|
|
Význam prarodičovské role v kontextu rozvodu rodičů
Skalická, Tereza ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Maulisová, Alice (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá působením prarodičů v rodinách procházejících rozchodem rodičů. Literárně přehledová část se zabývá vývojem rozvodovosti v České republice a v Evropské unii, poskytuje možná vysvětlení takové tendence a předkládá přehled porozvodových uspořádání péče o dítě v České republice. Pojednáno je také o negativních dopadech rozchodu rodičů na dítě. Zvláštní pozornost je věnována konfliktu jakožto hlavnímu prediktoru špatné adaptace na rozchod. Těžištěm práce je téma prarodičovství, pojednáno je o prarodičovské roli, jak je na ni nahlíženo očima výzkumníků. Dále je pozornost věnována faktorům, které mohou mít vliv na pojetí prarodičovské role a na způsob její realizace. To vše je posouzeno v souvislosti s porozchodovou situací rodičů, zvláštní pozornost je věnována pozitivním dopadům prarodičovského působení na rodiče i vnoučata po rozchodu rodičů. Ve výzkumné části je navrhován kvalitativní výzkum, jehož cílem je získat hlubší porozumění rolím, které mohou sehrávat čeští prarodiče v situaci rozchodu rodičů, a zachytit, jakým způsobem mohou působit na rodiče i vnoučata.
|
|
|
Dívky s Aspergerovým syndromem a jejich partnerské vztahy
Krásná, Kateřina ; Kolečková, Tereza (vedoucí práce) ; Maulisová, Alice (oponent)
Cílem práce je zaměřit pozornost na dívky s Aspergerovým syndromem ve spojitosti s jejich partnerskými vztahy a zjistit, jak si vedou v jejich navazování a udržování, případně s jakými problémy ve vztahu bojují. Obsahem literárně přehledové části je seznámení s Aspergerovým syndromem, jeho zařazením dle MKN-10 a poté kapitoly věnující se diagnostice, projevům Aspergerova syndromu a rozdílům mezi dívkami a chlapci. Další kapitoly jsou zaměřeny konkrétně na dívky s Aspergerovým syndromem, ve kterých jsou předloženy výzkumy z posledních let, které nějakým způsobem zkoumaly různé aspekty jejich partnerského života. Poslední kapitoly se věnují detailnějšímu popisu Aspergerova syndromu u dívek a podob jejich partnerských vztahů. V bakalářské práci bude navržen kvalitativní výzkum, který by proběhl pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Respondentkami budou dívky starší 18 let, s diagnózou Aspergerova syndromu. Aktuální setrvání v partnerském vztahu není podmínkou. Velikost výběrového souboru by měla být nejméně 10 respondentek. Očekávaný přínos výsledků výzkumu do psychologické teorie a praxe spočívá v hlubším prozkoumání prožívání partnerských vztahů dívek s Aspergerovým syndromem a jejich jedinečné osobní zkušenosti.
|
|
|
Paměťové funkce u dětí s poruchou intelektu
Hanzlíčková, Lucie ; Maulisová, Alice (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Paměťové funkce u dětí s poruchou intelektu se věnuje zmapování kognitivních funkcí, specificky se zaměřením na paměťové funkce, u dětí s diagnosticky potvrzenou lehkou mentální retardací. Práce je spojena se standardizací nově vznikající Neuropsychologické baterie pro děti (NB-D) a s potřebou validovat metodu na různých klinických skupinách. Snahou bylo posoudit, jakým způsobem reagují a skórují děti s lehkým kognitivním oslabením v paměťových subtestech. Hlavním cílem práce je posoudit úroveň paměťových funkcí těchto dětí. Dále je zaměřena pozornost na srovnání stěžejních paměťových funkcí vycházejících z administrace Neuropsychologické baterie pro děti a inteligenčního testu WISC-III v porovnání s kontrolní skupinou dětí s inteligenčním výkonem v pásmu normy. Část literárně-přehledová se zaměřuje na tři stěžejní oblasti. První z nich představuje téma pamětí, její rozdělení z hlediska procesů i systémů, aktuálně používané diagnostické metody, ale i vývoj paměťových funkcí v rámci ontogeneze. Následuje kapitola se zaměřením na poruchy intelektu, v rámci nichž je věnována pozornost terminologickému ukotvení pojmů, inteligenci, mentální retardaci, ale i klasifikaci dle aktuálně platných manuálů. Teoretická část je završena kapitolou o lehké formě poruchy intelektu a...
|
|
|
Souvislost mezi spokojeností v partnerském vztahu a depresivními symptomy
Běhavá, Magdalena ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Maulisová, Alice (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vzájemnou souvislost mezi spokojeností v partnerském vztahu a depresivními symptomy. Literárně-přehledová část se zabývá vymezením deprese, jejími příčinami, léčbou a diagnostikou. Dále spokojeností v partnerském vztahu a psychosociálními modely deprese. Vše se zaměřením na psychologické konotace dané problematiky. Výzkumná část sestává z kvantitativního dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo celkem 98 respondentů. Částečně se opírá o Coynovu interakční teorii. Výsledky naznačují, že existuje silná souvislost mezi spokojeností (globální i v partnerství) a depresí. V souladu s Coynovým modelem se zdá, že lidé se symptomy deprese používají častěji vyhledávání ujištění a že se u jejich partnerů objevuje vyšší míra depresivních symptomů. Tyto výsledky by mohly pomoci k lepšímu pochopení mechanismů, které se v partnerské dyádě u osob s depresí odehrávají. A zároveň odhalení specifických sociálních aspektů deprese. Klíčová slova deprese; partnerský vztah; etiopatogeneze deprese; léčba deprese; psychoterapie
|
|
|
Zhodnocení před- a pooperační dynamiky kognitivního vývoje u dětských epileptochirurgických pacientů, návrh algoritmu před- a pooperačního neuropsychologického sledování
Maulisová, Alice ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Souhrn Epilepsie je s prevalencí 0,5- 1% nejčastějším neurologickým onemocněním, až 30% pacientů se stává farmakorezistentními. U těch chirurgická léčba představuje často jedinou naději na plnohodnotný život. Etiologie epilepsie je heterogenní. Epilepsie je z tohoto pohledu členěna na epilepsii genetickou, strukturálně/metabolickou (symptomatickou) a epilepsii s neznámou příčinou. Mezi potencionální kandidáty epileptochirurgie patří nemocní s farmakorezistentní fokální epilepsií, výjimkou jsou epilepsie provázející neurodegenerativní nebo metabolické choroby. Rozhodnutí o přikročení k chirurgické léčbě epilepsie se na prvním místě řídí typem zjištěné nebo předpokládané strukturální patologie mozku a současně schopností přesně vymezit epileptogenní zónu, tj. oblast zodpovědnou za vznik záchvatů. Dalším rozhodujícím faktorem je vztah této léze k elokventní kůře, tj. k oblasti se známou fyziologicky významnou funkcí, kterou je třeba zachovat. Principem chirurgické léčby epilepsie je pokud možno úplné operační odstranění epileptogenní zóny, po kterém dojde k vymizení epileptických záchvatů. Hypotéza o její lokalizaci vzniká jako průsečík více typů informací vycházejících z více typů diagnostických, přednostně neurozobrazovacích technik. Neuropsychologické vyšetření v epileptologii a v epileptochirurgii je...
|
host ::
RSS.