|
|
Analysis of Japanese foreign policy using an example of relations with Democratic People's Repoublic of Korea in 1990-2002
Ďurana, Peter ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Flanderka, Pavel (oponent)
Úvod Japonská zahraničná politika býva často predmetom protichodných hodnotení. leh rozsah ešte v dobe nedávnej siahal od prorokovania nového "Paxu Nipponica"1 až po lamentovanie nad neschopnost:ou vyprodukovat: akúkol'vek koherentnú zahraničnú politiku, príkladom je karikatúra "bezhlavá sliepka medzinárodného systému" 2 . Róznorodost: názorov na japonskú zahraničnú politiku hovorí jednak o relatívnom populárnom aj odbornom záujme, ktorému sa vo svete teší, ako aj o obtiažnosti dosiahnúť jednoznačného záveru o jej povahe, najma ak je hodnotená podl'a "západného metra." Medzinárodné prostredie Japonska sa v 90-tých rokoch výrazne zmenilo. Prvou takouto zmenou bol nepochybne koniec studenej vojny, ktorý dal ázijským špecifikám možnosť vystúpif zo zákrytu bipolárnej konfrontácie. Pre Japonsko s a tiež obdobie konca studenej vojny kryje s vrcholom svojho ekonomického vzostupu. Pre Japonsko predstavuje táto zmena svetového usporiadania možnosť konať mimo rámec ideologického sporu mocností a tým pádom nezávislejšie, aj na poli vzťahov, ktoré predtým podliehali obmedzeniam studenej vojny. Zároveň platí, že pád železnej opony a s mm súvisiaca štrukturálna zmena svetového systému "obnažila" Japonskú zahraničnú politiku tým, že jej ponúkla možnosť čiastočne vystúpiť zo závesu za lJSA, čo pre Japonsko znamenalo nie...
|
|
|
Hirohito - zhroucení božského mýtu
Dostálová, Klára ; Flanderka, Pavel (oponent) ; Labus, David (vedoucí práce)
Předložená práce se věnuje otázce císařského prohlášení, kterým se japonský panovník l. l. 1946 zřekl své božské podstaty. Tato problematika spadá do období poválečného vývoje, kdy v japonské společnosti probíhaly demokratizační reformy pod taktovkou spojeneckých okupačních sil. Jejich průběhem a důsledky se zabývá celá řada publikací, Hirohitově novoročnímu výnosu, jenž rovněž k přerodu Japonska v moderní stát přispěl, však není věnována taková pozornost, jaká by mu možná náležela. Cílem předložené práce proto je představení skutečností, které ke vzniku mýtu o božské podstatě japonského panovníka a jeho využívání v době válečného konfliktu vedly, a přiblížení podrobností souvisejících s vytvořením prohlášení, reakcemi světové i domácí veřejnosti a jeho vlivem na poválečný demokratizační proces v Japonsku. Vyprávění o božském původu císařské dynastie existovalo v japonské společnosti již od dob starověku. Vzniklo jako důsledek potřeby "dokázat" v konfrontaci s čínskou kulturou starobylost Japonska a jeho panovnického rodu. S postupem času se z něj stal politický mýtus, jenž byl účelově využíván pro konsolidaci národa v době kulturního a mocenského střetu se západními mocnostmi po revoluci Meidži, a především jako jeden z prostředků pro vysvětlení a ospravedlnění expanzivního politického kursu nastaveného...
|
|
|
Analysis of Japanese foreign policy using an example of relations with Democratic People's Repoublic of Korea in 1990-2002
Ďurana, Peter ; Flanderka, Pavel (oponent) ; Sýkora, Jan (vedoucí práce)
Úvod Japonská zahraničná politika býva často predmetom protichodných hodnotení. leh rozsah ešte v dobe nedávnej siahal od prorokovania nového "Paxu Nipponica"1 až po lamentovanie nad neschopnost:ou vyprodukovat: akúkol'vek koherentnú zahraničnú politiku, príkladom je karikatúra "bezhlavá sliepka medzinárodného systému" 2 . Róznorodost: názorov na japonskú zahraničnú politiku hovorí jednak o relatívnom populárnom aj odbornom záujme, ktorému sa vo svete teší, ako aj o obtiažnosti dosiahnúť jednoznačného záveru o jej povahe, najma ak je hodnotená podl'a "západného metra." Medzinárodné prostredie Japonska sa v 90-tých rokoch výrazne zmenilo. Prvou takouto zmenou bol nepochybne koniec studenej vojny, ktorý dal ázijským špecifikám možnosť vystúpif zo zákrytu bipolárnej konfrontácie. Pre Japonsko s a tiež obdobie konca studenej vojny kryje s vrcholom svojho ekonomického vzostupu. Pre Japonsko predstavuje táto zmena svetového usporiadania možnosť konať mimo rámec ideologického sporu mocností a tým pádom nezávislejšie, aj na poli vzťahov, ktoré predtým podliehali obmedzeniam studenej vojny. Zároveň platí, že pád železnej opony a s mm súvisiaca štrukturálna zmena svetového systému "obnažila" Japonskú zahraničnú politiku tým, že jej ponúkla možnosť čiastočne vystúpiť zo závesu za lJSA, čo pre Japonsko znamenalo nie...
|
host ::
RSS.