|
|
The role of Pax6 transcription factor in mouse eye development
Žílová, Lucie ; Kozmík, Zbyněk (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Vývoj oka je komplexní proces zahrnující řadu dílčích morfologických změn. Na jeho počátku je vznik optického váčku a jeho následná interakce s hlavovým povrchovým ektodermem, která vede k přeměně části ektodermu na čočkovou ploténku. Čočková ploténka a optický váček následně koordinovaně invaginují za vzniku čočky, sítnice a sítnicového pigmentového epitelu. Zatímco povrchový ektoderm dává vznik čočce, optický váček dává vznik sítnici a pigmentovému epitelu. Sítnicové progenitorové buňky se krátce poté začnou postupně diferencovat do sedmi buněčných typů, které následně vytvářejí strukturu sítnice dospělého oka. U mnoha živočišných druhů hraje během vývoje oka klíčovou roli transkripční faktor Pax6. U savců je protein Pax6 produkován již v časných strukturách vyvíjejícího se oka, v optickém váčku a povrchovém ektodermu. U myší s mutací v genu Pax6 (Pax6-/- ) dochází k zastavení vývoje oka ve stádiu kontaktu optického váčku a povrchového ektodermu a čočka ani sítnice se dále nevyvíjí. Z tohoto důvodu byla role transkripčního faktoru Pax6 velmi intenzivně studována. Nicméně způsob, jakým Pax6 reguluje signalizaci vedoucí ke spuštění vývoje oka, je jen málo prostudovaný. Stejně tak málo známý je i mechanismus, kterým Pax6 řídí diferenciaci jednotlivých sítnicových buněčných typů. Za použití myši jako...
|
|
| |
|
| |
|
|
Eye evolution and development: an insight from jellyfish and mouse
Růžičková, Jana ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Jindra, Marek (oponent) ; Markoš, Anton (oponent)
L cfun pnr{,cn zrak je jedním z nejdů|cžitějšlchsmys|ů vyššlch obrgrlovď a u lidl pak pravděpodobnězauj|rnámezi smys|ynisto nejvyšš|.Morfogenczeoěíje @'nětem stdia již dlouhá léq avšatHbcm poslcdnlch dvacai let se vědci sousdsl'cjména na o(ázltu,jakor úlohubrajíjednot|ivégenypři vývoji ďníú seútur. Doeocud sc vědlina aalogd o vývoji o|o a jeho gcmic&én Fogranu opfoelao poznatkyáskanéstudiemoĎratlovot"vposlcdní doběÍán všaknematémnožsM iďormac| poskyt|yvědeckéPrácc zkoumd|c| znlrovéorgáoy áhavct obj'Měn| ftntca jeetotliých gpd náybýchpro vývoj ďí rcdúzy birnaha qstoplaru, uk bqoohyty rfiŤe Íozšířit našoau|osti ýkaj|cl seevoluceavývoje ďl. Jcdnodfuéc|h tétodiscrtrčnÍprtcc|con: l. pops.t g€n kodttjfutnoý krystrlin okamedúzyTripdalia cystoplora a souěasněse pokusitvysrčtlitwoIuoi regulďnich sckveircitobotogeiru; 2. obaakteÍizol.stg€'ty neáytné pro fimkci komomvébooka Ň,zy Iyiúqlia cybphara; 3. zkoumatjakol úlohuhrajekanonickównť}katenin ďenálnídťáhaběb€m vývojc očn|ěočky's vyřit|m novémyší|táňorčspccifickéCre|inic; 4, studovÚ fimkčnlvlastnostiPaxB genumcdúzyTripedaliacystophorcpomocl trasgcnn|homyšíhomodcluexprimujicihoPaxB v o&úěočcca sltnici. 35
|
|
| |
|
|
Wnt/β-catenin signalling in the development of the marine annelid Platynereis dumerilii
Žídek, Radim ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent) ; Macůrková, Marie (oponent)
Radim Žídek "Wnt/β-kateninová signalizace ve vývoji mořského kroužkovce Platynereis dumerilii" (disertační práce) Abstrakt: Wnt/β-kateninová signalizace je zásadní pro raný embryonální vývoj mnohobuněčných živočichů, od ustavení tělních os, přes určení zárodečných listů a tkání až po vývoj orgánových soustav. Použil jsem farmakologické ovlivnění aktivity Wnt/β-kateninové dráhy u planktonních larev mořského mnohoštětinatého kroužkovce, nereidky Platynereis dumerilii, zástupce skupiny Spiralia, abych prošetřil úlohu Wnt/β-kateninové signalizace ve vývoji a evoluci tří charakteristických znaků dvoustraně souměrných živočichů (Bilateria): centrální nervové soustavy, tělního článkování a trávicí trubice. Wnt proteiny jsou u nereidky produkovány ve všech tří výše zmíněných soustavách, kde spouští Wnt/β-kateninovou dráhu v sousedních buňkách. Vůbec poprvé zde u nereidky popisuji homolog koncového transkripčního faktoru celé dráhy, Pdu-Tcf, který je předmětem alternativního sestřihu a spolu s cílovým genem Wnt signalizace, Pdu-Axinem, exprimován v tkáních s aktivní Wnt signalizací - v mozkových gangliích, v neuroektodermu podél břišní středové linie, v článcích, v posteriorní růstové zóně a ve střevě. Farmakologické manipulace naznačují, že Wnt/β-kateninová signalizace v ektodermu nereidky specifikuje progenitory...
