|
|
Militarizace japonského venkova v meziválečné době
Hajný, Jan ; Sýkora, Jan (oponent) ; Labus, David (vedoucí práce)
Vývoj Japonska do podoby moderního státu v období Meidži (~iá, 1868 1912) je v novodobých dějinách z celosvětového hlediska bezprecedentním procesem přechodu od izolovaného, feudálního státu k emancipovanému a sebevědomému subjektu v oblasti Dálného východu, procesem, který trval jen několik málo desetiletí. Překotná modernizace v režii nových politických vůdců země probíhala zejména na základě napodobování a přejímání západních vzorů v nejširším spektru oblastí. Takovouto (často i nekritickou) absorpcí hodnot a modelů vyspělých mimoasijských států se nové vládě sice relativné úspěšně podařilo pozvednout úroveň Japonska do respektované pozice na mezinárodním poli, čímž byl zajištěn primární cíl, totiž zachování nezávislosti země, avšak tento proces měl i důsledky vedoucí k expanzivním tendencím, zahraničním konfliktům a - přirozeně - ke zbrojení a militarizaci obyvatelstva z důvodů příprav na potenciální válečný střet velkého rozsahu. Nástup militarismu v Japonsku od počátku období Meidži až po vstup Japonska do druhé světové války je předmětem mnoha historických studií. Avšak většina autorů popisujících tento sled událostí, který vedl k tragickým závěrům, přistupuje k problému v omezené perspektivě, z pozice přesvědčení, že oficiální vládní a armádní kruhy si v tomto procesu počínaly víceméně nezávisle....
|
|
|
Problém hikikomori v současném japonsku
Korčiánová, Barbora ; Labus, David (oponent) ; Sýkora, Jan (vedoucí práce)
V Japonsku žije poměrně velký počet lidí, kteří ztratili kontakt s okolním světem a žijí v izolaci od společnosti. Míra jejich izolace je různá - někteří z nich jsou schopni jít občas ven a v menší míře komunikovat, někteří chodí ven pouze v noci a nekomunikují téměř vůbec, jiní nikdy nevycházejí ze svého pokoje. Toto období, kdy se člověk drží v soukromí a neúčastní se vůbec žádných, nebo jen velmi málo společenských činností, u nich může trvat několik měsíců, ale i mnoho let. V Japonštině se tento fenomén nazývá hikikomori, což by se dalo volně přeložit jako "stažení se do ústraní". Do Angličtiy bývá slovo hikikomori obvykle překládáno jako "social withdrawal", ale častěji bývá ponecháno v Japonštině. V této práci se přikláním k možnosti slovo nepřekládat a budu jej tedy používat v jeho originální verzi - hikikomori. Slovo hikikomori je složeno z části hiki, která v tomto spojení znamená "stažení se" a komori, která odkazuje na "uchýlení se do ústraní", které bylo tradičně spojeno se životem mnichů, kteří se oddávali meditaci v odlehlém klášteře, samurajů cvičících na místě vzdáleném zraku lidí a podobně. Důležitá je skutečnost, že hikikomori není jméno psychické nemoci či poruchy. Je to označení situace, ve které se člověk nachází, a také člověka, který se v dané situaci nachází, a v tomto smyslu je budu...
|
|
|
Hirohito - zhroucení božského mýtu
Dostálová, Klára ; Flanderka, Pavel (oponent) ; Labus, David (vedoucí práce)
Předložená práce se věnuje otázce císařského prohlášení, kterým se japonský panovník l. l. 1946 zřekl své božské podstaty. Tato problematika spadá do období poválečného vývoje, kdy v japonské společnosti probíhaly demokratizační reformy pod taktovkou spojeneckých okupačních sil. Jejich průběhem a důsledky se zabývá celá řada publikací, Hirohitově novoročnímu výnosu, jenž rovněž k přerodu Japonska v moderní stát přispěl, však není věnována taková pozornost, jaká by mu možná náležela. Cílem předložené práce proto je představení skutečností, které ke vzniku mýtu o božské podstatě japonského panovníka a jeho využívání v době válečného konfliktu vedly, a přiblížení podrobností souvisejících s vytvořením prohlášení, reakcemi světové i domácí veřejnosti a jeho vlivem na poválečný demokratizační proces v Japonsku. Vyprávění o božském původu císařské dynastie existovalo v japonské společnosti již od dob starověku. Vzniklo jako důsledek potřeby "dokázat" v konfrontaci s čínskou kulturou starobylost Japonska a jeho panovnického rodu. S postupem času se z něj stal politický mýtus, jenž byl účelově využíván pro konsolidaci národa v době kulturního a mocenského střetu se západními mocnostmi po revoluci Meidži, a především jako jeden z prostředků pro vysvětlení a ospravedlnění expanzivního politického kursu nastaveného...
|
|
|
Problém idžime v kontextu japonských školských reforem na počátku 21. století
Miler, Martin ; Labus, David (oponent) ; Sýkora, Jan (vedoucí práce)
Problému idžime1 C~ót>) jsem se věnoval již ve své postupové práci, kde se jednalo pouze o analýzu tohoto problému samotného. Jednalo se o nástin problematiky a popis prostředí, ve kterém probíhá k výskytu tohoto fenoménu. Nyní bych se na problém idžime chtěl podívat v kontextu minulých a aktuálních reforem japonského vzdělávacího systému. Informace uvedené v této práci navazují na obsah mé postupové práce a chtěl bych je interpretovat v novém kontextu. Konkrétně v souvislosti s rozsáhlým balíkem reforem nesoucích název "Rainbow plan". (volně přeložitelné jako "Plán Duha"- dále jen Rainbow plan) Tyto reformy, nebo spíše jejich cíle, jsou důkazem dlouhodobé krize japonského školství. Faktorem dokazujícím krizi není pouze idžime, v současnosti je to spíše násilí na školách a systematické odmítání docházky . Všechny tyto tři jevy odráží neefektivitu výukových metod a nízkou míru atraktivity studia pro děti. Na začátek by bylo dobré uvést, že sama vláda si vážnost situace uvědomovala již v 80.letech a uvědomuje si jí i nyní. Řešení situace je komplikováno zásadním názorovým rozdílem konzervativců a liberálů ohledně přístupu k přípravě a aplikaci reforem. V 80.létech (v roce 1985 bylo hlášeno nejvíce případů idžime v celé historii) vyhrála volby LDP2 především díky svému návrhu reforem školství, které vévodily...
