Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 177 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kde leží hranice informního? Český keramický diskurs, 1948-1989. Publikovaná kritika, teorie, estetika a soudobé dějepisectví.
Hejný, Kryštof ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Studie zpracovává dosud pomíjenou klíčovou oblast v rámci české keramiky 2. pol. 20. století. Jejím účelem je poskytnutí rukověti k navigaci totality publikovaného diskurzu, vztahujícímu se k nadepsanému tématu. Většina druhů objektově orientované tvorby či produkce v médiu pálené hlíny, generované po dobu absence politické změny a ekonomické centralizace, spadá do kategorií, definovaných příbuzností základní terminologie se školstvím nikoli volného umění, průmyslovým uplatněním a/nebo modernistickou materiálovou sémantikou. Studie ohledává historicky situované a tedy uzavřené pole, jehož horizont se zjevuje skrze otázky nezatížené z dílu mytologizovanou individuální zkušeností a přílišným spoléháním se na stereotypy v posuzování relativního významu konceptů, událostí a cílů. Překonávaná impedimenta mlžila dosavadní pokusy o celkovou interpretaci dějin keramiky daného období. Problém suplementárního či, řečeno moralistně, podřazeného charakteru keramiky se vinul jako nevyřešená rudá nit napříč dobovým diskursem. "Kurátorská" regulace konzumu a směs pracovní etiky a estetiky nicméně označily skrze společenský pokrok keramiku za suplementární průmyslu. Její hodnota pak byla posuzována měrou dodržování pravidel dialektického materialismu (o funkci řemesla jako uměleckého prostředku autenticky Theodor...
K ikonografii italských renesančních desek ze svatebních truhlic na příkladech ze sbírek Národní galerie v Praze
Savická, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
V době, kdy středověk již téměř končil, ale vyobrazení pohanských bohů se stále objevovala v tzv. vysokém umění jen zřídka, byly relativně prosté předměty doslova pokryté antickými příběhy a klasickými mýty. Malby na florentských svatebních truhlicích quattrocenta představovaly některé výjevy opomíjené nebo zapomenuté po staletí. Svatební truhlice, zvané cassoni, tak hrály důležitou roli ve formování profánního malířství italské renesance. Tato práce se zabývá dvěma deskami z cassone ze sbírek Národní galerie v Praze, Paridovým soudem a Únosem Heleny. Je zaměřena na jejich ikonografii a její zdroje. Větší pozornost je věnována postavě s křídly na hlavě z Paridova soudu. Ta je identifikována jako Venuše, která se ve florentském umění 15. století objevuje s křídly často. Zváženy jsou také možné literární zdroje tohoto specifického atributu.
Paolo Fiammingo v Benátkách
Koubková Novotná, Věra ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Diplomová práce Paolo Fiammingo v Benátkách se zabývá osobností nizozemského malíře, který nejvýznamnější část svého tvůrčího života strávil v Benátkách. Práce shrnuje poznatky o jeho původu a konstatuje v souladu s existující literaturou k tématu, že až do jeho příchodu do Benátek není umělec známý a je těžké dohledat o jeho pobytu, uměleckém školení a činnosti zmínky. Práce se na základě rozboru jeho pozdějších děl a s oporou v odborné literatuře zabývá možnými vlivy toskánského a římského manýrismu, ale také benátského prostředí na umělcovo dílo. Nejvýznamnější část práce se věnuje Fiammingově pobytu v Benátkách, který začal s největší pravděpodobností v dílně Jacopa Tintoretta, kde se spolu s dalšími umělci podílel na jeho zakázkách. V té souvislosti práce informuje o tehdejší dílenské praxi, a o tom, jakým způsobem se umělecká díla dostávala k objednavatelům. Další částí práce je samostatná tvorba Paola Fiamminga v Benátkách, která je mimo jiné spojena s velkými zaalpskými zakázkami. Výsledky této části práce potom jsou vztaženy na případ Paola Fiamminga a jeho objednavatelů, augsburského obchodníka Hanse Fuggera a císaře Rudolfa II, a také jednoho objednavatele, jehož spojitost s Paolem Fiammingem se nepotvrdila. Další část práce se zabývá jednotlivými obrazy umístěnými v pražských a dalších...