|
|
|
Evolution of light detection in chordates
Pergner, Jiří ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent) ; Musilová, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt Vnímání světla je jednou ze základních vlastností živočichů. Světelné signály jsou pro ně důležité např. pro udržování cirkadiárních rytmů, regulaci rozmnožovacích cyklů, provedení změn v pigmentaci a pravděpodobně nejdůležitěji ze všeho pro vidění. Většina zvířat vnímá světlo za pomocí opsinů, členů proteinové superrodiny G protein spřažených receptorů. Kopinatec je zástupcem bezlebečných, nejbazálnějšího podkmene strunatců. Díky jejich fylogenetické pozici, morfologii a fyziologii se bezlebeční stali nejlépe použitelným modelovým organizmem pro porozumění evoluce obralovců a jejich specifických znaků. Během svého vývoje kopinatec vykazuje mnoho různorodých reakcí na světlo. Tato dizertační práce se zabývá studiem světločivných orgánů a opsinů v kopinatci. Do větší hloubky je zde probrán repertoár opsinových genů ve dvou druzích kopinatce, kopinatci floridském (Branchiostoma floridae) a kopinatci plžovitém (Branchiostoma lanceolatum) a jejich porovnání zejména s opsiny v obratlovcích. Dále jsou prezentována data ukazující pozoruhodnou podobnost na úrovni genové exprese mezi vizuálním orgánem kopinatce, tzv. předním okem, a neurony a pigmentovým epitelem v oku obratlovců. Tato data potvrzují dlouho předpokládanou homologii mezi předním okem kopinatce a okem obratlovců. Celkově předložená...
|
|
| |
|
| |
|
|
Identification and characterization of main genetic components involved in phototransduction and vision of the cubozoan jellyfish Tripedalia cystophora
Liegertová, Michaela ; Kozmík, Zbyněk (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent) ; Kostrouch, Zdeněk (oponent)
(Česky) Mnoho živočichů vnímá světlo pomocí fotoreceptorů, obsahujících světločivný pigment, jehož základ tvoří protein opsin. Žahavci jsou bezesporu první živočišný kmen, u kterého můžeme nalézt dobře vyvinutý a komplexní zrakový systém (komplexní oči morfologicky podobné očím obratlovců). Evoluční historie fototransdukce a vzniku jednotlivých zrakových komponent (od světločivných opsinů po strukturální geny čoček) zůstává dodnes sporná. V této práci jsme se rozhodli k tématu přistoupit s využitím širokého multidisciplinárního přístupu, kombinujícího moderní metody molekulární biologie a bioinformatiky. Podrobná celogenomová analýza čtyřhranky trojité (Tripedalia cystophora), byla doplněna analýzami genové exprese, funkčními testy v buněčných kulturách a farmakogenetickým testováním (behaviorální testy). Za prvé, v genomu byl odhalen překvapivě velký počet genů pro opsiny se zřetelnou tkáňově a vývojově specifickou expresí. Rozsáhlá fylogenetická analýza vedla k vymezení opsinů čtyřhranek jako sesterské větve k c-opsinům a ke zmapování expanze opsinů v této živočišné linii. Funkční testy v buněčných kulturách odhalily, že Gs-cAMP signalizace je typická pouze pro malou podskupinu opsinů a naznačily, že většina opsinů čtyřhranek signalizuje odlišnou a doposud neidentifikovanou kaskádou. Dále funkční...
|
host ::
RSS.