|
|
Artefakty interpretované jako lékařské nástroje z doby železné nebo římské na území dnešní ČR, SR a naddunajské části Dolního Rakouska
Burešová, Lucie ; Alušík, Tomáš (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
(česky) Cílem práce je předložit katalog artefaktů z doby železné a římské nalezených na území dnešní České republiky, Slovenské republiky a naddunajské části Dolního Rakouska, které byly interpretovány jako lékařské nástroje. Na základě rešerše písemných zdrojů byla provedena analýza pojmů "lékař" a "lékařský", jejich původu a oprávněnosti využití u artefaktů z doby železné a římské, u nichž je předpokládán původní účel pro diagnostiku a léčbu. Je podán stručný přehled druhového a tvarového spektra artefaktů interpretovaných jako lékařské nástroje v prostředí Evropy a sestaven katalog artefaktů z doby železné a římské na zkoumaném území, které byly interpretovány jako lékařské nástroje. U jednotlivých artefaktů je kriticky přehodnoceno, zda mohly sloužit k léčebným nebo diagnostickým účelům.
|
|
|
Svoboda projevu a její teoretické aspekty v judikatuře (nejvyššího soudu USA, evropského soudu pro lidská práva, ústavního soudu a nejvyššího správního soudu)
Holubová, Eliška ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
SVOBODA PROJEVU A JEJÍ TEORETICKÉ ASPEKTY V JUDIKATUŘE Nejvyššího soudu USA, Evropského soudu pro lidská práva, Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu) ANOTACE: Diplomová práce s názvem "Svoboda projevu a její teoretické aspekty v judikatuře (Nejvyššího soudu USA, Evropského soudu pro lidská práva, Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu)" se zabývá politickou karikaturou jako specifickým typem svobody projevu a jejími judiciálními důsledky v komparativním kontextu. Obecná část (kapitoly II. - IV.) vysvětluje pojem, teoretická a filozofická východiska svobody projevu, její legální a soudcovské limity a vymezení karikatury jako satirického žánru na pomezí uměleckého a politického projevu. Podíváme-li se blíže na obsah jednotlivých kapitol, kapitola II přichází s teoretickou, historickou a filozofickou reflexí svobody projevu, kapitola III zkoumá hranice svobody projevu v právním rámci a judikatuře vybraných soudů, zatímco kapitola IV obsahuje systematický rozbor karikatury v rámci žurnalistické teorie včetně principů fungování a významu. Zvláštní část (kapitoly V. - VIII.) se věnuje rozboru české, evropské a americké judikatury v oblasti politické karikatury. Páteř práce tvoří analýza a kritika soudních rozhodnutí, zkoumám, jakým způsobem politická karikatura napíná či překračuje ústavní...
|
|
|
Poloprezidentské systémy
Drápelová, Hana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu poloprezidentských systémů. Jak už napovídá samotný název modelu, poloprezidentské režimy oscilují někde na pomezí mezi parlamentarismem a prezidencialismem. Vzhledem k tomu, že ani ve vědecké obci nepanuje všeobecná shoda, jak tento pojem definovat, celá studie je pojatá jako komparace názorů předních českých a světových ústavních právníků a politologů. Potřeba jednoznačně definovat poloprezidentský model nabývá v dnešní době na důležitosti, neboť po zavedení nového ústavního fenoménu, přímé volby hlavy státu, se v České republice rozpoutala bouřlivá diskuse, jak tento jev ovlivnil ústavní zřízení státu. Nejen široká veřejnost, ale i mnozí významní odborníci jsou toho názoru, že je to právě přímá volba prezidenta, která změnila ústavní systém České republiky z čistě parlamentního na poloprezidentský či k němu alespoň významně směřující model. Cíle této práce jsou skromné. Vzhledem k obrovskému počtu vzájemně velmi odlišných definic systému z pohledu mnoha ústavních právníků a politologů nebylo možné pojmout takto širokou matérii zcela komplexně, proto se práce věnuje pouze výseči těch nejdůležitějších. První kapitola se zaobírá především vymezením pojmu systému parlamentního a prezidentského, na jejichž částečné syntéze je poloprezidentský režim založen. Druhá...
