|
|
Farmakoterapie projevů alergických reakcí na kůži
Krátká, Jana ; Melicharová, Ludmila (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Souhrn Kůže slouží jako první linie obrany mezi jedincem a životním prostředím. Narušení epidermální bariéry může usnadnit průnik iritancií, alergenů, mikrobů a jiných nox do epidermis, což může vyústit v zánětlivou reakci. Onemocnění, která se manifestují převážně na kůži a mají alergický původ, jsou nejčastěji atopická dermatitida (AD), kontaktní dermatitida, kopřivka a angioedém. AD je silně svědivé chronické nebo chronicky recidivující neinfekční zánětlivé onemocnění. Léčba by měla být komplexní. Prvně by měla být snaha o identifikaci a odstranění příčinných alergenů. To platí i pro ostatní onemocnění. Důležitá je hydratace a celkově péče o kůži (emoliencia). Intenzita protizánětlivé léčby (kortikosteroidy, topické imunomodulátory, antibiotika) závisí na aktuálním stavu dermatitidy. Kontaktní dermatitida je představitelem pozdního typu přecitlivělosti. Projeví se po různě dlouhé době styku pokožky s alergenem. Místní a celková léčba závisí na rozsahu a intenzitě poškozené kůže a spočívá ve zmírnění místního zánětu. Kopřivka a angioedém je charakterizován vazodilatací, zvýšenou cévní permeabilitou v kůži (kopřivka) nebo v podkoží či podslizničním pojivu (angioedém). Tyto projevy se nejčastěji potlačují antihistaminiky II.generace (cetirizin, levocetirizin, loratadin, desloratadin), u těžších forem se...
|
|
|
Problematika školní nezralosti očima učitelek 1. stupně ZŠ
Raková, Světlana ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce Problematika školní nezralosti očima učitelek 1. stupně ZŠ je v teoretické části shrnout dosavadní poznatky z odborné literatury týkající se problematiky školní zralosti a školní připravenosti a jejich kontroverze a následně v empirické části zjistit, jaké problémy učitelé základních škol v oblasti tohoto tématu pociťují a jakým způsobem je řeší. Práce je rozčleněna na teoretickou a praktickou část. V části teoretické jsou shrnuty stěžejní poznatky o zvoleném tématu, v části praktické je prezentován vlastní kvalitativní výzkum. Výzkum byl veden formou polostrukturovaných rozhovorů s učiteli 1. stupně základní školy. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány. Analýzou rozhovorů bylo zjištěno, že zkušenosti pedagogů se školní nezralostí žáků 1. stupně jsou velmi pestré. Nejčastěji se oslovení pedagogové setkávali s neschopností dítěte odloučit se od rodičů a s nedostatky v komunikačních schopnostech. Většina pedagogů nejčastěji uváděla v oblasti podpory dětí nedostatečně zralých pro školu individuální přístup. Za negativní jev lze považovat, že většina oslovených škol nemá přípravný program pro budoucí prvňáčky. Jako návrh pro praxi jsem uvedla, aby měli pedagogové prvních tříd automaticky k dispozici asistenta pedagoga - právě asistenta pedagoga hodnotili všichni oslovení...
|
|
|
Komunikace učitelů s rodiči v době distanční výuky
Ratajová, Petra ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem komunikace s rodiči v době distanční výuky. Na danou problematiku nahlíží pohledem pedagogů i rodin. Shrnuje specifika této neobvyklé situace a přináší doporučení, jak ji lépe zvládat. Teoretická část, vysvětluje důležitost komunikace pedagogů s rodiči. Charakterizuje hlavní aktéry a popisuje vývoj jejich vztahu. Klade si za cíl na základě odborné literatury zmapovat dosavadní stav poznání v oblasti pravidel respektující komunikace. Shrnuje pozitiva spolupráce mezi oběma stranami a přináší tipy na zapojení rodičů do vzdělávání žáků. Pojednává o distanční výuce a jejích úskalích z pohledu učitelů i rodičů. Praktická část se zaměřuje na zkušenosti prvostupňových pedagogů. Jejím cílem je zmapovat způsoby komunikace a zapojení rodičů do dálkového vzdělávání. Technika otevřeného kódování umožňuje hloubkovou analýzu rozhovorů. Na jejím základě přináší doporučení pro zefektivnění komunikace v době distanční výuky. Popisuje konkrétní zkušenosti učitelů i řešení případných problémů.
|
|
|
Vzdělávání dětí z dětského domova
Krátká, Jana ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Seberová, Alena (oponent) ; Bajcura, Lubomír (oponent)
Disertační práce poukazuje na problematiku institucionální péče v České republice. Primárně se zaměřuje na dětské domovy, vzdělávání a socializaci dětí umístěných v tomto typu rezidenčního zařízení. Cílem teoretické části je popsat charakteristiku subjektů institucionální péče v České republice. Dále komparovat institucionální péči s vybranými zeměmi a popsat socializaci dítěte v rodině a ve škole. Taktéž je popsán historický přehled institucionální péče v České republice a v závěru se autorka zabývá konkrétním popisem sociálního začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do výukového procesu na základní škole. Empirická část referuje o realizovaném výzkumu a jeho výsledcích, pro které byla využita kvalitativní metodologie s využitím designu případové studie. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se děti z dětského domova začleňují do výukového procesu na základní škole. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány dětmi vyrůstajícími v biologických rodinách do třídního kolektivu na základní škole. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány učiteli do výukového procesu na základní škole, a třetím dílčím cílem bylo odhalit, jak jsou děti z dětského domova do tohoto procesu...
