|
|
Audiosložka ve vyučování češtiny jako cizího jazyka
Smrčková, Tereza ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Mašín, Jaroslav (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá problematikou výuky naslouchání v češtině jako cizím jazyce, k čemuž využívá studium teoretických pramenů, strukturované pozorování a komparaci didaktických materiálů, dotazníky a neformální rozhovory. V teoretické části přináší stručný přehled dosavadních poznatků v této oblasti, a to především v souvislosti s výukou angličtiny jako cizího jazyka. Výzkumná část poskytuje srovnání různých didaktických materiálů z hledisek nastíněných v části teoretické a poskytuje také přehled typů poslechových úloh včetně jejich zhodnocení. Ve své praktické části uvádí tato diplomová práce vhodné zdroje pro přípravu nových didaktických materiálů pro výuku naslouchání a přináší také ukázkové pracovní listy, které vycházejí z poznatků o některých nedostatcích současných materiálů pro výuku naslouchání zjištěných v předchozí části. Přínos této práce na rovině teoretické spočívá ve zpřístupnění zahraniční teorie českému publiku, na rovině praktické pak v uvedení souhrnného rejstříku poslechových úloh a v načrtnutí nových možností výuky naslouchání, jejichž konkrétní příklady poskytují vzorové poslechové úlohy.
|
|
| |
|
|
Didaktické zapojení videa do výuky češtiny jako cizího jazyka
Šturmová, Kateřina ; Mašín, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Využití videa při výuce češtiny v reálném čase (tedy ne distančně prostřednictvím serveru YouTube) představuje pro studenty atraktivní cestu k rychlému a zábavnému zvládnutí jazyka a získání sociokulturní kompetence. Cílem práce je shrnout poznatky z odborné literatury a na jejich základě vytvořit vlastní videa využitelná při výuce cizinců na úrovni A0/A1. Videa budou zaměřená na rozvoj sociokulturní kompetence, tematicky se zaměří na tyto oblasti: 1. Lekce správného chování v českém prostředí, část 1.(formální X neformální jazyk) 2. Lekce správného chování v českém prostředí část 2. (cestování MHD, jak se chovat) 3. Svátky (Velikonoce, Vánoce) Empirická část práce bude vycházet z hypotézy, že zapojení videa do výuky usnadní osvojení sociokulturní kompetence. Několika skupinám studentů v kurzu A0/A1 budou při výuce promítána videa, zatímco dalším skupinám videa promítána nebudou. Tito studenti budou předmětné znalosti získávat z tištěných studijních materiálů (např. učebnice, materiály připravované ad hoc učitelkou) a výkladu učitelky. K videím se budou též vztahovat doplňkové aktivity, které ověří pochopení. Pro maximální věrohodnost výsledku bude hodnocena objektivní a subjektivní stránka. Po stránce objektivní řešitelka výzkumu porovná pokrok skupin využívajících video s pokrokem skupin video...
|
|
|
Role modifikace mastnou kyselinou v aktivitě proteinů
Grobarčíková, Michaela ; Mašín, Jiří (vedoucí práce) ; Petráčková, Denisa (oponent)
Posttranslační modifikace představují kovalentní a obvykle enzymem-zprostředkované úpravy proteinů. Tyto modifikace slouží ke vzniku aktivních forem proteinů a také rozšiřují buněčný repertoár proteinů vzniklých ze standardních aminokyselin. Mezi známé posttranslační úpravy patří například fosforylace, glykosylace, ubikvitinace, proteolýza a také acylace, které se v práci věnuji podrobněji. Acylace proteinů, kovalentní připojení acylové skupiny, je velmi hojnou proteinovou modifikací. Tato reakce je obecně zprostředkována specifickými acyl-transferázami a zahrnuje transport acylové skupiny z donoru na aminokyselinový zbytek. Rozmanité spektrum buněčných proteinů je posttranslačně acylováno a stávají se tím biologicky aktivní. K tomuto jevu dochází u bakteriálních toxinů, jež jsou důležitými faktory virulence patogenních bakterií. Proteinová lipidace reguluje celou řadu biologických drah, jako je cílení do membrán, proteinová sekrece, buněčná signalizace a apoptóza. Posttranslační acylace je též nezbytná pro aktivitu Ras a mnoha dalších proteinů způsobujících rakovinné bujení. Z toho důvodu jsou inhibitory acyltransferáz těchto proteinů testovány jako cíle protinádorových léků. V práci shrnuji poznatky o jednotlivých typech lipidace včetně popisu konkrétních acylovaných proteinů. Klíčová slova...
