|
|
Nefarmakologické metody kognitivní remediace u pacientů se schizofrenním onemocněním - transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS) a kognitivní trénink
Hohinová, Michaela ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou neurokognitivních změn u schizofrenie a možností nefarmakologických intervencí. Shrnuje nejprve současné poznatky o schizofrenii, a to v souvislosti s interdisciplinárními přesahy umožňujícími orientaci v tématu. Popsány jsou také jednotlivé kognitivní poruchy, které bývají součástí nemoci. Hlavním těžištěm práce je informovat o možnostech kognitivní remediace. Podrobněji se věnujeme kognitivnímu tréninku a transkraniální stimulaci stejnosměrným proudem. Zejména využití stimulačních metod nebylo v české literatuře dosud popsáno. Práce by tak měla přispět ke zmapování této problematiky. Na teoretickou část navazuje empirická, která představí výsledky naší pilotní studie. Ve studii mapujeme pomocí kvantitativně-kvalitativní metodologie objektivní a subjektivní změny v kognitivních funkcích před a po aplikaci stimulace kombinované kognitivním tréninkem u pacientů se schizofrenním onemocnění. Do studie bylo zařazeno 9 pacientů, kteří splnili vstupní kritéria. Z výsledků v kvantitativní části jsme nezjistili signifikantní změny po aplikaci aktivní stimulace tDCS v kombinaci s kognitivním tréninkem. Kvalitativní část studie popsala subjektivně vnímané změny a zlepšení v kognitivních funkcích referované pacienty a ověřila bezpečnost stimulace tDCS. Z výsledků naší...
|
|
|
Nefarmakologické metody kognitivní remediace u pacientů se schizofrenním onemocněním - transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS) a kognitivní trénink
Hohinová, Michaela ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou neurokognitivních změn u schizofrenie a možností nefarmakologických intervencí. Shrnuje nejprve současné poznatky o schizofrenii, a to v souvislosti s interdisciplinárními přesahy umožňujícími orientaci v tématu. Popsány jsou také jednotlivé kognitivní poruchy, které bývají součástí nemoci. Hlavním těžištěm práce je informovat o možnostech kognitivní remediace. Podrobněji se věnujeme kognitivnímu tréninku a transkraniální stimulaci stejnosměrným proudem. Zejména využití stimulačních metod nebylo v české literatuře dosud popsáno. Práce by tak měla přispět ke zmapování této problematiky. Na teoretickou část navazuje empirická, která představí výsledky naší pilotní studie. Ve studii mapujeme pomocí kvantitativně-kvalitativní metodologie objektivní a subjektivní změny v kognitivních funkcích před a po aplikaci stimulace kombinované kognitivním tréninkem u pacientů se schizofrenním onemocnění. Do studie bylo zařazeno 9 pacientů, kteří splnili vstupní kritéria. Z výsledků v kvantitativní části jsme nezjistili signifikantní změny po aplikaci aktivní stimulace tDCS v kombinaci s kognitivním tréninkem. Kvalitativní část studie popsala subjektivně vnímané změny a zlepšení v kognitivních funkcích referované pacienty a ověřila bezpečnost stimulace tDCS. Z výsledků naší...
|
|
|
Psychological and Psychosocial Aspects of the Placebo Effect: Status Quo of Concepts
Nejedlý, Martin ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Práce se zabývá současnými psychologickými koncepcemi placebo efektu. Teoretická část začíná popisem vývoje terminologie v placebo výzkumu, která v posledních letech prošla významnou proměnou. Následně diskutuje rozdílné psychologické mechanismy, které se s placebo efektem pojí, a uvádí přehled modelů, jež se snaží tyto mechanismy konceptuálně uchopit. Třetí kapitola zasazuje placebo efekt do širšího psychosociálního kontextu a shrnuje přechod od dispozičního přístupu zdůrazňujícího osobnostní rysy k interakční perspektivě. V poslední kapitole jsou nastíněny vybrané metodologické problémy placebo výzkumu. Na tuto část plynule navazuje návrh výzkumu, který tato úskalí zohledňuje a zaměřuje se na vztah mezi možností volby léčby, osobností a silou placebo efektu. Klíčová slova placebo, placebo efekt, farmakologické podmiňování, komunikace s pacientem, randomizované kontrolované studie
|
|
|
Narušení kognitivní flexibility a její testování u pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou.
