|
|
Kultura renesančního odívání a dnešek
Brabcová, Růžena ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá oděvní kulturou v období renesance v Evropě - především oděvním stylem Itálie, Anglie a Španělska na přelomu 15. a 16.století a jejím vlivem na tvorbu kostýmů soudobých skupin, které se ve volném čase věnují amatérskému historickému šermu nebo dobovému tanci a podobným aktivitám. Poskytuje rámcový popis jak ženského, tak mužského způsobu odívání. Tato práce se snaží o analýzu vzniku, pravidel a funkcí stylizovaného dobového kostýmu, a v závěrečné kapitole také porovnání obou variant dobových kostýmů, na základě dlouhodobého zúčastněného pozorování a kvalitativního terénního výzkumu.
|
|
|
Lidová strava v Podkrkonoší - minulost a přítomnost
Šteflová, Petra ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Práce je zamerena na historický vývoj lidové stravy v oblasti Podkrkonoší a její stav v soucasnosti. Je založena na studiu odborné literatury a predevším na dlouhodobém terénním výzkumu. Charakterizuje hlavní faktory, ovlivnující tento proces v dané oblasti. Na základe zvoleného metodologického postupu bylo zjišteno, že tento vývoj ovlivnily podmínky prírodní, technické a socio-kulturní, které urcovaly složení stravy i zpusob jejího zpracování. Záver studie vyústil v analýzu jídelní kultury v soucasnosti.
|
|
|
Podoba a funkce chodského kroje v minulosti a současnosti
Kalousová, Lucie ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Chodsko zauj'ma' z hlediska vy'voje lidove'ho odeˇvu na u'zem' Cˇ ech vy'jimecňe' postaven'. Zdejš' ženský kroj nezanikl během přelomu 19. a 20. stolet', jak tomu bylo ve většině ostatn'ch regionřu. Nejen, že se udržel v životě lid' ve 20. stolet', ale dokonce se nadále měnil, formoval a měnila se i jeho funkce. Vrcholná podoba kroje svátečn'ho z poloviny 19. stolet' se zachovala dodnes, i když ji lze spatřit jen d'ky m'stn'm národopisným souborřum nebo ve velmi výjimečných slavnostn'ch situac'ch. Postřekovské rukávce, jakási modernějš' podoba kroje, ovlivněná kroji bavorskými, se nos' výhradně na bály a v obdob' masopustu, ale za upozorněn' stoj' fakt, že tento kroj oblékaj' d'vky poprvé ve věku patnácti let a nos' jej přibližně do padesáti let věku. V Mrákově zase nos' svátečn' kroj mladé d'vky a ženy k nejrřuznějš'm c'rkevn'm obřadřum, zat'mco př'slušnice nejstarš' generace tento typ kroje nenos'. Jediný typ chodského kroje, který se ale na Chodsku nos' dodnes i ve všedn' den, jsou šaty. Variantou šatřu je kandřuš, který se i dnes v hojné m'ře nos' na bály, o masopustu, apod. Historie vývoje kandřuše je velmi zaj'mavá, nebot' se vyvinul z kroje všedn'ho do polosvátečn'ho a v naš' době pln' fukci svátečn'ho a slavnostn'ho...
|
|
|
Obřadnost posledních desetiletí v České republice. Obřadnost moderní doby posledních desetiletí na několika příkladech se zaměřením na obřadnost socialistického období ve Žďáru nad Sázavou
Porsch, Josef ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Zaměření této práce vychází z mého zájmu o obřadnost. Vnímám obřadnost jako velmi důležitou složku života lidské společnosti, a to i dnes, kdy se mi náboženství nebo duchovní život nezdají být převažujícím nositelem společenského významu. Domnívám se, že se přesto v české (nebo v euroamerické) společnosti objevuje i tam. Během mého výzkumu mě zajímalo, jaké jsou formy obřadnosti právě v takovém typu společnosti a jak obřadnost ovlivňuje život jednotlivého člověka. Morris (1997:187), Jung (1999:200), Murphy (1999:170) a další se domnívají, že člověk jako kulturní a společenský tvor nějakou formu obřadnosti potřebuje. Proto podle mého názoru mohou být podoby obřadnosti v moderní, zčásti nenáboženské společnosti, zajímavé zejména pro pochopení jejího současného fungování, zejména pokud se zaměříme na nedávnou minulost. Zvláště patrný se mi tento jev zdá na případě období socialistického režimu, který v Československu existoval od konce čtyřicátých do konce devadesátých let 20. století. Společenský systém, který se prohlašoval za ateistický (Petrov 2000:140), přesto vytvořil celou řadu obřadů a svátků, z nichž některé přetrvaly až do dnešní doby. Proto jsem zvolil toto období za těžiště výzkumu. Jak se ukázalo, podob obřadnosti existovalo za socialismu větší množství. Výběr případových studií byl veden okruhem...
