|
|
Socialismus jest práce. Život Rudolfa Bechyně 1881-1948
Noha, Jiří ; Kuklík jun., Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Rudolf Bechyně bezesporu patřil k těm osobnostem, které výrazně utvářely podobu a charakter první Československé republiky. Badatelský zájem tomu dosud neodpovídal. Na rozdíl od svých šťastnějších současníků Rašína, Kramáře, Beneše ad. stál jakoby stranou pozornosti historiků, ve veřejnosti pak jeho jméno zapadlo docela. Soudíme, že neprávem. Důkazem snad je tato práce. Pro vykreslení Bechyňova portrétu měla zásadní význam pozůstalost, uložená v Archivu Národního muzea (ANM) v Praze. Jedná se naneštěstí o torzo, až na výjimky pochází většina materiálů z poslední dekády Bechyňova života. Tento fakt se nutně promítl do struktury diplomové práce: položili jsme důraz na exilové období, kdy je možné postihnout konání sociálního demokrata relativně nejúplněji. Nejcennější část pozůstalosti tvoří prvé tři kartony, obsahující deníky, diáře, zápisníky a - to především - osobní i úřední korespondenci. Ani zbytek však není nezajímavý, řadu písemností k případu Caswick - Bren skrývá např. karton šestý. V Národním archivu (NA) v Praze lze dohledat akta, která pokrývají Bechyňovu činnost ministerskou. Relevantní informace skýtá fond Předsednictva ministerské rady (PMR) se zápisy ze schůzí vlád, obyčej ně také z výborů hospodářských ministrů. Nepodařilo se nám bohužel objevit žádné protokoly z porad komitétu politických...
|
|
|
Budovy zastupitelských úřadů ČSR v meziválečném období; strategie jejich výběru a získávání
Jaroš, Jan ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kuklík jun., Jan (oponent)
Ve své rigorózní práci se hodlám zaměřit na to, jak významnou úlohu hrály zahraničněpolitické vztahy Československé republiky a orientace její zahraniční poiitiky spolu s neméně důležitými hospodářskými a společenskými faktory ve způsobu umístění jejích zastupitelských úřadů. Československo bylo stavovskou a národnostní politikou praktikovanou při personálním obsazení rakousko-uherské zahraniční služby odsouzeno k vybudování své reprezentace v zahraničí od základů. V relevantních zemích tak navíc muselo učinit co nejrychleji. Jistě proto bude zajímavé sledovat, jakou roli to hrálo v jejím přijímání v cizině ze strany tamních občanů a institucí. Zvláště v období těsně po první světové válce a ve druhé polovině třicátých let lze očekávat výrazné ovlivnění tohoto přístupu postojem společnosti k Československé republice a jejímu státnímu národu. Zahraniční služba má dvojí úroveň: zastupování státu u nejvyšších představitelů ostatních zemí a hájení zájmů jeho občanů a právnických osob v jednotlivých státech. Tomuto odlišení zhruba odpovídá rozdělení na (vel)vyslanectví a konzulární úřady. Diplomacie jako součást mezinárodního práva a v praktické rovině umění jednání na úrovni mezinárodních subjektů se postupem času na personální úrovni vyvinula z vrstvy reprezentující nejvyšší představitele států v aktivní...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Protektorátní vlády a jejich legislativní činnost
Obermajer, Pavel ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce na téma "Protektorátní vlády a jejich legislativní činnost" si klade za cíl seznámit čtenáře s činností jednotlivých protektorátních vlád v dobovém kontextu od 15. března 1939 do 5. května 1945 a s jejich legislativní činností. Práce je rozčleněna do tří částí. První část nese název "Od Mnichova k Protektorátu Čechy a Morava". Tato kapitola je rozdělena na dvě části. První část se zabývá koncem dvacetileté existence Československa na základě jednání čtyř evropských mocností na Mnichovské konferenci. Druhá potom popisuje pomnichovský vývoj a obrat v politice nové vlády s orientací na nacistické Německo. V druhé kapitole s názvem "Počátek protektorátu" se v její první části zaměřím na noční jednání státního prezidenta Emila Háchy v Berlíně a souběžnou schůzi vlády v ranních hodinách 15. března 1939. Vymezením hlavní problematiky druhé části této kapitoly je potom státoprávní status protektorátu a tedy zejména rozbor Hitlerova výnosu ze dne 16. března 1939 o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Samotné jádro diplomové práce pak tvoří třetí kapitola s názvem "Protektorátní vlády". Tato kapitola se dělí na čtyři části podle čtyř protektorátních předsedů vlád: Rudolfa Berana, Aloise Eliáše, Jaroslava Krejčího a Richarda Bienerta a pátou část, která statisticky shrnuje...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sokol za protektorátu. Organizovaná rezistence ČOS
Uhlíř, Jan Boris ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Němeček, Jan (oponent) ; Vykoupil, Libor (oponent)
Záměrem této disertační práce bylo postihnout sokolskou protinacistickou rezistenci jako celek. Výsledkem takto zaměřené heuristiky bylo ovšem brzké konstatování, že za současného stavu výzkumu protektorátní problematiky let 1943- 1945 není v silách autora zpracovat sokolský odboj druhé poloviny protektorátu na úrovni alespoň částečně adekvátní polovině první. Původní záměr nebylo možno realizovat, neboť šířka a složitost této problematiky (zvláště v závěru války) by si vyžádala řadu samostatných studií o významných rezistenčních organizacích, které v současné době nejsou v primárním zorném poli autora. Otázky, které ohledně sokolského odboje na sklonku protektorátu vyvstaly, se koncentrují minimálně do dvou základních okruhů, v nichž se jedná především o individuální podíl jednotlivých sokolů a sokolských skupin na protinacistické rezistenci let 1943 - 1944 a účast sokolů na českém povstání roku 1945. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.