|
|
Vliv lokální působnosti vybraných politických stran na jejich výsledky ve volbách do Poslanecké sněmovny
Tenkl, Miroslav ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomeš, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomové práce sleduje tři základní výzkumné cíle: (1) zda a případně jakým způsobem ovlivňuje působnost vybraných politických stran na lokální úrovni výsledky těchto stran ve volbách do Poslanecké sněmovny, (2) jak se tento vztah mění v závislosti na měnící se populační velikosti sídel a (3) do jaké míry je volební chování české populace determinováno strukturálními resp. kontextuálními faktory. Analytická část práce je strukturována do čtyř základních kapitol. V první fázi výzkumu je měřena síla vztahu mezi volbami do Poslanecké sněmovny a do obecních zastupitelstev, a to pomocí korelační analýzy. Toto téma je strukturováno dle dvou velikostních kategorií obcí. Následuje stěžejní pasáž předkládané práce, která si klade za cíl zjistit, zda a případně do jaké míry má přítomnost stran na lokální úrovni vliv na úspěšnost těchto stran ve volbách do Poslanecké sněmovny, a to v komparaci se strukturálními proměnnými, na jejichž základě je variabilita volebního chování standardně studována. Tento vztah je zkoumán z pohledu tří velikostních kategorií obcí. Ve třetí fázi samotného výzkumu je realizován tzv. prostorový regresní model, který má za cíl určit vliv strukturálních resp. specifických kontextuálních faktorů na variabilitu volebních výsledků. Výzkum je zakončen tzv. geograficky váženou...
|
|
|
"Jiná" geografie alternativních potravinových sítí: farmářské trhy jako cestující koncept
Fendrychová, Lenka ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Boom farmářských trhů v roce 2010 byl v rámci spíše poklidného vývoje českých alternativních potravinových sítí (APS) něčím zcela novým. Bezprecedentní byl rozsah politické podpory na lokální a státní úrovni, zájem médií i spotřebitelů. Touha porozumět tomuto fenoménu stála na počátku mého doktorského projektu. V letech 2011 a 2012 jsem realizovala kvalitativní výzkum praxe a diskurzu farmářských trhů na území pražského metropolitního areálu (PMA). Mezi hlavní výzkumné metody patřily rozhovory s pořadateli, pozorování na trzích a analýza mediálních obsahů. V průběhu výzkumu se potvrdil předpoklad, že stávající akademický diskurz, zakotvený převážně v angloamerickém kontextu, nelze aplikovat na českou realitu. Navíc pouze část specifik farmářských trhů v PMA bylo možné vysvětlit na základě odlišnosti českého, postsocialistického kontextu od "Západu". Interpretaci fenoménu odpovídající výsledkům mého výzkumu umožnil teprve inovativní přístup kombinující optiku cestování konceptů s postkoloniální citlivostí vůči vzájemným vztahům výchozích a cílových kontextů a s poznatky studií postsocialismu. Tento přístup umožnil identifikovat komplexní geografickou zakotvenost fenoménů i diferencované působení faktorů jako je postsocialismus v rámci procesu cestování konceptů. Jinými slovy, farmářské trhy v PMA...
|
|
|
Makrogeografická analýza současného evropského populismu (2018)
Bendl, Tomáš ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent)
Na evropské politické scéně dochází v posledních dvou dekádách k zásadním proměnám. Podpora a vliv populistických stran konstantně roste a jejich zastoupení v jednotlivých národních parlamentech se neustále zvyšuje. Zásadní vliv populismu na dnešní společnost je možné demonstrovat například na rozhodnutí občanů Velké Británie o odchodu z Evropské unie, či tzv. erozi demokracie v Maďarsku. Analytická část práce staví na základech popsaných v části teoretické, kde se autor nejprve snaží souhrnně definovat a klasifikovat jinak velmi komplexní a zároveň vágně používaný termín populismus. Teoretické zarámování vychází především z konceptu Case Muddeho, který definuje populismus jako tenkou politickou ideologii štěpící společnost. Následné teoretické vymezení hlavních populistických znaků a příčin vychází z podrobné rešerše soudobé odborné literatury a staví zejména na teorii ekonomického strádání a teorii kulturní proměny. Předkládaná práce se snaží do složité problematiky přispět především vytvořením komplexního empirického modelu, který dokáže měřit výslednou míru populismu jednotlivých evropských stran. Bližší analýza výsledků této faktorové analýzy a její aplikace na evropské prostředí ukázala, že stav úspěšnosti populistických stran je alarmující. Výsledky naznačují, že každý třetí Evropan volí...
