|
|
Sledování očních pohybů ve virtuální realitě
Jirásek, Jozef ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
V tejto práci prezentujeme aplikáciu pre sledovanie a ukladanie dát o pohybe ľudského oka pri sledovaní obrazovky počítača. Používame dve komerčne dostupné zariadenia: I4Control od firmy Medicton Group s.r.o. a TrackIR 4 od firmy NaturalPoint. Náš software komunikuje so systémom SpaNav používaným na výskum priestorovej orientácie. Tiež poskytujeme možnosť náš software jednoducho rozšíriť a použiť pri vývoji iných aplikácií ktoré sledujú očné pohyby.
|
|
|
Živá příroda ve 3. ročníku
Pokorná, Daniela ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Práce se na základě výzkumu a s přihlédnutím k literatuře zabývá tím, jak je ve třetí třídě základní školy dětem prezentováno učivo o živé přírodě, jak je procvičováno a zkoušeno a jakých chyb se děti při tomto zkoušení dopouštějí. Vychází z pozorování, rozhovorů a analýzy artefaktů, na které je nahlíženo s využitím Piagetovy teorie kognitivního vývoje a závěrů jeho výzkumu o dětském pojetí života. V první části se snaží hledat odpovědi na otázky: Jak je pojem "živá příroda" ve výuce strukturován z hlediska logických a infralogických struktur? Co je vlastně pro děti při procvičování a zkoušení tohoto pojmu pracné? S jakými jednotlivými pojmy, náležejícími do obsahu pojmu "živá příroda", se v hodinách děti setkávají? Výzkum ukazuje, že látka o živé přírodě je s dětmi probírána a procvičována prostřednictvím některých logických (vyjmenovávání, seskupování a třídění) i infralogických operací (vztahy v čase a prostoru). Děti o něco více děti chybují tam, kde mají vyjmenovávat a seskupovat pojmy. Do obtížnosti může vstupovat to, že prostřednictvím těchto myšlenkových operací se děti učí uspořádat to, co mnohdy znají z vlastní zkušenosti. A právě rozdílná zkušenost může být dětem pomocí, ale také bariérou v osvojení učiva. Posledním důvodem chybování dětí mohou být i samotné pojmy, se kterými se při...
|
|
|
Konzervatismus a liberalismus jakožto přežitý koncept?
Pour, Marek ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Konzervatismus a liberalismus je v americkém psychologickém výzkumu dominantně zkoumán jako unidimenzionální škála jednoznačně určující dva protichůdné póly ideologické orientace. Výsledky současných relevantních studií však čím dál častěji ukazují, že jednoduchý unidimenzionální přístup k ideologii je příliš zjednodušující. Propojení ideologické orientace s vlastnostmi osobnosti přináší rozporné výsledky. Z podrobnější analýzy relevantních nástrojů měřících konzervatismus zase vyplývá, že existují dva na sobě relativně nezávislé aspekty konzervatismu. Zejména z velkých populačních výzkumů je však patrné, že ideologická orientace v populaci má mnohem komplexnější strukturu, než se může na první pohled zdát, a že konkrétní agendy jednotlivých ideologických směrů jsou relativně nezávislé na obecné ideologické sebeidentifikaci jedinců. Multidimenzionální modely konzervatismu a liberalismu tak při použití přinejmenším sociální a ekonomické agendy dokáží přesněji vysvětlit ideologickou orientaci mnohem větší části populace. V empirické části práce je navržena částečná replikace dvou amerických studií, která umožňuje ověřit tezi o obdobné multidimenzionalitě levopravého ideologického dělení v českém prostředí, a zároveň může poskytnout relevantní americko-české ideologické srovnání.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Aktivita v modelech V1 po prezentaci stimulů s širokou škálou tvarů: porovnání s experimentálními daty
Machálek, Jiří ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Brom, Cyril (vedoucí práce)
Neurony ve visuálních kortikálních oblastech V1 a V2 jsou selektivní vči tvaru stimulu. Většina současných teorií a modelů předpokládá, že variabilita vůči tvaru stimulů, na které jsou neurony selektivní, je velmi malá - preferované tvary jsou v zásadě pouze hrany nebo rohy. Nedávná studie (Hegdé a Van Essen) nicméně ukázala, že to není pravda - jednotlivé neurony preferují širokou škálu tvarů. Práce replikuje tuto studii na aktuálních výpočetních modelech kortikálních oblastí V1 a V2 (např. LISSOM) a porovnává výsledky s experimentálními daty. Ukazuje, že zkoumané modely vytváří neurony preferující tyto složitější tvary pouze v malém zastoupení nebo jen pro část zkoumaných stimulů.
