|
|
Vliv a role sudetoněmeckých organizací v 90. letech 20. století v SNR
Kučera, Ondřej ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Křen, Jan (oponent)
Sudetoněmecká sdružení netvořila v devadesátých letech 20. století jednotný celek. V době po revolučních zvratech ve střední a východní Evropě se к nové situaci sudetoněmecké organizace postavily různě a s různými koncepcemi řešení historického problému spjatého s vyhnáním-odsunem národnostní skupiny z českých zemí po druhé světové válce v letech 1945/1946. Nejvíce aktivní byl v době do přijetí Česko-německé deklarace Sudetoněmecký landsmanšaft - zastřešující organizace sudetoněmeckých hnutí, z nichž nejvýznamnější byly katolická Ackermann-Gemeinde, sociálně-demokratická Seliger-Gemeinde a národně- konzervativní Witikobund. Katolická Ackermann-Gemeinde se po převratu nejvíce snažila o urovnání historických sporů a smíření s Čechy pro tuto organizaci představovalo prioritu, která měla přednost před nároky na majetkové odškodnění a požadavky a na zrušení poválečné legislativy znamenající zneprávnění celé národnostní skupiny a přípravu na její vysídlení. A-G, úzce napojená na katolickou církev, zdůrazňovala nutnost odčinit bezpráví z morálního hlediska a po celá devadesátá léta také tento pohled prosazovala. Majetkových nároků se sice sdružení nevzdávalo, avšak nepovažovalo je za hlavní prioritu. Sdružení také navázalo poměrně úspěšnou spolupráci se subjekty a osobnostmi na české straně a bylo dobře zastoupeno...
|
|
|
Aplikace jazykového práva a jazykové politiky při ochraně menšin v SRN. Na příkladu sporu lužickosrbských obcí Crostwitz a Radibor se státem Sasko v letech 2001-2006
Hartmanová, Lenka ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Dovalil, Vít (vedoucí práce)
Cílem této práce je popsat jazykovou politiku Spolkové republiky Německo vůči menšinovým a regionálním jazykům, vyskytujícím se na jejím území. Důraz bude kladen na stav ochrany menšinových a regionálních jazyků, především na soulad německého zákonodárství s moderními standardy ochrany menšin, formulovanými v mezinárodních úmluvách a soft law. Práce se zaměří rovněž na výslednou implementaci politik, týkajících se menšinových a regionálních jazyků a v závěrečné případové studii ji vyhodnotí. Problematika menšinových jazyků bude vždy posuzována v širším mezinárodním kontextu. Je proto nezbytné zasadit jazykovou politiku a situaci konkrétních menšinových jazyků do souvislosti s jazykovou politikou Evropské unie (EU) a dalších mezinárodních organizací. Jazyková politika patří do kompetencí jednotlivých členských států a Evropská unie jim poskytuje především podporu a to pomocí programů a doporučení. Existují určité náznaky samostatné jazykové politiky a speciálně politiky vůči menšinovým jazykům, ale jsou velmi omezené, jelikož se ani v rámci Evropské unie nedaří nalézt soulad mezi jednotlivými státy v tak ožehavém tématu, jako je ochrana menšin a menšinových jazyků. Přesto patří péče o evropské jazyky a zachování jazykové diverzity k základním principům EU a je zakotvena v článku II - 82 Charty základních...
|
|
|
Zásobování düsseldorfského obyvatelstva a britská zónová zásobovací politika 1945-1948
Nigrin, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Období okupace Německa po druhé světové válce je především v Německu a ve Velké Británii častým námětem nejrůznějších historických studií, nicméně akcenty tohoto historického zkoumání nejsou rovnoměrně rozloženy a tak stále ještě zůstává část témat nedostatečně zpracovaných. K nejdokonaleji a nejčastěji zpracovávaným tématům patří především události vrcholné velmocenské politiky a mezinárodní diplomacie. Ostatním tématům nevěnovali historici tolik pozornosti a životu "obyčejného" člověka a jeho problémům se věnuje jen velice malá část literatury. Komplexní zpracovávání témat z období okupace Německa navíc komplikuje fakt, že je třeba každý fenomén zkoumat odděleně pro každou ze zón a v mnoha tématech nelze rozhodně paušalizovat ani na zónové úrovni. Historické bádání o životě společnosti se doposud nejčastěji zaměřovalo především na Americkou a Sovětskou okupační zónu. V Britské okupační zóně (Britische Besatzungszone - BBZ) byla při zpracovávání dějin městského obyvatelstva největší pozornost věnována Kolínu nad Rýnem, vjehož stínu zůstala všechna ostatní města BBZ. Cílem této práce je zaplnit jedno malé bílé místo historiografie a popsat vývoj společnosti v Důsseldorfu z pohledu jejího potravinového zásobování a s ním spojených fenoménů a popsat a porovnat reakce nejvyšší britské zónové politiky v oblasti...