|
|
|
The European Court of Justice as a political actor
Vikarská, Zuzana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
ESD jako politický aktér I. Úvod V roce 2009 se ve Spojených státech amerických hledal nástupce na uprázdněné místo soudce Nejvyššího soudu USA.1 Kandidátkou byla soudkyně hispánského původu, Sonia Sotomayor, která byla známou aktivistkou za práva hispánských žen. Na základě některých svých projevů byla soudkyně Sotomayor dokonce označena za rasistku.2 Její nominace vyvolala bouřlivou diskusi nejen v politických kruzích, ale také mezi širokou veřejností. V roce 2010 se na Soudním dvoře EU uprázdnily tři soudcovská místa, dvě na Soudním dvoře a jedno na Tribunálu.3 Členské státy nominovaly své kandidáty a výběru soudců se poprvé v historii EU účastnil i nově zřízený Výbor podle článku 255, který má podle Smluv za úkol vydávat "stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu."4 Výbor nejdříve schválil nizozemskou kandidátku (československého původu) Alexandru Prechal, a to s výslovným doporučením,5 u dalších kandidátů byl však průběh nominace o něco složitější. Poté, co se Výbor vyjádřil k nominacím, ze seznamu kandidátů zmizela dvě jména: maďarský soudce Czúcz a řecký kandidát Vassilopoulos.6 Stalo se tak bez formálního rozhodnutí, bez jakéhokoliv odůvodnění a bez veřejné diskuse. Kontrast mezi uvedenými dvěma příklady je zřejmý: zatím co v USA je...
|
|
|
Rousseauova právní a společenská filosofie
Chválek, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Ve své práci jsem samostatně shrnul obsah díla O společenské smlouvě a záměrně jsem (ze systematických důvodů) k němu nepřidával žádné komentáře. Jelikož jsem v rámci své práce považoval tuto teorii za vzorně ucelenou, vycházel jsem z toho, jako by mohla být ideálním vzorem pro dokonalou legitimitu. Ve druhé kapitole jsem se pak zabýval její neproveditelností, kterou považuji za prakticky zjevnou, a dále důsledky, které z toho vyplývají. To však neznamená, že nemůže být výchozím vzorem, z kterého si i další teorie berou poučení a rozvíjí ji. Základním nedostatkem by bylo asi nerozvedení dělby moci, což se ale domnívám vyplývá právě ze způsobu vystavení celé teorie a proto se touto otázkou ani příliš nezaobírám. Dále jsem vedl samostatnou úvahu o domněnce, že nejen takový společenský řád, jaký známe, ale už i společenský řád Rousseauovy doby a vůbec vznik myšlenek díla Společenské smlouvy je umožněn jen určitými technickými podmínkami. Tato úvaha byla jen mírně načrtnuta a jistě skýtá široké pole působnosti. V rámci práce je jejím účelem napadnutí myšlenky přirozenosti takového řádu nebo práva. Autor si je vědom významu slova přirozený nebo přirozenoprávní, resp. jeho možností, ale vzhledem k možnostem obecnosti tohoto obecného pojmu se ho snaží stavět do nového kontextu nebo úhlu pohledu. Jako technicky co...
|
|
|
Presumpce nelegitimity státní moci
Gregárek, Matěj ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Práce zpochybňuje "mýtus snadné legitimace" a argumentuje ve prospěch opatrnější přístupu vůči nedobrovolným společenským uspořádáním tím, že přesouvá důkazní břemeno ve prospěch individuálních práv. každé jednání státu by mělo být považováno za nepřípustné, pokud není prokázáno bez důvodných pochybností, že je naprosto nezbytné. s předpokladem existence individuálních práv jakožto počátečním bodem, práce se zabývá pokusy odvodit státní legitimitu z individuálních práv. Nakolik shledává tyto pokusy jako neúspěšné, dochází k závěru, že jediným způsobem, jak zajistit státu legitimitu je skrze kompromis mezi individuálními právy a praktickými problémy. avšak mají-li si individuální práva zachovat určitou váhu, tento kompromis musí být něčím limitován, proto práce dále rozebíra problematiku "nezbytných a vhodných zásahů" a koncept ideologie jako faktor, který determinuje a v konečném důsledku omezuje státní moc.
|
|
|
Povolání právníka - teorie a praxe profesní etiky se zaměřením na vybraná právnická povolání v České republice
Friedel, Tomáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Cílem disertační práce s názvem Povolání právníka - teorie a praxe profesní etiky se zaměřením na vybraná právnická povolání v České republice je přispět do prozatím ne příliš rozvinuté diskuse o profesní etice právníků, která se v České republice odehrává. V první části práce představuje čtenáři základní terminologickou výbavu oboru, čímž mu usnadňuje orientaci v navazující problematice. Ústřední náplň druhé části práce tvoří analýza rozhodovací praxe orgánů nadaných kárnou (disciplinární) pravomocí v kárných řízeních vedených se soudci, státními zástupci a advokáty. Třetí část nabízí čtenáři ukázku konkrétnějšího uvažování o profesní etice právníků. Na příkladu povolání soudce a jeho užívání sociálních médií demonstruje "klasické" zvažování určité situace, při kterém jsou sneseny argumenty ve prospěch i proti řešení a při kterém o vhodnosti vybíraného řešení rozhoduje vzájemné zvážení a porovnání argumentů.
|
|
|
Lidská důstojnost : universální princip v partikulární aplikaci.
