|
|
Společenská role takzvané Jugendweihe v době bývalé NDR a po jejím zániku
Němcová, Michaela ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Práce pojednává o přechodovém rituálu Jugendweihe, jeho původu, významu a podobě v bývalé NDR a po jejím zániku. Jugendweihe je zasazena do kontextu církevních přechodových rituálů a je osvětleno její spojení s humanismem. Posléze je představena historie této tradice a její vývoj v průběhu let. Pro porozumění výchozí situace v NDR je zařazena kapitola pojednávající o církevní politice SED. V hlavní části se pak práce věnuje politické a společenské roli Jugendweihe v NDR, jakožto i její podobě a vývoji popularity. Následuje kapitola o vývoji obřadu po revoluci v roce 1989, kde jsou popsány shodné i rozdílné prvky a nastíněny předpoklady pro zachování kontinuity obřadu po pádu NDR. Zvláštní důraz je kladen na proměnu společenské role Jugendweihe v průběhu let ve vztahu k politické situaci a na různé důvody motivující k účasti na rituálu, s čímž je úzce spjata i samotná podoba oslav. Teoretické poznatky z odborné literatury jsou v přílohách doplněny o čtyři rozhovory s účastníky Jugendweihe za éry komunistického režimu. V rozhovorech byl kladen důraz na osobní zkušenost a vzpomínky, tedy především dojem, který obřad v jeho absolventech zanechal.
|
|
|
Strana Zelených a pohled na německé vojenské zahraniční mise na příkladu válek v Afghánistánu a Iráku
Schuster, Michael ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německou stranou Zelených a změnami, kterými strana prošla v otázce aktivního zapojení německé armády do vojenských zahraničních misí. Práce danou problematiku popisuje na pozadí konfliktů v Kosovu, Afghánistánu a Iráku. Němečtí Zelení jsou stranou, jejíž kořeny sahají do mírového hnutí 70. let a mírové řešení konfliktů je jedním z hlavních pilířů strany. Když se v Německu strana Zelených poprvé dostala do vlády, hned se musela zabývat otázkou zapojení se do konfliktu v Kosovu. K němu zaujala postoj, že je třeba, aby se do konfliktu německá armáda aktivně zapojila. Hned o dva roky později řešila vládní koalice sociálních demokratů a strany Zelených účast na dalším vojenském konfliktu, který byl způsoben teroristickým útokem 11. září v roce 2001. I přes vyjádření solidarity americkým politikům se Německo nezapojilo do "válek proti teroru" v Afghánistánu a v Iráku v takové míře, jako do konfliktu v Kosovu. V práci je použit koncept Zivilmacht (civilní mocnosti), který zkoumá, jak tomuto modelu odpovídalo Německo za vlády rudo-zelené koalice. Cílem práce je vysvětlit důvody změny stanoviska strany Zelených v otázce zapojení do vojenských misí v zahraničí a objasnit rozdíly v jednotlivých vybraných konfliktech.
|
|
|
Sudetoněmecká otázka ve volbách do Federálního shromáždění 1990 a 1992
Kloučková, Klára ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Sudetoněmecká otázka je tématem, které se opakovaně objevuje v českých předvolebních kampaních. Po sametové revoluci se sudetoněmecká otázka dostala do popředí společenských debat a stala se i součástí předvolební kampaně. Tato práce zkoumá, jakým způsobem jednotlivé politické strany s tímto tématem pracovaly před volbami do Federálního shromáždění v letech 1990 a 1992. Pro tento účel byla provedena mediální analýza vybraných periodik vždy měsíc před konáním voleb. V teoretické části práce jsou popsány jednotlivé aspekty sudetoněmecké otázky a její nositelé ve zkoumaném období. Tyto aspekty zahrnují především historickou dimenzi česko-německých vztahů. Jednotlivé strany zaujímaly k těmto tématům rozdílné postoje, z čehož plynul konfliktní potenciál sudetoněmecké otázky. V rámci mediální analýzy pro rok 1990 nebylo prokázáno signifikantnější užívání sudetoněmecké otázky, výjimku tvoří dvě levicové strany. Pro rok 1992 byly výsledky již přesvědčivější, a to i díky většímu množství dostupných periodik. Analýza ukazuje, že především levicové strany a periodika kritizovaly vládní kroky v kontextu schvalování čs.-německé Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci. Využívaly emocionální a historizující rétoriky či autority odborníků, což jim dopomohlo k volebnímu úspěchu. Pravicové strany toto...
|
|
|
Od outsiderů k etablovaným silám? Proměny postavení politických stran Levice a AfD v nových spolkových zemích na příkladu Durynska.
