|
|
Imunologické rysy karcinomu jícnu a jejich vliv na prognózu a terapii
Šnajdauf, Martin ; Lischke, Robert (vedoucí práce) ; Vrba, Radek (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Karcinom jícnu patří mezi malignity gastrointestinálního traktu s nejhorší prognózou. Současné možnosti léčby, zahrnující chirurgickou resekci, chemoterapii, radioterapii nebo kombinaci těchto způsobů, mají nízkou účinnost a pětileté přežívání se u pacientů s rakovinou jícnu pohybuje pouze okolo 10 až 15 %. Imunoterapie se jako samostatná terapeutická modalita dostala v poslední dekádě do popředí léčby řady solidních tumorů. Úspěch imunoterapeutických přístupů však závisí nejen na infiltraci nádorového mikroprostředí imunitními buňkami, ale též na fenotypu těchto infiltrujících buněk. Cílem tohoto projektu bylo zhodnotit pomocí průtokové cytometrie imunologické rysy tumor-infiltrujících lymfocytů získaných z různých tkáňových kompartmentů (nádor, peritumorózní tkáň, přilehlá zdravá tkáň a lymfatická uzlina) pacientů během chirurgické resekce a porovnat je s klinickými a histopatologickými daty pacientů. Bylo zjištěno, že distribuce NK (natural killer) buněk, CD8 a CD4 pozitivních T buněk se liší v závislosti na analyzovaném tkáňovém kompartmentu. Zatímco v lymfatických uzlinách bylo nejvyšší zastoupení CD4 T buněk, u NK buněk tomu bylo právě naopak a jejich procentuální zastoupení v lymfatických uzlinách bylo nejnižší. Výskyt receptorů smrti FasR a DR3 (death receptor 3) byl nejnižší na CD4 T...
|
|
| |
|
|
Role volných kyslíkových radikálů v ischemicko-reperfuzním poškození plic při plicní transplantaci a možnosti prevence radikálového poškození
Mrázková, Hana ; Lischke, Robert (vedoucí práce) ; Třeška, Vladislav (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Klíčová slova: Tx plic, EVLP, NHBD, IR poškození, ROS, hyperkapnie, genderové rozdíly Tato disertační práce se zabývá velmi aktuální otázku nedostatku dárcovských orgánů pro transplantace plic. Stejně jako u ostatních orgánů i zde se neustále zvyšuje množství pacientů v terminálních stadiích onemocnění na čekacích listinách, ale nedochází k adekvátnímu navýšení dárcovských orgánů. V naší experimentální práci jsme se zaměřili na rozvoj výzkumu řešení, které se z dlouhodobého hlediska zdá jako nejúspěšnější a tím je transplantace orgánů od dárce s nebijícím srdcem (NHBDs) v protokolu ex vivo transplantace plic (EVLP) na zvířecím modelu (potkan kmene Wistar). Jedná se o metodu světově klinicky již zavedenou (v ČR jen experimentálně), která je neustále předmětem dalšího výzkumu. Na podkladě dříve prováděných studií jsme se v první experimentální části práce změřili na možný protektivní vliv hyperkapnické ventilace na ischemicko-reperfúzní (IR) poškození plic při EVLP. Studie prokázala, že hyperkapnická ventilace má protektivní vliv na vznik volných kyslíkových radikálů (ROS) u IR poškození plic, ale pouze pokud je využita v období reperfúze. Ve druhé experimentální studii jsme navázali na velmi aktuální téma vlivu pohlaví na IR poškození plic při EVLP u dárce s nebijícím srdcem. I zde jsme naplnili...
