|
|
Metodika vyšetřování vražd /vybrané problémy/
Polívková, Lucie ; Štourač, Petr (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé v českém jazyce Tématem diplomové práce je "Metodika vyšetřování vražd (vybrané problémy)". Toto téma je příliš široké, aby mohlo být zpracováno celé v rozsahu stanoveném pro diplomovou práci. Při psaní práce jsem se proto po nezbytném teoretickém úvodu, který obsahuje definice jednotlivých trestných činů proti životu, lékařskou definici smrti apod., zaměřila pouze na počáteční etapu vyšetřování trestného činu vraždy, a to konkrétně od nálezu těla, přes ohledání místa činu, ohledání mrtvoly až po vytyčení vyšetřovacích verzí. Další etapu vyšetřování jsem pouze stručně shrnula v deváté kapitole. Práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola je věnována charakteristice základních pojmů, zejména vraždy, vraždy novorozeného dítěte matkou a dalších trestných činů proti životu, jako je zabití, usmrcení z nedbalosti a účast na sebevraždě. Kapitola dále obsahuje lékařskou definici smrti a stručný popis posmrtných změn. Druhá kapitola je tvořena stručnou statistikou počtu vražd v České republice za období let 2000 až 2012. Součástí kapitoly jsou dva grafy. První graf znázorňuje vývoj celkového počtu vražd v jednotlivých letech a jejich objasněnost. Druhý graf pak zobrazuje podíl jednotlivých motivů vražd na celkovém počtu vražd. Třetí kapitola obsahuje stručnou definici metodiky vyšetřování...
|
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák.
Honzík, Jakub ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
(CZ) Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák. Cílem této práce je především poskytnout komplexní rozbor skutkových podstat trestných činů vraždy a zabití. Poslední rekodifikace z roku 2009 přinesla do trestního zákoníku větší diferenciaci úmyslných usmrcení, což se projevilo jednak v rozšíření skutkové podstaty trestného činu vraždy a zároveň v zavedení zcela nové skutkové podstaty trestného činu zabití. Tyto změny jsou součástí snahy modernizovat trestní právo hmotné a do jisté míry reflektují posun českého právního řádu směrem k větší konformitě s právními řády typickými v západní Evropě. Zároveň však lze argumentovat, že česká právní úprava úmyslných usmrcení je v mnohých směrech svébytná. Tato práce analyzuje jednotlivé části těchto dvou skutkových podstat systematicky v pořadí, v jakém je nalezneme v trestním zákoníku. V první kapitole jsou úmyslná usmrcení zasazena do historického kontextu a je proveden rozbor jejich systematiky v nové úpravě. Druhá kapitola se věnuje vraždě prosté a především zkoumá obligatorní znaky její skutkové podstaty, které jsou z větší části stejné i v případě jiných typů vražd a zabití. Třetí kapitola poskytuje náhled na vraždu premeditovanou, zabývá se definicí některých pojmů s ní spojených a vybranými problémy s její aplikací soudy. Čtvrtá kapitola...
|
|
|
Identifikace mrtvol a kostrových nálezů
Voráčová, Kateřina ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Abstrakt/Shrnutí Nález mrtvoly či kostrového nálezu (dále jen "ostatky") vyvolá řadu otázek, jednou z nich je i otázka totožnosti ostatků. Právě na tuto otázku nám může dát odpověď kriminalistická identifikace za pomoci některé ze svých metod. Cílem mé diplomové práce je vytvoření stručného přehledu v současné době nejpoužívanějších metod sloužících k identifikaci ostatků a představit čtenáři jejich základy, možnosti a omezení. Pro lepší pochopení tématu jsem zařadila i část týkající se ostatků a jejich změn po smrti. V této práci se zaměřím pouze na ty části vědních oborů, které jsou relevantní pro identifikaci ostatků, stejně tak jako u informačních systémů se zaměřuji pouze na informace, které systémy shromažďují a vyhodnocují v případech týkajících se ostatků neznámé totožnosti. Ve své práci jsem zvolila postup od obecných pojmů, dělení kriminalistické identifikace, činností při nálezu až po jednotlivé metody identifikace, informační systémy a příklady z praxe. Práce je členěna do deseti kapitol. V první kapitole se zabývám základními pojmy souvisejícími se smrtí. V druhé kapitole přiblížím pojem kriminalistická identifikace, její druhy a metody. Do této kapitoly jsem zařadila i statistické údaje od roku 2015. Ve třetí kapitole se zabývám postupem při nálezu ostatků, ohledáním a pitvou. Do kapitol čtyři...
|
|
|
Studium esenciality genu glmM kodujiciho fosfoglukosaminmutasu Streptococcus pneumoniae.