|
|
|
Zachování množství v předškolním a mladším školním věku
Hejlíková, Tereza ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo pokusit se zopakovat známý experiment Jeana Piageta, který zkoumá dosažení pojmu zachování veličiny a zreprodukovat tak jeho teorii s dětmi ze současné populace. Zároveň jsme se pokusili Piagetově teorii položit dvě otázky. Odpovědi na tyto otázky měly vytvořit jakousi alternativní teorii k té Piagetově a doplnit ji o nově získané poznatky. Nejdříve jsme prostudovali odpovídající část monografie The Child's Conception of Number (Piaget, 1997), abychom porozuměli závěrům autora. Přejali jsme design jeho experimentu, který jsme pak mírně doplnili. Takto modifikovaný experiment jsme adiministrovali se šestnácti dětmi ve věku od 4 do 7,5 roku. Získaná data jsme poté analyzovali stejným způsobem jako Piaget, jen s tím rozdílem, že jsme se zvlášť zaměřili na ty dětské reakce, které nám pomohly odpovědět na naše experimentální otázky. V závěru badatelské práce jsme konfrontovali naše poznatky s poznatky Piageta a ukázali jsme tak možnost, jak je rozšířit a podívat se na ně z jiného úhlu pohledu. Protože jsme došli k závěru, že na základě námi nasbíraných a zanalyzováných dat se nemůžeme plně/ztotožnit se závěry Piageta, zformulovali jsme nakonec naši vlastní teorii. Došli jsme k závěru, že děti mohou být v dosažení pojmu zachování množství úspěšné nejen díky osvojení určitých...
|
|
|
Prostorové mapy pro agenty imitující lidské chování
Kotrla, Jakub ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Brom, Cyril (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvořit model prostorové mapy, který bude virtuálnímu agentovi pohybujícímu se ve virtuálním světě umožňovat imitovat některé rysy lidského chování. K těm patří především nepřesnost zapamatovaných informací, jejich postupné učení a posléze zapomínání. V práci předkládáme model prostorové mapy vycházející z poznatků psychologie o place cells. Mapa je složena z uzlů, které jsou na začátku rozmístěny do světa rovnoměrně. Agent se ve světě pohybuje a vnímá předměty v něm umístěné. Prostorová paměť dle četnosti vjemů mění počet uzlů a upravuje jejich rozložení. Model umí určit oblasti s větším počtem předmětů a vytváří koncepty míst. Práce podrobně popisuje algoritmy modelu prostorové mapy včetně jejich složitosti. Součástí práce je implementace modelu v jazyku Python, na které jsme testovali vlastnosti modelu. V diskusi navrhujeme řadu možných rozšíření.
|
|
|
Physiological correlates and semantic distances in word association test
Lukavský, Jiří ; Šikl, Radovan (vedoucí práce) ; Urbánek, Tomáš (oponent) ; Kremláček, Jan (oponent)
: Projekt se zab¶yv¶a studiem fyziologick¶ych reakc¶ v proub·ehu Slovn¶ho asocia·cn¶ho experimentu (AE). Autor ov·e·ruje hypot¶ezu navr·zenou Slechtou · (2002b) o odd·elen¶ych projevech kognitivn¶ a emo·cn¶ z¶at·e·ze v AE, kde se kog- nitivn¶ z¶at·e·z projevuje v reak·cn¶ch ·casech a emo·cn¶ z¶at·e·z ve fyziologick¶ych reakc¶ch, nap·r. elektroderm¶aln¶ aktivit·e (EDA). Hypot¶ezy byly ov·e·rov¶any na vzorku N=80 mlad¶ych lid¶, s protokoly obsahuj¶c¶mi 40 ·cesk¶ych podstatn¶ych jmen. Podn·etov¶a slova se li·sila v ¶urovni konkr¶etnosti a emo·cn¶ valenci. V proub·ehu AE byly zaznamen¶av¶any reak·cn¶ ·casy, EDA a pupil¶arn¶ aktivita. Z¶skan¶e ¶udaje podporuj¶ pouvodn¶ tvrzen¶, ·ze reak·cn¶ ·casy a EDA odpov¶daj¶ odli·sn¶ym situa·cn¶m n¶arokoum v AE: kognitivn¶ a emo·cn¶ z¶at·e·zi. Efekt kog- nitivn¶ z¶at·e·ze je v·et·s¶ a projevuje se i v EDA reakc¶ch. EDA prok¶azala nejv·et·s¶ citlivost k emo·cn¶ valenci ze v·sech testovan¶ych metod, tento efekt je ale pom·ern·e mal¶y a neumo·z·nuje splehliv·e klasikovat individu¶aln¶ odpov·edi. Byl zkoum¶an vliv dal·s¶ch faktorou (subjektivn¶ valence, frekvence odpov·ed¶ v jazykov¶em korpusu, s¶emantick¶a bl¶zkost m·e·ren¶a Testem s¶emantick¶eho v¶yb·eru). P·resto·ze byly prok¶az¶any stastisticky v¶yznamn¶e korelace, znalost t·echto fak- torou neumo·z·nuje efektivn·e...
|
host ::
RSS.