|
|
|
Cytologické a biochemické vyšetření laváže dutiny břišní u karcinomů horního GIT
Hoskovec, David ; Antoš, František (vedoucí práce) ; Lischke, Robert (oponent) ; Aujeský, René (oponent)
Souhrn Úvod: Intraperitoneální výsev nádoru je častou formou projevu jeho recidivy u pacientů po operaci pro malignitu GIT. Včasná diagnostika tohoto typu recidivy a zahájení léčby ještě v asymptomatické fázi může ovlivnit průběh nemoci i kvalitu života pacienta Hypotéza a cíle práce Nález volných nádorových buněk a/nebo elevace onkomarkerů v peritoneální tekutině predikuje vznik intraperitoneální recidivy nádoru. Výsledky těchto vyšetření je možné použít k indikaci HIPEC. Cílem práce je stanovení senzitivity a specificity cytologického vyšetření a hladin onkomarkerů a určení významu těchto vyšetření pro prognózu a časnou diagnostiku recidivy. Dále bylo naším cílem potvrzení použitelnosti RT PCR pro identifikaci volných nádorových buněk. Metodika. Materiál jsme odebírali jednak při prvotním operačním výkonu (220 nemocných) a jednak při dispenzárních kontrolách (25 nemocných). Výpotek byl vyšetřován cytologicky a biochemicky a metodou RT PCR Výsledky Elevace onkomarkerů případně nález volných nádorových buněk predikuje intraperitoneální rekurenci nádoru. Prognóza těchto nemocných odpovídá stadiu IV TNM klasifikace, bez ohledu na ostatní parametry TNM. Nízká senzitivita těchto vyšetření (34 % pro cytologii, 53 % pro onkomarkery) neumožňuje jejich využití jako indikátoru HIPEC. Detekce nádorových buněk pomocí...
|
|
|
Přínos nových imunosupresiv po transplantaci srdce : zhodnocení dvou klinických indikací takrolimu
Skalická, Blanka ; Málek, Ivan (vedoucí práce) ; Horký, Karel (oponent) ; Lischke, Robert (oponent)
Úvod: Akutní buněčné rejekce a koronární nemoc štěpu jsou hlavními faktory ovlivňujícími přežívání po ortotopické transplantaci srdce (OTS). Takrolimus by mohl být více účinný než cyklosporin A v léčbě opakovaných epizod akutní rejekce u pacientů po OTS. Jedním z rizikových faktorů rozvoje koronární nemoci štěpu je dyslipidémie. Statiny jsou obvyklou součástí léčby po OTS. Avšak jejich podávání je potenciálně nebezpečné pro jejich možnou inteakci s cyklosporinem A. Na základě výsledků studie se zdravými dobrovolníky se zdá, že takrolimus se statiny neinteraguje. Cíl: V první studii jsme retrospektivně posuzovali účinek konverze z cyklosporinu A na takrolimus u pacientů po OTS s opakovanými rejekcemi. Ve druhé (prospektivní) studii jsme hodnotili účinnost a bezpečnost kombinované léčby takrolimem a atorvastatinem u pacientů po OTS s dyslipidémií. (...) Ve druhé studii nebyl pozorován výskyt ani myalgie, ani elevace hladin kreatinkinázy. Šest pacientů bylo ze sledování vyřazeno pro jiné nežádoucí účinky (průjmy, progresivní elevace hladiny kreatininu, atd.). Hladiny celkového cholesterolu signifikantně poklesly po prvním měsíci léčby (6.02±0.85 mmol/l vs. 4.70±0.58 mmol/l; p<0.0001). Podobný pokles byl pozorován u hladin LDL cholesterolu, triacylglycerolů a apolipoproteinu-B. Účinek léčby zůstal stejný po...