|
|
|
Efekt souseda a jeho vliv na volební chování v českých parlamentních volbách
Pileček, Radek ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent)
Rozhodování voličů o tom, který politický subjekt podpoří ve volbách, je komplexně podmíněný proces. Ke klíčovým faktorům ovlivňujícím naše volební chování se řadí i vliv lokální působnosti konkrétních kandidátů. Mnohé české, ale i zahraniční studie ukazují, že kandidáti získávají výrazně vyšší volební preference v místě svého bydliště a jeho blízkém okolí, což se v rámci analyzovaných voleb do Poslanecké sněmovny ve značné míře projevuje nejen územní koncentrací preferenčních hlasů, nýbrž také na volebním zisku příslušných politických stran či hnutí, které tito kandidáti reprezentují. Tato diplomová práce zkoumá mimo jiné rozdíly v síle popisovaného efektu (odborně nazýván efektem souseda) mezi kandidáty odlišných politických uskupení a v různých regionech Česka. Kvantitativně pojatý výzkum prokázal větší lokální sílu i prostorový rozsah efektu souseda u předních kandidátů z nemetropolitních oblastí, kteří již mají zkušenosti z komunální nebo krajské politiky, například z postů starostů měst a obcí. Ve volbách do Poslanecké sněmovny konaných roku 2017 podmiňoval efekt souseda nejvíce prostorové vzorce volební podpory KDU-ČSL a STAN, na druhou stranu téměř vůbec nebyl pozorovatelný u osobností na kandidátních listinách SPD. Klíčová slova efekt souseda - volební chování - parlamentní volby - Česko -...
|
|
|
Regionální diferenciace volebního chování v Česku
Mikešová, Renáta ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent) ; Madleňák, Tibor (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá regionální diferenciací volebního chování a dalšími tématy volební geografie v Česku. Volební geografie, která studuje geografické aspekty organizace, průběhu a výsledků voleb, se po dlouhou dobu vzhledem k neexistenci svobodných voleb rozvíjela zejména v západních společnostech. V Česku se začala rozvíjet až v 90. letech a jejím cílem bylo zachytit mimo jiné procesy transformace společnosti a stabilizace demokracie, porovnat volební vzorce ověřené v podmínkách stabilizovaných liberálních demokracií se vzorci v transformujících se státech a přizpůsobit je specifickým podmínkám transformujících se zemí. Volební geografie se orientuje zejména na zkoumání regionální diferenciace volebního chování. Jejím cílem je zjistit, zda odlišné vzorce volebního chování vycházejí ze sociální struktury populace v regionu, jsou ovlivněny kontextuálními faktory anebo je kombinací obou těchto příčin. Dalším významným předmětem studia volební geografie jsou prostorové vzorce reprezentativity, které jsou však zkoumány především ve většinových volebních systémech. Dizertační práce se skládá se dvou základních částí. První část představuje širší teoreticko- metodologické uvedení do zkoumané problematiky. Nejprve je krátce představena historie volební geografie a posléze i...