Broz, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Tato práce, v návaznosti na nově se formulující kritiku tzv. soudobého paradigmatu lidské důstojnosti, které pojí důstojnost s kantovským pohledem na lidskou autonomii a s universalistickými ambicemi, zkoumá oprávněnost námitek, jež bývají vůči tomuto paradigmatu vznášeny. První kapitola představuje základní historické koncepty lidské důstojnosti. Ukazuje, že se v historii lze setkat minimálně se třemi rozličnými koncepcemi: (i) důstojností jako vnitřní hodnotou; (ii) důstojností jako sociálním statusem a (iii) důstojností jako způsobem chování. V druhé kapitole je následně analyzován způsob, s jakým soudy nakládají s důstojností jakožto právním pojmem. Jak závěry učiněné na základě zkoumání rozhodovací praxe soudů Německa, Izraele a Jihoafrické republiky ukazují, lze do značné míry potvrdit relevantnost námitek, jež jsou v současné odborné literatuře vůči tomuto pojmu vznášeny. Lidská důstojnost, navzdory svým universalistickým ambicím, představuje pojem, který umožňuje interpretovat individuální lidská práva za pomoci hodnot, jež jsou vyznávány majoritní společností té které jurisdikce. Takovýto přístup přitom zpravidla inklinuje, ve jménu představy o objektivním hodnotovém řádu společnosti, spíše k omezování subjektivní svobody jednotlivce, než k jejímu rozšiřování, čímž do značné míry taktéž oslabuje...
|
|
|
Vztah lidské přirozenosti a obce
Hexner, Adam ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Vztah lidské přirozenosti a obce Centrálním tématem předkládané práce je společnost, jakožto entita pečující o právo a spravedlnost, ve vztahu k lidské přirozenosti. Problematika je sledována u tří vybraných autorů: Aristotela, Davida Humea a Friedricha A. Hayeka. Podle každého z nich společnost není nepřirozená, ale vzniká jistým přirozeným či spontánním procesem. Všichni tři jsou také kritiky teorií společenské smlouvy. Práce se postupně věnuje každému ze zmíněných myslitelů, místy je přikročeno k jejich porovnání. Interpretován je vždy popis vzniku a vývoje společnosti, pojem přirozenosti a povaha člověka a funkce vlády a zákona, popřípadě principu spravedlnosti ve společenství. U každého autora je pak výklad přizpůsoben jeho specifickému zdůvodňování. Je tak reflektován Aristotelův teleologismus, Humeův morální sentimentalismus a Hayekův důraz na iracionálnost a spontaneitu. Přes rozdílnosti však představení tří osobitých přístupů poskytuje relativně jednotný a originální pohled na vztah lidské přirozenosti a obce.
|
|
|
Unikameralismus v ústavním systému České republiky?
Musil, Jiří ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Práce analyzuje bikamerálnost ústavního systému České republiky v komparaci se systémy Maďarska, Polské republiky a Slovenské republiky. Výchozím předpokladem je hypotéza, že státy s bikamerálním ústavním systémem dosahují lepších hospodářských výsledků než státy mající ústavní systém s parlamentem jednokomorovým. Tato hypotéza je podmíněna úvahou, že v právním státě musí být veškerá činnost v souladu s právním řádem, z kvality právního řádu, který je koncipován zákonodárným sborem, se odvíjí každý aspekt života občanů a z něj přeneseně i životní úroveň v dané zemi. Předkládaný text však upouští od mainstreamového přístupu v ústavně právní a politologické rovině jako primárního prostředku analytického rozboru a nahrazuje jej použitím metodologie Ekonomické analýzy práva (LAE) a výše zmíněné přístupy používá již jen jako korekci závěrů práce. Jako nejkomplexnějšího ukazatele hospodářského rozvoje je použito hrubého domácího produktu per capita. Z důvodu absence jiných dat pro sledované období jsou použita data Světové banky (World Bank) uvedená v amerických dolarech (USD), přepočtené na současnou cenovou hladinu. Volba výše uvedených zemí byla provedena z důvodu vyloučení výrazných rozdílů na počátku sledovaného období a zároveň u daných zemí nelze předpokládat významné kulturní a společenské...
|
host ::
RSS.