|
|
Cytologické a biochemické vyšetření laváže dutiny břišní u karcinomů horního GIT
Hoskovec, David ; Antoš, František (vedoucí práce) ; Lischke, Robert (oponent) ; Aujeský, René (oponent)
Souhrn Úvod: Intraperitoneální výsev nádoru je častou formou projevu jeho recidivy u pacientů po operaci pro malignitu GIT. Včasná diagnostika tohoto typu recidivy a zahájení léčby ještě v asymptomatické fázi může ovlivnit průběh nemoci i kvalitu života pacienta Hypotéza a cíle práce Nález volných nádorových buněk a/nebo elevace onkomarkerů v peritoneální tekutině predikuje vznik intraperitoneální recidivy nádoru. Výsledky těchto vyšetření je možné použít k indikaci HIPEC. Cílem práce je stanovení senzitivity a specificity cytologického vyšetření a hladin onkomarkerů a určení významu těchto vyšetření pro prognózu a časnou diagnostiku recidivy. Dále bylo naším cílem potvrzení použitelnosti RT PCR pro identifikaci volných nádorových buněk. Metodika. Materiál jsme odebírali jednak při prvotním operačním výkonu (220 nemocných) a jednak při dispenzárních kontrolách (25 nemocných). Výpotek byl vyšetřován cytologicky a biochemicky a metodou RT PCR Výsledky Elevace onkomarkerů případně nález volných nádorových buněk predikuje intraperitoneální rekurenci nádoru. Prognóza těchto nemocných odpovídá stadiu IV TNM klasifikace, bez ohledu na ostatní parametry TNM. Nízká senzitivita těchto vyšetření (34 % pro cytologii, 53 % pro onkomarkery) neumožňuje jejich využití jako indikátoru HIPEC. Detekce nádorových buněk pomocí...
|
|
|
Právní úprava skončení pracovního poměru
Aujeský, René ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Právní úprava skončení pracovního poměru Rigorózní práce se zaměřuje na právní úpravu skončení pracovního poměru. Autor si jako cíl určil komplexně analyzovat předmětnou právní úpravu, upozornit na aplikační problémy a v závěru ji zhodnotit z hlediska de lege lata a de lege ferenda. Práce je rozdělena do 10 samostatných kapitol, přičemž většina z nich se dále ještě vnitřně člení. Po úvodní části následuje kapitola o pramenech pracovního práva. V další kapitole jsou popisovány pracovněprávní skutečnosti, včetně vad pracovněprávních jednání. Třetí kapitola hovoří o pracovním poměru, subjektech, objektech a stručně též o vzniku pracovního poměru na základě pracovní smlouvy a jmenování. Ve čtvrté kapitole autor obecně vykládá o skončení pracovního poměru. V souladu s pracovněprávní teorií autor rozdělil následující stěžejní kapitoly na skončení pracovního poměru na základě právního jednání, dále na skončení pracovního poměru na základě právní události a konečně na skončení pracovního poměru ve zvláštních případech. V rámci nejobsáhlejší kapitoly o skončení pracovního poměru na základě právního jednání jsou podrobně za pomocí soudní rozhodovací praxe analyzovány všechny způsoby rozvázání pracovního poměru vyjmenované v § 48 odst. 1 ZPr. Jedná se o dohodu, výpověď, okamžité zrušení a zrušení ve zkušební...
|
|
|
Možnost ovlivnění chronické pooperační bolesti třísla využitím samofixačního implantátu u laparoskopické TAPP plastiky tříselné kýly
Klobušický, Pavol ; Hoskovec, David (vedoucí práce) ; Šiller, Jiří (oponent) ; Aujeský, René (oponent)
Souhrn Abstrakt: Úvod: Transabdominální laparoskopická technika je vhodnou alternativou v operační léčbě tříselné kyly ke klasické otevřené technice, především v rukou zkušenéhochirurga. TAPP technika umožňuje precizní, jemnou preparaci tkáně a implantaci kylní síťky zadním přístupem. Hypotéza a cíle práce: Fixace kylní síťky různymi penetračními technikami s využitím různych svorek či šroubů signifikantně zvyšuje riziko rozvoje chronické bolesti v operovaném třísle (CPIP). Cílem práce je posouzení možnosti využití samofixačních kylních sítěk u laparoskopické techniky TAPP bez nutnosti doplňkové fixace. Vyhodnotit vliv této techniky na frekvenci rozvoje chronické pooperační bolesti v třísle a zároveň zjistit dopad na vyskyt kylní recidivy či migrace síťky. Metodika: Do sledované skupiny byli zařazeni všichni pacienti, kteří splnili kritéria pro vstup do studie. Všichni podstoupili operaci tříselné kyly standardizovanou technikou v časovém intervalu od 1. 10. 2012 do 31. 12. 2014. Všechna potřebná data o pacientech a operaci byla průběžně zadávána a analyzována v registru Herniamed. Výsledky: Do sledované skupiny bylo zahrnuto celkem 241 pacientů, u kterych bylo provedeno 396 plastik tříselné kyly. Minimální follow-up činil 12 měsíců. Po vyhodnocení vysledků s odstupem 12 měsíců od operace jsme zaznamenali u...
