|
|
Drůbeží masné výrobky, technologie výroby, trh
KOLÁŘ, Petr
Tato diplomová práce se zabývá problematikou drůbežího masa a drůbežích masných výrobků. V úvodní části je vysvětlena definice masa, zdroje masa, užitkové typy drůbeže a vlastní cíl diplomové práce. Druhá kapitola je věnována technologickým postupům zpracování drůbeže včetně veterinárního a hygienického dozoru. Rovněž jsou zde uvedeny výrobní podniky, které se zabývají zpracováním drůbeže. Třetí a čtvrtá kapitola se zabývá obecnými vlastnostmi a jakostí drůbežího masa. V následujících kapitolách je nastíněna problematika týkající složení, produkce a spotřeby tohoto druhu masa. V poslední teoretické kapitole je potom zpracována výroba drůbežích masných výrobků a přehled platné legislativy, které se vztahují k těmto výrobkům. Praktická část se zaměřuje na postoj spotřebitele k drůbežímu masu a drůbežím masným výrobkům dotazníkovou formou. K výsledným grafům je vedena následná diskuse a vyhodnocení. Z této části je vypracována diskuse k jednotlivým grafům a část závěru diplomové práce.
|
|
|
K ústavní úpravě jmenování vlády: Studie č. 1.174
Kolář, Petr ; Syllová, Jindřiška
Práce se zabývá jmenováním vlády poté, kdy byla ustavena Poslanecká sněmovna, ustavující schůzí Poslanecké sněmovny a ústavním postavením vlády, která podala demisi. V závěrech práce je konstatováno, že ustavující schůze má pevně stanovený pořad, který není možno ani rozšiřovat, ani zužovat. Pokud nejsou splněny všechny body pořadu, uvedené v části 4. jedn. řádu PS, není možno ustavující schůzi ukončit. Z toho, že Poslanecká sněmovna musí ukončit všechny body ustavující schůze, zároveň plyne, že vláda není povinna podat svou demisi dříve, než je ustavena Poslanecká sněmovna a než skončí její ustavující schůze. Na tuto situaci také nelze bez dalšího aplikovat čl. 35 odst. 1 písm. d) Ústavy, podle něhož „Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší 3 měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v této době opakovaně svolána ke schůzi.“ Oprávnění rozpustit Poslaneckou sněmovnu vzniká až tehdy, pokud se po dobu delší než 3 měsíce nesejde více než třetina poslanců a Poslanecká sněmovna po celou tuto není „usnášeníschopná“. Pokud je vláda pověřena prozatímním výkonem funkce poté, kdy podala demisi, jde o institut, který zajišťuje to, že stát nezůstává bez vlády. Vláda in statu demissionis vykonává funkce jen po dobu, která je nezbytně nutná ke jmenování vlády nové. Za nezbytně nutnou dobu je považovat takovou dobu, ve které probíhají jednání, vedoucí ke jmenování vlády a dobu, po kterou se připravují nezbytné dokumenty (například koaliční smlouva nebo jmenovací dekrety). Vláda in statu demissionis pověřená výkonem funkcí prozatímně není vládou, která odpovídá za své činy Poslanecké sněmovně tak, jako běžná vláda. Z tohoto důvodu je třeba považovat její aktivity za méně legitimní než aktivity vlády, která požívá důvěry (i když rezignovavší vláda není výslovně žádným předpisem ve svých funkcích omezena).
Plný text:  PDF
|
|
|
Intermodální přeprava se zaměřením na dovoz z Číny do České republiky
Zuzánková, Aneta ; Kolář, Petr (vedoucí práce) ; Merklová, Eva (oponent)
V diplomové práci byla charakterizována intermodální přeprava a jednotlivé systémy, které se v ní využívají. Byl také popsán současný vývoj dopravy a jednotlivé dopravní obory. Diplomová práce nastínila také problematiku vnějších ekonomických vztahů a zahraničního obchodu ČR a ČLR. V části věnované námořní kontejnerové přepravě mezi těmito zeměmi jsem charakterizovala mnou vybranou rejdařskou společnost a kombinovaného dopravce jako zástupce subjektů na trhu intermodálních přeprav. V poslední části diplomové práce jsem popsala konkrétní obchodní případ dovozu tří kontejnerů od čínského odesílatele českému příjemci.
