Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Integrace rjúkjúského území a jeho obyvatelstva do Velkojaponského císařství
Duchková, Jana ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Tato práce zachycuje průběh integrace rjúkjúského území a asimilaci jejího obyvatelstva v období od 70. let 19. století do konce 20. let 20. století. V průběhu tohoto časového úseku se projevily a vykrystalizovaly základní charakteristiky přístupu japonské vlády k okinawskému území a jeho obyvatelstvu. Vzestup nacionalismu a militarismu v japonské společnosti ve 30. letech pouze vyhrocoval snahy o asimilaci Okinawanů a jejich kultury a dováděl do extrémů již existující praktiky potlačování projevů jejich tradičních způsobů života. V první části práce je v krátkosti zachycen průběh včleňování okinawského území na mezinárodní úrovni a analýza přístupů japonských politiků k rjúkjúské otázce v období řešení rjúkjúské otázky (rjúkjú šobun). Část druhá se soustřeďuje na administrativní a kulturní úroveň integrace v rozmezí 70. let 19. století a roku 1895. Rok 1895 je důležitým mezníkem; po vítězství v čínsko- japonské válce se Okinawa definitivně stala diplomaticky nezpochybnitelnou součásti Japonska. Mnozí Okinawané až do této doby doufali ve vojenskou intervenci Číny v jejich prospěch a ignorovali japonské snahy o jejich integraci do japonské společnosti. Japonci vůči okinawské kultuře začali přistupovat jako k zaostalé a necivilizované, zatímco vše Japonské prezentovali jako moderní a kulturně na úrovni. Třetí...
Integrace rjúkjúského území a jeho obyvatelstva do Velkojaponského císařství
Duchková, Jana ; Labus, David (oponent) ; Sýkora, Jan (vedoucí práce)
Tato práce zachycuje průběh integrace rjúkjúského území a asimilaci jejího obyvatelstva v období od 70. let 19. století do konce 20. let 20. století. V průběhu tohoto časového úseku se projevily a vykrystalizovaly základní charakteristiky přístupu japonské vlády k okinawskému území a jeho obyvatelstvu. Vzestup nacionalismu a militarismu v japonské společnosti ve 30. letech pouze vyhrocoval snahy o asimilaci Okinawanů a jejich kultury a dováděl do extrémů již existující praktiky potlačování projevů jejich tradičních způsobů života. V první části práce je v krátkosti zachycen průběh včleňování okinawského území na mezinárodní úrovni a analýza přístupů japonských politiků k rjúkjúské otázce v období řešení rjúkjúské otázky (rjúkjú šobun). Část druhá se soustřeďuje na administrativní a kulturní úroveň integrace v rozmezí 70. let 19. století a roku 1895. Rok 1895 je důležitým mezníkem; po vítězství v čínsko- japonské válce se Okinawa definitivně stala diplomaticky nezpochybnitelnou součásti Japonska. Mnozí Okinawané až do této doby doufali ve vojenskou intervenci Číny v jejich prospěch a ignorovali japonské snahy o jejich integraci do japonské společnosti. Japonci vůči okinawské kultuře začali přistupovat jako k zaostalé a necivilizované, zatímco vše Japonské prezentovali jako moderní a kulturně na úrovni. Třetí...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.