|
|
Obraz a role babičky v české rodině od 2. poloviny 20. století. Příklad tří generací z východních Čech
Čepilová, Tereza ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Kubátová, Helena (oponent) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Disertační práce se věnuje soudobé reflexi role babičky a jejím proměnám od 2. poloviny 20. století. Téma prarodičovství bylo dosud v českém prostředí řešeno v zásadě pouze v přítomné perspektivě. Cílem práce je přinést hlubší vhled do role babičky a lépe porozumět vztahům, které z této role vyplývají. Ke splnění cíle je zvolen historicko-sociologický přístup, který pohlíží na roli babičky jako na roli časoprostorově podmíněnou. Specifikem výzkumu je méně využívaný náhled na roli babičky z pozice vnoučete. Do této pozice jsou postaveni zástupci tří odlišných rodinných generací, což umožňuje zachytit podobu role babičky a její proměny v určitém časovém úseku. Práce si stanovila za cíl zodpovědět tři výzkumné otázky: Jak se proměnila role babičky na základě (vzpomínkových) vyprávění tří dotazovaných generací? Jakou představu o současné roli babičky mají zástupci tří dotazovaných generací? Jaké faktory utvářejí vykonávání role babičky v očích dvou starších generací? Na základě realizovaného výzkumu založeného na polostrukturovaných rozhovorech je problematika přiblížena na příkladu národnostně českých městských rodin z východních Čech. Disertační práce přináší pohled na měnící se i stabilní prvky role babičky. Dále představuje základní věkové a příbuzenské charakteristiky ženy vstupující do role...
|
|
|
Konstrukce kolektivní identity a kolektivní paměti v biografických vyprávěních českých Němců
Kreisslová, Sandra ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Nosková, Jana (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Cílem disertační práce je najít odpověď na otázky, které se pojí s problematikou konstrukce etnické/národní identity a s ní spojených identifikačních znaků. Toto diskurzivní vytváření kolektivní identity je analyzováno na základě biografických textů občanů České republiky, kteří se identifikují jako Němci a po nuceném vysídlení německy hovořícího obyvatelstva zůstali z různých důvodů v zemi svého původu. Badatelský projekt je z hlediska teritoriálního vymezení situován do pohraničního okresu Chomutov, který byl po staletí formován především německým obyvatelstvem. Za využití biografické metody bylo během vlastního terénního výzkumu zaznamenáno celkem 50 biografických vyprávění představitelů tří po sobě následujících generací tohoto společenství. Prostřednictvím analýzy a interpretace obsahu tohoto biografického materiálu jsou primárně postihnuty kolektivně sdílené obrazy minulosti a významné identifikační atributy, jimiž aktéři nejstarší generace této komunity formují svou etnickou/národní identitu. Je tak objasněno, jak sami narátoři re-konstruují a re-interpretují své subjektivně zakoušené "my", a současně se vymezují vůči ne-členům této kolektivity. Dále je diskutována mezigenerační transmise etnického vědomí nejstarší generace českých Němců na jejich potomky. Za tímto účelem se staly předmětem...
|
|
|
Odersko po 2. světové válce v životních příbězích jeho obyvatel
Kučerová, Lucie ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historií Oderska zejména po 2. světové válce, kdy tento region prošel významnou proměnou. Cílem práce je mikrohistorická sonda do poválečných dějin regionu se zřetelem k přerodu této původně německé oblasti v oblast dosídlenou Čechy. Diplomová práce je rozdělena do několika částí. V rámci první kapitoly se věnuji zhodnocení pramenné základny ke zkoumanému tématu, co se týče odborné literatury týkající se odsunu Němců a osídlování pohraničí, tak zejména literatury regionální, archivní pramenné základny a narativních pramenů, ať již vydaných vzpomínek odsunutých Němců ze zkoumaného regionu, tak samozřejmě pořízených orálně-historických rozhovorů. V dalších kapitolách je již pozornost věnována situaci na Odersku v roce 1938, v letech 2. světové války, osvobození a následnému odsunu německého obyvatelstva a procesu s ním komplementárně spojeným, dosídlováním. Poválečné Odersko můžeme tak vnímat jako domov na jedné straně ztracený, na druhé straně získaný. Tomuto tématu je věnována poslední kapitola. Práce by měla poskytnout náhled na poválečnou proměnu regionu Odersko v období po 2. světové válce, a to zejména prostřednictvím vzpomínek zúčastněných osob. Klíčová slova Odersko, česko - německé vztahy, odsun Němců z Československa, dosídlování, domov, pohraničí,...