|
|
|
Motiv smrti v mateřské škole zprostředkovaný skrze dětskou literaturu
Jansenová, Tereza ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Krátká, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zprostředkováním tématu smrti v mateřské škole metodou práce s knihou. Cílem této práce bylo zmapovat, zda s tématem smrti v mateřské škole pracují a případně, jakým způsobem; vytvořit seznam vhodné a osvědčené literatury pro děti k práci s tématem smrti v mateřské škole; navrhnout, realizovat a reflektovat tři lekce k tématu smrti pomocí metody práce s knihou ve vybrané mateřské škole. Teoretická část se zabývá vhledy do tématu smrti, jakým způsobem děti k smrti přistupují, charakteristikou předškolního dítěte, kognitivnímu vývoji zaměřenému k tématu smrti. Dále v teoretické části vysvětluji pojem čtenářská negramotnost, zabývám metodou práce s knihou a čtenářskými strategiemi v mateřské škole, které následně využívám v praktické části. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření 107 učiteli mateřských škol, které bylo zaměřeno na otázky, zda a případně jakým způsobem respondenti pracují s tématem smrti na téma smrti v mateřské škole. 53,3 % respondentů uvedlo, že s tématem smrti v mateřské škole nepracuje a téměř čtvrtina respondentů uvedla jako důvod to, že děti v tomto věku smrt nechápou a tedy s tématem není vhodné pracovat v mateřské škole. Pokud s tématem učitelé pracují, upřednostňují povídání v menším počtu dětí a při tématu "Dušiček". Druhá část...
|
|
|
Vzdělávání dětí z dětského domova
Krátká, Jana ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce) ; Janošová, Pavlína (oponent)
Diplomová práce "Vzdělávání dětí z dětského domova" se zabývá možnostmi vzdělávání dětí z dětského domova. Teoretická část pojednává v první kapitole o náhradní výchovné péči, zmiňuji zařízení, která ji zahrnují (dětský domov, dětský domov se školou, diagnostický ústav a výchovný ústav). Další část teoretické části tvoří legislativa a vzdělávání dětí v dětském domově, tato kapitola obsahuje všechny možné faktory, které mohou vzdělávání ovlivňovat (biologická rodina, osobnost vychovatele, motivace ke školní práci, hodnoty dětí). Poslední část teorie se zabývá programy, které podporují děti z dětského domova v jejich vzdělávání a přípravě na budoucí povolání. Práce vychází z rozhovorů s dvaceti respondenty, jejichž analýza je základem praktické části diplomové práce. Výzkumnou metodou byl strukturovaný rozhovor, výsledky jsou zpracované kvalitativním způsobem. Zkoumanou skupinu tvoří deset žen a deset mužů. Cílem diplomové práce je analýza vzdělávacího procesu dětí žijících v dětském domově a míra jeho úspěšnosti. Šlo o to zjistit, jakého nejvyššího vzdělávání takoví jedinci dosahují, a jak se následně uplatňují na trhu práce. V neposlední řadě bylo jejím cílem zjistit i to, jak je ke studiu motivovalo jejich okolí a jakou hodnotu pro ně vzdělání mělo, respektive má v současné době. Klíčová slova:...
|
|
| |
|
|
Farmakoterapie projevů alergických reakcí na kůži
Krátká, Jana ; Trejtnar, František (oponent) ; Melicharová, Ludmila (vedoucí práce)
Souhrn Kůže slouží jako první linie obrany mezi jedincem a životním prostředím. Narušení epidermální bariéry může usnadnit průnik iritancií, alergenů, mikrobů a jiných nox do epidermis, což může vyústit v zánětlivou reakci. Onemocnění, která se manifestují převážně na kůži a mají alergický původ, jsou nejčastěji atopická dermatitida (AD), kontaktní dermatitida, kopřivka a angioedém. AD je silně svědivé chronické nebo chronicky recidivující neinfekční zánětlivé onemocnění. Léčba by měla být komplexní. Prvně by měla být snaha o identifikaci a odstranění příčinných alergenů. To platí i pro ostatní onemocnění. Důležitá je hydratace a celkově péče o kůži (emoliencia). Intenzita protizánětlivé léčby (kortikosteroidy, topické imunomodulátory, antibiotika) závisí na aktuálním stavu dermatitidy. Kontaktní dermatitida je představitelem pozdního typu přecitlivělosti. Projeví se po různě dlouhé době styku pokožky s alergenem. Místní a celková léčba závisí na rozsahu a intenzitě poškozené kůže a spočívá ve zmírnění místního zánětu. Kopřivka a angioedém je charakterizován vazodilatací, zvýšenou cévní permeabilitou v kůži (kopřivka) nebo v podkoží či podslizničním pojivu (angioedém). Tyto projevy se nejčastěji potlačují antihistaminiky II.generace (cetirizin, levocetirizin, loratadin, desloratadin), u těžších forem se...
|
|
| |
host ::
RSS.