora interkulturního poznávání mezi Romy a majoritou. Dle provedeného výzkumu se zkoumané organizace ve svých strategiích liší, nicméně všechny se snaží pracovat v souladu s potřebami svých klientů. Tento závěr potvrzují i terénní výzkumníci a romští klienti, podle kterých je činnost neziskových organizací uspokojivá a je do velké míry v souladu s reálnými potřebami romských klientů. Klíčová slova: Romové, inkluze, romská inkluze, neziskové organizace, potřeby, efektivita, komunikace, empowerment
|
|
|
Komunikace svépomocného spolku pro lidi se sociální fobií
Vyšatová, Tereza ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Cílem diplomové práce je navržení nových způsobů komunikace svépomocného spolku pro lidi se sociální fobií. Teoretická část práce se zabývá perspektivami pohledu na svépomocné skupiny a modelem participace zohledňujícím sociodemografický profil, bariéry účasti a motivaci k účasti jakožto faktory ovlivňující participaci. V empirické části je popsáno zdůvodnění výběru dotazníkového šetření a rozhovorů jako metod sběru dat. V části "výsledky a diskuze" prezentuji výsledky analýzy vnější komunikace, charakteristik cílové skupiny, motivace k účasti na svépomocné skupině, bariér v účasti na svépomocné skupině a na základě zjištěných údajů navrhuji komunikační opatření zohledňující cílovou skupinu.
|
|
|
Komunitní plánování sociálních služeb - srovnávací studie měst Ústí nad Labem a Most
Kailová, Kateřina ; Prudký, Libor (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení procesu komunitního plánování na Mostecku a jeho srovnání s procesem komunitního plánování v regionu Ústí nad Labem. Centrem autorčina zájmu však bylo zjistit i lidštější otázky, jako například, s jakým očekáváním účastníci do komunitního plánování vstupovali, v čem konkrétně vidí přínos komunitního plánování či jakou změnu by navrhovali. Důležité je si uvědomit, že v obou regionech je odlišná organizační struktura vytvořená pro komunitní plánování a liší se i výstupy materiálního charakteru. Jejich kvalita a množství odpovídá délce trvání a době vzniku. Pro praktickou část této diplomové práce jsem jako metodu zvolila sekundární analýzu dat. Po prostudování literatury a dostupných zdrojů byla stanovena kritéria pro srovnávací analýzu. V rámci této analýzy byly použity techniky dotazníku.
|
host ::
RSS.