|
|
|
Přímé volby, pravomoci a odpovědnost prezidenta: Srovnávací studie č. 1.150
Kolář, Petr ; Pecháček, Štěpán ; Syllová, Jindřiška
Postavení hlavy státu je jednou z klíčových otázek fungování ústavního systému ve všech státech bez ohledu na to, zda se jedná o monarchie, či republiky. Ve státech s republikánským zřízením pak s touto otázkou souvisí i další – vymezení způsobu volby hlavy státu, tedy prezidenta. Odpověď na zmíněné otázky pak patří k těm, na jejichž základě je možné provést klasifikaci dnes existujících forem vlády vycházejících z demokratického modelu fungování vlády v širším slova smyslu. Klasické schematické členění na systém parlamentní a prezidentský není dostatečné, neboť pomíjí řadu relevantních faktorů výkonu moci. Většina autorů se dnes spíše přiklání ke klasifikaci obsahující pět základních modelů: parlamentní; poloprezidentský, premiérsko-prezidentský; prezidentský; prezidentsko-parlamentní. Práce zkoumá fungování Francie, Irska, Finska, Polska, Portugalska, Rakouska a Slovenska z hlediska postavení prezidenta v systému nejvyšších státních orgánů, a to v poválečném období. Komparace vývoje funkce prezidenta v těchto zemích prokazuje skutečnost, že samotná existence přímé volby prezidenta není dostatečným důvodem pro konstatování výrazné odlišnosti takovéhoto ústavního systému od systému s nepřímou volbou hlavy státu. Dokonce je možné konstatovat, že země, v nichž je přímá volba prezidenta zavedena, netvoří specifickou kategorii zemí, jejichž ústavní a politické systémy by vykazovaly výrazné shody. Závěry této práce lze shrnout do následujících bodů: a) neexistuje přímá souvislost mezi existencí přímé volby prezidenta a významem jeho postavení v ústavním systému daného státu; b) je zapotřebí rozlišovat mezi hodnocením významu funkce prezidenta v ústavním systému, jak to vyplývá z formální ústavní úpravy, a tím, jak je funkce skutečně vykonávána, především s ohledem na postavení prezidenta ve stranicko-politickém systému. Zatímco z formálně-ústavního hlediska bychom mohli za státy s nejsilnějším prezidentem považovat Finsko a Portugalsko, z hlediska reálného uplatnění prezidentského vlivu bychom za zemi s nejsilnějším prezidentem označili jednoznačně Francii. Nejslabší prezident, a to z obou hledisek, je pak v Irsku. c) velmi významnou skutečností, která ovlivňuje výkon prezidentské funkce v těchto zemích, je výrazná osobnost prvního prezidenta, který byl v přímých volbách zvolen. Typickým příkladem takové osobnosti, která vtiskla podobu výkonu prezidentské funkce i na další období, byl Antonio Salazar v Portugalsku nebo Lech Walesa v Polsku. d) Další skutečností, která ovlivňuje postavení prezidenta v rámci ústavního a politického systému, je míra jeho účasti v reálném stranicko-politickém životě. V některých zemích je prezident vnímán spíše jako nestranický a na politických stranách nezávislý arbitr (Irsko), v jiných zemích je naopak lídrem některé z hlavních politických stran bez ohledu na to, zda se jedná o stranu vládní nebo opoziční (Francie). Specifická je situace v Rakousku, kdy je přímo volený prezident aktivním členem politické strany, jejímž předsedou je ovšem spolkový kancléř. e) Svůj význam při vymezení ústavního postavení prezidenta má také definice jeho právní a politické odpovědnosti. Skutečnost přímé volby staví hlavu státu do pozice ústavního orgánu odvozujícího svoji legitimitu z jiného zdroje než z parlamentu, a tím samozřejmě vytváří podmínky pro konstatování politické neodpovědnosti prezidenta vůči zákonodárnému sboru. Většina ústav evropských států, a to bez ohledu na to, zda je zde zakotvena přímá volba prezidenta, vymezuje určitý stupeň trestní imunity při výkonu prezidentské funkce, a to zejména formou klasického institutu impeachmentu, kdy žalobu konstruuje parlament nebo některá z jeho komor a rozhoduje některá z nejvyšších soudních instancí nebo zvláštní soudní orgán. Vedle toho se v některých státech (Polsko, Portugalsko, Rakousko) setkáme také s koncepcí trestněprávní odpovědnosti prezidenta za činy spáchané v období výkonu funkce. Specifická je situace v Rakousku a na Slovensku, kde ústavy konstruují politickou odpovědnost prezidenta.
