|
|
Struktura a únavové vlastnosti vybrané titanové slitiny
Prudíková, Alena ; Kohout, Jan (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo zhodnocení únavových vlastností titanové slitiny Ti-Al3-V2,5, označované dle ASTM jako Grade 9. Pozornost byla zaměřena na únavové chování slitiny v oblasti vysokocyklové únavy. Pro zjištění vlastností byly provedeny únavové zkoušky, z jejichž výsledků byly sestaveny Wöhlerovy křivky a následně také Haighův diagram. Dále byla u zadané slitiny provedena tahová zkouška a zkouška ohybem. Přehled o vlastnostech také doplňuje metalografická analýza a fraktografická analýza únavového lomu provedená s využitím REM.Experimentální část této práce byla podpořena literární rešerší, která ve své první polovině stručně shrnuje základní informace o titanu a jeho slitinách. Nalézají se zde kapitoly věnované historii, vlastnostem titanu a způsobu jeho výroby, včetně základního rozdělení titanových slitin a jejich nejpoužívanějšího tepelného zpracování. Ve druhé polovině této rešerše byla podrobněji rozebrána únava materiálu. Zde jsou uvedeny informace o únavovém procesu, jeho stádiích, únavové životnosti a také nejdůležitějších znacích únavového lomu. Závěrečné kapitoly jsou pak věnovány slitině Ti-Al3-V2,5, která je zkoumána v experimentální části a také jejím únavovým vlastnostem. Hlavním přínosem této práce je doplnění informací o únavovém chování zadané slitiny, kterých, jak ukázala literární rešerše, není dostupné příliš velké množství.
|
|
|
Haighův diagram vybrané pružinové oceli
Zejdová, Lucie ; Kohout, Jan (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na únavové vlastnosti pružinové oceli 54SiCrV6. V teoretické části se zabývá vlastnostmi a použitím pružinové oceli a odezvou kovů na cyklické zatěžování. V rámci této diplomové práce byly získány základní mechanické charakteristiky a získaná vysokocyklová únavová data. Dále bylo provedeno metalografické hodnocení struktury.
|
|
|
Mechanické vlastnosti hliníkové slitiny EN AW 7020 za zvýšených teplot
Slouka, Marek ; Kohout, Jan (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá jednou z vysokopevných slitin hliníku AlZn4Mg (EN AW 7020). Tato slitina je využívaná pro její vysokou pevnost, nízkou hmotnost, dobrou odolnost proti korozi a dobrou svařitelnost v ochranné atmosféře. Tato práce nejdříve popíše obecně slitiny hliníku, možnosti jejich výroby a historii. Dále se zaměří na slitiny hliníku určené k tváření, na jejich tepelné zpracování a hlavně na slitiny Al-Zn-Mg. Na slitině EN AW 7020 byly provedeny zkoušky tahem za pokojové teploty i zvýšené teploty, únavové zkoušky a metalografická analýza. Byl sestaven model, který popisuje chování této slitiny za zvýšených teplot a byl porovnán z naměřenými hodnotami. Tato práce by měla popsat chování studované slitiny za pokojové i za zvýšené teploty.
|
|
|
Vliv doby izotermické transformace na strukturu a mechanické vlastnosti ADI
Falta, Petr ; Kohout, Jan (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomová práce ,,Vliv izotermické transformace na strukturu a mechanické vlastnosti ADI´´ se zabývá problematikou izotermického zušlechtění nelegované litiny s kuličkovým grafitem, jehož cílem je získat optimální mechanické vlastností. Izotermické zušlechtění se skládá z austenitizace, rychlého ochlazení na transformační teplotu, izotermické transformace a závěrečného dochlazení ve vodě. Cílem diplomové práce je stanovit vliv délky izotermické transformace na obsah stabilizovaného austenitu, vliv na statické charakteristiky a u vybraných vzorků i na únavové vlastnosti ve vysokocyklové oblasti. Teoretická část práce se zabývá výrobou litiny s kuličkovým grafitem, možnostmi jejího tepelného zpracování a výslednými technologickými a mechanickými vlastnostmi. Pozornost je dále zaměřena na podmínky izotermického zušlechtění (teplota a výdrž na izotermické prodlevě), které má zásadní vliv na mechanické vlastnosti ADI. Závěr teoretické části je věnován problematice únavového porušování. Experimentální část obsahuje chemické složení vzorků a jejich metalografickou analýzu. Dále byly vyhodnoceny základní statické mechanické vlastnosti a Wöhlerovy křivky včetně hodnot meze únavy pro deset na sedmou cyklů. Wöhlerovy křivky byly vyhodnoceny metodou nejmenších čtverců z několika souborů dat únavových zkoušek.
