|
|
Genetická a hormonální regulace dětského růstu
Vosáhlo, Jan ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Vaňková, Markéta (oponent)
Genetická a hormonální regulace dětského růstu Dizertační práce MUDr. Jan Vosáhlo Školitel: prof. MUDr. Jan Lebl, CSc. Abstrakt Dětský růst je komplexní proces změn organizmu, který může být narušen různými onemocněními včetně endokrinních poruch, zvláště deficitu růstového hormonu. Postnatální příčinou GHD jsou tumory či jiné procesy postihujících hypothalamo- hypofyzární oblast, prenatální zahrnují 1) poruchu vývoje hypofýzy jako součást komplexních syndromů, 2) poruchu vývoje hypofýzy při defektech v regulačních genech a 3) defekty v genech podílejících se na syntéze a sekreci GH. Prvním tématem předložené práce byla septo-optická dysplázie - komplexní syndrom zahrnující hypoplázii optických nervů, morfologické anomálie mozku a funkční poruchy hypofýzy. U 11 českých pacientů jsme extenzivně popsali fenotyp a zaznamenali jsme úplné formy SOD i formy neúplné se všemi kombinacemi dvou ze tří základních znaků syndromu. Kohorta se pak stala součástí mezinárodní studie 68 pacientů, ve které jsme studovali fenotyp v závislosti na morfologii mozku. Nalezli jsme korelaci mezi závažností klinických projevů a stupněm anomálie septum pellucidum a nově jsme popsali korelaci mezi výskytem anomálií hippokampu a falxu a neurologickými příznaky. Druhým tématem bylo ve skupině 74 pacientů s kombinovaným deficitem hormonů...
|
|
|
Příspěvek k radiodiagnostice a k léčbě vybraných patologických lézí femuru v dětském a dospělém věku
Horák, Martin ; Poučková, Pavla (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Vítek, František (oponent)
5 Abstrakt (ČJ) Úvod Radiodiagnostické vyšetření s využitím moderních specializovaných zobrazovacích metod, zejména CT a MR, má zásadní význam v diagnostice vrozených i získaných chorob pohybového aparátu. V první části se disertace zabývá problematikou některých vrozených defektů proximálního konce femuru, označovaných v literatuře jako vrozeně krátký femur (PFFD). V této části jsou shrnuty vlastní zkušenosti s radiologickými nálezy v předoperačním i pooperačním období, přičemž maximální pozornost je věnována problematice cévního zásobení postižené oblasti. Druhá část práce se věnuje některým otázkám transplantace autologních chondrocytů fixovaných na dva různé nosiče implantované do posttraumatických defektů kloubní chrupavky distálního femuru. Radiologické nálezy jsou hodnoceny ve vztahu k nálezům histopatologickým. Cíle: První část studie, po rozdělení pacientů s PFFD podle stávající běžně používané rentgenové klasifikace, si stanovila za cíl upřesnit pomocí CT skenů v rozsahu kyčelních kloubů u každého pacienta diagnózu PFFD, podrobně zhodnotit změny v okolí postižení, zejména průběh cév, vzhledem k věku pacientů vyhodnotit radiační zátěž při opakovaných vyšetřeních RTG metodami a histologicky vyšetřit tkáňové vzorky z oblasti postižení odebrané při korekčních operacích. Druhá část studie se zabývá...
|
|
|
Vybraná monogenně podmíněná endokrinní onemocnění v dětském věku: patofyziologické souvislosti
Obermannová, Barbora ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Čáp, Jan (oponent)
Monogenně podmíněná onemocnění jsou způsobena mutací v jednom genu a vznikem "vzácné" alely. Mutace se klinicky projeví fenotypovou odchylkou, tedy dědičnou nemocí, která se dědí autozomálně dominantně, recesivně nebo je vázaná na X-chromozom. Dle stupně závažnosti mutace se monogenní onemocnění manifestují buď již v dětském věku, nebo později v průběhu života. Fenotyp konkrétní nemoci je způsoben úplným nebo částečným chyběním produktu daného genu. Může se jednat o strukturální bílkovinu, enzym nebo receptor, které přímo zajišťují fyziologické procesy v organismu a udržují tak metabolickou homeostázu. V druhé řadě se může jednat o signální molekulu nebo transkripční faktor řídící správný vývoj a funkci orgánu v embryogenezi nebo později v životě. V dětské endokrinologii představují monogenně podmíněné poruchy důležitou skupinu onemocnění. Přesné porozumění etiopatogeneze těchto poruch napomáhá pochopení fyziologických pochodů v lidském těle. Korelace fenotypu s genotypem pomáhá objasnit složitou fyziologii endokrinních regulací. V první části se věnujeme transkripčnímu faktoru PROP1, který je hlavním regulátorem diferenciace buněk předního laloku hypofýzy v průběhu embryonálního vývoje. Zabýváme se četností PROP1 mutací v české a evropské populaci a funkčním dopadem jeho defektu na hormonální status a...
