|
|
Obnova židovských obcí v nových spolkových zemích - příklad Svobodného státu Sasko
Petrová, Eva ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce " Obnova židovských obcí v nových spolkových zemích - příklad Svobodného státu Sasko" pojednává o situaci židů a židovských obcí v bývalém NDR po roce 1990. Na příkladu Saska je ukázáno, jak obce přežívaly během existence NDR, jak se jim podařilo vypořádat se s událostmi okolo roku 1990 a čelit novým výzvám a situacím po sjednocení Německa. Obce si postupně budují své postavení ve společnosti a četnými aktivitami, stavbou synagog a společenských center se snaží prezentovat veřejnosti a budovat pozitivní vztahy s německým nežidovským obyvatelstvem. Zvýšená činnost židovských obcí není však ve společnosti přijímána pouze kladně, o čemž svědčí na konci práce krátký exkurz o pravicovém extremismu v Sasku. Práce je obohacena vzhledem к aktuálnosti tématu o několik rozhovorů s představiteli židovských obcí a křesťansko-židovských společností a o rešerši článků periodik, věnující se židovské tématice. Diplomová práce předkládá aktuální obraz židovské komunity v Německu, tak jak je vnímán zvenku i zevnitř samotných obcí a tak, jak prozatím není v dostupné literatuře představen. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Vliv USA na poválečný vývoj západního Německa v letech 1945-1950
Adamec, Matouš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci se autor zaměří na vliv Spojených států amerických při poválečném vývoji západního Německa v letech 1945-1950. Konkrétně v období od konce druhé světové války do prvních měsíců po vyhlášení západoněmeckého státu. Cílem autora bude zjistit, jaký vliv měla americká zahraniční politika, která se začala v průběhu sledovaného období proměňovat, na řešení otázky hospodářské obnovy a poválečného uspořádání Německa. Autor vychází ze stanoviska Franklina D. Roosevelta, který odmítl zapojení USA do hospodářské obnovy Evropy a pobyt amerických jednotek v Evropě delší než dva roky. V následujících letech ale Spojené státy začaly od této politiky ustupovat a nastavovat nový kurz zahraniční politiky. Tato změna byla spojena s tím, že se USA začaly významným způsobem nejenom v Německu angažovat. Po úvodu budou nastíněny představy Spojených států o poválečném uspořádání světa, teorie izolacionismu a koncept "čtyř četníků" prezidenta Roosevelta. Hlavní pozornost bude věnována otázce Německa v letech 1945-1947 a americkému přístupu k této otázce na Postupimské konferenci a na jednáních Rady ministrů zahraničí. V další části bude sledován vývoj v západních okupačních zónách směřující ke vzniku západoněmeckého státu v květnu 1949 se zaměřením na měnovou reformu a Marshallův plán s hledáním významu...
|
|
| |
|
|
Spolek pro Němce v zahraničí (VDA) a jeho politika vůči Polsku a Československu v letech 1925 - 1930 -příspěvek k neoficiální zahraniční politice výmarské republiky
Stejskalová, Martina ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
V důsledků výsledků první světové války v Evropě vznikly nové státy a na jejich území se objevily národnostní menšiny. Nejvíce "postiženo" bylo v tomto smyslu Německo, které podporu svých krajanů, jimž bylo "upřeno právo na sebeurčení", vyhlásilo za jeden z cílů své zahraniční politiky. Po vstupu Německa do Společnosti národů jeho aktivita v problematice menšin dále zesílila. Jednou z nejdůležitějších organizací, byl "Spolek pro Němce v zahraničí" (VDA). VDA se ve výmarské republice stal největší národní organizací zabývající se podporou německých menšin, na konci 20. let 20. století dosáhl dvou milionů členů a jeho význam spočíval též v jeho blízkosti k politice. Cílem Spolku bylo v duchu již zmíněné velkoněmecké ideologie "zachování" příslušníků německých menšin na celém světě německému národu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Konec česko-německého soužití na Liberecku
Misařová, Adéla ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Liberec sehrával významnou roli v česko-německých vztazích již od roku 1918, kdy byla vytvořena provincie Deutsch Böhmen. Za druhé světové války pak jeho význam ještě vzrostl, neboť se stal hlavním městem Sudetské župy a je také znám jako rodiště Konrada Henleina. Ve městě žilo na konci války podle odhadů 80 % německých obyvatel a tento fakt ovlivnil jak průběh osvobození, tak i následné odsunové akce. Osvobození nebylo na Liberecku očekáváno s nadšením, jako tomu bylo v jiných městech mimo pohraničí. Bylo spíše charakterizováno zmatkem, nejistotou a strachem před sovětskou armádou, která se mstila německým zajatcům za válečná příkoří. Osvobození znamenalo pro Liberec konec bezmála sedmi let německého útlaku, nicméně nebylo oslavováno. Mnoho Němců odcházelo z města ještě za války, včetně velké části nacistického vedení. Naopak sem přicházeli navrátilci z války - lidé, jež se po obsazení Sudet přestěhovali do vnitrozemí a dále ti, kteří s Libercem neměli nic společného a jen zde chtěli začít nový život. Situace byla velmi nepřehledná a počty obyvatel a jejich národnostní složení uvádí literatura často odlišně. Zajímavé je dále také sledovat, jaké aspekty vedly k tomu, že se různá města v Československu postavila ke stejnému problému naprosto odlišným způsobem.