Otázka sporných přípisů děl Francesca Squarcione
Třešňáková, Alena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
diplomové práce Bc. Alena Třešňáková 2011 Anotace Téma diplomové práce: Otázka sporných přípisů děl Francesca Squarcione V první části diplomová práce shromažďuje dostupné informace o osobě Francesca Squarcione, původem krejčím se zájmem o starožitnosti, ve své době novátorským sběratelem antiky, který je v Padově od roku 1429 zapsán jako malíř. V roce 1431 si otevřel uměleckou dílnu, jíž prošlo až 137 žáků, kteří se vyučili nebo přiučili v dílně kopírováním jeho sbírky, a kteří roznesli nově nabyté znalosti po světě. Francesco získal několik zakázek, z nichž se dodnes dochovala pouze dvě signovaná díla - Oltář De Lazara v Museo Civico v Padově (1449−1452) a Madona De Lazara v Staatliche Museen v Berlíně (kolem 1455). Druhá část této diplomové práce se zabývá dalšími díly, která mu byla připisována v průběhu dalších století. Je zde sestaven katalog těchto uměleckých děl. V každém hesle jsou shrnuty významné názory o autorství díla, na jehož konci je uveden můj vlastní názor. Je obtížné s jistotou připsat tato díla mistru Francescu Squarcione, jelikož na zakázkách často spolupracovali také jeho žáci, kteří tvořili v jeho stylu nazývaném "squarcionesque" ještě ke konci 15. století. V této práci se pokouším vyvrátit některé původní přípisy maleb Francesku Squarcione a jiné naopak potvrzuji. Klíčová...
Antonio Maria Viani v Mantově. Malířské dílo a kresba.
Nová, Magdaléna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce se zabývá osobností Antonia Maria Vainiho a jeho činností v Mantově. Přestože se Viani na dvoře mantovských Gonzagů uplatnil také jako architekt, scénograf, dekoratér a zastával pozici prefekta staveb, ze které dohlížel na veškerou uměleckou činnost vycházející ode dvora, je práce zaměřena na jeho malířskou činnost a s ní související přípravné kresby. Jedním z cílů práce bylo shrnout dosavadní umělecko-historické bádání o Vianim, kterému byla věnována pozornost od 60. let minulého století. Podstatné pozornosti se Vianimu dostalo na výstavě konané v Cremoně na přelomu let 1997/1998, na které byly poprvé publikovány umělcovy kresby z teplických Clary-Aldringenských alb a položen základ k poznání tohoto umělce. Diplomová práce navazuje na závěry této výstavy, která se svým zaměřením věnovala převážně Vianiho cremonským pracím, ve snaze zdůraznit velkolepost malířského díla, které Viani vytvořil také v Mantově. Po kapitole věnující se stručnému životopisu a shrnutí působení Vianiho v rodné Cremoně a na dvoře bavorských Wittelsbachů, následuje kapitola obsahující jednotlivé Vianiho mantovské realizace, které jsou dnes po dlouhé době Vianimu znovu právem přisuzovány. Nemalá pozornost je věnována velkolepému projektu na výzdobu Casina di Gioto, kde měl být vytvořen soubor několika desítek...
Rembrandt Harmenszoon van Rijn v českých a moravských státních sbírkách
Lišková, Julie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá několika obrazy z pražské Národní galerie spjatými s Rembrandtem Harmenszem van Rijn. Jedná se konkrétně především o tři malby, z nichž jedna je dodnes považována za autorskou práci Rembrandtovu, zbylé dvě již připsány jeho žákům, ovšem v minulosti byli po jistou dobu Rembrandtovi připisovány, což je moment velmi důležitý a rozhodující pro jejich výběr. Obecnějším kontextem práce je také problematika Rembrandtova autorství, což s ní velice úzce souvisí. Jedná se ale pouze o širší nastínění v souvislosti zmíněných obrazů. Rozsáhlý prostor je věnován především uměleckohistorickým názorům, jejich reprodukování a snaze o vytyčení sporných bodů. Závěrem práce je tedy spíše reprodukování a shromáždění dostupných informací, neboť zodpovědně odpovědět a rozuzlit otázky autorství, je práce na mnoho a mnoho let s nejistým výsledkem.
