|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Langer, Jan ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Projekt se zabývá návrhem obytného souboru v městské části Brno-Komín. Návrhem vytvářím zcela nový prvek ve stávající různorodé zástavbě Komína. Mým cílem bylo vytvořit svébytný kompaktní celek, přiměřeného měřítka, který bude znamenat trvalou kvalitu, nezávislou na případných budoucích změnách v okolí celého souboru. Organická struktura rodinných atriových domů respektuje terén a ve třech shlucích vytváří prostory pro pěší. Soubor je dopravně obsloužen ze severu, kde se nachází společné garáže a odstavné parkovací plochy. Právě odstavení aut mimo vlastní rodinné domy přináší mnohé kvality. Obyvatelé lépe vnímají okolí, ve kterém žijí, polosoukromý prostor „vnitrobloků“, do kterých jsou orientovány vstupy do jednotlivých domů, vyvolává pocit bezpečí a skrývá potenciál pro setkávání a trávení volného času se všemi obyvateli obytného souboru.Užitím konceptu atriového domu jsem se snažil získat maximální pocit soukromí, a proto striktní separace veřejného, polosoukromého a soukromého prostoru byla nutná.
|
|
|
MIZENÍ A CHYBĚNÍ
Langer, Jan ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Tato práce dokumentuje autorův zájem o kresbu a vychází z myšlenkového pozadí jeho umělecké tvorby. Práce je vedena zájmem o fyzické podmínky vzniku kresby jako takové (materialita kresby), ale také zkoumáním údělu kresby jakožto fluidního materiálu tvorby, vstupujícího do vztahu s obrazem (kresba jako materiál). Zároveň se zabývá procesem tvorby samotné a fenoménem opakování. Primárním cílem celé práce pak není záměrné kladení předem formulovaných otázek a následné hledání jejich odpovědí, ani prezentace jakýchsi hotových pravd, nebo pouhá ilustrace určité problematiky, jde spíše o proces nalézání otázek, které se v průběhu tvorby samy vynořují.
|
|
|
Fosfátová vazba pěnokeramických filtrů a její vliv na výsledné vlastnosti
Langer, Jan ; Lang, Karel (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Práce se zabývá přípravou břečky na fosfátové bázi. Ta poskytuje nejen vysoké pevnosti, ale také žárovzdorné schopnosti. Vazba je tvořena kyselým fosfátem a oxidem hlinitým. Možná je náhrada oxidu hlinitého jiným oxidem (Cr2O3) nebo jeho přídavkem. Břečka byla vytvořena dle platných postupů společnosti Pyrotek. Následně byla aplikována na polyuretanovou pěnu, vysušena a vypálena. Výsledkem je pěnový keramický filtr pro lití hliníku.
|
|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Langer, Jan ; Ruller, Ivan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Založení Strachotína, jak jej známe dnes, je datováno někdy před rok 1300. Jeho urbanistická struktura se v podstatě neměnila až do 2. třetiny 18. století, nezvyšoval ani počet domů. Samotná náves je dochována ve své původní středověké struktuře. Významnými solitéry stojícími uprostřed návsi byly budova obecního domu a bývalé školy, dnes domu služeb (knihovna, lékař, kadeřnice, pošta). Postupným rozšiřováním budovy obecního domu o přístavby technického zázemí a skladů, které přerostly až v nástavbu s bytovými jednotkami, a především umístěním objektu hospody využívající rovněž část objektu úřadu, vznikl shluk s nulovými architektonickými a urbanistickými kvalitami. Dochází tak k oslabování symboliky středu jakožto společné věci – res publica. Náves by měla být středobodem obce, místem setkávání a potkávání. Místem, kde si lidé vyměňují informace a konfrontují se s jinými názory. Mým cílem bylo zachovat stávající nabídku služeb a zároveň navrátit návsi její ztracenou identitu a symboliku. Objekty stojící uprostřed návsi jsou zpravidla solitérního charakteru, a ne jinak tomu bylo i ve Strachotíně. Tento aspekt vnímám v mém návrhu jako zásadní. Klíčovým se pro mě také stalo rozložení funkcí, vhodnost propojitelnosti jejich provozů. Potřeba sálu a místa pro komunitní život je zhmotněna v podobě nové přístavby k objektu bývalé školy, která ve spojení s infocentrem, knihovnou, klubovnou a službami jako je kadeřnice a ordinace lékaře tvoří jeden celek otevřeného komunitního domu. V obecním domě vidím jako nejpříhodnější spojení obecního sálu a hospody. Respektováním dvou solitérních objektů současně vymezuji 3 funkční plochy veřejného prostranství návsi. Středem je dlážděná plocha „piazzetta“, v jižní části zachovávám charakter parku s travnatou plochou a v severní části navrhuji sadovou úpravu prostoru s dětským hřištěm.