|
|
|
Extrémní pravice po sjednocení Spolkové republiky Německo
Vašíček, Aleš ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Sjednocení Německa postavilo celou extrémní pravici na rozcestí a vyvolalo nejen u ní velká očekávání. Volební úspěchy v nových spolkových zemích dokázala slavit ale až koncem devadesátých, tedy v době, kdy se sociální a hospodářské problémy na východě SRN začaly projevovat stále silněji. Hlasy východních Němců, které obdržely DVU a NPD v zemských volbách v letech 1998 a 2004, jsou alarmující vizitkou pro politiku velkých etablovaných stran. Nepříznivé společenské klima na východě SRN^ je ideální pro působení extrémní pravice, která dokáže obratně pracovat s frustrovanou části východoněmeckého obyvatelstva. Svou šanci využila a zaměřila svou pozornost převážně na tuto oblast. Ve své práci jsem se koncentroval z velké části na ideologii a cíle stran organizované extrémní pravice. Přes všechny rozlišnosti je u nich nepochybně zřetelný společný základ a kontinuita. Extrémní pravice dnešních dnů fakticky nic výrazně nového nenabízí. Víra ve fanatický nacionalismus a jednotu německého národa našla své vyjádření v nejkřiklavější podobě za nacionálního socialismu. Odkaz této doby je bohužel stále přítomný. Proto musíme konstatovat, že extrémní pravice nepředstavuje žádné dočasné a přechodné hnutí, ale tvoří součást politické kultury Německa, i když se pohybuje na samém okraji německého politického systému. Velké...
|
|
|
Působení amerických nezávislých institucí v SRN na příkladě Americké akademie v Berlíně
Palán, Martin ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
D o b ro v o ln á a v e ře jn ě p ro s p ě š n á č in n o s t č lo v ě k a je v ý z n a m n o u v ý s a d o u c iv iliz o v a n é s p o le č n o sti. S p o le č n o s ti a k tiv n íc h je d in c ů , k te ří js o u sc h o p n i v y n a lo ž it v la stn í ú silí a p ro s tře d k y p ro ro z v o j u rč ité o b la sti z á jm u n e b o p o m o c i sla b š ím v n o u zi. S c h o p n o s t ro z d ě lit se, s c h o p n o s t v n ím a t p ro b lé m y o k o ln íh o s v ě ta a sn a h a h le d a t ře še n í je n a n e jv ý š e u š le c h tilo u p ře d n o stí sv o b o d n é h o a v z d ě la n é h o č lo v ě k a . T a to š iro k á a p e s trá o b la s t z á jm ů s se b o u v ša k p řin á ší m n o h á riz ik a a o tá z k y , k te ré je tře b a si k lá s t, a b y c h o m d o b ro č in n o u č in n o s t o c h ra ň o v a li a z á ro v e ň p řis p ív a li k je jím u d a lš ím u ro z v o ji. Z p ů s o b ů o b č a n s k é a n g a ž o v a n o s ti je c e lá řa d a , ať u ž se je d n á o z a p o je n í d o s tá tn íc h p ro je k tů a a k tiv it, či c e s to u v y n a lo ž e n í v ě tš íh o ú silí n a v y b u d o v á n í v la stn í o rg a n iz a c e n e z á v is lé n a stá tn í sp ráv ě. E x istu jí d e s ítk y ro z lič n ý c h p řís tu p ů a sto v k y n á z o ro v ý c h p ro u d ů , k te ré se sn aží n a lé z t o d p o v ě d i...