Větrovec, Petr ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnami postavení politických stran Levice a Alternativy pro Německo (AfD) v durynském zemském sněmu. Obě strany, které se se vyznačují tím, že stojí na opačných pólech politického spektra, mají daleko větší voličskou základnu v nových spolkových zemích. Zatímco je AfD v rámci politické spolupráce ostatními subjekty upozaďována, Levice je již součástí několika zemských koalic, dvakrát dokázala v Durynsku vyhrát zemské volby a od roku 2019 vede tamní menšinovou vládu za podpory SPD a Zelených. Cílem kvalifikační práce je komparativní případová studie srovnávající faktory, které jsou pro obě strany společné, a které umožnily Levici vládnout na zemské úrovni. Práce zároveň přibližuje možné podobnosti obou subjektů spojených se vstupem Levice do zemských parlamentů a prosazováním jejího politického programu. Obě politické strany měly nebo mají svým způsobem blízko k politickému extremismu, jejichž podobami, tedy pravicovým a levicovým extremismem, se diplomová práce mimo jiné také zaobírá, zasazuje je do kontextu německých dějin a vysvětluje postoj AfD a Levice k této problematice.
|
|
|
Privatizace bytového fondu nových spolkových zemí SRN po roce 1990
Plhák, David ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Práce pojednává o privatizacích bytového fondu v nových spolkových zemích Spolkové republiky Německo od roku 1990 do roku 2008. Cílem této práce je zmapovat vývoj privatizačních procesů a zanalyzovat jejich dopady na vývoj bytového fondu. Pro nastínění kontextu se práce nejprve věnuje okolnostem sjednocení Německa a výchozímu stavu bytového fondu nových spolkových zemí. První část práce se věnuje privatizacím, které byly spojeny s procesem transformace východoněmeckého bytového sektoru na tržní hospodářství. Tyto privatizace bývají označovány jako "první vlna" privatizací. V této části je nastíněn právní rámec privatizací a jejich průběh v 90. letech. Dále tato část obsahuje pojednání o restitucích, které byly jakožto specifická forma privatizací součástí transformace bytového trhu. První část práce je uzavřena zhodnocením dopadů privatizací na vývoj bytového fondu v 90. letech. Druhá část se zaměřuje na "druhou vlnu" privatizací komunálního bytového fondu, která započala na přelomu tisíciletí. Primární motivací již nebyla transformace bytového trhu, ale spíše snaha stabilizovat hospodaření daných měst a obcí. Tyto privatizace mimo jiné reagovaly na vývoj v nových spolkových zemích, kdy ke konci 90. let došlo k poklesu počtu obyvatel a nárůstu míry neobsazenosti bytů. Druhá část práce se dále...
|
|
| |
|
|
Likvidace či integrace? Proces transformace Národní lidové armády do Bundeswehru
Kron, Jan ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Likvidace či Integrace? - proces transformace Národní lidové armády do Bundeswehru se zabývá procesem sloučení armád SRN a NDR po rozpadu bipolámího systému. Německé sjednocení představovalo nutnost sloučení dvou diametrálně odlišných společenských a hospodářských systémů a dvou naprosto odlišných armád. Přes řadu rozdílů mezi Národní lidovou armádou (NVA) a Bundeswehrem proběhlo začlenění personálu NVA do Bundeswehru a rozšíření působnosti Bundeswehru na nové spolkové země bez větších problémů a přispělo k procesu normalizace německé bezpečnostní politiky. Způsob, rychlost a intenzita, sjakými došlo k přístupu nových spolkových zemí k Spolkové republice Německo, zároveň představovaly klíčové faktory, kterými byla integrace NVA do Bundeswehru zásadně ovlivněna. Na německé politické i mediální scéně se pro sjednocenou německou armádu ustálil termín "armáda jednoty" ("Armee der Einheiť). Tato práce si klade za cíl analýzou podmínek, způsobu, rozsahu a právních ustanovení souvisejících s procesem sloučení obou armád zodpovědět, nakolik je termín "armáda jednoty" oprávněný.
|
|
|
Obnova židovských obcí v nových spolkových zemích - příklad Svobodného státu Sasko
Petrová, Eva ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce " Obnova židovských obcí v nových spolkových zemích - příklad Svobodného státu Sasko" pojednává o situaci židů a židovských obcí v bývalém NDR po roce 1990. Na příkladu Saska je ukázáno, jak obce přežívaly během existence NDR, jak se jim podařilo vypořádat se s událostmi okolo roku 1990 a čelit novým výzvám a situacím po sjednocení Německa. Obce si postupně budují své postavení ve společnosti a četnými aktivitami, stavbou synagog a společenských center se snaží prezentovat veřejnosti a budovat pozitivní vztahy s německým nežidovským obyvatelstvem. Zvýšená činnost židovských obcí není však ve společnosti přijímána pouze kladně, o čemž svědčí na konci práce krátký exkurz o pravicovém extremismu v Sasku. Práce je obohacena vzhledem к aktuálnosti tématu o několik rozhovorů s představiteli židovských obcí a křesťansko-židovských společností a o rešerši článků periodik, věnující se židovské tématice. Diplomová práce předkládá aktuální obraz židovské komunity v Německu, tak jak je vnímán zvenku i zevnitř samotných obcí a tak, jak prozatím není v dostupné literatuře představen. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.