Janíková, Martina ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Kognitivní flexibilita představuje schopnost adaptivně měnit chování v závislosti na vnějších podmínkách. V psychologických testech je měřena zejména jako schopnost přepínat mezi jednotlivými vodítky, úkoly, či objekty. Tato diplomová práce je zaměřena na kognitivní flexibilitu u pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou (OCD). Za tímto účelem byli participanti testováni ve dvou virtuálních testech zaměřených na kognitivní flexibilitu v prostorovém kontextu: v aktivní preferenci místa (AAPP) a v aktivním vyhýbání se místu (AAPA). V obou testech se participanti pohybují ve virtuální rotující aréně a jejich cílem je v jednom testu hledat skrytý cíl (AAPP) a ve druhém se vyhýbat neviditelnému sektoru (AAPA). Mohou se orientovat jen podle objektů rozmístěných uvnitř a vně arény a podle zvuku, který sektor/cíl vydávají po vstupu. Poloha sektoru se během testů mění z referenčního rámce v místnosti na referenční rámec na aréně a naopak. Aby byli participanti schopni úlohy úspěšně řešit, musí se naučit mezi referenčními rámci přepínat. Výsledky této studie ukázaly, že ve srovnání se zdravou kontrolní skupinou mají pacienti s OCD horší odhad pozice, kde je skrytý cíl umístěn, a to zejména v podmínkách, kdy se referenční rámec oproti předchozím podmínkám změnil. Srovnání pacientů s převažujícími symptomy v...
|
|
|
Všímavost, soucit se sebou a syndrom vyhoření
Martinová, Petra ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Východiska. Syndrom vyhoření je obtíží, která postihuje především zaměstnance tzv. pomáhajících profesí. Může silně narušit kvalitu jejich života a snížit pracovní výkon a společně s ním i kvalitu péče o klienty. Není tedy překvapivé, že se objevují tendence syndromu vyhoření předcházet nebo mírnit jeho příznaky. Jednou ze zkoumaných možností je rozvíjení všímavosti a soucitu k sobě. Cíle. Tato práce si klade za cíl teoreticky prodiskutovat a následně výzkumně prověřit předpokládané souvislosti mezi všímavostí, soucitem k sobě a syndromem vyhoření u zaměstnanců českých psychiatrických nemocnic a oddělení, kteří pracují v přímé práci s klientem. Soubor a procedura. 160 dospělých respondentů vyplnilo v online výzkumném šetření demografický dotazník, Škálu soucitu se sebou (SCS-SZ), Dotazník pěti aspektů všímavosti (FFMQ-15-CZ) a Copenhagen Burnout Inventory (CBI). Statistická analýza. S využitím programu Jamovi byly vypočítány hodnoty deskriptivní statistiky a Pearsonovy korelační koeficienty. Výsledky. Výsledky odhalily, že existují statisticky významné souvislosti mezi všímavostí, soucitem k sobě a mírou vyhoření u zkoumaného souboru. Limity. Ve studii byly používány výhradně sebeposuzovací dotazníky, výběr respondentů probíhal samovýběrem a výzkumník nebyl přítomen u vyplňování dotazníků. Klíčová...
|
|
|
Psychologické aspekty chronické pooperační bolesti v kardiochirurgii
Růžičková, Kateřina ; Raudenská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá psychologickými faktory, které hrají roli při vzniku a udržování chronické pooperační bolesti u pacientů po kardiochirurgickém zákroku. Literárně- přehledová část se věnuje mechanismům chronické pooperační bolesti, jejím rizikovým faktorům, transformaci akutní bolesti v bolest chronickou, a psychologickému managementu chronické bolesti po zákroku, a to specificky v oblasti kardiochirurgie. Podrobněji se práce věnuje zejména faktorům na straně pacienta ve smyslu výskytu úzkosti či deprese před operací či po ní, strategií zvládání zátěžových situací, strachu z bolesti, vztahování se k sociálnímu prostředí, a způsobům, jakými se tyto faktory uplatňují v rozvoji a udržování chronické bolesti. Empirická část je tvořena výzkumem kvantitativního designu provedeném na Kardiochirurgické klinice 3.LF UK a FN KV v Praze, který sleduje vývoj bolesti u pacientů po kardiochirurgickém zákroku v době propuštění, po 3 měsících a po 1 roce, a zaměřuje se na posouzení předoperačních i pooperačních psychologických faktorů na straně pacienta, které přispívají k rozvoji a udržování chronické bolesti. Hlavním cílem výzkumu je identifikace těchto psychologických faktorů.
|
|
|
Čichové testy v diagnostice Alzheimerovy nemoci a jejich kognitivní koreláty
Vaškovicová, Michaela ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití čichových testů v neuropsychologické diagnostice Alzheimerovy nemoci a na kognitivní koreláty těchto testů. Literárně přehledová část stručně shrnuje aktuální poznatky z diagnostiky Alzheimerovy nemoci a její dynamicky se vyvíjející kritéria. Dále je věnována pozornost poruše čichu, která se objevuje u této nemoci, a také konkrétním psychofyzickým čichovým testům. Ve výzkumné části jsou shrnuty výsledky zkoumání v rámci grantového výzkumu GAČR 17- 05292S, 01. 01. 2017 - 31. 12. 2019 - Nové krevní biomarkery pro včasnou diagnostiku, prognózu a průběh Alzheimerovy nemoci realizovaného na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN. V rámci explorační analýzy jsou zkoumány možné kognitivní koreláty čichového testu Sniffin' Sticks. V rámci diskuze jsou pak zhodnoceny i praktické zkušenosti s využitím čichového testu. Klíčová slova Alzheimerova nemoc, čichový deficit, čichové testy, Sniffin' Sticks, neuropsychologická diagnostika
|
|
|
Zjišťování attachmentového stylu jako součást diferenciální diagnostiky psychogenních neepileptických záchvatů (PNES).
