|
| |
|
| |
|
|
Nacistická propaganda s židovskou tématikou v Národní politice v letech 1939-1941
Blichová, Larisa ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá nacistickou propagandou a její kvalitativní analýzou v deníku Národní politika v letech 1939-1941, tedy v prvních třech letech války, které byly zásadní pro formování spolupráce médií a okupační moci. Zaměřena je konkrétně na antisemitskou propagandu a její vývoj a prostředky v průběhu těchto tří let v jednom z nejčtenějších deníků na území Protektorátu Čechy a Morava. Na příkladu několika vybraných článků či inzerátů je vždy tato propaganda ilustrována na konkrétních bodech a texty jsou podrobně analyzovány, aby byl rozkryt jejich pravý význam a skuteční autoři a adresáti. Skutečnými autory jsou myšleni nacisté a tehdejší okupační politika, jelikož ve sledovaném období je drtivá většina textů v deníku bez autorské signatury. Texty jsou voleny z různých období roku a různých rubrik, jsou mezi nimi články i inzerce. Každá kapitola obsahuje také stručný historický kontext. V závěru práce je shrnutí použitých prostředků ve sledovaném období a měnící se trendy v komunikaci protektorátní moci a zobrazení židovského obyvatelstva.
|
|
|
Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941
Lysoňková, Lenka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Rigorózní práce "Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941" pojednává o způsobu, jakým protektorátní periodika informovala o paktu Ribbentop-Molotov a později o německé invazi do Sovětského svazu. Na příkladě těchto událostí a jejich reflexe v protektorátním denním tisku lze demonstrovat, jak pružně protektorátní propaganda reagovala na aktuální politický kurz. Pro účely práce byly zvoleny čtyři deníky: Polední list, Večerní České slovo, Venkov a Lidové noviny, které byly zkoumány ve dvou časově ohraničených obdobích, a to od 23. 8. 1939 do 27. 9. 1939 a od 16. 6. 1941 do 14. 7. 1941. Metodou práce je historická srovnávací analýza, která postihuje proměnu postojů protektorátní propagandy v závislosti na historickém kontextu, a sémiotická analýza, která se zabývá dobovým mediálním diskurzem a odhaluje udržovanou ideologii na úrovni znakových systémů.
|
|
|
Americké letecké nálety na Prahu v únoru 1945 na stránkách denního dobového tisku
Dostálová, Marie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce "Americké letecké nálety na Prahu v únoru 1945 na stránkách denního dobového tisku" se zabývá mediálním obrazem Spojenců za druhé světové války (Američanů a Britů) a referováním o náletech v českých legálně vydávaných denících. Americké letectvo (USAAF) uskutečnilo nálety na Prahu 14. února 1945, avšak podle jejich pilotů se jednalo o navigační omyl. V tu dobu totiž probíhalo intenzivní bombardování Drážďan, které jsou od Prahy vzdáleny 120 kilometrů severně. Práce sleduje články v období od 1. února 1945 do 14. března 1945. Metodou práce je deskripce jednotlivých článků a jejich analýza, a to ve čtyřech státních periodikách: Lidové noviny, Národní práce, Večerní České slovo a Venkov. Tehdejší tisk vycházel pod přísným dozorem cenzury a mediální agenda se jí tak musela plně přizpůsobovat. Nacisté dosadili do redakcí cenzory, aby měli veškeré texty pod kontrolou. Práce popisuje vznik Protektorátu, cenzurní praxi, historický kontext události a profily sledovaných periodik. Hlavní částí práce je popis vybraných článků o Spojencích v období před nálety, všechny texty o náletech dva týdny po nich a relevantní zmínky v posledním sledovaném úseku (1. 14. března 1945). Cílem této práce je poskytnout detailní obraz toho, jak tehdejší tisk reflektoval nálet Američanů na Prahu a jak se snažil...
|
|
|
Znaky a znakové systémy ve volební reklamní kampani
Lišková, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Znaky a znakové systémy v reklamní volební kampani" se zaměřuje na analýzu konkrétní politické kampaně a to volební kampaň Strany práv občanů - ZEMANOVCI před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010. V práci je analyzováno konkrétní zpracování kampaně strany SPOZ pod názvem "30 příběhů Miloše Zemana", kde jako hlavní lídr a předseda strany vystupuje známý český politik Miloš Zeman. Kampaň navíc svým názvem a do jisté míry i zpracováním odkazuje na sociálistický seriál "30 případů majora Zemana". V bakalářské práci bude jednak analyzováno marketingové zpracování kampaně a jeho potencionální úspěšnost vzhledem ke koncovému voliči. Práce se navíc pomocí sémiotické analýzy zaměřuje také na použité znaky a znakové systémy a snaží se odhalit jejich jednak explicitní, ale i druhotný význam a účel za jakým je strana chtěla ve své kampani využít. V práci je dále analyzován i volební program SPOZ a jeho spojení s použitými znaky kampaně. Na závěr práce je politická kampaň Strany práv občanů srovnána s kampaněmi konkurenčních politických stran.
|
|
| |
|
|
Mediální krajina na Kladensku v letech 1990-2000
Vyhnanovský, Ondřej ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Kladensko bylo vždy průmyslovou oblastí. Jako takové se začalo pořádně vyvíjet až s nálezem uhlí na konci 18. století a především v polovině 19. století v souvislosti se založením železáren. Přílivem nového obyvatelstva, které sem za prací přichází z celé země, se rozšiřují i ostatní oblasti lidské činnosti, včetně činnosti publikační. Hodně bohatá je zdejší knižní produkce, ale nárůst počtu obyvatel si žádá i rozšíření produkce periodické, jakožto nejlepšího prostředku k šíření informací a komunikaci. Vývoj regionu tedy začíná oproti jiným částem země poměrně pozdě, ovšem Kladensko tuto ztrátu rychle dohnalo a stává se významné v celostátním měřítku. V pestré produkci období před 2. světovou válkou vyčnívá hlavně tzv. dělnický tisk, jehož činnost je asi nejvíce patrná během sociálních bouří a generální stávky v roce 1920. Utlumení vydavatelských snah po roce 1948 znamenalo na Kladensku další rozšíření levicově zaměřených titulů, které měly v této oblasti dlouhou tradici. Z místních osobností vzešlo několik známých jmen celorepublikové mediální a politické scény. S rozvojem kapitalismu po roce 1989 se naskytla příležitost pro opětovné rozšíření vydavatelských činností, ale na konci devadesátých let jsou ty nejúspěšnější podniky většinou pod vedením silných zahraničních subjektů. Zajímavé tituly zde...
|
host ::
RSS.