|
|
|
Experimentální embolie plicního řečiště - patofyziologické mechanismy
Mizera, Roman ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Lischke, Robert (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
disertační práce MUDr. Roman Mizera Teoretická část disertační práce se zabývá mechanismy vzniku plicní hypertenze po plicní embolii (PE) a shrnuje poznatky z literárních pramenů v této problematice. Okrajově se věnuje mechanické obstrukci plicního cévního řečiště, podrobně rozebírá vazokonstrikční odpověď plicních cév na PE. Důraz je kladen na roli reaktivních sloučenin kyslíku (ROS) a NO při vzniku vazokonstrikce po PE. V experimentální části jsou popsány tři samostatné experimenty. První experiment testoval vliv ROS a preventivní podání jejich scavengeru - inhibitoru superoxiddismutázy tempolu na bazální perfuzní tlak, vazokonstrikci, aktivitu NO syntázy a produkci NOx po akutní PE. Výsledky dokazují, že po PE roste aktivita NO syntázy i produkce NOx, podání tempolu snižuje bazální perfuzní tlak i vazokonstrikci po PE. Ve druhém experimentu jsme měřili bazální perfuzní tlak a vazokonstrikci po PE, které předcházela 5denní chronická hypoxie, za těchto podmínek jsme testovali ovlivnění poddajnosti plicních cév po podání inhibitoru PDE-5 sildenafilu. Sildenafil snížil bazální perfuzní tlak po PE při chronické hypoxie, jeho podání neovlivňuje vazokonstrikci plicní cév, ale zvyšuje jejich poddajnost. Poslední pokus testoval vliv aktivátoru K+ kanálů flupirtinu na hypoxickou plicní hypertenzi....
|
|
|
Vztah proteinu SIVA a signálních drah Hedgehog/GLI a mTOR ke vzniku a progresi nemalobuněčného karcinomu plic.
Vachtenheim, Jiří ; Lischke, Robert (vedoucí práce) ; Zemanová, Milada (oponent) ; Vodička, Josef (oponent)
Nemalobuněčný karcinom plic patří v celosvětovém měřítku mezi nejčetnější zhoubná onemocnění vůbec. I přes veškerý pokrok v poznání o jeho etiopatogenezi či vývoji cílené protinádorové terapie, základní výzkum v oblasti tohoto onemocnění a jeho efektivnější léčba představuje nadále výzvu. Signální dráha Hedgehog se v případě své nepřiměřené aktivace podílí onkogenním vlivem na rozvoji nemalobuněčného karcinomu plic. P53 je známý tumor supresorový gen fungující jako bariéra proti vzniku nádorů. Tento jeho účinek je dán především transkripční aktivací různých proapoptotických genů, z nichž jeden je gen kódující protein SIVA-1. Nedávno však bylo překvapivě zjištěno, že SIVA-1 má u nemalobuněčného karcinomu plic na myším modelu nádoru naopak proonkogenní funkci. Cílem této práce bylo více objasnit význam signální dráhy Hedghog a proteinu SIVA-1 u lidského nemalobuněčného karcinomu plic a případně objasnit jejich možný vzájemný vztah při vzniku a progresi nemalobuněčného karcinomu plic u člověka. Na vybraných nádorových buněčných liniích lidského nemalobuněčného karcinomu plic byla ověřena exprese jednotlivých komponent signální dráhy Hedgehog. Ve vzorcích získaných od 39 pacientů operovaných pro nemalobuněčný karcinom plic a ve vybraných buněčných liniích tohoto nádoru byla potvrzena exprese proteinu...
|
|
|
Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic.
Myšíková, Dagmar ; Lischke, Robert (vedoucí práce) ; Bouček, Jan (oponent) ; Palich Fučíková, Jitka (oponent)
Karcinom plic je celosvětově vedoucí příčinou úmrtí pro maligní onemocnění. Pochopení biologických procesů specifické protinádorové imunitní odpovědi zůstává prioritním zájmem a nezbytností pro navržení úspěšných imunoterapeutických strategií. V teoretické části této práce se zabýváme složkami imunitního systému, které se účastní protinádorové odpovědi, a jejich rolí v dosud známé a používané imunoterapii. V praktické části popisujeme dvě studie studující různé aspekty protinádorové imunitní odpovědi, obě realizované ve spolupráci III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM se společností Sotio a.s. První ze dvou studií je zaměřena na humorální složku specifické protinádorové odpovědi a prospektivně analyzuje sérové frekvence protinádorových protilátek NY-ESO-1, Her2/neu and MAGE-A4 u 121 pacientů s NSCLC.V této studii poprvé prokazujeme, že kouření tabáku významně ovlivňuje specifickou humorální imunitní odpověď, frekvence NY-ESO-1 protilátek je signifikantně vyšší v séru kuřáků a ex-kuřáků. Druhá ze dvou studií je více zaměřena na T buněčnou složku specifické protinádorové odpovědi a testuje vakcínu připravenou z dendritických buněk prezentujících antigeny buněk karcinomu plic, usmrcených vysokým hydrostatickým tlakem (DC-HHP vakcína). DC-HHP vakcína vykazuje zralý fenotyp dendritických buněk,...