|
|
|
Konstrukce kolektivní identity a kolektivní paměti v biografických vyprávěních českých Němců
Kreisslová, Sandra ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Nosková, Jana (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Cílem disertační práce je najít odpověď na otázky, které se pojí s problematikou konstrukce etnické/národní identity a s ní spojených identifikačních znaků. Toto diskurzivní vytváření kolektivní identity je analyzováno na základě biografických textů občanů České republiky, kteří se identifikují jako Němci a po nuceném vysídlení německy hovořícího obyvatelstva zůstali z různých důvodů v zemi svého původu. Badatelský projekt je z hlediska teritoriálního vymezení situován do pohraničního okresu Chomutov, který byl po staletí formován především německým obyvatelstvem. Za využití biografické metody bylo během vlastního terénního výzkumu zaznamenáno celkem 50 biografických vyprávění představitelů tří po sobě následujících generací tohoto společenství. Prostřednictvím analýzy a interpretace obsahu tohoto biografického materiálu jsou primárně postihnuty kolektivně sdílené obrazy minulosti a významné identifikační atributy, jimiž aktéři nejstarší generace této komunity formují svou etnickou/národní identitu. Je tak objasněno, jak sami narátoři re-konstruují a re-interpretují své subjektivně zakoušené "my", a současně se vymezují vůči ne-členům této kolektivity. Dále je diskutována mezigenerační transmise etnického vědomí nejstarší generace českých Němců na jejich potomky. Za tímto účelem se staly předmětem...
|
|
|
Konstrukce kolektivní identity a kolektivní paměti v biografických vyprávěních českých Němců
Kreisslová, Sandra ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Nosková, Jana (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Cílem disertační práce je najít odpověď na otázky, které se pojí s problematikou konstrukce etnické/národní identity a s ní spojených identifikačních znaků. Toto diskurzivní vytváření kolektivní identity je analyzováno na základě biografických textů občanů České republiky, kteří se identifikují jako Němci a po nuceném vysídlení německy hovořícího obyvatelstva zůstali z různých důvodů v zemi svého původu. Badatelský projekt je z hlediska teritoriálního vymezení situován do pohraničního okresu Chomutov, který byl po staletí formován především německým obyvatelstvem. Za využití biografické metody bylo během vlastního terénního výzkumu zaznamenáno celkem 50 biografických vyprávění představitelů tří po sobě následujících generací tohoto společenství. Prostřednictvím analýzy a interpretace obsahu tohoto biografického materiálu jsou primárně postihnuty kolektivně sdílené obrazy minulosti a významné identifikační atributy, jimiž aktéři nejstarší generace této komunity formují svou etnickou/národní identitu. Je tak objasněno, jak sami narátoři re-konstruují a re-interpretují své subjektivně zakoušené "my", a současně se vymezují vůči ne-členům této kolektivity. Dále je diskutována mezigenerační transmise etnického vědomí nejstarší generace českých Němců na jejich potomky. Za tímto účelem se staly předmětem...
|
|
|
Kolektivizace venkova ve vzpomínkách pamětníků z obcí Lhenice a Mičovice
Kolářová, Lucie ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Tereza, Tereza (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na období násilné kolektivizace venkova a je zpracována formou případové studie z obcí Lhenice a Mičovice. Jejím cílem je zodpovědět otázku, jaký obraz kolektivizace je přítomen v paměti tamních obyvatel a jakým způsobem tento proces zasáhl do jejich každodenních minulých životů.