|
|
|
Russian Germans in the Nineties of 20. Century. Stay or Leave
Březina, Karel ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je představit největší německou menšinu ve východní Evropě: ruské Němce. Na základě nástinu dějin a životních podmínek této menšiny jsem se pokusil najít odpověď na otázku, proč se ruští Němci v tak velkém počtu vracejí zpět do Německa. Ruští Němci se ve větším počtu začali usazovat v Rusku od roku 1763, kdy carevna Kateřina II. vydala dekret, kterým zvala do neosídlených oblastí kolem řeky Volhy a posléze i Černého moře nové kolonisty. Po počátečních problémech se situace německého obyvatelstva postupně ustálila a na konci 19. století žilo na území carského Ruska okolo 1,8 milionu ruských Němců. Ve 20. století jsou dějiny ruských Němců převážně dějinami potlačované menšiny. Obvinění z kolaborace s Německou Říší a následná deportace do nehostinných oblastí Sibiře a Kazachstánu v roce 1941, spojená se zákazem návratu, zanechaly dodnes viditelné stopy. Ovšem i po válce se situace zlepšovala jen velmi pomalu. Chybějící možnosti odpovídajícího vzdělání v mateřském jazyce, nedostatek německé literatury, ale i tiskovin způsobily, že ruští Němci postupně ztráceli svou německou identitu. To je i jeden z důvodů, proč dnes většina z nich jen lámaně popř. vůbec neovládá německý jazyk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Německo-polské vztahy na začátku 90. let z pohledu Svazu vyhnanců
Brusová, Hana ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Křen, Jan (oponent)
Tématem práce jsou německo-polské vztahy, které se po desetiletích vzájemného nepřátelství a nedůvěry ocitly na přelomu 80. a 90. let minulého století ve zcela nové konstelaci. Polsko stálo na prahu politické, společenské a hospodářské transformace, Spolkové republice Německo se otevřely vyhlídky na sjednocení s Německou demokratickou republikou, po jeho uskutečnění se musela vyrovnávat s výzvami, které s sebou přineslo. Tyto procesy neprobíhaly v žádném případě izolovaně, nýbrž byly vzájemně úzce provázané. Německé sjednocení by se nemohlo uskutečnit bez urovnání sporných otázek, které mezi Německem a Polskem zůstaly od skončení 2. světové války otevřené. Pro Polsko bylo životně důležité uznání jeho západní hranice, které se rovněž stalo jedním z podmínek sjednocení obou německých států. Na stavu polsko - německých vztahů rovněž závisela úspěšnost polských reforem a to nejen těch hospodářských. Bylo nutné změnit pohled Poláků na Němce, považované za jejich odvěké nepřátele a ukázat oběma národům možnost evropského sousedství, tak jak ji využili dřívější rivalové Německo a Francie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sudetoněmecký katolicismus (1918-1945) v pohledu současné německé a české historiografie
Kunštát, Miroslav
Příspěvek se zabývá novějšími pracemi německých a českých historiků (např. Kurta A. Hubera, Daniela Langhanse, Rainera Bendela, Rudolfa Grulicha, Emila Valaseka, Ines Luftové , Jaroslava Šebka a dalších) k problematice sudetoněmeckého katolicismu v letech 1918-1945, tj. formováním jeho identity a svébytné spirituality, rozvojem jeho moderních církevních a politických institucí a vztahem k národnostním otázkám obecně, od raných 30. let pak především k nacionálnímu socialismu.
|
|
|
Utitz Emil. Inventář osobního fondu (1883-1956)
Kunštát, Miroslav
Tato archivní pomůcka – tj. inventární seznam osobního fondu prof. Emila Utitze (1883-1956), známého pražského německožidovského filosofa, historika umění a estetika – sestává z krátkého životopisu, výběrové bibliografie jeho prací a vlastního inventárního seznamu rozsahem nevelké osobní pozůstalosti.
|
|
|
Ecclesia universalis versus Ecclesia nationalis? Cesta k rozdělení teologické fakulty roku 1891
Kunštát, Miroslav
Příspěvek popisuje cestu, která vedla 10 let po rozdělení pražské univerzity na českou a německou část (1882) též k rozdělení doposud utrakvistické katolické teologické fakulty (1891). Hledání nové pozice fakulty je nastíněno nejenom v rámci akademických zařízení jednotlivých národních společností, nýbrž i ve světle aktuálních pastoračních podnětů (konfrontace se sekularismem moderny, liberalismem, socialismem a nacionalismem). Dobové diskuse autor dokládá ohlasy z církve, university i politiky, zvláštní pozornost věnuje názorům profesora morální teologie a pozdějšího pražského světícího biskupa Wenzela Frinda (1843-1932).
|
host ::
RSS.