|
|
|
Mikve: fenomén židovské obřadnosti. Poznámky k nedávno objeveným lázním v ČR
Žahourová, Ivana ; Pargač, Jan (oponent) ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá rituální očistou Židů v mikve. Mikve je židovská rituální lázeň, která musí splňovat určitá náboženská nařízení, aby mohla být vnímána, jako rituálně způsobilá. Veškerá nařízení a zákony týkající se provozu, konstrukce a vody, která smí být použita v lázni, jsou popsány v Mišně v traktátu Mikva'ot. Základem pro rituální způsobilost mikve je voda, která musí mít odtok i přítok. Mikve slouží k obnově rituální čistoty osobě, která se stala rituálně nečistou. Tento rituál pochází z dob darování Desatera přikázání na Sinaji. Pravděpodobně první, kteří tento rituál praktikovali, byli kněží. Ti se znečistili při kontaktu s mrtvým tělem, mršinou zvířete či hada, po výronu semene nebo poluci. V období prvního Chrámu se z různých "nečistot"očišťoval celý židovský národ včetně dětí. Poté, co byl Chrám zničen, se zákony o čistotě a nečistotě změnily. Dnes mikve navštěvují ženy poprvé před svatbou, poté po každé menstruaci a po porodu. Muži nejsou od zničení Chrámu povinni očistný rituál praktikovat, ale přesto se i dnes ortodoxní Židé a chasidé očišťují před tzv. Vysokými židovskými svátky (Roš ha-šana a Jom Kipur) a někteří i po pohlavním styku. Výjimku tvoří písaři svitků Tóry a mezuz, kteří jsou povinni očistit se v mikve vždy před tím, než začnou pracovat na svatém textu. Ponoření do...
|
|
|
Dětská oděvní kultura v historických a sociálních kontextech
Pitrová, Pavlína ; Krupková, Jaroslava (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Tématem mé diplomové práce je dětská oděvní kultura v historických a sociálních kontextech. Zajímalo mě, jakým způsobem se formovala dětská oděvní kultura v průběhu staletí, tedy konkrétně od středověku do konce 19. století, jaký vlastně byl přístup k dětem a jejich oděvu v rámci společenských, kulturních a ekonomických hledisek. Dalším tématem k zamyšlení byla otázka, jak a zda lze postihnout proměny postavení a reflektování dítěte ve společnosti prostřednictvím dětské oděvní kultury. Práci jsem rozdělila na tři základní části. V první se zabývám dětmi v historických literárních pramenech a v ikonografii. Druhá část je pojata v rámci historického vývoje odívání dospělých a následně i dětí, a tomu odpovídá i její název Odívání dětí - nástin od středověku do konce 19. století. Ve třetí kapitole Odívání dětí se zabývám již samotným konkrétním vývojem dětského oděvu od novorozence až po děti školního věku. Součástí práce je i dotazníkový výzkum, který je doplňkem pro určitou konfrontaci minulosti se současností a který se týká současného odívání dětí. Nezbytné barevné obrazové přílohy dokreslují výše popsané a zkoumané téma. Ve své práci jsem se snažila skloubit pohled historické etnologie s klasickými společenskovědními (historickými) přístupy, reflektuji kulturní historii, sociologii, vývojovou psychologii,...
|
|
|
Kazašská svatba tradiční a současná: proměny svatebního ceremoniálu v čase
Dosšanova, Gulžan ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
V této práce se zabývám svatbou v kazašské společnosti. V současnosti není žádné zpracování tradiční a současné svatby u Kazachů, proto jsem se snažila představit a přiblížit svatební ceremoniál. Tradiční svatební obřad jsem rekonstruovala na základě literatury, k interpretaci současných forem jsem využila svůj terénní výzkum, vlastní vzpomínky z účasti na svatbách v 70. - 80. letech 20. století a informace respondentů. Zajímavým jevem se zda přetrvávání obyčejů, rituálů, zvyků oproti změnám v lidské společnosti. Za posledních 100 let z kočovnické společnosti se dnešní Kazachstán stál industrializovaným dynamický se rozvíjejícím státem. Současná kazašská svatba reaguje na tyto změny a jako v zrcadle je odráží. Svatba je nucena reagovat na sociální a kulturní změny zásadního významu. Chtěla jsem v této práci poukázat na některé z nich.
