|
|
Syntéza hydroxyderivátů 3-fenyl-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dionu
Musilová, Jitka ; Macháček, Miloš (vedoucí práce) ; Kuneš, Jiří (oponent)
Syntéza hydroxyderivátů 3-fenyl-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dionu Jitka Musilová Tato diplomová práce se zabývá přípravou 16 cyklických analogů hydroxysalicylanilidů, t.j. 3-fenyl-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dionů monosubstituovaných na heterocyklickém jádře hydroxylovou skupinou. Čtyři série výchozích hydroxysalicylanilidů byly syntetizovány reakcí odpovídajících hydroxysalicylových kyselin s anilinem (nesubstituovaným nebo substituovaným v poloze 4 chlorem, methylovou nebo methoxylovou skupinou) za přítomnosti chloridu fosforitého v mikrovlnném reaktoru. Žádané 1,3-benzoxazinové deriváty z nich byly připraveny působením ethyl-chlorformiátu ve výtěžku 77 - 94 %. Všechny připravené látky byly charakterizovány infračervenými a NMR spektry a elementární analýzou. Při hodnocení antifungální aktivity in vitro vůči Candida albicans, C. tropicalis, C. krusei, C. glabrata, Trichosporon asahii, Trichophyton mentagrophytes, Aspergillus fumigates a Absidia corymbifera nebyla žádná z látek účinnější než ketokonazol. Výchozí hydroxysalicylanilidy byly vesměs aktivnější než jejich cyklické analogy.
|
|
|
Syntéza 3-fenyl-5-hydroxy-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dionů a jejich sirných analogů
Růžková, Barbora ; Macháček, Miloš (vedoucí práce) ; Palát, Karel (oponent)
Syntéza 3-fenyl-5-hydroxy-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dionů a jejich sirných analogů Barbora Růžková V této diplomové práci jsem se zabývala přípravou 3-fenyl-5-hydroxy-2H-1,3-benzoxazin- 2,4(3H)-dionů, 3-fenyl-5-hydroxy-4-thioxo-2H-1,3-benzoxazin-2-onů a 3-fenyl-5-hydroxy-2H- 1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dithionů jako cyklických analogů 2,6-dihydroxybenzanilidů. Výchozí 2,6-dihydroxybenzanilidy jsem syntetizovala reakcí 2,6-dihydroxybenzoové kyseliny a anilinu (nesubstituovaného, nebo substituovaného v poloze 4 chlorem, methylem, butylem a methoxyskupinou) v přítomnosti chloridu fosforitého prováděnou v mikrovlnném rektoru. Působením methyl-chlorformiátu jsem je převedla na 3-fenyl-5-hydroxy-2H-1,3- benzoxazin-2,4(3H)-diony ve výtěžku 77 - 94 %. 3-Fenyl-5-hydroxy-4-thioxo-2H-1,3- benzoxazin-2-ony a 3-fenyl-5-hydroxy-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dithiony jsem získala thionací Lawessonovým činidlem ve výtěžku 31 - 42 % v případě monosirných a 24 - 33 % v případě disirných analogů. Struktura připravených látek byla potvrzena IČ a NMR spektry. Žádná z látek nevykazovala antimykotickou aktivitu (při testování proti Candida albicans, C. tropicalis, C. krusei, C. glabrata, Trichosporon asahii, Trichophyton mentagrophytes, Aspergillus fumigates a Absidia corymbifera) ani antimykobakteriální aktivitu (proti M....
