|
|
Pokání a vykoupení v románu Zločin a trest na pozadí biblických textů
Kuthan, Robert ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Anotace: Tato práce představuje pokus o náboženskou interpretaci Dostojevského románu Zločin a trest. V této práci se pokoušíme interpretovat tento román z hlediska témat vykoupení a pokání. Naším cílem není zaměřit se na jednotlivé části románového textu. Snažíme se o celkovou interpretaci románu Zločin a trest z pohledu tématu vykoupení. Pomocí Bachtinovy metody "groteskního realismu" sledujeme autorovo karnevalové zpracování náboženských témat v románu Zločin a trest. Sledujeme zpracování tématu vzkříšení a nacházíme toto téma v rozmanitých formách románové symboliky života a smrti. Vycházíme z předpokladu, že evangelijní příběh Lazarova vzkříšení v J 11 je v rámci románu ústředním tématem vzhledem ke smyslu románu. Tato práce se zaměřuje na literární zpracování tohoto novozákonního textu v rámci románu Zločin a trest.
|
|
| |
|
|
Strukturalismus jako nosný pricip synchronní biblické exegeze ve vztahu k Novému zákonu
Herodek, Jiří ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit čtenáři literární směr strukturalismus a jeho metodologii aplikovanou na texty Nového zákona. Nastiňuje jednak obecnou charakteristiku, cíl a podstatu strukturalismu, ale snaží se také postihnout historické a filozofické pozadí strukturalismu a také jednotlivé směry, které na strukturalismus reagují nebo navazují: sémiotiku a poststrukturalismus. Pozornost je taktéž věnována některým významným osobnostem z různých společenských věd, které strukturalismus inspiroval popřípadě, které se podílely na jeho vytvoření. Poměrně velkou část této práce tvoří jednotlivé exegeze krátkých textů, kapitoly nebo i celých knihy Nového zákona, na které je aplikována metodika strukturalismu. Po těchto exegezích následuje na konci této práce zhodnocení přínosů a limitů strukturalismu ve vztahu k novozákonním textům.
|
|
| |
|
|
Společné stolování novozákonní církve perspektivou kolektivní paměti
Černoch, Petr ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Petr Černoch - Společné stolování novozákonní církve perspektivou kolektivní paměti - Abstrakt Kolektivní paměť je relativně nová metoda zkoumání raného křesťanství, která byla vzata z humanitního oboru zvláště sociologie. Tato diplomová práce si ji vybrala jako svoji metodu zkoumání fenoménu společného stolování a to speciálně v projevu rituálu eucharistie v 1. století našeho letopočtu. První kapitole hned po úvodu tato práce krátce pojednala o vývoji studie paměti od kolektivní paměti Mauricia Halwbachse s jejími sociálními kořeny. Ten ovlivnil současné paměťové studie skrze Jana Assmanna, který rozvinul jeho kolektivní paměť o kulturní a popsat její navázání na novozákonní bádání. Svým vymezením Kulturní paměti ukázal silné vazby v náboženství mezi identitou, mýtem a rituálem. Práce se pokusila vymezit pojmy mýtus a rituál s kterými operuje V další kapitole se zabývá jazykovým a literárním světem knih, kde se nachází slova ustanovení rituálu eucharistie, rozebírá jejich strukturu a odkazy na jídlo či společné stolování. Práce se pokusila ukázat pohled kolektivní paměti a tak osvětlit některé místa tradování a vzniku rituálu eucharistie. Na konci kapitoly se věnuje rozboru tradic podle Joachima Jeremiase a snaží se zjistit, jak se tradované verze petrifikovaly. V další kapitole se krátce věnuje...
|
|
|
Magie v období judaismu Druhého chrámu a raného křesťanství
Nezmar, Daniel ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Magie v období judaismu Druhého chrámu a raného křesťanství Abstrakt Předkládaná práce se zaměřuje na studium a shromáždění pramenů z dějin esoterismu převážně v období judaismu Druhého chámu a raného křesťanství, které ukazují na kulturní průniky magických a náboženských společenství, ale i jedinců, již se věnovali studiu magického umění. Jedná se o chaldejskou, egyptskou, židovskou, řecko-římskou a nakonec i křesťanskou kulturu. Poukazuje na hlavní zdroje jejich magických a náboženských nauk a původ magie a magického myšlení. Sleduje pravděpodobné kořeny jak náboženství, tak magie, a popisuje vývoj magických praktik od počátků až k danému období Druhého chrámu. Po malé analýze následuje komparace pěti základních kultur žijících na území okolí Středozemního moře v době Druhého chrámu a jejich magii. Detailně je rozebírán obor démonologie a některé osobnosti dějin, které se evidentně zabývaly magií. První část práce rozebírá pojem magie a nahlíží na spojitosti mezi vědou, filosofií a náboženstvím. Následně je z každé kultury zvolena jedna osobnost, pro pozdější zkoumání činů a skutků všech těchto hlavních kultur, které se v době Druhého chrámu (cca 550 př. n. l. - 70 n. l.) mezi sebou mísily, s mírným přesahem časového horizontu na obě strany časové osy, která se zřejmě věnovala nebo praktikovala magii....