|
|
|
Role posttranslační modifikace v aktivitě bakteriálních toxinů
Hudáčková, Kristýna ; Mašín, Jiří (vedoucí práce) ; Večerek, Branislav (oponent)
ranslační modifikace proteinů jsou rozšířeným mechanismem, který využívají prokaryotické i eukaryotické buňky pro zvýšení diverzity proteomu. Při posttranslačních modifikacích může docházet k přidávání funkčních skupin, proteinů, proteolytickému štěpení regulačních podjednotek, nebo k degradaci proteinů. Mezi posttranslační modifikace patří například fosforylace, glykosylace, acetylace, modifikace mastnou kyselinou, ubikvitinace či proteolýza. Tyto modifikace mohou ovlivňovat téměř všechny aspekty buněčné biologie či Toxiny produkované mikroorganismy jsou důležitými faktory virulence. Mnoho bakteriálních toxinů využívá posttranslační modifikaci pro svou aktivaci. Do této skupiny patří například listeriolysin O, toxiny bakterie či toxiny klostridií. Velkou skupinou toxinů, které jsou aktivovány modifikací mastnou kyselinou, jsou tzv. RTX toxiny anglického Repeats ních patogenních bakterií, mezi které patří například adenylát cyklázový toxin bakterie , případně α produkovaný uropatogenními bakteriemi
|
|
|
Adenylát cyklázový toxin bakterie Bordetella pertussis: mechanizmus úniku draselných iontů z makrofágů
Pospíšilová, Eva ; Mašín, Jiří (vedoucí práce)
Adenylát cyklázový toxin-hemolyzin (ACT, CyaA) je klíčovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertussis, která způsobuje onemocnění černý kašel. CyaA se váže na fagocytické buňky s receptorem CD11b/CD18 na povrchu a vykazuje dvě různé aktivity. Jedna je spojena s prekurzorem toxinu, který oligomerizuje a tvoří v membráně buňky malé kation selektivní póry. Druhá souvisí s prekurzorem, jenž pravděpodobně funguje jako monomer. Ten translokuje enzymatickou adenylát cyklázovou doménu do cytozolu buňky, při čemž dochází též ke vstupu vánenatých iontů do buňky. Adenylát cyklázová doména váže po translokaci buněčný kalmodulin a katalyzuje rychlou přeměnu buněčného ATP na cAMP. V této práci jsme ukázali, že CyaA způsobuje rovněž únik draselných iontů z CD11b+ buněk. Dále jsme ukázali, že k úniku draselných iontů je nutná vazba CyaA na receptor CD11b/CD18 a permeabilizace membrány póro-tvorným prekurzorem. Divoký typ toxinu způsobuje únik draselných iontů se stejnou kinetikou jako enzymaticky inaktivní verze toxinu, jenž není schopna tvořit cAMP. Únik draselných iontů způsobený CyaA tedy není ovlivněn zvýšenou hladinou cAMP ani cAMP signalizací způsobenou tímto toxinem. Zkrácená verze toxinu (CyaA-AC), s odstraněnou AC doménou, měla i přes svojí normální hemolytickou aktivitu na erytrocytech i na umělých...
|
|
|
Interakce patogenních baktérií rodu Bordetella s hostitelskými buňkami
Čurnová, Ivana ; Petráčková, Denisa (vedoucí práce) ; Mašín, Jiří (oponent)
Většina zástupců rodu Bordetella vyvolává ve svých hostitelích závažná respirační onemocnění. B. pertussis a některé kmeny B. parapertussis jsou striktně lidské patogeny a způsobují onemocnění zvané černý kašel. Černý kašel je vysoce nakažlivé onemocnění, které je v posledních desetiletích na vzestupu i v řadě vyspělých zemí s vysokou mírou proočkovanosti. Proto je studium a pochopení interakcí mezi hostitelem a B. pertussis zásadní. Při kolonizaci hostitele a modulaci jeho imunitní odpovědi hrají důležitou roli faktory virulence, které jsou u B. pertussis většinou regulovány dvoukomponentovým systémem BvgAS. Při studiu vztahu hostitel-patogen se využívají jak in vitro, tak i in vivo infekční modely, které se vzájemně vhodně doplňují. Nedávno zveřejněné práce ukazují, že tento patogen je schopen po určitou dobu přežívat v lidských a myších fagocytech a mohl by být proto považován za fakultativní intracelulární patogen. Navíc je možné, že intracelulární fáze umožnuje B. pertussis uniknout imunitnímu systému, přežívat v hostiteli a případně být zdrojem další nákazy. Cílem této bakalářské práce je shrnout poznatky týkající se vztahu patogenní bakterie B. pertussis a jejího hostitele se zaměřením na in vitro a in vivo infekční modely. Pozornost je věnována zejména adaptaci patogenu v průběhu infekce a...