|
|
|
Diagnostika a chirurgická léčba primární hyperparathyreózy
Libánský, Petr ; Adámek, Svatopluk (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Haruštiak, Svetozár (oponent)
Souhrn Chirurgické řešení primární hyperparathyreózy je vysoce účinnou metodou. Cílem je odstranění hyperfunkční tkáně příštítných tělísek a tím definitivně vyléčit primární hyperparathyreózu s dosažením normální hladiny kalcia. Přitom dochází ke zlepšení zdravotního stavu a vymizení nebo alespoň snížení obtíží. Komplikace nejsou časté a mortalita je minimální. Chirurgické řešení je definitivní, bezpečné a účinné. Na základě 101 chirugicko-anatomických pitev provedených na zemřelých byla vypracována standardní chirurgicko-anatomická preparace příštítných tělísek. Její základem byla preparace zkřížení a. thytroidea inf. a n. laryngeus recurrens. Úspěšnost identifikace tkáně parathyroidey byla 75%, nejčastější příčinou neúspěchu byla záměna za tkáň thymu, za lymfatickou uzlinu, za uzel štítné žlázy. Přitom byly testovány jednotlivé miniinvazivní přístupy. V další části práce je objasňován syndrom kostní, metabolický a biochemický a předložen soubor 151 pacientů, kteří byli odoperováni pro diagnózu primární hyperparathyreózy. Byl proveden průzkum na onemocnění provázející primární hyperparathyreózu a možné následky v pooperačním období. Zvláštní kapitolu tvoří popis 10 případů v dětském věku. Před operací je snaha lokalizovat patologické příštítné tělísko. Předoperační lokalizační vyšetření se dají rozdělit na...
|
|
|
Nové postupy v diagnostice a léčbě vybraných endokrinopatií
Ježková, Jana ; Marek, Josef (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Vladyka, Vilibald (oponent)
Je známou zkušeností, že hyperkortizolismus urychluje aterosklerotické děje. Ty je možné sledovat ultrazvukovým vyšetřováním karotid a nověji též vyšetřováním cévní mikrocirkulace laser-Dopplerovskou metodou. Pro urychlení aterosklerotických změn u nemocných s Cushingovým syndromem jsou nesporně důležité známé faktory: hypertenze, obezita a hyperlipidemie. К nim se počítá zvýšená inzulínová rezistence, ale nemocní s floridním hyperkortizolismem mají normální hladiny glykemie a imunoreaktivního inzulínu. К aterogenezi u floridního hyperkortizolismu může přispívat zvýšená tvorba volných kyslíkových radikálů vznikajících při oxidaci lipidů a zvýšené hladiny pozitivního proteinu akutní fáze-orosomukoidu. Imunosupresivní charakter se projevuje snížením hladin autoprotilátek a snížením hladiny intercelulární adhezivní molekuly-1 (ICAM-1). К urychlení aterogeních dějů dochází i u nemocných, kteří jsou již dlouhou dobu po úspěšné normalizaci hyperkortizolemie. I když čerstvě operovaní a normalizovaní nemocní ztrácí do jednoho roku svou Cushingovskou obezitu, dochází později u operovaných nemocných opět к nadváze. Ta je spojena s poruchami lipidového spektra a u čtvrtiny nemocných i s hypertenzí. Nemocné po operaci pro Cushingův syndrom je nutné pravidelně sledovat, i když jsou dlouhodobě normalizováni. Je třeba u...
|
|
|
Gherlin u malnutričních stavů různé etiologie Gherlinu jako patogenetický faktor systémové zánětlivé odpovědi
Rosická, Martina ; Marek, Josef (vedoucí práce) ; Stárka, Luboslav (oponent) ; Vrbíková, Jana (oponent)
Ghrelin je peptid složený z 28 aminokyselin produkovaný predevším enteroendokrinními bunkami žaludku. Charakteristikou molekuly ghrelinu je prítomnost oktanové skupiny na hydroxyskupine serinu v pozici 3, v organismu unikátní a nezbytnou pro jeho biologickou aktivitu. Krome acylovaného, tzv. aktivního ghrelinu, je v cirkulaci prítomen neacylovaný ghrelin a nekteré další minoritní formy. Neacylovaný ghrelin postrádá hydrofobní substituci retezce, prevažuje v systémové cirkulaci, ale je bez vlivu na sekreci rustového hormonu a bez dalších endokrinních úcinku. Vykazuje kardiovaskulární a proliferativní úcinky a možná i úcinky metabolické. Jeho pusobení je zprostredkované jiným receptorem než GHS-R1a nebo 1b. Ten nebyl dosud popsán. Plazmatická koncentrace celkového ghrelinu je ovlivnena pohlavím. Vyšší koncentrace celkového ghrelinu, ale nikoliv ghrelinu aktivního, byly detekovány u žen. Rozhodujícím cinitelem je pravdepodobne vliv steroidních hormonu (estrogenu). Zmeny plazmatických hladin ghrelinu s vekem jednoznacne nepotvrzujeme. V naší studii jsme nezachytili zmeny acylovaného ani neacylovaného ghrelinu v závislosti na veku. Ghrelin je duležitým regulátorem energetické homeostázy a príjmu potravy. Vede ke zvýšení príjmu potravy a snížení energetického výdeje potlacením aktivity sympatického nervového...