|
|
|
Territorial identities and religion in Czechia and Central Europe
Reeves, Daniel Vinson ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Majo, Juraj (oponent)
Územní identity jsou mosaikou mnoha různých kulturních prvků, z nichž jedním je i náboženství. Tato práce se zaměřuje na náboženství jako na součást územních identit různých měřítek v Česku a ve vybraných sousedních státech. Náboženský prvek jako projev územní identity může nabývat různých podob: použití poštovní známky s náboženským tématem, použití křesťanského toponyma, zařazení náboženského místa do mentální mapy rodného města, ale také vyjádření stanoviska k restituci sporných církevních majetků. Náboženství je nedílně svázané s osobní představou místa bez ohledu na formu (aktivní, pasivní) praktikování náboženství. Předkládaná práce představuje náboženství jako nedílnou součást územních identit ve střední Evropě na základě čtyř případových studií. Výsledky práce ukazují, že Polsko a Slovensko vykazují větší sklon k uznání a začlenění náboženských prvků do konstrukce územních identit než Česko, což platí jak na národní (poštovní známky), tak na lokální úrovni (toponyma, mentální mapy). Každá z použitých metod (analýza poštovních známek, toponym a mentálních map) se osvědčila při zkoumání náboženských prvků jako nedílné součásti územních identit podobně jako komparativní analýza a případová studie představená v článku "Sekularizace a církevní majetek: případ Česka". Na základě syntézy poznatků...
|
|
|
Efekt souseda ve volbách v Královéhradeckém kraji
Frič, David ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent)
David Frič EFEKT SOUSEDA VE VOLBÁCH V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Abstrakt Tato práce se zabývá jedním z prostorově kontextuálních vlivů na volební chování, a sice takzvaným efektem souseda. Ten spočívá v ovlivnění voličské přízně bydlištěm kandidáta, v jehož okolí tento kandidát zpravidla získává více hlasů, než průměrně za celý volební obvod, nebo více hlasů, než by se dalo očekávat podle jiných kritérií. Přítomnost a sílu tohoto efektu ověřuje práce na příkladu tří druhů voleb v Královéhradeckém kraji. Analyzuje efekt souseda ve volbách do Poslanecké sněmovny, Krajského zastupitelstva a Senátu. Výsledky působení efektu zkoumá v každých těchto volbách zvlášť a následně porovnává výsledky analýz těchto voleb navzájem, čímž poskytuje ojedinělou komparativní perspektivu tohoto jevu v českých volebních systémech. Význam efektu souseda je porovnáván i mezi vybranými politickými subjekty. Hlavní část analýzy se zaměřuje na jejich volební výsledky v jednotlivých obcích i v celém kraji s ohledem na odlišnost výsledků v domácích obcích kandidátů. Pro dokreslení významu efektu souseda na volební zisky stran byla provedena i regresní analýza, ve které byla případná přítomnost bydliště kandidáta v obci jednou z několika vysvětlujících proměnných vedle některých socioekonomických ukazatelů. V práci byl prokázán celkově...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kvalita rezidenčního prostředí a rezidenční spokojenost seniorů
Dvořáková, Nina ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent) ; Kostelecký, Tomáš (oponent)
Poznání kvality života je interdisciplinární záležitostí. Fyzické a sociální prostředí, které člověk obývá, považujeme za základní stavební kameny kvality lidského života. Klasickou geografickou otázkou je, jaký vztah mezi lidmi a prostředím vzniká. Jedním ze způsobů, jakým můžeme měřit vztah člověka a prostředí, je ptát se, jak člověk prostředí vnímá a jak je hodnotí. Vhodným nástrojem k poznání těchto souvislostí je koncept rezidenční spokojenosti. Rezidenční spokojenost se odvíjí od toho, v jakém souladu jsou potřeby a schopnosti člověka s vlastnostmi prostředí, které obývá. Tato dizertační práce se zaměřuje na pochopení významu prostoru v kontextu stáří a na jeho následnou využitelnost při výzkumech rezidenční spokojenosti stárnoucí populace. Práce přispívá k poznání vysoce společensky relevantního tématu a rozšiřuje poznatky o kvalitě obytného prostředí seniorské populace. Propojuje výzkumy geografie města a gerontologických disciplín. Výzkum rezidenční spokojenosti je řešen na pozadí urbánních procesů, které významně ovlivňují podobu současných postsocialistických měst. Obytné prostředí je v dizertační práci chápáno zároveň jako prostředek a omezení, které podstatným způsobem působí na kvalitu života stárnoucích lidí. V úvodní části se dizertační práce věnuje zasazení zkoumané problematiky do...
|
host ::
RSS.