|
|
Autorství beletrie v sociologické perspektivě
Vostruhová, Anna ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Ve své teoretické práci se zabývám autorstvím beletrie v sociologii a odůvodněností tohoto zkoumání. Nejprve jsou vystavěny argumenty pro existenci sociologie literatury jako svébytné disciplíny a jejího místa v sociologickém uvažování. Poté se zaměřuji na autorství v obecném rámci včetně proměnlivého vývoje vztahu společnosti k označení díla autorem a z toho plynoucích důsledků. Ve druhé části práce se věnuji třem, postupně přicházejícím přístupům k autorství u Rolanda Barthese, Michela Foucaulta a Pierra Bourdieua, kterými dokazuji dramatický obrat, k němuž došlo ve druhé polovině dvacátého století. Autor byl po pozitivistickém přecenění "Barthesem zabit a Foucaultem vzkříšen" do zcela jiné podoby, kterou můžeme spatřovat u Bourdieuho. Hlavní přínos své práce spatřují v poznání správné sociologické interpretace literárního díla. V té již není určující konkrétní autor, ale význam obsažený v díle. Možné způsoby, jak je lze kýžený význam nalézt, jsou zde ukázány prostřednictvím Foucaulta a Bourdieuho.
|
|
|
Kulturní trauma invaze z roku 1968 ve vysílání České televize v letech 1990-2015
Chudomelová, Lenka ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Práce zkoumá koncept kulturního traumatu v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, konkrétně se zaměřuje na vysílání České televize v letech 1990-2015, které připomíná tuto událost. Prostřednictvím analýzy rámců bylo nalezeno deset rámců specifických pro toto téma. Polovina z rámců nesla znaky kulturního traumatu, přičemž traumatické rámce byly aktéry artikulovány častěji. Vyjednávání o interpretaci této události od roku 1990 probíhalo ve třech hlavních fázích. V první fázi je srpen 1968 používán jako nástroj k distanci od předchozího režimu a stmelení občanů proti režimu. Ve druhé fázi je univerzální důležitost Pražského jara i jeho násilného ukončení upozaděna a převládá pocit překonání. V třetí fázi se událost opět stává významnou, s vydělením srpna 1969 jako specifického, též traumatického data. Události srpna 1968 byly ve vysílání používány jako paralely k aktuálním problémům (válečným konfliktům, vztahům s velmocemi i vnitropolitické situaci) a zdá se tedy, že tvoří jeden z významných kulturních referenčních bodů.
|
|
|
"Drug handling" in Prague and Frankfurt: questioning the horizons of secondary, qualitative, inter-national and inter-lingual research
Petruželka, Benjamin ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
(česky) Tato magisterská práce má dva cíle. Prvním z nich je diskutovat srovnávací přístup k analýze, (znovu)užití kvalitativních dat a jejich kombinaci. Na tyto přístupy se zaměřuji, protože ty se v posledních letech staly podstatnou součástí metodologického diskurzu společenských věd. Druhým cílem této práce je uvést příklad srovnávacího přístupu k (znovu)užití kvalitativních dat, který by měl stimulovat rozvoj těchto přístupů, protože příklady (znovu)užívání dat nejsou časté. Využití těchto přístupů je demonstrováno na analýze srovnávající produkci členských kategorií "drogovými dealery" v Praze a ve Frankfurtu. Analýza odhalila podobnosti i rozdíly. Podobnost užití kategorií a jejich predikátů je založena v podobnosti konverzační situace (výzkumné interview) a v podobnosti sociální pozice respondentů (relativně vzdělaní, netrestaní). Mimo uvedeného podobné použití členských kategorií naznačuje to, že v obou případech je omnirelevantni kategorie drogový dealer relevantní a že je jí přisuzován podobný význam. Když respondenti používají kategorie, tak kategorizují určité prvky společenského života jako za hranicemi nebo jako neakceptovatelné (např. nemít práci, mít určitý typ výdělku). Tímto použitím členských kategorií se pokoušejí o udržení své identity jako právoplatných členů společnosti....