|
|
|
Syntéza derivátů xanthonu metodami využívajícími mikrovlny
Vrbata, Petr ; Macháček, Miloš (vedoucí práce) ; Vinšová, Jarmila (oponent)
Syntéza derivátů xanthonu metodami využívajícími mikrovlny Petr Vrbata Tato diplomová práce se zabývá přípravou derivátů xanthonu jako inhibitorů růstu lidských rakovinných buněčných linií. Byla optimalizována nová metodika syntézy dihydropyranoxanthonů 1 a 2 založená na využití heterogenní katalýzy v kombinaci s mikrovlnným zahříváním. Tím bylo dosaženo podstatného zkrácení reakčního času a zvýšení výtěžků těchto sloučenin. Dále byla zlepšena metodika syntézy derivátů xanthonu podle Grovera, Shaha a Shaha (J. Chem. Soc. 1955, 3982) využitím mikrovlnného zahřívání. Tímto postupem byl připraven nový derivát 5,8,10-trihydroxy-7H-benzo[c]xanthen-7-on (3), jehož struktura byla potvrzena IČ, 1 H NMR a 13 C NMR spektry. O O O OH O O O OH O OH OHO OH 1 2 3
|
|
| |
|
|
Příprava a biologická aktivita derivátů dihydroxybenzoových kyselin
Skála, Pavel ; Macháček, Miloš (vedoucí práce) ; Pytela, Oldřich (oponent) ; Doležal, Martin (oponent)
Disertační práce je zaměřena na takové deriváty dihydroxybenzoových kyselin, které lze považovat za odvozené od salicylové kyseliny. U připravených látek byla hodnocena jejich antimykobakteriální a antifungální aktivita in vitro. V rámci disertační práce bylo připraveno 102 látek, z toho 72 originálních. Jako výchozí sloučeniny byly připraveny čtyři řady N-fenyl-dihydroxybenzamidů, u nichž tedy jedna hydroxyskupina byla v poloze 2 a poloha druhé se postupně měnila. Jejich thionací za využití patentované metody vyvinuté v naší laboratoři byly získány odpovídající N-fenyl-dihydroxythiobenzamidy. Z výchozích N-fenyl-dihydroxybenzamidů byly dále připraveny cyklizační reakcí s methyl-chlorformiátem čtyři řady 3-fenyl-2H-1,3-benzoxazin- 2,4(3H)-dionů, s hydroxyl skupinou v poloze 8, 7, 6 a 5. Přímé tavení připravených 3-fenyl- 2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dionů s Lawessonovým činidlem poskytlo očekávané produkty, 3-fenyl-4-thioxo-3,4-dihydro-2H-1,3-benzoxazin-2-ony a 3-fenyl-2H-1,3-benzoxazin- 2,4(3H)-dithiony, pouze v řadě 5-hydroxyderivátů. Proto byly hledány jiné metody pro přípravu sirných derivátů 3-fenyl-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dionu. Nejvyšší antifungální aktivity u N-fenyl-dihydroxybenzamidů vykazovaly 2,3- a 2,6- dihydroxyderiváty. Nejvyšší antimykobakteriální aktivita byla zjištěna u 2,4-...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Potenciální folodynamicky aktivní látky charakteru dusíkatých makrocyklů
Kostka, Miroslav ; Hartl, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Miloš (oponent) ; Král, Vladimír (oponent)
66.. SSOOUUHHRRNN V průběhu práce se mi podařilo připravit několik sloučenin ftalocyaninové struktury a změřit jejich produkci singletového kyslíku. Příprava Pc obecně není nikterak složitá, komplikace však nastávaly až později při získávání chemicky čistého produktu, jenž je znám svou vnitřní nestabilitou na světle a agregací svých molekul v koncentrovanějších roztocích. Častá nízká výtěžnost reakcí znamenala práci s omezeným množstvím sloučenin, které také ovlivnilo další rozhodování o směru syntéz. Celou prací se táhne snaha o vytvoření nových Pc s vhodnými funkčními skupinami pro konjugaci s biomolekulami. První experimenty se odehrály ve skupině křemičitých komplexů Pc, kde se přes veškeré úsilí nepodařily syntézy axiálně substituovaných SiPc bez periferní substituce. Ještě hůř dopadly pokusy o přípravu SiPc periferně obohaceného o substituenty vázané přes atom síry. Pozorovaný rozklad reaktantů znamenal opuštění tohoto směru. Jinou metodou jsem se snažil umístit centrální atom hliníku do již připraveného Pc skeletu s periferní substitucí zajišťující snadnou rozpustnost, ne všechny zvolené substituenty však vyhovovaly (5, 6). Ačkoliv záměr nebyl po několika pokusech docílen, z průběhu reakce bylo zřejmé, že lze v této metodě spatřit možnou přípravu hlinitých komplexů Pc, avšak až po dalším propracování...
|
|
| |
host ::
RSS.