Práce v teoretické rovině rozebírá pojmy každodennost, socialistická každodennost, paměť a kolektivní paměť. Za účelem co nejhlubšího poznání vnitřního pohledu na každodenní minulost byla jako vhodná metoda zvolena orální historie, dále bylo využito také archivních rešerší. Díky tomuto přístupu práce předkládá obraz kolektivizace z pohledu přímých svědků doby a přispívá k hlubšímu pochopení těchto událostí moderní československé historie z perspektivy samotných aktérů.
|
|
|
Nucené vysídlení ve vzpomínkách českých Němců
Hlaváčková, Kateřina ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou vzpomínání na poválečné nucené vysídlení Němců u nejstarší generace občanů České republiky německého a česko-německého původu, kteří z rozličných důvodů zůstali po odsunu bezmála tří milionů německy hovořícího obyvatelstva na území Československa. Prostřednictvím získaných biografických vyprávění se ukazuje, jakým způsobem je událost odsunu přítomna v paměti nejstarší generace zůstavších českých Němců, dále se věnuje také tomu, jakým událostem pamětníci a pamětnice připisují význam a jaké vzpomínky si uchovaly ve své paměti. Za pomoci analýzy a interpretace životních příběhů jsou odkrývány společné rysy, pravidelnosti či odlišnosti ve výpovědích.
|
|
|
Obraz islámu v České republice
Šnaiberg, Michal ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén stereotypních obrazů o muslimech a islámu, které jsou produkovány v české společnosti. Snahou je zjistit podobu těchto zjednodušujících obrazů a identifikovat faktory, které k jejich konstrukci vedou. Řešení této problematiky se opírá o kvantitativní výzkum v podobě vlastního dotazníkového šetření, které slouží k identifikaci možných závislostí vnímání muslimů a islámu na různých faktorech. Veškeré závislosti jsou statisticky testovány. Z výsledků dotazníkového šetření, statistických výpočtů a analýzy médií je sestaven obraz islámu tak, jak jej vnímá majoritní část populace České republiky.
|
|
|
Socialistická každodennost v pohraničí na příkladu vybrané obce Bedřichov v Jizerských horách
Cejpová, Irena ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá socialistickou každodenností na příkladu vybrané obce Bedřichov ležící v příhraniční oblasti mezi významnými městy Libereckého kraje, Libercem a Jabloncem nad Nisou. Práce komparuje stěžejní období socialismu, tj. doby od roku 1948 do roku 1989, s předválečnou dobou a s dobou po roce 1989, tj. současností, na příkladu vybrané lokality. Provedený výzkum je zpravován specifickou formou kvalitativního výzkumu, metodou orální historie, která je často používaným přístupem právě k zisku informací o tzv. žitém světě. V prvé části jsou uvedeny použité teoretické koncepty ke studiu každodennosti, paměti a pohraničí, dále jsou zmíněny dosavadní výsledky bádání, které se vztahují k předmětu výzkumu, tj. socialistické každodennosti, reflexi socialismu v české společnosti, historiografii apod. Vlastní práce je dělena dle jednotlivých témat korespondujících s každodenností socialismu v percepci obyvatel Bedřichova.
|
|
|
Delikventi či aktivisté, vkročení do světa squatu
Beňová, Barbora ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Štolfová, Andrea (oponent)
Práce se věnuje fenoménu squatingu, konkrétněji procesu socializace do této subkultury. Demonstruje onen proces na příkladech přímých účastníků této specifické skupiny společnosti. Za cíl si stanovuje zachytit průběh lidské transformace, aneb jak se z člověka stane squater. Bakalářská práce je členěna do několika celků; v první, teoretické části se zaměřuje na pojmosloví, definice kultury, subkultury, squatingu, jeho dělení a historii. Zároveň je zde předložen teoretický rámec Turnerova konceptu communitas. V následující, praktické části se již do popředí dostává Autonomní a sociální centrum Klinika. Je představena její historie, hodnoty a aktivity a následně je prostor předán hlavním aktérům z ASC Klinika. Předmětem zájmu se stávají jejich výpovědi, postřehy, názory a životní příběhy. To nám dává nahlédnout pod slupku squaterského světa, do jeho prosluněných zahrad i temnějších zákoutí, a přibližuje nám genezi nových členů této subkultury.
|
host ::
RSS.