|
|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Langer, Jan ; Ruller, Ivan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Založení Strachotína, jak jej známe dnes, je datováno někdy před rok 1300. Jeho urbanistická struktura se v podstatě neměnila až do 2. třetiny 18. století, nezvyšoval ani počet domů. Samotná náves je dochována ve své původní středověké struktuře. Významnými solitéry stojícími uprostřed návsi byly budova obecního domu a bývalé školy, dnes domu služeb (knihovna, lékař, kadeřnice, pošta). Postupným rozšiřováním budovy obecního domu o přístavby technického zázemí a skladů, které přerostly až v nástavbu s bytovými jednotkami, a především umístěním objektu hospody využívající rovněž část objektu úřadu, vznikl shluk s nulovými architektonickými a urbanistickými kvalitami. Dochází tak k oslabování symboliky středu jakožto společné věci – res publica. Náves by měla být středobodem obce, místem setkávání a potkávání. Místem, kde si lidé vyměňují informace a konfrontují se s jinými názory. Mým cílem bylo zachovat stávající nabídku služeb a zároveň navrátit návsi její ztracenou identitu a symboliku. Objekty stojící uprostřed návsi jsou zpravidla solitérního charakteru, a ne jinak tomu bylo i ve Strachotíně. Tento aspekt vnímám v mém návrhu jako zásadní. Klíčovým se pro mě také stalo rozložení funkcí, vhodnost propojitelnosti jejich provozů. Potřeba sálu a místa pro komunitní život je zhmotněna v podobě nové přístavby k objektu bývalé školy, která ve spojení s infocentrem, knihovnou, klubovnou a službami jako je kadeřnice a ordinace lékaře tvoří jeden celek otevřeného komunitního domu. V obecním domě vidím jako nejpříhodnější spojení obecního sálu a hospody. Respektováním dvou solitérních objektů současně vymezuji 3 funkční plochy veřejného prostranství návsi. Středem je dlážděná plocha „piazzetta“, v jižní části zachovávám charakter parku s travnatou plochou a v severní části navrhuji sadovou úpravu prostoru s dětským hřištěm.
|
|
|
MIZENÍ A CHYBĚNÍ
Langer, Jan ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Tato práce dokumentuje autorův zájem o kresbu a vychází z myšlenkového pozadí jeho umělecké tvorby. Práce je vedena zájmem o fyzické podmínky vzniku kresby jako takové (materialita kresby), ale také zkoumáním údělu kresby jakožto fluidního materiálu tvorby, vstupujícího do vztahu s obrazem (kresba jako materiál). Zároveň se zabývá procesem tvorby samotné a fenoménem opakování. Primárním cílem celé práce pak není záměrné kladení předem formulovaných otázek a následné hledání jejich odpovědí, ani prezentace jakýchsi hotových pravd, nebo pouhá ilustrace určité problematiky, jde spíše o proces nalézání otázek, které se v průběhu tvorby samy vynořují.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Langer, Jan ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Projekt se zabývá návrhem obytného souboru v městské části Brno-Komín. Návrhem vytvářím zcela nový prvek ve stávající různorodé zástavbě Komína. Mým cílem bylo vytvořit svébytný kompaktní celek, přiměřeného měřítka, který bude znamenat trvalou kvalitu, nezávislou na případných budoucích změnách v okolí celého souboru. Organická struktura rodinných atriových domů respektuje terén a ve třech shlucích vytváří prostory pro pěší. Soubor je dopravně obsloužen ze severu, kde se nachází společné garáže a odstavné parkovací plochy. Právě odstavení aut mimo vlastní rodinné domy přináší mnohé kvality. Obyvatelé lépe vnímají okolí, ve kterém žijí, polosoukromý prostor „vnitrobloků“, do kterých jsou orientovány vstupy do jednotlivých domů, vyvolává pocit bezpečí a skrývá potenciál pro setkávání a trávení volného času se všemi obyvateli obytného souboru.Užitím konceptu atriového domu jsem se snažil získat maximální pocit soukromí, a proto striktní separace veřejného, polosoukromého a soukromého prostoru byla nutná.
|
|
|
Fosfátová vazba pěnokeramických filtrů a její vliv na výsledné vlastnosti
Langer, Jan ; Lang, Karel (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Práce se zabývá přípravou břečky na fosfátové bázi. Ta poskytuje nejen vysoké pevnosti, ale také žárovzdorné schopnosti. Vazba je tvořena kyselým fosfátem a oxidem hlinitým. Možná je náhrada oxidu hlinitého jiným oxidem (Cr2O3) nebo jeho přídavkem. Břečka byla vytvořena dle platných postupů společnosti Pyrotek. Následně byla aplikována na polyuretanovou pěnu, vysušena a vypálena. Výsledkem je pěnový keramický filtr pro lití hliníku.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.