|
|
Španělská přirovnání s adjektivem a jejich protějšky v češtině
Šilhavá, Terezie ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na španělská přirovnání s adjektivem (typu feliz como una perdiz) a jejich protějšky v češtině. Nejprve je nastíněn teoretický rámec: shrnutí vývoje a současného stavu bádání v oblasti frazeologie, popis korpusů užitých jako zdroj dat, charakteristika základních pojmů, které se vážou k tématu, popis funkce frazémů a přirovnání v komunikaci a shrnutí některých základních myšlenek kognitivní lingvistiky. Následuje sémantická a kontrastivní analýza přirovnání, do nichž vstupuje pět vybraných adjektiv (feliz, alegre, triste, tranquilo, furioso). V závěru se dotkneme toho, co vypovídají jednotlivá komparata o významu adjektiv, co lze říci o samotných komparatech a jejich výběru a co lze říci o ustálenosti zkoumaných přirovnání. Následuje i tip na další možnost výzkumu v této oblasti a poukázání na možnost praktické aplikace vyzkoumaného např. při tvorbě didaktických materiálů.
|
|
|
Pojmenování barev ve španělštině
Volfová, Eliška ; Kratochvílová, Dana (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá pojetím barev ve španělském a českém jazyce. Předmětem zkoumání je systém označení základních barev a jejich užití ve frazeologii. Pomocí analýz jazykových korpusů pozorujeme hlavní rozdíly v koncepcích barev v daných jazycích. Zjišťujeme, do jaké míry tyto konstrukce ovlivňují mluvčí konkrétních jazyků v jazykovém vnímaní reality.
|
|
|
Lexikální aspekty kubánské španělštiny
Schumannová, Klára ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
(česky) Tématem této diplomové práce jsou lexikální aspekty kubánské španělštiny a především vliv jiných jazyků na její slovní zásobu. Teoretická část se věnuje historicko-kulturním okolnostem vývoje kubánské varianty španělštiny, stručně nastiňuje historii kubánské lexikografie a zabývá se především vlivy španělštiny dobyvatelů, indiánských jazyků, afrických jazyků, francouzštiny, angličtiny, čínštiny a ruštiny na kubánské lexikum. Stručně pojednává také o sociolingvistické situaci. Teoretická východiska jsou dále podrobena analýze v praktické části, ve které je zkoumán výskyt vybraných výrazů v lingvistických korpusech CREA, CORPES XXI a Araneum Hispanicum Maius.
|
|
|
Španělská modalita z pohledu vztahů mezi modálními významy
Kratochvílová, Dana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Aurová, Miroslava (oponent)
Dana Kratochvílová Španělská modalita z pohledu vztahů mezi modálními významy (disertační práce) Abstrakt: Tato práce se zabývá tzv. šedými zónami, které se nacházejí uvnitř španělského modálního systému. V těchto oblastech se setkává více modálních významů. V jednotlivých kapitolách analyzujeme postupně vztahy mezi modálními významy potenciálním a reálným, potenciálním a hodnotícím, hodnotícím a volním, volním a tázacím, tázacím a potenciálním, potenciálním a volním. Zabýváme se různými typy interakcí mezi nimi, které je možné nalézt v rámci španělštiny, a pozorujeme, jaké důsledky tyto interakce mají a jak na ně jazyk reaguje. Klíčová slova: modalita, modus, subjunktiv, španělština
|
|
|
Španělské determinanty este, ese, aquel a jejich české ekvivalenty
Erbenová, Adéla ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Tato práce je zaměřena na španělské determinanty este, ese, aquel a člen určitý a jejich konkurenci v nominální anafoře. V teoretické části se vymezují pojmy důležité pro samotnou analýzu, stručně jsou charakterizovány uvedené determinanty spolu s anaforou jakožto prostředkem textové soudržnosti. V praktické části je na základě příkladů získaných z paralelního korpusu InterCorp podrobně analyzována konkurence demonstrativ este, ese, aquel a členu určitého v různých typech nominální anafory. Jsou zkoumány roz- ličné faktory ovlivňující volbu těchto determinantů. Jednojazyčnou analýzu doplňuje analýza srovnávací, v níž jsou porovnávány české ekvivalenty špa- nělských determinantů v týchž typech anafor.