Heidingerová, Jana ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Název práce: Zjišťování attachmentového stylu jako součást diferenciální diagnostiky psychogenních neepileptických záchvatů (PNES) Autor práce: Bc. et Bc. Jana Heidingerová Vedoucí práce: doc. PhDr. Lenka Krámská, Ph.D. Počet stran: 101 Počet zdrojů: 93 Práce se zabývá problematikou psychogenních neepileptických záchvatů (PNES) a jejich diferenciální diagnostiky v souvislosti se zjišťováním charakteru attachmentu. Na základě teoretických poznatků byla předpokládána souvislost mezi poruchami citové vazby a diagnózou PNES. Tato souvislost byla zkoumána srovnáním výsledků tří skupin respondentů s rozdílnými diagnózami (PNES, PNES a epilepsie, epilepsie) a kontrolní skupiny. Teoretická část práce se věnuje problematice attachmentu, PNES a epilepsie. Empirická část zkoumá rozdíly mezi výsledky jednotlivých skupin, vztahy proměnných se sociodemografickými faktory a vzájemné vztahy mezi výsledky jednotlivých testových metod. K výzkumu byly použity dotazníky PBI, ECR a ECR-RS. Sběr dat byl prováděn v Centru pro epilepsie Nemocnice na Homolce, výzkumný vzorek byl tvořen celkem 84 respondenty. Výsledky byly pro řadu hypotéz statisticky signifikantní. Naznačují, že existují korelace některých subškál se sociodemografickými faktory, dále korelace mezi výsledky jednotlivých testových metod a zároveň i rozdíly v...
|
|
|
Psychologické aspekty u pacientů podstupujících kardiochirurgickou operaci
Honsová, Karolína ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá psychologické aspekty u dospělých pacientů podstupujících operaci srdce. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části práce pojednává o depresivní a úzkostné symptomatologii, kvalitě života a osobnosti typu D, přičemž všechny tyto aspekty jsou mapovány v kontextu kardiochirurgie. Představena je tak u každého tématu základní charakteristika, možné souvislosti, dopady výskytu těchto faktorů a taktéž možné související intervence, které se pro kardiochirurgické pacienty zdají býti prospěšné. V empirické části byly pomocí výběrového souboru (N = 47) pacientů podstupujících kardiochirurgickou operaci chlopenních vad zkoumány symptomy deprese, úzkosti a kvalita života související se zdravím. Použity byly metody BDI-II, BAI a SF-36. Výzkum probíhal ve třech měřeních. První měření proběhlo před operací, druhé před ukončením hospitalizace a poslední 30 dní po propuštění z nemocnice. Bylo zjištěno, že depresivní symptomatologie našeho výběrového vzorku se signifikantně významně lišila od normativního vzorku v prvním a druhém měření. V symptomatologii úzkosti se respondenti našeho výběrového souboru signifikantně lišili od normy v prvním měření. V obou případech se jednalo vždy o zvýšenou symptomatologii deprese a úzkosti oproti normě. Co se týče kvality...
|
|
|
Subjektivní hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií
Žalud, Jakub ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Název práce: Subjektivní vnímání nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií Autor práce: Bc. et Bc. Jakub Žalud Vedoucí práce: PhDr. Alena Javůrková Ph.D. Počet stran: Počet zdrojů: Epilepsie je chronické záchvatovité onemocnění, které může negativně ovlivňovat kvalitu života, kognici či afektivitu. K léčbě tohoto onemocnění se užívají antiepileptika, která mají řadu více či méně známých nežádoucích účinků. Obtíže, které samotní pacienti přisuzují nežádoucím účinkům antiepileptik, mohou být i přes určitou míru subjektivity důležitým informačním zdrojem a měly by být brány v potaz při následných léčebných postupech. Tato práce se věnuje subjektivnímu hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií. Teoretická část poskytuje základní informace o samotném onemocnění a jeho dopadu na kvalitu života, kognici a poukazuje na některé duševní poruchy, které jsou často vázané k epilepsii. Dále se teoretická část zabývá antiepileptickou farmakoterapií charakteru práce není v těchto kapitolách zacházeno do hloubky; jedná se především o přehled užívaných antiepileptik a některá specifika spojená s jejich léčebným užitím. Jádrem teoretické práce jsou především nežádoucí účinky antiepileptik, j subjektivního pohledu pacienta. Jinými slovy se práce zabývá otázkou, které nežádoucí účinky...
|
host ::
RSS.