|
|
|
Broadcasting Policy in the Protectorate of Bohemia and Moravia 1939 - 1942 with Particular Emphasis on the Political and Anti-Semitic Broadcasts of Czech Radio
Pinard, Peter Richard ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Mezi výzkumníky médií to je již téměř klišé, že národní socialisté považovali rozhlas za nejmodernější médium ke zprostředkování propagandistických obsahů a že ministr propagandy Josef Goebbels, jež si po roce 1933 rychle podřídil rozhlas, udělal z tohoto média jeden z nejdůležitějších nástrojů jeho mediální činnosti. Svůj záměr s rozhlasem vyjádřil už na začátku: "Lidi tak dlouho ubíjet a pilovat a otesávat, až nám podlehnou. To je jeden z hlavních úkolů Německého rozhlasu". Také při připojení sousedního německojazyčného Rakouska se národní socialisté rychle zmocnili rozhlasu a ohlásili se - předjímajíc výsledek zinscenovaného lidového hlasování k "Anšlusu" - už na začátku dubna z "Říšského vysílače Vídeň". Během obsazení sudetoněmeckých oblastí Československa hrál rozhlas, pokud jde o dezinformace a utváření veřejného mínění, také významnou a mnohde dokonce zásadní roli. V těchto třech fázích však měli národní socialisté co do činění s německojazyčným publikem, které většinově - i když ne zcela výhradně - spatřovalo v jednotném německém národním státu pod národně socialistickým vedením naplnění svých národních tužeb i když částečně upíralo svůj zrak ke konci války. V takových podmínkách to měl národně socialistický rozhlas jednoduché podobně jako někdo, kdo se pokouší obrátit na víru již věřící. Jak se...
|
|
| |
|
|
Německá menšina a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce Německá menšina a Pražské jaro 1968 je zaměřena na změny v životě německého obyvatelstva na území Československé socialistické republiky na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývá se vlivem obrodného procesu Pražského jara na vývoj postavení do té doby opomíjené německé menšiny v Československu. Práce podrobně sleduje události roku 1968 týkající se menšinové politiky, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Tento zákon přiznává německé menšině, poprvé v poválečné historii, stejná práva jako ostatním národnostním menšinám na území Československa. Sledována je aktivizace příslušníků německé menšiny za účelem zřízení kulturního sdružení, jehož vznik byl umožněn právě díky právům přiznaným v nové ústavě. Kulturní sdružení bylo založeno a zařazeno mezi společenské organizace Národní fronty České socialistické republiky na jaře 1969. Vzhledem k vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a jeho následkům v podobě kádrových prověrek a personálních změn v Kulturním sdružení občanů ČSSR německé národnosti (a v redakci vydávající jediné německy psané periodikum Prager Volkszeitung) nastal odklon od původních záměrů sociálně a kulturně obohatit německou menšinu na československém území a jednalo se spíše o politickou výchovu občanů německé národnosti.
|
|
|
Němečtí antifašisté v Československu po druhé světové válce ve srovnání s oblastí Karlovarska
Deutschová, Kristýna ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Mezi německy hovořícím obyvatelstvem na území Československa se v období let 1938 až 1945 vyskytovala skupina těch, kteří se stavěli na odpor nacistické politice a projevovali ochotu bránit československý stát. Mnozí z nich se zapojili i aktivně především do zahraničního odboje, řada z nich za svůj postoj pykala v koncentračních táborech, či byla dokonce popravena. Předložená bakalářská práce pojednává o německých antifašistech v Československu po roce 1945 a z části věnuje svou pozornost oblasti Karlovarska. Po vymezení problematického pojmu antifašista a nastínění pozice antifašistů v Československu po podpisu Mnichovské smlouvy je v jednotlivých kapitolách popsán vývoj situace německých antifašistů na území Československa po druhé světové válce a podmínky, za kterých následně v rámci antifašistických transportů opouštěli zemi. V poslední části práce je nastíněn vývoj postavení německých antifašistů na Karlovarsku. Tato oblast bude zkoumána i proto, že Karlovarsko představovalo oblast obydlenou převážně německým obyvatelstvem. Práce se pokouší prozkoumat vývoj postavení antifašistů v oblasti Karlovarska v souvislosti s ostatním územím a určit případné odlišnosti.
|
host ::
RSS.