|
|
|
Integrace rjúkjúského území a jeho obyvatelstva do Velkojaponského císařství
Duchková, Jana ; Labus, David (oponent) ; Sýkora, Jan (vedoucí práce)
Tato práce zachycuje průběh integrace rjúkjúského území a asimilaci jejího obyvatelstva v období od 70. let 19. století do konce 20. let 20. století. V průběhu tohoto časového úseku se projevily a vykrystalizovaly základní charakteristiky přístupu japonské vlády k okinawskému území a jeho obyvatelstvu. Vzestup nacionalismu a militarismu v japonské společnosti ve 30. letech pouze vyhrocoval snahy o asimilaci Okinawanů a jejich kultury a dováděl do extrémů již existující praktiky potlačování projevů jejich tradičních způsobů života. V první části práce je v krátkosti zachycen průběh včleňování okinawského území na mezinárodní úrovni a analýza přístupů japonských politiků k rjúkjúské otázce v období řešení rjúkjúské otázky (rjúkjú šobun). Část druhá se soustřeďuje na administrativní a kulturní úroveň integrace v rozmezí 70. let 19. století a roku 1895. Rok 1895 je důležitým mezníkem; po vítězství v čínsko- japonské válce se Okinawa definitivně stala diplomaticky nezpochybnitelnou součásti Japonska. Mnozí Okinawané až do této doby doufali ve vojenskou intervenci Číny v jejich prospěch a ignorovali japonské snahy o jejich integraci do japonské společnosti. Japonci vůči okinawské kultuře začali přistupovat jako k zaostalé a necivilizované, zatímco vše Japonské prezentovali jako moderní a kulturně na úrovni. Třetí...
|
|
|
Celonárodní boj za revizi nerovnoprávných smluv
Krajícová, Jana ; Sýkora, Jan (oponent) ; Labus, David (vedoucí práce)
Samotná práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První kapitola se zabývá procesem uzavírání smluv. Obecně lze smlouvy rozdělit dle jejich obsahu. První skupinu tvořily smlouvy o míru a přátelství, kterými bylo Japonsko otevřeno. Druhou početnější skupinou byly smlouvy obchodní, jejichž obsah ještě více definoval nerovnoprávné vztahy. Obsah smluv je zde rozebrán a důraz kladen na ustanovení, která nejvíce ovlivnila vztahy mezi smluvními stranami a stala se předmětem pozdější revize. Uzavření smluv bylo pevně spjato s nedobrovolným ukončením izolační politiky Japonska, proto první kapitola okrajově pojednává i o důvodech, které vedly mocnosti k násilnému otevření této země a vnucení nerovnoprávných smluvních vztahů. Otevření Japonska a proces uzavírání smluv měl silný vliv na vnitropolitickou situaci a část se dotýká i o tohoto tématu. Jiná část je věnována důsledkům smluv a jejich problémům v praxi, přičemž se zaměřuje na ustanovení, která jsou charakterizována jako nerovnoprávná.
|
|
|
Proces asimilace západní hudby v moderním Japonsku
Tamaki, Šimon ; Weber, Michael (oponent) ; Labus, David (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá procesem přejímání západní hudby v Japonsku v období Meidži (1868-1912) a Taišó (1912-1926). V počáteční kapitole je shrnuta politická, společenská a kulturní situace v Japonsku v době prvního seznámení se západní hudbou v polovině 19. století. V dalších kapitolách jsou popsány druhy japonské hudby a proces, v jakém byla západní hudba postupně do japonské společnosti zaváděna zřizováním hudebních institucí a pomocí praktické i teoretické výuky. Ve čtvrté kapitole je popsána fáze integrace západní hudby do japonského kulturního prostředí v letech přelomu století a po I. světové válce. V závěru je proces integrace západní hudby do japonské společnosti ve sledovaném období periodizován a zhodnocen.
|
|
|
Analýza hospodářského vývoje Japonska od 90. let
Hromádka, Jan ; Labus, David (oponent) ; Sýkora, Jan (vedoucí práce)
Práce analyzuje hospodářský vývoj v Japonsku od druhé poloviny 80. let do konce poslední dekády minulého tisíciletí. Odhaluje hlavní faktory, které přispěly k poklesu japonské ekonomiky v devadesátých letech a zkoumá politiky a makroekonomická opatření japonské vlády a ústřední banky, kterými tyto centrální instituce reagovaly na ekonomickou recesi. Dále zkoumá implikace hospodářské stagnace v 90. let. pro současný ekonomický systém Japonska.
|
|
| |
|
|
Investiční politika japonských firem
Holeš, Stanislav ; Labus, David (oponent) ; Sýkora, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je přinést přehled japonských přímých zahraničních investic, se zaměřením na střední Evropu a především Českou republiku. Na základě uspořádaných faktů se srovnávají japonské investice ve světě a v ČR a spekuluje se o jejich budoucím vývoji v České republice.
|
host ::
RSS.