|
|
Totalitní moc a dohled v Osvětimi
Valášková, Lucie ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je analýza dohledu a mocenských vztahů v nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim. Práce se pokusí přispět k porozumění fungování dohledu a technologií moci v táboře Osvětim prostřednictvím komparace teoretické koncepce moci a dohledu Michela Foucaulta s totalitní mocí v pojetí Hannah Arendtové. Tyto dvě koncepce budou tvořit hlavní teoretický rámec práce. Na příkladě Didi-Hubermanovy reflexe vizuální reprezentace tábora Osvětim-Březinka se práce pokusí charakterizovat nacistickou politiku možné viditelnosti a zobrazitelnosti. Klíčová slova: Disciplína. Dohled. Hannah Arendtová. Michel Foucault. Moc. Totalitarismus.
|
|
|
Media Image of Kofi Annan
Wesley, Nathaniel ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Bystřický, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o mediálním obrazu Kofi Annana, který byl v období mezi roky 1997 a 2007 generálním tajemníkem OSN. Jeho mediální obraz je sledován na médiích v České republice a v Ghaně, které jsou zde pojaty jako příklady evropského a afrického médiálního světa. Teoretický základ práce tkví v pracech Michaela Foucaulta, Althussera a Rolanda Barthese.
|
|
|
Intervenční funkce veřejného umění ve veřejném prostoru a společnosti
Debefová, Barbora ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce Intervenční funkce veřejného umění ve veřejném prostoru a společnosti se zabývá typem veřejného umění, které nějakým způsobem konfrontuje společnost a obohacuje či dokonce transformuje veřejný prostor. Práce se pokouší poukázat na nutnost využívání poznatků z různých oborů jakými jsou urbánní antropologie, sociologie, filosofie a sémiotika při zkoumání veřejného prostoru a role veřejného umění v něm. Cílem je nahlédnout potenciál a funkce veřejného umění a jak může být tato činnost realizována. Výše zmíněné bude rozebíráno na díle švýcarského umělce Thomase Hirschhorna, který svými díly reaguje na otázky a problémy, které vyvstávají v dnešní společnosti. Práce bude uzavřena rozborem díla Gramsci Monument. Klíčová slova: veřejné umění, veřejný prostor, město, Thomas Hirschhorn, společnost, intervence, Gramsci Monument
|
|
|
Michel Foucault: pojem ekonomie v díle Slova a věci
Mareš, Richard ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce interpretuje vývoj Foucaultova myšlení a v rámci konkrétního díla Slova a věci podrobuje kritické reflexi pojem ekonomie a definuje strukturu a dynamiku, na nichž je pojem vystavěn. V práci postupuji od abstraktní problematiky Foucaultova myšlení ke konkrétním teoriím vztahujícím se k tématu. První část práce je zaměřena na změny a stěžejní zlomy napříč autorovým myšlením a dílem jako takovým a tvoří základ pro komparaci díla Slova a věci s širším pohledem na Foucaultovo myšlení. Následně navazuji východisky ekonomické teorie v díle Slova a věci. Definuji termíny, jako jsou teorie peněz, teorie hodnoty, analýza bohatství a další, které mají přímou vazbu na ekonomickou problematiku. Zaměřuji se na autory ekonomických teorií, kteří ovlivňovali Foucaultovo myšlení nebo se i přímo dotýkají samotného výkladu, mezi něž se řadí např. Adam Smith, David Ricardo či Karl Marx. V závěrečné části práce komparuji Foucaultovy myšlenky a závěry s filosofií Louise Althussera v díle Číst kapitál, které vychází z teorií Karla Marxe. Zaměřuji se především na výklad moderní epistémé, která je ve Slovech a věcech přímo spjata s pojmem ekonomie. Představuji společné a rozdílné rysy Althusserova a Foucaultova myšlení a předkládám vlastní interpretaci pojmu moderní ekonomie, která z této komparace vyplývá.
|
|
|
Fluxusná Praha : the Visual Communication as a Driving Force in the Culture of Hybrid Flows. (The Ecology of Mind Applied to the Visual Context of Prague City)
Noera, Simona ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Zaccarello, Benedetta (oponent)
Tato výzkumní práce by se chtěla zabývat o jako Batesonovi ekologický model může být aplikovaní a rozšíření na vizuální komunikace, účel je vyvodit mechanismy a vztahy který učiní náš svět jako energický a mezipřipojení sít v současné kultuře, která spočívá ve vizuální komunikaci, a navrhnout teorie toků. Chtěla bych dělit práce na dvou části. Po úvodě, v první části (teoretická) budu se zaměřit na důležité pojmy mé prácí (Identita, Sociální tělo, architektonicky městské tělo, vztahy, ne- prostor, vizuální komunikace, střih, fetišismus vizuální zboží, vizuální antropologie, zápletka) přes autory jak Bateson, Canevacci, Simmel, Benjamin, Augé a dalši. V druhé části mé práce (výzkumná) bych nejprv prezentovala metodologický volbu která v tohle případe je dialogického typu (Bachtin), totiž vyprávěcí a hlasoví tok který přes techniky střihu bude vytvořit polyfonní vyprávění a s tým bude prokázat moji hypotéza.