|
|
|
Možnost ovlivnění chronické pooperační bolesti třísla využitím samofixačního implantátu u laparoskopické TAPP plastiky tříselné kýly
Klobušický, Pavol ; Hoskovec, David (vedoucí práce) ; Šiller, Jiří (oponent) ; Aujeský, René (oponent)
Souhrn Abstrakt: Úvod: Transabdominální laparoskopická technika je vhodnou alternativou v operační léčbě tříselné kyly ke klasické otevřené technice, především v rukou zkušenéhochirurga. TAPP technika umožňuje precizní, jemnou preparaci tkáně a implantaci kylní síťky zadním přístupem. Hypotéza a cíle práce: Fixace kylní síťky různymi penetračními technikami s využitím různych svorek či šroubů signifikantně zvyšuje riziko rozvoje chronické bolesti v operovaném třísle (CPIP). Cílem práce je posouzení možnosti využití samofixačních kylních sítěk u laparoskopické techniky TAPP bez nutnosti doplňkové fixace. Vyhodnotit vliv této techniky na frekvenci rozvoje chronické pooperační bolesti v třísle a zároveň zjistit dopad na vyskyt kylní recidivy či migrace síťky. Metodika: Do sledované skupiny byli zařazeni všichni pacienti, kteří splnili kritéria pro vstup do studie. Všichni podstoupili operaci tříselné kyly standardizovanou technikou v časovém intervalu od 1. 10. 2012 do 31. 12. 2014. Všechna potřebná data o pacientech a operaci byla průběžně zadávána a analyzována v registru Herniamed. Výsledky: Do sledované skupiny bylo zahrnuto celkem 241 pacientů, u kterych bylo provedeno 396 plastik tříselné kyly. Minimální follow-up činil 12 měsíců. Po vyhodnocení vysledků s odstupem 12 měsíců od operace jsme zaznamenali u...
|
|
|
Cytologické a biochemické vyšetření laváže dutiny břišní u karcinomů horního GIT
Hoskovec, David ; Antoš, František (vedoucí práce) ; Lischke, Robert (oponent) ; Aujeský, René (oponent)
Souhrn Úvod: Intraperitoneální výsev nádoru je častou formou projevu jeho recidivy u pacientů po operaci pro malignitu GIT. Včasná diagnostika tohoto typu recidivy a zahájení léčby ještě v asymptomatické fázi může ovlivnit průběh nemoci i kvalitu života pacienta Hypotéza a cíle práce Nález volných nádorových buněk a/nebo elevace onkomarkerů v peritoneální tekutině predikuje vznik intraperitoneální recidivy nádoru. Výsledky těchto vyšetření je možné použít k indikaci HIPEC. Cílem práce je stanovení senzitivity a specificity cytologického vyšetření a hladin onkomarkerů a určení významu těchto vyšetření pro prognózu a časnou diagnostiku recidivy. Dále bylo naším cílem potvrzení použitelnosti RT PCR pro identifikaci volných nádorových buněk. Metodika. Materiál jsme odebírali jednak při prvotním operačním výkonu (220 nemocných) a jednak při dispenzárních kontrolách (25 nemocných). Výpotek byl vyšetřován cytologicky a biochemicky a metodou RT PCR Výsledky Elevace onkomarkerů případně nález volných nádorových buněk predikuje intraperitoneální rekurenci nádoru. Prognóza těchto nemocných odpovídá stadiu IV TNM klasifikace, bez ohledu na ostatní parametry TNM. Nízká senzitivita těchto vyšetření (34 % pro cytologii, 53 % pro onkomarkery) neumožňuje jejich využití jako indikátoru HIPEC. Detekce nádorových buněk pomocí...
|
host ::
RSS.