|
|
|
Exprese různých forem aktinu v některých nesvalových i svalových tkáních a nádorech
Dundr, Pavel ; Povýšil, Ctibor (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Mačák, Jiří (oponent)
SOUHRN Aktiny jsou ubikvitní eukaryotické proteiny. Aktinová filamenta se uplatňují v rámci rozmatitých funkcí včetně buněčné kontrakce, motility, adheze, dělení, udržování tvaru buňky a svalové kontrakce. Čtyři izoformy aktinu jsou tkáňově specifické (α-hladkosvalový aktin, α-skeletální aktin, α-kardiální aktin a γ-hladkosvalový aktin). Dvě další izoformy (cytplazmatický β- a γ-aktin) jsou ubikvitní. Exprese α-hladkosvalového aktinu (α-SMA) je typická pro svalovinu cév a zažívacího traktu, myoepitelie, myofibroblasty a pericyty. Exprese této izoformy aktinu však může být přítomna i v některých dalších buňkách a nádorech s preexistujícím odlišným fenotypem. Práce je zaměřena na studium výskytu jednotlivých izoforem aktinu v některých nesvalových i svalových tkáních a nádorech. Cíle práce lze shrnout do následujících bodů: 1. Analýza exprese jednotlivých izoforem aktinu v patologicky nezměněné, osteoartrotické, posttraumaticky změněné a transplantované chrupavce. 2. Analýza exprese α-SMA v buňkách některých nesvalových nádorů. 3. Analýza exprese aktinu v leiomyocelulárních nádorech dělohy po léčbě a v tzv. inkluzních tělíscích v leiomyomech zažívacího traktu a dělohy a bliž- ší charakterizace těchto tělísek. Celkem jsme imunohistochemicky s protilátkou proti α-SMA a svalově specifickému aktinu vyšetřili 82...
|
|
|
Osa růstový hormon IGF - I, její regulace metabolické ovlivnění a funkce. Změny plastmatických koncentrací ghrelinu u vybraných patologických stavů
Jarkovská, Zuzana ; Marek, Josef (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Ghrelin je proteohoimon s výrazným stimulačním účinkem Jia sekreci GH. Patří do skupiny GHSJe prvním izolovaným endogenním ligandem receptom pro GHS. Ačkoliv byly první látky z této skupiny syntetizovány již v roce 1977, izolace receptom i samotného ghrelimi je záležitostí posledního desetiletí. V naši studii jsme se zabývali zkoumáním fyziologické role endogenního ghrelinu u vybraných patologických stavů a studiem vztahů mezi koncentracemi celkového a aktivního gltrelinu a parametry osy GH/IGF-L Naše studie je první studií, jež se zabývala stanovením koncentrací nejen celkového, ale i aktivního gltrelinu u vybraných skupin nemocných. Předpokládali jsme, že sekrece ghrelinu je modulována sekrečním stavem GH. U nemocných sakromegalií jsme očekávali snížené plasmatické koncentrace ghrelinu (hypotéza 1) a u nemocných s GHD jsme předpokládali jejich zvýšení (hypotéza 2) jakožto výsledek uplatněni negativní zpětné vazby při změnách sekrece růstového hormonu. Naše pozorování však tyto hypotézy nepotvrdilo. Koncentrace celkového i aktivního ghrelinu se u těchto nemocných nelišily v porovnání se zdravými subjekty. V případě těchto chorobných stavů nepředpokládáme významnější roli ghrelinu v ovlivněni sekrece GH ani existenci negativní zpětné vazby mezi těmito pňsobky. Syntéza ghrelinu byla nalezena též v tkáni...
|
|
|
Hodnocení vlivu klíčení na profily zásobních bílkovin v semenech vybraných druhů luskovin
MAREK, Josef
Cílem diplomové práce bylo hodnocení změn v profilech zasobních proteinů semen luskovin v průběhu klíčení. Pro řešení byly vybrány 4 druhy luskovin: hrách setý polní, lupina úzkolistá, bob obecný a sója luštinatá. Analýzy proteinů v semenech luskovin byly prováděny na začátku, uprostřed a na konci klíčení. Ze získaného lyofilizovaného a homogenizovaného materiálu byly vyextrahovány proteiny, které byly analyzovány pomocí gelové denaturační elektroforézy (SDS-PAGE). Výsledky prokázaly, že během klíčení semen dochází ke štěpení zásobních proteinů na menší peptidy sloužící pro tvorbu nových proteinů. Ve spektrech proteinů naklíčených semen hrachu setého se snížila intenzita proteinových pruhů v zónách o velikosti 48-45 kDa a 40-36 kDa a zvýšilo se zastoupení proteinových pruhů v zónách charakterizovaných hmotností 25-23 kDa a 19-7 kDa. Ve spektrech proteinů naklíčených semen lupiny úzkolisté nebyly detekovány proteinové pruhy nad 39 kDa a zvýšilo se zastoupení proteinových pruhů v oblastech o velikosti 15-7 kDa.
|
|
| |
host ::
RSS.