|
|
|
Proměna Karlína v kontextu teorie Marca Augého o ne- místech
Šmídová, Markéta ; Váša, Ondřej (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nejdynamičtěji se rozvíjející pražskou čtvrtí Karlínem. V kontextu teorie Marca Augého o ne- místech řeší primárně proměnu Karlína po povodních v roce 2002 a její důsledky. Pro snadnější orientaci v problematice je nejprve nastíněna teorie Marca Augého a historie Karlína. Následuje praktická část, která poukazuje na produkci ne- míst. Na pozadí industriálního dědictví poukazuji na konverzi průmyslových budov a vznik nových administrativních center, která vykazují znaky ne- místa. Výstavba nových office center nastartovala proces nového vývoje Karlína. Charakter tohoto procesu a směr, kterým se Karlín ubírá, je prezentován na konkrétních příkladech. Všímám si především změny ve struktuře nově otevřených podniků- obchodů a gastronomických zařízení. V poslední části diplomové práce se zmiňuji o typickém výrazu ne- místa v Karlíně- o metru a jeho okolí. Cílem práce je poukázat na to, že přeměna Karlína souvisí s produkcí ne- míst. Klíčová slova: administrativní budovy, Karlín, konverze, Marc Augé, metro, ne-místa, office centra, průmyslové budovy.
|
|
|
Nové tělo? Hranice těla ve filmech Davida Cronenberga
Hladonik, Jan ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Magisterská diplomová práce Nové tělo? Hranice těla ve filmech Davida Cronenberga se zabývá lidským tělem jako jedním ze základních motivů filmů kanadského režiséra Davida Cronenberga. Jejím úkolem je postihnout nové přístupy k lidskému tělu a tělesnosti v teoriích postmoderní filozofie, filozofie médií a posthumánních teoriích, které zásadně proměňují doposud uplatňovaný koncept duality těla a duše a poukazují na významný vliv médií a nových technologií na naše vnímání lidského těla. Nové přístupy k tělu a tělesnosti jsou aplikovány v závěrečné části této práce interpretací vybraných filmů Davida Cronenberga - Videodrome a eXistenZ. Cílem práce je poukázat na celkovou proměnu chápání a pojímání lidského těla, které je zde souhrnně označeno jako "nové tělo". Klíčová slova tělo - tělo ovládané - extenze těla - realita - hyperrealita - média - nové technologie - kyborg - post-člověk - tělesný horor - nové tělo
|
|
|
Dohled a ochrana osobních údajů
Kohoutová, Jana ; Slavíček, Daniel (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem dohledu a ochranou osobních údajů. V první části se práce zaměřuje na teoretické vymezení dohledu a oblastí, ve kterých se aplikuje. Důležitou roli zde bude hrát také jeho historický vývoj. Dále bude představeno historické rozlišení podle Davida Lyona na předmoderní, moderní a postmoderní dohled, pohled Michela Foucaulta na dohled státních institucí nad občany či společnost kontroly dle Gillesa Deleuze. Ve druhé části této práce se posuneme k pojmům, jako jsou osobní údaje a jejich ochrana. Bude definováno, co je to soukromí a osobní údaj a také řečeno, co to pro každého z nás znamená. Práce se poté zaměří na současné právní aspekty nejen v rámci České republiky, ale celé Evropské unie. Jako důležité téma bude následovat nové nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR, které vstoupí v platnost v roce 2018 a jeho potencionální přínosy pro současnou situaci. Cílem této práce je nejen poskytnout pohled na vývoj dohledu ve společnosti a definovat ho v oblastech, kde je uplatňován, ale především zjistit, do jaké míry je tento dohled oprávněn a kde jsou jeho hranice. Dalším záměrem této diplomové práce je také zhodnotit míru ochrany osobních údajů na území České republiky a Evropské unie. S tím bude souviset přijetí zmíněného nového evropského...
|
|
|
Analýza krizové komunikace maloobchodních řetězců
Pralovszká, Sára ; Ivan, Michal (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou krizové komunikace maloobchodních potravinářských řetězců s použitím pragmatických lingvistických metod. V teoretické části se zabývám teorií řečových aktů z pohledu Johna L. Austina a Emila Benvenista, teorií konverzačních maxim Paula Grice a teorií argumentace. Všechny tyto postupy používám při analýze tiskových zpráv vydaných obchodními řetězci v případě potravinové kauzy. Zajímá mě tedy, jakým způsobem autoři tyto nástroje v tiskových zprávách používají za účelem co nejefektivnější krizové komunikace, která má zajistit vysvětlení nastalé krizové situace a má předejít ztrátě zákazníků a dobrého jména společnosti. Zaměřím se také na nejčastější chyby, kterých se autoři tiskových zpráv dopouštějí. Cílem diplomové práce je zjistit, zda je napříč různými komunikovanými krizovými tématy možné nalézt nějaké opakující se mechanismy. Výchozí hlavní hypotézou je totiž domněnka, že přestože se liší komunikované krizové situace, používané argumentační postupy jsou si v jednotlivých zprávách velmi podobné a často se opakují. Klíčová slova: pragmatika, řečové akty, konverzační maximy, argumentace, krizová komunikace, potravinová kauza, tisková zpráva.
|
|
|
Dohled a Facebook
Heroldová, Lenka ; Slavíček, Daniel (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje elektronickému dohledu na online platformě Facebook. Tato populární sociální síť se stala nástrojem pro zábavu i business. Facebook o svých uživatelích sbírá a dále využívá určitá data, tedy nad nimi vykonává jistou formu elektronického dohledu. Všechna tato data na sebe uživatelé prozrazují dobrovolně. Užití takto nasbíraných informací přechází od komerčních účelů s jasným účelem zisku, po prevenci zločinu, například kyberšikany apod. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První popisuje historii dohledu až po dnešní, postmoderní dobu. Druhá část objasňuje vznik sociální sítě Facebook, podmínky jejího užívání v návaznosti na soukromí uživatelů, praktické příklady sběru dat a hlavně jejich využití. Poslední část představuje další současné oblíbené sociální sítě, jejich uživatelské rozhraní i potenciální elektronický dohled a využití nasbíraných dat v prostředí online reklamy.
|
host ::
RSS.