|
| |
|
|
Demokratizace Portugalska a Rumunska: je možné zkoumat přechody?
Kasper, Petr ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Šušlíková, Lada (oponent)
Ve své práci se pokusím zodpovědět otázku "Je možné studovat přechody k demokracii podle jednotných modelů?" Odpověď budu hledat na případech Rumunska a Portugalska, tedy na dvou státech, ve kterých mělo autoritářství formu personální diktatury a bylo odstraněno bez spolupráce vlády. Mým předpokladem je, že se zkoumání podle jednotného modelu není možné a pokusím se pro toto tvrzení najít důkazy. V práci vycházím z teoretických prací Samuela P. Huntingtona, Vladimíry Dvořákové a Jiřího Kunce, kteří se zabývají typy přechodů k demokracii. Dvořáková a Kunc pak ještě popisují etapami těchto přechodů. Z práce Adama Przeworského využívám náhled na příčiny demokratizace. Pohledem těchto teoretických konceptů budu zkoumat konkrétní případy demokratizace v Rumunsku a Portugalsku. K tomu využiji díla Miroslava Tejchmana, Kurta W. Treptowa a Jiřího Kociana v případě Rumunska a Jana Klímy, Simony Binkové, Zuzany Budinové a Kennetha Maxwella v případě Portugalska.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vznik a vývoj Vlámského bloku - Vlámského zájmu. Extrémní pravice či populistická strana
Kratochvílová, Andrea ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Bakalářská práce "Vznik a vývoj Vlámského bloku - Vlámského zájmu. Extrémní pravice či populistická strana." pojednává o belgické politické straně Vlaams Blok/ Vlaams Belang, jež bývá obviňována z pravicového extremismu. Z tohoto důvodu byl Vlámský blok roku 2004 rozpuštěn Ghentským verdiktem a jeho nástupkyní se stala strana Vlámský zájem, jež má téměř identický program a i představitelé strany zůstali totožní. VB usiluje o rozdělení země převážně z toho důvodu, že Flandry jsou bohatší částí země a mají tedy pocit, že doplácejí na chudší Valonii. Dále je tu jazyková odlišnost. Strana dává za příklad pro své rozdělení rozpad Československa. Přestože VB získává stále větší podporu voličů, tradiční politické strany s ním odmítají komunikovat a přizvat ho k vládě. Toto může straně paradoxně pomoci u voličů, jelikož ji mohou vidět jako mučedníka. Navíc ti, kteří jí svěří svůj hlas mohou být rozhořčeni, že strana, jíž podpořili, nemůže vládnout. VB si tedy u obyvatelstva získává stále větší sympatie a to převážné díky své imigrační politice a požadavkům na větší bezpečnost. Jednotícím prvkem Belgie a možným důvodem proč je země stále ještě pohromadě je osoba panovníka a také názor většiny obyvatelstva, ať už valonského či vlámského. Práce se tedy zabývá Vlámským blokem (Vlaams Blok) a jeho nástupcem Vlámským...
|
|
|
Civilní náboženství. Bilance a aktualizace
Jüptner, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Dizertace bilancuje kariéru myšlenky civilního náboženství a navrhuje teoretické rozhraní, které zahrnuje všechny její dosavadní konceptualizace (Rousseau, Bellah, Cristi, Parsons, Luhmann, Lübbe). Civilní náboženství je pochopeno jako soustava referenčních bodů, kterou společnost v procesu svého sebepopisu projektuje do periferií své autopoietické reality (minulosti, budoucnosti, věčnosti), aby dodala své existenci stabilitu a vážnost. Vztahováním se k těmto referencím vzniká diskurz, který je charakteristický přítomností silných významů a dovoluje komunikovat společnosti o svých počátcích, koncích a svém účelu. Ve své civilní konfiguraci jde o diskurz pluralitní a aktéři do něj vstupují jen zdrženlivě. Model dovoluje analyzovat závažnou symbolovou komunikaci aktérů (silná slova, náboženské symboly, nacionalismus, konspirační teorie, politická korektnost) v jednom kontextu, jakož i předpoklady této komunikace. Analyzován je krizový diskurz vzniklý v USA po 11. září 2001 a dále české reálie. V Česku je identifikován minoritní diskurz civilního náboženství, který je soustředěn kolem polosekularizovaných referencí Pravdy a Spravedlnosti. Klíčová slova: civilní náboženství, interpretativní sociologie, autopoiesis, Rousseau, Bellah, ideograf
|
|
| |
|
|
Jazyk a totalitarismus
Váňa, Tomáš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Diplomová práce Jazyk a totalitarismus se zabývá vztahem mezi těmito dvěma fenomény. Na základě myšlení autorů zabývajících se totalitarismem formuluje svou vlastní definici totalitarismu. Představuje teorii komunikace Karla Wolfganga Deutsche a na jejím základě poukazuje na úzký vztah mezi komunikací a politickými systémy, konkrétně mezi jazykem a totalitarismem. Jazyk je nahlížen především na pozadí myšlení Ferdinanda de Saussure a Ludwiga Wittgensteina. Totalitní jazyk je vysvětlen zejména užitím Orwellova jazyka newspeak z 1984. Praktická analýza vybraného vzorku Rudého práva z období komunistického režimu v Československu v letech 1948-1989 ukazuje jeho projevy v reálné aplikaci. V závěru práce je jako příklad totalitních tendencí v liberálních demokraciích představen fenomén politické korektnosti.
|
|
|
Náboženské politické strany v Izraeli
Nejedlá, Iveta ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na Izraelské náboženské politické strany a otázku jejich vzrůstajícího vlivu. Dále také na případnou zvyšující se religiozitu státu. Náboženské strany jsou rozděleny na základě tří určujících faktorů. Těmi jsou postoj k sionismu, míra zastoupení sefardů ve stranách, tedy zda jde o stranu aškenázskou, či sefardskou a nakonec na základě vyhranění se v oblasti postoje vůči Arabům (Palestincům). V první části práce je také popisován historický vývoj, vedoucí k založení státu. To kvůli představení situace, a nálad, které předcházeli vzniku státu a pro lepší pochopení vztahů, mezi Izraelci a Arabi. Míra religiozity Izraele je analyzována na základě vlivu náboženských institucí na chod státu. Těmi jsou kromě ministerstva pro náboženské záležitosti, také rabínské soudy, vrchní rabinát a lokální náboženské rady. Pro určení náboženské povahy státu, je v práci také rozebírán a popisován status quo v záležitostech vztahu státu a náboženství.
|
host ::
RSS.