|
|
Výskyt sovy pálené (Tyto alba, Scopoli 1796) v Karlovarském kraji a rozbory jejích vývržků
Koudelková, Lucie ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Řezníček, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá několika tématy. První oddíl se zabývá výskytem sovy pálené (Tyto alba) v Karlovarském kraji, a to na Sokolovsku a Chebsku. Mapování výskytu sovy pálené je založeno na detailním rozboru předpokládaného místa jejího výskytu, např. na průzkumu možných indikátorů ve sledované oblasti. Tento pták nebyl v oblasti Sokolovska a Chebska pozorován od roku 1998. Výzkum prokázal opětovný výskyt sovy pálené v uvedené oblasti. Další část práce je zaměřena na analýzu vývržků sovy pálené nalezených v místech jejího výskytu. Výsledkem je vyhodnocení složení potravy na základě analýzy nalezených vývržků. Druhy malých savců, nalezených ve vývržcích z míst výskytu sovy pálené, byly určeny podle jejich kosterních zbytků. Rozbor těchto vývržků ze studované oblasti ukazuje, že ve stravě sovy pálené dominuje hraboš polní (Microtus arvalis), dále pak druhy z čeledi rejskovitých (Sorex sp., Crocidura sp., Neomys sp.).
|
|
|
Hrdinové tichého vzdoru: poetika pasivity v moderní literatuře
Koudelková Jesenská, Lucie ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem pasivity v literatuře, jak se projevuje zejména v jednání, stagnaci a způsobech existence vybraných literárních postav a subjektů. Zaměřuje se na takové figury, které jsou nečinné nebo apatické, jejich jednání většinou postrádá jasně artikulovaný smysl či účel a mnohdy se zdá, že namísto aktivního života spíše vegetují. Hlavním tématem je vztah mezi pasivitou a aktivitou a převrácení pasivity ve tvůrčí princip. Práce aplikuje na literární text teorii performativity a skrze pojetí pasivity literárních postav jako aktivního prostředku jejich umělecké performance se pokouší nabídnout nové interpretace konkrétních děl i pasivity obecně. Metodologicky se tak práce opírá zejména o teorii performativity Eriky Fischer-Lichte, ale i o antropologické výzkumy v oblasti přechodových rituálů, teoretické koncepty mediality, Austinovu teorii řečových aktů či pozdní filozofii Maurice Merleau-Pontyho a poststrukturalistickou filozofii Gillese Deleuze a Jacquese Derridy. Výchozími primárními texty jsou povídka Plášť (Шинель, 1842) Nikolaje Vasiljeviče Gogola a novela Písař Bartleby (Bartleby, the Scrivener, 1853) Hermana Melvilla, Kniha neklidu (Livro do Desassossego, 1982) Fernanda Pessoy a esej Vztáhnout na sebe ruku (Hand an sich legen,1976) Jeana Améryho.
|
|
|
Druhá světová válka v Novém Městě nad Metují
Koudelková, Lucie ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem Druhá světová válka v Novém Městě nad Metují se zaměřuje na období od roku 1935 do roku 1945. Největší prostor je věnován období protektorátu a druhé světové války. Text je rozdělen do čtrnácti kapitol a každá zpracovává samostatné téma. Práce si klade za cíl zmapovat každodenní život za války na malém městě. Jsou zde informace o předválečných poměrech, situaci za válce, o hospodářství nebo kultuře. Velká část práce se věnuje odboji v Novém Městě nad Metují a obětem války. Zaměřuje se také na společné soužití Čechů, židů a Němců.
|
|
| |
|
|
Výskyt sovy pálené (Tyto alba, Scopoli 1796) v Karlovarském kraji a rozbory jejích vývržků
Koudelková, Lucie ; Řezníček, Jan (oponent) ; Andreska, Jan (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá několika tématy. První oddíl se zabývá výskytem sovy pálené (Tyto alba) v Karlovarském kraji, a to na Sokolovsku a Chebsku. Mapování výskytu sovy pálené je založeno na detailním rozboru předpokládaného místa jejího výskytu, např. na průzkumu možných indikátorů ve sledované oblasti. Tento pták nebyl v oblasti Sokolovska a Chebska pozorován od roku 1998. Výzkum prokázal opětovný výskyt sovy pálené v uvedené oblasti. Další část práce je zaměřena na analýzu vývržků sovy pálené nalezených v místech jejího výskytu. Výsledkem je vyhodnocení složení potravy na základě analýzy nalezených vývržků. Druhy malých savců, nalezených ve vývržcích z míst výskytu sovy pálené, byly určeny podle jejich kosterních zbytků. Rozbor těchto vývržků ze studované oblasti ukazuje, že ve stravě sovy pálené dominuje hraboš polní (Microtus arvalis), dále pak druhy z čeledi rejskovitých (Sorex sp., Crocidura sp., Neomys sp.).
|
host ::
RSS.