Krupička, Jiří ; Branny, Pavel (vedoucí práce) ; Čáp, Michal (oponent)
Fosfoglukozaminmutáza (GlmM) představuje enzym hrající roli v biosyntéze buněčné stěny bakterií. Hlavním záměrem této diplomové práce bylo zjistit, zda je gen glmM esenciální pro životaschopnost Streptococcus pneumoniae. Za tímto účelem jsme vytvořili merodiploidní kmen obsahující dvě kopie glmM - nativní gen a jeho ektopickou kopii pod kontrolou inducibilního zinkového promotoru. Delecí nativního genu glmM jsme vytvořili mutantní kmen, u něhož jsme analyzovali životaschopnost a fenotyp v médiu s různými koncentracemi zinečnatých iontů, induktoru exprese ektopické kopie glmM. Zjistili jsme, že životaschopnost mutantního kmene je striktně závislá na koncentraci induktoru v médiu a úbytek GlmM se u buněk projevuje výraznými morfologickými defekty a sklonem k lyzi. Prokázali jsme, že následné vyrovnání koncentrace induktoru v médiu na koncentraci odpovídající kontrolnímu vzorku komplementuje projevy úbytku GlmM. Tyto výsledky dokazují esencialitu glmM pro životaschopnost S. pneumoniae. Dále jsme analyzovali, zda je pro funkčnost GlmM esenciální fosforylace na klíčových aminokyselinových zbytcích S99 a S101. Cílenou mutagenezí jsme připravili čtyři varianty plazmidů nesoucích glmM kódující záměny serinových zbytků za alanin nebo kyselinu glutamovou a transformovali je za vzniku čtyř merodiploidních kmenů, v...
|
|
|
Nekonveční bakteriální signální dráhy
Krupička, Jiří ; Branny, Pavel (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Dvoukomponentové systémy byly tradičně považovány za hlavní fosforylační systémy bakterií zapojené v buněčné signalizaci. V poslední době se však pozornost stále více soustředí na bakteriální Ser/Thr proteinkinázy eukaryotického typu (eSTKs). Tyto proteinkinázy jsou strukturně podobné svým eukaryotickým protějškům. Některé eSTKs obsahují přídavné domény jako jsou extracelulární PASTA domény, které byly objeveny u různých grampozitivních bakterií. Bylo prokázáno, že tyto domény mohou sloužit jako senzory pro volné peptidoglykanové fragmenty. Naprostá většina vnějších signálních molekul však stále zůstává neznámá. eSTKs fosforylují široké spektrum substrátů, mezi které patří proteiny účastnící se různých buněčných procesů jako je virulence, biosyntéza buněčné stěny, buněčné dělení nebo centrální a sekundární metabolismus. Bylo také popsáno propojení mezi eSTKs a dvoukomponentovými systémy. Tato práce pojednává o současných poznatcích, které se týkají zejména eSTKs a jejich důležitých substrátů, jež byly identifikovány a charakterizovány u různých druhů bakterií.
|
|
|
Působnost státního zástupce v přípravném řízení trestním
Petr, Milan ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce na téma Působnost státního zástupce v přípravném řízení trestním prezentuje ucelený pohled na postavení a činnost státního zástupce v přípravném řízení. Státní zástupce má v tomto stadiu nezastupitelnou úlohu a bývá označován za pána přípravného řízení (dominus litis), protože nese konečnou odpovědnost za jeho výsledky. Státní zástupce zastupuje veřejnou žalobu v řízení před soudem, kde je mu přiznán status strany. Ve vztahu k policejním orgánům disponuje státní zástupce četnými oprávněními, jejichž prostřednictvím vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti přípravného řízení. Práce je členěna do čtyř ústředních kapitol. V kapitole první je pojednáváno o právním zakotvení státního zastupitelství jako o orgánu veřejné žaloby v trestním řízení. Zároveň je charakterizován institut vnějšího i vnitřního dohledu v rámci soustavy státního zastupitelství. Druhá kapitola vymezuje přípravné řízení jako obligatorní a předběžnou část každého trestního řízení. Dále kapitola rozvádí jednotlivé funkce přípravného řízení, včetně jeho forem a stadií. Jádro diplomové práce tvoří kapitola třetí, jež definuje samotnou působnost státního zástupce. Nejprve se zabývá jeho diskrečními dozorovými oprávněními vůči policejnímu orgánu ve stadiu prověřování, přičemž nezapomíná ani na pravomoci, jimiž může...