|
|
|
Identita mezi pamětí a vyprávěním: Sociologická analýza
Mlynář, Jakub ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Kvasničková, Adéla (oponent)
Identita mezi pamětí a vyprávěním: Sociologická analýza Abstrakt disertační práce Mgr. Jakub Mlynář Katedra sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 2016 Identita, paměť a vyprávění jsou pojmy, která se v sociologii objevují izolovaně i ve vzájemných kombinacích, většinou však v souvislosti s konkrétními výzkumnými oblastmi. Cílem této disertační práce je objasnění vzájemných souvislostí mezi identitou, pamětí a vyprávěním a jejich významu v sociálním jednání. Všímám si sporných prvků uvedených fenoménů, nad nimiž se v poslední době vedla diskuse, a formuluji kompromisní řešení. Vzájemné souvislosti mezi identitou, pamětí a vyprávěním jsou podrobněji sledovány na příkladu vybraných nahrávek orálněhistorických interview z Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation, s využitím prvků narativní analýzy a analýzy členské kategorizace. Orálněhistorické interview je sociální situací, v níž jsou v zaostřené podobě patrné obecnější interakční mechanismy spjaté s pamětí, identitou a vyprávěním. Samotné narativní vyjádření identit v životních příbězích přeživších šoa je spjato především s kategoriemi národní, státní, politické a náboženské identity, které jsou během rozhovoru explicitně i implicitně vyjadřovány. Specifická sociální identita přeživší/ho holocaustu, která se stává samotným jádrem...
|
|
|
Postmodernismus v díle Miloslava Petruska
Steinbachová, Kamila ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Práce teoretického charakteru je věnována pojetí postmodernismu v díle Miloslava Petruska. Pozornost se zaměřuje na to pojetí postmodernismu, které se uplatňovalo v sociologických diskusích během posledních 30. letech, a na které Petrusek ve svých textech reagoval. Postmoderními tendencemi uplatňovanými v oblasti umění se tato práce nezabývá. Cílem bakalářské práce je zkoumat, jakým způsobem byl Miloslav Petrusek postmodernismem ovlivněn, které z jeho myšlenek rozvinul a jak se vyvíjel autorův vztah k postmodernismu v závěrečné periodě jeho teoretické tvorby. Jednou z otázek, kterou si práce klade, je, do jaké míry ovlivnil Miloslava Petruska svými názory polský sociolog Zygmund Bauman, jehož dílo Petrusek sledoval, navazoval na něj a neustále se k němu vracel. Práce si neklade za úkol zabývat se Petruskovým dílem komplexně, nýbrž jen tou jeho částí, která se vztahuje k problematice postmodernismu.
|
|
|
Krize evropské demokracie a vzestup nacionalismu
Průša, Michal ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Práce zabývá problematikou krize evropské demokracie a jejího vlivu na vzedmutí nacionálních tendencí ve společnosti, které by mohly vést při špatně vedené společenské diskuzi až ke krajnímu nacionalismu se všemi jeho důsledky. Text je rozdělen do tří hlavních kapitol. První část je věnována problematickým pojmům národ a nacionalismus. A to i s ohledem na jejich historický význam. Druhá část se zaobírá podstatnými znaky demokracie a pak především vysvětlením toho, co považuji za krizi současné demokracie. Ve třetí části je pak snaha na vybraných nacionálních stranách ilustrovat, jakým způsobem se tyto strany prezentují, profilují a také ukázat jejich vzrůstající volební potenciál. V závěru je pak uveden stručný přehled poznatků a krátká úvaha, zda jsou nacionální tendence v Evropě nebezpečné či zda mohou evropské demokracii prospět.
|
|
|
Vtip jako projev kolektivní paměti: Propojení klasických teorií Maurice Halbwachse a Sigmunda Freuda
Smyčková, Barbora ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
(česky) Bakalářská práce je založena na mezioborovém propojení přístupů dvou klasiků psychologie a sociologie v širším rámci problematiky kolektivní paměti. Konkrétně se zabývá teoretickou aplikací myšlenek Sigmunda Freuda, které představil ve své knize Vtip a jeho vztah k nevědomí, na teorii kolektivní paměti Maurice Halbwachse; tedy možností vysvětlit vtip jako projev kolektivní paměti. Práce nachází mezioborové souvislosti v textech výše jmenovaných autorů a ověřuje, zda je možné podložit sociologické teorie paměti myšlenkami jednoho z největších psychologů. V první části práce je představen koncept kolektivní paměti Maurice Halbwachse v sociologickém kontextu a s přihlédnutím k vlivu jazykového sociálního rámce paměti, který bude později uchopen jako jeden ze spojovacích prvků mezi vtipem a kolektivní pamětí. Další propojení dvou hlavních témat je vysvětleno skrze pojem nevědomí, který je spolu s Freudovými poznatky zachycen v druhé části práce. Poslední část textu je pak věnována samotné hypotéze o možnosti vysvětlení vtipu jako projevu kolektivní paměti. Zpracování tématu je omezeno na čistě teoretickou analýzu primární a sekundární literatury a následnou kompilací Halbwachsových a Freudových tezí právě skrze témata jazyka, nevědomí a paměti. Základním přínosem práce je pojednání o...