|
|
|
Modus v substantivních větách v současné španělštině
Tomeš, Jan ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
KLÍČOVÁ SLOVA subjunktiv, substantivní věty, španělština, čeština, norma, úzus ! ABSTRAKT Použití dvou slovesných modů - indikativu a subjunktivu - je ve španělštině hojně diskutované téma, jemuž bylo věnováno již mnoho studií a prací. Díky tomu, že volba modu podléhá mimo jiné i postoji mluvčího, se však často systémová norma liší od běžného úzu. Tato práce se věnuje použití indikativu a subjunktivu na poli substantivních vět, a to po slovesech entender, comprender, admitir, aceptar, explicar sospechar, imaginar(se), figurarse, suponer a quejarse v hlavní větě. Norma, jíž se zaobírá teoretická část práce, je následně konfrontována s analýzou vybraných výskytů v CRAE, tedy s územ. Další analýza provedená pomocí paralelního korpusu InterCorp porovnává situaci, která v této oblasti panuje v češtině.
|
|
|
En efecto, desde luego, por supuesto: Pragmatic markers expressing epistemic modality in contemporary Spanish
Belicová, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
V práci definujeme základné pojmy na porozumenie problematiky markátorov a modality. Konštatujeme heterogénnosť prístupov v dostupnej literatúre a analyzujeme skupinu siedmich pragmatických markátorov, ktoré vyjadrujú epistemickú (istotnú) modalitu. Citujeme z publikovaných, hlavne španielskych a českých zdrojov na túto tému a zhŕňame rôzne teórie a klasifikácie. Cieľom práce je vybrané pragmatické markátory charakterizovať po formálnej a významovej stránke a určiť ich prekladové varianty. Pri analýze markátorov sa opierame najmä o odborné pramene a korpusy InterCorp a CORPES XXI.
|
|
|
Volba modu v přípustkových větách v současné španělštině
Tomková, Veronika ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Přípustkové věty se ve španělštině pojí s odlišnými mody podle stupně jistoty mluvčího vzhledem k platnosti výpovědi. Častými typy přípustkových vět jsou se věty se spojkou aunque a konstrukce uvozené předložkou por. Jednotlivé typy mají stejná obecná pravidla pro použití indikativu a subjunktivu, ale u obou typů je užití modů jiné. V této práci se zabýváme nejprve normou platnou pro volbu modů v přípustkových větách a poté je tato norma porovnávána s územ v jednojazyčném španělském jazykovém korpusu CREA a paralelním španělsko-českém korpusu InterCorp.
|
|
|
Komplement španělského adjektiva
Koťátková, Adéla ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Cílem této práce je analyzovat a popsat komplement španělského adjektiva. Objasňujeme heterogennost přístupů k tomuto tématu. Vybíráme si valenční teorii, díky které si vymezíme komplement adjektiva jako valenční doplnění. Věnujeme se jeho vlastnostem a porovnáváme informace z použité literatury s výsledky získanými z jazykových korpusů CREA a InterCorp. V praktické části zkoumáme na korpusech kombinatoriku valenčních adjektiv, obligatornost, možnost elipsy, vliv kvantifikace na komplement a kolokace. Klíčová slova: španělština - jazykový korpus - InterCorp - CREA - valence - komplement - adjektivum
|
|
|
Volba modu ve španělských konstrukcích s modálním významem potenciálním (s přihlédnutím k situaci v češtině a italštině)
Kratochvílová, Dana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
v českém jazyce Volba modu ve španělských konstrukcích s modálním významem potenciálním (s přihlédnutím k situaci v češtině a italštině) Klíčová slova: modus, subjunktiv, potenciálnost, korpus, španělština, italština, čeština Ve své práci studuji volbu modu ve španělských konstrukcích, které vyjadřují MV potenciální. Za pomoci sekundární literatury i jazykových korpusů zkoumám systémové možnosti alternace mezi subjunktivem a indikativem, sémantické rozdíly z této alternace vyplývající i četnost výskytu jednotlivých modů. Provádím také srovnání se situací v češtině a italštině, které má pomoci lépe proniknout do dané problematiky. Výsledky mého zkoumání mne přivedly k závěru, že pro skutečné pochopení vztahu mezi mírou potenciálnosti obsažené ve výpovědi a modem v ní uplatněným je třeba zkoumat jednotlivé výrazy potenciálnosti samostatně, neboť modus se po nich neuplatňuje stejně, a to ani tehdy, jedná-li se o výrazy synonymní. Naproti tomu v italštině je užití konjunktivu po tomto typu výrazů více formalizováno. Čeština nám systémový nástroj, který by byl schopen nahradit španělský subjunktiv ve všech kontextech, nenabízí. Je však možný jeho překlad prostřednictvím budoucího času či podmiňovacího způsobu.
|
host ::
RSS.