|
|
|
Využití psychologie při vyšetřování trestných činů se zaměřením na psychologické profilování a psychologii výslechu
Rychetská, Anna-Marie ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Využití psychologie při vyšetřování trestných činů se zaměřením na psychologické profilování a psychologii výslechu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá některými formami využití forenzní psychologie ve vyšetřovací praxi. Forenzní psychologie představuje podobor psychologie zabývající se jejím využitím v právu. V této práci jsou popsány základní historické milníky tohoto oboru. Dále je popsáno zakotvení právních institutů umožňujících využití tohoto oboru v praxi. Po tomto uvedení do problematiky je zbývající část diplomové práce věnována vybraným formám využití forenzní psychologie v praxi. Konkrétně se jedná o psychologické profilování a psychologii výslechu. Psychologické profilování je novější metodou, která na základě nalezených důkazů vytváří předpokládaný profil pachatele. Ten zpravidla obsahuje údaje o pohlaví, věku, možném zaměstnání nebo o sociální integraci pachatele. Profil může být také zaměřený na geografické rozvržení míst spáchaných deliktů a na základě nich je pak určená oblast pravděpodobného bydliště pachatele. V části věnované tomuto oboru jsou popsány obě tyto varianty. Je zde také popsán historický vývoj tohoto oboru a některé ze studií jemu věnovaných, které v průběhu let byly realizovány. V práci je poukázáno na rozpory panující ohledně využitelnosti tohoto oboru. V části věnované...
|
|
|
Metodika vyšetřování trestného činu loupeže podle § 173 trestního zákoníku
Vrkotová, Alice ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Abstrakt. V předložené rigorózní práci "Metodika vyšetřování trestného činu loupeže" jsem se zaměřila na jednotlivé kroky policejního orgánu, které činí od okamžiku oznámení či zjištění spáchání trestného činu do vypracování návrhu na podání obžaloby státnímu zástupci. Hlavním cílem práce je pokud možno co nejpodrobněji, s důrazem na ustálenou praxi a zároveň formální bezchybnost, popsat nejdůležitější procesní úkony policejního orgánu, a to jak ve fázi prověřování, tedy před zahájením trestního stíhání podle § 160 trestního řádu, tak v následující fázi vyšetřování. Mimořádný důraz je kladen na ohledání místa činu a správné zajištění všech stop a poté jejich kriminalistické vyhodnocení, přičemž v práci jsou nastíněna základní kriminalistická odvětví, s nimiž policejní orgán pracuje. Práce má celkem šest kapitol, první kapitola se věnuje skutkové podstatě trestného činu loupeže, druhá metodice vyšetřování, ve třetí kapitole jsou obsaženy prvotní úkony prověřování, od zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu, práce s poškozenými a zejména shora uvedené ohledání místa činu. Jako stěžejní kapitolu této práce považuji kapitolu čtvrtou - vyšetřování. Zde jsou uvedeny jednotlivé kroky vyšetřovatele v logické návaznosti, tedy usnesení o zahájení trestního stíhání (§160 tr. řádu), výslechy...
|
|
|
Daktyloskopie - historie, současnost a budoucnost
Semera, Lukáš ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
DAKTYLOSKOPIE - HISTORIE, SOUČASNOST A BUDOUCNOST Cílem této práce je představit forenzní daktyloskopii jako vědeckou metodu, která i přesto, že v porovnání s ostatními kriminalistickými metodami a forenzními vědami představuje jednu z nejstarších, není metodou zastaralou či překonanou, právě naopak - jde o neustále se vyvíjející a měnící vědní obor. Za tímto cílem je práce rozčleněna do tří vzájemně odlišných, ale přesto provázaných kapitol, které korespondují s názvem práce - historie, současnost a budoucnost daktyloskopie. Toto rozdělení do kapitol a jejich vzájemné provázání pak slouží do určité míry i k zachycení tohoto neustálého pohybu kupředu. Proto si první kapitola klade za cíl stručně popsat vědecké kořeny daktyloskopie a to, jakým způsobem ve svých počátcích čerpala z nespočtu vědeckých objevů, přiživována vzestupem darwinismu. Zvláštní důraz je následně kladen na popis formulace a empirického ověření tří fyziologických zákonů daktyloskopie, které tvoří dodnes její základ. Druhá kapitola se zabývá a snaží se postihnout současný stav poznání a metod používaných při vyhledávání, zviditelňování a zajišťování daktyloskopických stop, zvláště pak latentních. Za tímto účelem bylo nezbytné rovněž ve stručnosti popsat anatomii a fyziologii lidské kůže, což umožnilo lépe pochopit proces vzniku...
|
|
| |
host ::
RSS.