|
|
|
Význam kontrarevoluce ve dvou vlnách myšlení
Jarolím, Lukáš ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Tato práce si klade za cíl pochopit pojem kontrarevoluce. Činí tak nejprve analýzou a interpretací moderního a tradičního myšlení s důrazem kladeným na sociální dynamiku a také odkazy na autory, kteří mají blízko k tradičnímu způsobu myšlení. Jsou to autoři, kteří se přímo vyjadřovali k Velké francouzské revoluci a autoři na ně navazující. Je zároveň kladena otázka po legitimitě kontrarevoluce a po samotném obsahu kontrarevolučního aktu. Klíčová slov: kontrarevoluce, revoluce, řád, konservatismus, legitimita
|
|
|
Vědomí ekologické krize a jeho odraz v životním stylu
Mlynář, Jakub ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Autor ve své práci mapuje vývoj a proměny vztahu člověka a přírody v euroamerickém myšlení a reflexe tohoto problému s přispěním metafory "panství člověka nad přírodou". Shrnuje protiklad kultury a přírody a jeho různých pojetí na příkladech filosoficko-historického hledání kořenů ekologické krize (L. White, J. Black aj.). Dále se zaměřuje na vznik ochranářského hnutí (Thoreau, Muir), rozvíjení ekologické etiky (A. Schweitzer) a jejich postupnou proměnu do různorodých myšlenkových proudů: ekofeminismu, školy sociální ekologie M. Bookchina a hlubinné ekologie A. Naesse. Kromě reflexe environmentální problematiky v akademické diskusi a procesu začleňování ekologické inspirace do sociologie (environmentální sociologie) také přihlíží k proměně způsobů, jimiž aktéři začleňují nová zjištění ekologie a její reflexe v ostatních vědách do individuálního životního stylu. V závěrečné části textu provádí autor syntézu ekologického a životně-stylového hlediska na příkladu fenoménu "dobrovolné skromnosti" resp. "postmaterálních hodnot", jejichž pojetí u D. Elgina a R. Ingleharta představuje. Text uzavírá kritickým pohledem na uvedený koncept dobrovolné skromnosti a otevřením otázek "privatizace ekologické krize" a komercionalizace ekologicky příznivého životního stylu.
|
|
|
Význam času a místa v procesu migrace. Zkušenost dvou generací Čechů žijících v Berlíně
Jansová, Lenka ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Práce se zabývá vzájemným vztahem sociálních struktur a individuálního jednání v procesu migrace. Cílem je kontextuální výklad motivů a strategií přesunu dvou generací Čechů do Berlína. Generace krajanů, která odešla mezi lety 1968-1989 a generace migrujících, která se přestěhovala po vstupu České republiky do Evropské unie. Koncentrace na význam času(ů) a míst(a) v procesu migrace umožňuje srovnání generací a je klíčem k pochopení interakce struktur a jednání. Teoreticko-metodologický rámec tvoří pojetí teorie praktik od Karen O'Reilly (2012), pro interpretaci významu času(ů) byla využita výzkumná perspektiva životních drah, pro význam míst(a) koncept migračních sítí a transnacionalismu. Jádrem empirické části je analýza etnografického materiálu, který zahrnuje poznámky ze zúčastněného pozorování a hloubkové narativní rozhovory s biografickými prvky (mikro-úroveň). Interpretace motivů a strategií přesunu i významu sociálních sítí a praktik aktérů je zasazena do širších struktur a událostí - tj. historicko-geografického vztahu mezi zeměmi a politicko-právních podmínek migrace (makro-úroveň), stejně jako zvažuje načasování migrace jako události v individuálním a institucionálním životě (mezo-úroveň). Zatímco u krajanů širší struktury definovaly migraci z hlediska času a význam míst (skrze sociální...
|
host ::
RSS.