|
|
|
Třešťské betlémy a betlemáři
Hinková, Zuzana ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Tato diplomová práce zachycuje vznik, vývoj a současný stav třešťského betlemářství. Důraz je kladen zejména na současnou podobu tohoto fenoménu, kdy se zaměřuje na materiální i nemateriální stránku zkoumaného jevu. Informace o třešťském betlemářství jsou čerpány z literatury a od informátorů - třešťských betlemářů. První kapitola diplomové práce tvoří obecný úvod do problematiky vzniku betlémů a betlemářství v minulosti. Druhá kapitola se věnuje vzniku, vývoji a rozšíření betlemářství na Českomoravské vrchovině. Třešťské betlemářství a třešťské betlémy jsou tématem třetí, rozsáhlé kapitoly, kde je podrobně zachycen vznik a vývoj třešťského betlemářství, stavění betlémů, použití přírodních materiálů a přírodnin, dále je zohledněna biblická a jiná symbolika v těchto betlémech. V další kapitole se pojednává o faktorech, které ovlivňují vznik, rozvoj, rozšíření, proměny či zánik lidové tradice v konkrétní lokalitě (město Třešť). Na to navazuje následující kapitola, kde jsou popsány dvě možnosti - pořádání akce s názvem "Dřevořezání"a existence řezbářského kroužku pro děti - jak (jakým způsobem) lze lidovou tradici udržet v místě svého zrodu a uchránit ji od zániku. Poslední část blíže seznamuje se současnými sbírkami ve dvou institucích, kde jsou uchovávány a shromažďovány třešťské betlémy. Jako protiklad k...
|
|
|
Mardi Gras - fenomén lokální kultury New Orleansu
Urbišová, Julie ; Krupková, Jaroslava (oponent) ; Šatava, Leoš (vedoucí práce)
Diplomová práce "Mardi Gras-fenomén lokální kultury New Orleansu" popisuje tradici karnevalu v louisianském meste New Orleansu. Vzhledem k tomu, že karneval je v této lokalite velmi starým svátkem, je v práci zahrnutý vývoj karnevalu od svých pocátku až do soucasnosti. Pocátky svátku na území Spojených státu Amerických jsou spojeny s obyvatelstvem francouzského puvodu, dnes známého pod názvem Kreolové. Znacný prostor v textu je proto venován této skupine obyvatel. Karneval se v prubehu let menil, rozvíjel a obohacoval o nové zvyky díky vlivum ruzných skupin obyvatelstva, kterí se do New Orleansu pristehovali. Také prínos techto jednotlivých skupin je v práci podrobne popsán. Prímo na míste jsem provedla terénní výzkum, jehož hlavní metodou bylo zúcastnené pozorování doplnené o rozhovory s radou informátoru. Práve výsledky tohoto výzkumu sloužily k popsání toho, v jaké podobe se zdejší karneval nazývaný Mardi Gras slaví v soucasnosti. Tento svátek je dodnes velmi živou tradicí, které jsou každý rok soucástí statisíce obyvatel jižanské metropole, ale také velký pocet turistu. Ani tato stránka celého fenoménu nebyla opomenuta a v práci se mimo jiné zabývám karnevalem jakožto obchodním artiklem, který znamená znacné príjmy do mestské pokladny.
|
|
|
Změny v pohřbívání v obci Úhonice ve 20. století a na počátku 21. století
Slaboch, Martin ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Navrátilová, Alexandra (oponent) ; Štěpánová, Irena (oponent)
V průběhu 20. století se v naší vlasti výrazně měnil způsob pohřbívání. Nově se objevil pohřeb žehem a v posledních letech velmi narůstá pohřbů bez obřadu. Vysoký podíl pohřbů zcela bez obřadů nemá ve světě obdoby. Tradiční církevní pohřby s kolektivním rozloučením a pohřbením do hrobu na hřbitově ubývají. I nadále se objevují stále nové varianty způsobu pohřbívání. Práce sleduje vývoj pohřbívání ve středočeské vesnici Úhonice v letech 1988-2008, kdy byl u všech 205 zemřelých občanů zaznamenán přesný způsob pohřbení. Případová studie ukazuje nové způsoby pohřbívání, které se v Úhonicích objevují později než ve větších městech. Mrtvé tělo přebírají pohřební služby, které zajišťují i pohřební obřad. Činností profesionálních pohřebních služeb tradiční pohřební zvyky rychle a nenávratně mizí.
|
host ::
RSS.