Zobrazení a význam zvířat v renesanční portrétní tvorbě: případ hranostaj
Marešová, Markéta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá zobrazováním a významem zvířat v evropské portrétní malbě období 2. poloviny 15. století až počátku 17. století a popsáním vztahu mezi člověkem a zvířetem projevujícím se v příznačném prostoru portrétu i renesanční kultuře obecně. V rámci uměleckých žánrů dochází právě v portrétu k jejich bezprostřední interakci, neboť zvířata jsou obvykle komponována do portrétu právě na přání zadavatele uměleckého díla a figurují zde v roli symbolu, skrze nějž portrétovaný komunikuje s divákem. Základním rysem zvířecí symboliky je ambivalence a mnohovrstevnatost, která se utvářela v průběhu staletí, a v případě renesanční ikonografie zvířat měly formulující význam především starověké rukopisy a středověké bestiáře. Ze široké škály zobrazovaných zvířecích druhů se tato práce podrobněji soustředí na zobrazení a význam hranostaje, který patří k méně obvyklým motivům. Symboliku hranostaje práce déle rozebírá v případové studii dvou mistrovských děl doby renesance - Dáma s hranostajem Leonarda da Vinci a Portrét mladého rytíře v krajině benátského malíře Vittore Carpaccia pro jejichž interpretaci sehrála jeho přítomnost významnou roli. Teoretickými východisky práce je pak dobový kontext umělecké produkce v Evropě a vývoj její ikonografie specificky zaměřené na zvířata. Klíčová slova: renesance,...
Příspěvky k ikonografii knižních vazeb v období raného novověku
Pavlišová, Jindřiška ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Během druhé poloviny 15. a počátku 16. století se vzhled knihy změnil natolik, že se zřetelně přiblížil knize moderní doby. Díky vynálezu knihtisku se stal tento dříve nedostupný, a často příliš nákladně zdobený předmět, téměř běžnou součástí lidského života. Skrze knihu se pak šířily cenné informace, vzdělanost, ale také přímo nejnovější dobové myšlenky (např. reformační). Kniha, která podstatně zlevnila a mohla být najednou tištěna na rozdíl od středověké doby v několika stovkách či tisÍCích exemplářů, prodělala velké změny. Podstatně se zjednodušilo písmo i typografická úprava, materiálem byl nejčastěji dostupnější papír a přidala se i nově používaná technika dřevořezové ilustrace. Také v knihvazačském světě došlo následkem rychlé proměny knižního korpusu k posunu po estetické, tvarové i materiálové stránce. Změnily se jednak technické postupy, jednak výběr výtvarných námětů. Přestože se v knižní vazbě 16. století prolínají nejrůznější inspirace a vlivy, jsou poměrně jasně zřetelné dvě odlišné vývojové linie. Nejdůležitější byl zcela inovační směr reprezentovaný Itálií a Francií, která hledala inspiraci pro zcela nový způsob výzdoby knih především u islámských umělců a v antické tradici. V Německu, Nizozemí a střední Evropě se islámská umělecká tradice příliš neuplatnila. Naopak zde vazby začaly být...
The face is afoot. Zobrazení Sherlocka Holmese v Českých zemích
Kolich, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá vývojem zobrazení Sherlocka Holmese na území Čech, a to v knižních ilustracích, komiksu, divadle a filmu. Vychází z dnešní obecně rozšířené představy o vzhledu této literární postavy a ukazuje, jak se tato představa utvářela. Zaměřuje se na předměty, díky kterým je dnes Holmes snadno rozpoznatelný a vysvětluje, kdy a jak byly přidány do Holmesova světa. Práce rozebírá jednotlivá období podle chronologického pořádku. Nejprve se zaměřuje na to, jak vypadal Holmes podle povídek Arthura Conana Doylea, v původních anglických ilustracích a dramatizacích. Následně sleduje tento vývoj na území Čech od prvních překladů Doyleových povídek až do současnosti. Úkolem práce je také shromáždit a vytvořit seznam všech dostupných zobrazení Sherlocka Holmese vytvořených českými autory nebo pro české prostředí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 177 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Konečný, L.
6 Konečný, Ladislav
12 Konečný, Lukáš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.