Plný text: PDF
|
|
|
Námořní kontejnerová přeprava na relaci ČR - Čína
Zych, Martin ; Kolář, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Radek (oponent)
Práce je zaměřena na kontejnerovou přepravu z České republiky do Číny. Jedná se tedy o vývoz České republiky, což je na této relaci méně typický příklad. Dovoz z Číny do České republiky převyšuje vývoz do Číny desetkrát, což se odráží i v pohybu kontejnerů přepravujících zboží na této relaci. Práce ukazuje, jaké kroky musí vývozce učinit při sjednávání přepravy a s kterými subjekty je možné na přepravě spolupracovat. Zároveň se zabývá důsledky nevyváženosti poptávky po přepravě na cenu přepravného a výši příplatků v daných směrech. Aplikační část obsahuje obchodní případ vývozu zmražených králičích kůží do Číny.
|
|
|
Současný vývoj námořní kontejnerové přepravy a export z ČR
Straková, Tereza ; Kolář, Petr (vedoucí práce) ; Rožek, Petr (oponent)
Námořní přeprava je celosvětově nejvýznamnějším dopravním oborem. Její nezastupitelný význam dokazuje fakt, že přes 90 % objemu zboží je dopravováno po moři. Cílem diplomové práce je analýza námořní kontejnerové přepravy se zaměřením na její využití při exportních operacích z ČR. Diplomová práce nejdříve charakterizuje specifika námořní kontejnerové přepravy z celosvětového hlediska, popisuje vývoj kontejnerizace a současnou situaci námořní kontejnerové přepravy na trhu. Následně se zabývá analýzou využití kontejnerové námořní přepravy při exportu z ČR a rolí zasílatele při obstarávání námořní kontejnerové přepravy. Aplikační část obsahuje konkrétní exportní obchodní případ z ČR do Mexika.
|
|
| |
|
|
Container imbalances in Central Europe
Schaper, Teemu ; Kolář, Petr (vedoucí práce) ; Wiedermann, Jakub (oponent)
This thesis provides a description of the market for maritime container transport with a focus on container imbalances in Central Europe. Based on secondary literature, statistics and interviews, the current situation of global maritime trade and existing challenges for shipping lines is presented. In the second part, particular characteristics of the Central European market are introduced. Besides a detailed description of the infrastructure for container transports to and from this region, challenges and strategies considered by shipping lines are presented. It is highlighted that the export orientation of Germany and Austria and the import orientation of the Czech Republic and Slovakia have certain implications for the regional transport market. A real-life business case highlights existing problems, especially connected to the internal setup of ocean carriers which do not exploit all potentials of cross-border cooperation.
|
|
|
Aplikace dodacích parit INCOTERMS v kontejnerových přepravách
Šrámková, Eva ; Kolář, Petr (vedoucí práce) ; Vychytil, Jaroslav (oponent)
Dodací parity INCOTERMS již více než sedm desítek let provázejí mnoho obchodních operací, které zahrnují mezinárodní přepravu zboží. Cílem diplomové práce je analýza užití dodacích parit INCOTERMS v kontejnerových přepravách obstarávaných konkrétní zasilatelskou společností. První kapitola charakterizuje úlohu námořní přepravy v mezinárodním obchodu s důrazem na námořní kontejnerovou přepravu a její vývoj. Popisuje spolupráci subjektů na poli mezinárodních přeprav. Zaměřuje se na činnost zasilatele v mezinárodní přepravě. Druhá kapitola obsahuje obecnou charakteristiku dodacích parit INCOTERMS, jejich úlohu v mezinárodním obchodu, popisuje práva a povinnosti stran kupní smlouvy vyplývajících z INCOTERMS a charakteristiku INCOTERMS 2010. Blíže popisuje dvě nejnovější parity DAP a DAT a zabývá se faktory, které ovlivňují výběr vhodné parity. Třetí kapitola poskytuje konkrétní statistické údaje a pokouší se odhalit faktory výběru nejvhodnějších parit pro jednotlivé obchodní případy.
|
|
| |
host ::
RSS.