|
|
|
Mechanizmus antibakteriálního účinku 4. generace lipofosfonoxinů
Helusová, Michaela ; Mikušová, Gabriela (vedoucí práce) ; Mašín, Jiří (oponent)
Lipofosfonoxiny jsou malé syntetické antimikrobiální molekuly, jejíchž zásahovým místem je cytoplazmatická membrána bakterií. Tato práce se zaměřuje na porovnání a podstatu rozdílu v aktivitě tří vybraných zástupců lipofosfonoxinů 4. generace, které se liší počtem uhlíků v jednotlivých modulech a také svou antibakteriální a hemolytickou aktivitou. Nejslibnějším kandidátem je látka 7072 vykazující dobrou antimikrobiální aktivitu a nízkou hemolytickou aktivitu. Dalšími testovanými lipofosfonoxiny jsou hemolytický 7070 a antibakteriálně slabě účinný 7107. V této práci je zkoumána jejich pórotvorná aktivita na modelových membránách i na živých buňkách Staphylococcus aureus a Escherichia coli. Výsledky naznačují, že i malý rozdíl ve struktuře může mít zásadní vliv na aktivitu těchto molekul. Lipofosfonoxiny 7072 a 7070 vykazují stejnou aktivitu proti bakteriím, kdy jejich baktericidní účinek spočívá ve vytváření pórů v cytoplazmatické membráně. Bakterie účinkem lipofosfonoxinů rychle hynou následkem ztráty membránového potenciálu. Vysoká hemolytická aktivita látky 7070 pravděpodobně souvisí s její preferencí k nenabitým membránám. Podstata slabé antimikrobiální aktivity látky 7107 je dána tvorbou pouze malých pórů a také neschopností překonat a rozrušit vnější membránu. Klíčová slova: antimikrobiální...
|
|
|
Mechanismus interakce bakteriálních toxinů zvyšujících vnitrobuněčné cAMP s hostitelskou buňkou
Lepesheva, Anna ; Mašín, Jiří (vedoucí práce) ; Petráčková, Denisa (oponent)
Cyklický adenosinmonofosfát (cAMP) je univerzálním druhým poslem, který reguluje velké množství molekulárních mechanismů uvnitř buňky. Hladina syntetizovaného cAMP je přísně regulována vnitrobuněčnou adenylátcyklázou (AC), a proto tento enzym často představuje cíl pro různé bakteriální toxiny. Pro manipulaci s hladinou vnitrobuněčného cAMP v cílové buňce vyvinuly bakterie pro své toxiny dvě odlišné strategie. Adenylátcyklázový toxin (CyaA) bakterie Bordetella pertussis, edemogenní faktor (EF) bakterie Bacillus anthracis a ExotoxinY bakterie Pseudomonas aeruginosa mají ve své struktuře enzymatickou AC doménu, která má po aktivaci intracelulárním kofaktorem několikrát vyšší aktivitu než vlastní eukaryotní adenylátcykláza, nacházející se uvnitř hostitelské buňky. Jiné toxiny, jako pertusový toxin (PT) bakterie Bordetella pertussis, cholerový toxin (CT) bakterie Vibrio cholerae a tepelně labilní toxin bakterie Escherichia coli využívají ADP-ribosylaci heterotrimerních G proteinů spřažených s vnitrobuněčnou AC pro zvýšení její aktivity a následnou nekontrolovanou produkci cAMP. Tato práce představuje literární rešerši uvedených toxinů s důrazem na jejich molekulární mechanizmy interakce s hostitelskou buňkou. Klíčová slova: pathogenní bakterie, faktory virulence, vnitrobuněčná hladina cAMP, bakteriální...
|
|
|
Životní strategie fakultativně vnitrobuněčných patogenních bakterií
Fejková, Kateřina ; Lišková, Petra (vedoucí práce) ; Mašín, Jiří (oponent)
Fakultativní vnitrobuněčné patogeny si vyvinuly schopnost růst a přežít mimo i uvnitř buňky, což jim dává selektivní výhodu, lepší přístup k živinám, ochranu před extracelulárními složkami imunitního systému a nestálými podmínkami mimo buňku. Bakterie Francisella tularensis a Listeria monocytogenes se umí ubránit prvotním obranným reakcím imunitního systému, vstoupit dovnitř makrofágů i neprofesionálních fagocytů jako jsou například hepatocyty či endotel, předejít baktericidním procesům ve fagosomu, rozmnožit se v cytosolu a poté vzdorovat procesům buněčné smrti dokud samy nejsou připraveny infikovanou buňku opustit a napadnout další buňky. Toto přemístění mezi buňkami používá Listeria monocytogenes G-aktin hostitelské buňky, zatímco u bakterie Francisella tularensis není mechanismus zcela jasný. Popis mechanismu těchto procesů u patogenů Francisella tularensis a Listeria monocytogenes je předmětem této bakalářské práce. Klíčová slova: bakteriální patogen, fakultativní, vnitrobuněčný, Francisella tularensis, Listeria monocytogenes
|
host ::
RSS.