|
|
|
Experimentální embolie plicního řečiště - patofyziologické mechanismy
Mizera, Roman ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Lischke, Robert (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
disertační práce MUDr. Roman Mizera Teoretická část disertační práce se zabývá mechanismy vzniku plicní hypertenze po plicní embolii (PE) a shrnuje poznatky z literárních pramenů v této problematice. Okrajově se věnuje mechanické obstrukci plicního cévního řečiště, podrobně rozebírá vazokonstrikční odpověď plicních cév na PE. Důraz je kladen na roli reaktivních sloučenin kyslíku (ROS) a NO při vzniku vazokonstrikce po PE. V experimentální části jsou popsány tři samostatné experimenty. První experiment testoval vliv ROS a preventivní podání jejich scavengeru - inhibitoru superoxiddismutázy tempolu na bazální perfuzní tlak, vazokonstrikci, aktivitu NO syntázy a produkci NOx po akutní PE. Výsledky dokazují, že po PE roste aktivita NO syntázy i produkce NOx, podání tempolu snižuje bazální perfuzní tlak i vazokonstrikci po PE. Ve druhém experimentu jsme měřili bazální perfuzní tlak a vazokonstrikci po PE, které předcházela 5denní chronická hypoxie, za těchto podmínek jsme testovali ovlivnění poddajnosti plicních cév po podání inhibitoru PDE-5 sildenafilu. Sildenafil snížil bazální perfuzní tlak po PE při chronické hypoxie, jeho podání neovlivňuje vazokonstrikci plicní cév, ale zvyšuje jejich poddajnost. Poslední pokus testoval vliv aktivátoru K+ kanálů flupirtinu na hypoxickou plicní hypertenzi....
|
|
|
Cytologické a biochemické vyšetření laváže dutiny břišní u karcinomů horního GIT
Hoskovec, David ; Antoš, František (vedoucí práce) ; Lischke, Robert (oponent) ; Aujeský, René (oponent)
Souhrn Úvod: Intraperitoneální výsev nádoru je častou formou projevu jeho recidivy u pacientů po operaci pro malignitu GIT. Včasná diagnostika tohoto typu recidivy a zahájení léčby ještě v asymptomatické fázi může ovlivnit průběh nemoci i kvalitu života pacienta Hypotéza a cíle práce Nález volných nádorových buněk a/nebo elevace onkomarkerů v peritoneální tekutině predikuje vznik intraperitoneální recidivy nádoru. Výsledky těchto vyšetření je možné použít k indikaci HIPEC. Cílem práce je stanovení senzitivity a specificity cytologického vyšetření a hladin onkomarkerů a určení významu těchto vyšetření pro prognózu a časnou diagnostiku recidivy. Dále bylo naším cílem potvrzení použitelnosti RT PCR pro identifikaci volných nádorových buněk. Metodika. Materiál jsme odebírali jednak při prvotním operačním výkonu (220 nemocných) a jednak při dispenzárních kontrolách (25 nemocných). Výpotek byl vyšetřován cytologicky a biochemicky a metodou RT PCR Výsledky Elevace onkomarkerů případně nález volných nádorových buněk predikuje intraperitoneální rekurenci nádoru. Prognóza těchto nemocných odpovídá stadiu IV TNM klasifikace, bez ohledu na ostatní parametry TNM. Nízká senzitivita těchto vyšetření (34 % pro cytologii, 53 % pro onkomarkery) neumožňuje jejich využití jako indikátoru HIPEC. Detekce nádorových buněk pomocí...
|
host ::
RSS.