|
|
|
Magie v období judaismu Druhého chrámu a raného křesťanství
Nezmar, Daniel ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Magie v období judaismu Druhého chrámu a raného křesťanství Abstrakt Předkládaná práce se zaměřuje na studium a shromáždění pramenů z dějin esoterismu převážně v období judaismu Druhého chámu a raného křesťanství, které ukazují na kulturní průniky magických a náboženských společenství, ale i jedinců, již se věnovali studiu magického umění. Poukazuje na hlavní zdroje jejich magických a náboženských nauk a původ magie a magického myšlení. Sleduje pravděpodobné kořeny jak náboženství, tak magie, a popisuje vývoj magických praktik od počátků až k danému období Druhého chrámu. Dále po malé analýze porovnávám pět základních kultur žijících na území "úrodného půlměsíce" právě v době Druhého chrámu a jejich magii. Detailně rozebírám obor démonologie a některé osobnosti dějin, které se evidentně zabývaly magií, a jak se světil a aktivoval magický ochranný kruh. První část popisuje a všechny dostupné magické obory a techniky, se kterými se mohl smrtelník v době Druhého chrámu na území "Úrodného půlměsíce" vůbec setkat. Všechny obory, které ve své práci uvádím, byly již známy v době Druhého chrámu, ale některé z nich nebyly, tak hojně rozšířené, nebo tak propracované, jako v pozdějším období. Podrobný rozbor se hodil i při výběru osobnosti, kterou jsem z každé kultury zvolil, pro pozdější zkoumání činů a skutků všech...
|
|
| |
|
|
The Mystery of the Woman and the Beast: Rhetorical-Narrative Analysis of Revelation 17:1 - 18
Schejbal, Michal ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce)
Tajemství ženy a šelmy rétoricko-narativní analýza Zjevení 17:1-18 Tato diplomová práce nazvaná "Tajemství ženy a šelmy" se snaží odkrýt tajemné poselství Zjevení 17:1-18 použitím rétoricko-narativní analýzy na text. Tato analýza zahrnuje specifickou metodologii postavenou na syntéze rétorického a narativního kriticismu spolu se zvláštní pozorností k argumentačním prostředkům. Koncepce práce je postavena na porozumění poselství textu sama o sobě, které je předáváno primárně svým vlastním implicitním posluchačům, a které se distancuje od předčasného teologizování, které se často objevuje právě při práci s knihou Zjevení. Díky narativnímu zaměření práce je značný prostor věnován analýze apokalyptické literární tradice a literárním aspektům samotné knihy. Pozornost je věnována původu apokalyptické tradice, stejně tak jejímu žánru, spolu s jejími specifickými motivy a funkci. Kniha Zjevení je viděna jako součást dlouho se vyvíjející apokalyptické tradice, s níž sdílí některé společné rysy, zatímco je sama o sobě stále originální. Unikátní kvality Zjevení jsou pak plně prozkoumány v následující kapitole. Zvláštní pozornost je věnována žánru, obraznosti, intertextualitě a struktuře knihy. Tyto elementy přispívají k tajemné povaze knihy, protože rozšiřují její význam a fungují jako silný argumentační nástroj....
|
|
|
Veřejná správa v podmínkách Evropské unie (historické a sociokulturní souvislosti)
Lukeš, Jiří ; Matějů, Martin (vedoucí práce)
Vstup České republiky do Evropské unie představuje typ kulturní změny, která se dotýká každého občana, instituce i české společnosti jako celku. Kulturní změnu chápu jako nehodnotící kategorii sloužící k označení procesu vzniku, transformace nebo zániku konkrétních kulturních prvků, konfigurací i kulturních systémů jako celku. V případě procesu integrace naší země do struktur Evropské unie se jedná především o typ změny exogenní. Adaptace České republiky na nové politické, ekonomické a právní imperativy ovšem stimulovala také celou řadu změn endogenního typu. Vzhledem ktomu, že po dlouhá léta působím v institucích, které se zabývají veřejnou správou, vybral jsem několik oblastí, které se vstupem a členstvím souvisí a rozhodl se je ve své disertační práci podrobit kulturologické analýze. Práce je programově koncipována jako příspěvek k rozvoji aplikované kulturologie. Je proto vedená snahou nejen popsat a analyzovat změny, k nimž došlo vstupem České republiky do Evropské unie v oblasti veřejné správy, ale také postihnout mechanismy, které umožní fungování státní správy co nejvíce optimalizovat. Základní kategorií, která podle mého názoru umožňuje analyzovat daný problém komplexně a ze systémové perspektivy, je široce vymezený pojem kultury. Kulturu v této práci vymezuji z antropologické perspektivy jako...
|
host ::
RSS.