|
|
|
Testování přesnosti mobilního mapovacího systému MOMAS
Nováčková, Soňa ; Kohout, Jan (oponent) ; Hanzl, Vlastimil (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je seznámit se s mobilním mapovacím systémem MOMAS, který vlastní firma Geodis Brno, spol. s.r.o. a otestovat přesnost tohoto systému. Provést sběr dat a zpracování získaných údajů na pracovišti firmy Geodis. Dále zaměřit identické body, určit jejich souřadnice a porovnat je se souřadnicemi získanými systémem MOMAS. A na závěr statisticky zpracovat získané souřadnicové rozdíly.
|
|
|
Biokompatibilní slitiny titanu a jejich aplikace
Hofírek, Michal ; Kohout, Jan (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává formou literární rešerše o titanových slitinách používaných v medicínských aplikacích. První část je věnována titanu jako prvku, jeho základním vlastnostem a chování ve slitinách. V další části je rozveden pojem biokompatibility a s ní spojených požadavků na materiály určené k použití v prostředí lidského těla s důrazem na ortopedické aplikace. Tyto vlastnosti jsou dále prezentovány na slitině Ti-6Al-4V ELI a vybraných slitinách na bázi titanu, které jsou předmětem současného vývoje.
|
|
|
Únavové vlastnosti konstrukční oceli 11 523
Kudelka, Martin ; Kohout, Jan (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem mechanických vlastností oceli 11 523 ve stavu po normalizačním žíhání. Cílem je posouzení struktury materiálu a stanovení statických a únavových charakteristik. V teoretické části práce je vysvětleno dělení a značení ocelí, jsou zde zmíněny základní parametry daného materiálu a zvláštní pozornost je věnována únavě materiálu a jejím zákonitostem. V experimentální části práce byla provedena metalografická analýza, zkouška tahem a únavová zkouška ve vysokocyklové oblasti. Experimentálně zjištěné hodnoty byly porovnány s údaji v literárních pramenech.
|
|
|
Populačně genetická struktura pstruha obecného jako základ úspěšného obhospodařování lososových vod ve střední Evropě
KOHOUT, Jan
Za účelem vyhodnocení dopadu rybářského hospodaření na populace pstruha ve střední Evropě byla analyzována genetická struktura 25 divokých populací a pěti populací odebraných na líhních v České republice a na Slovensku. K tomu byly použity markery mitochondriální (kontrolní oblast) a jaderné (mikrosatelity, LDH-C1*) DNA. Z výsledků je patrné, že vysazování ryb různého původu způsobilo rozsáhlé křížení populací atlantického a dunajského původu a vedlo ke ztrátě variability mezi populacemi v povodí středního Dunaje na Moravě a na Slovensku. Změny genetické variability v důsledku vysazování byly zaznamenány také v populacích povodí horního Dunaje, Visly, Odry a Labe. Nicméně, populace v povodí Labe mají zachovaný určitý stupeň genetické odlišnosti a zdají se být mnohem méně ovlivněny rybářským obhospodařováním než populace dunajské. Dále byly analyzovány populace z dolních částí dunajského povodí za použití stejných mitochondriálních a mikrosatelitových markerů. Zahrnuty byly také populace z egejského úmoří, aby bylo možné vyhodnotit dopad rybářského hospodaření a porovnat jej s výsledky ze střední Evropy. Byla zjištěna pouze nízká úroveň introgrese z atlantických a jiných populací pstruha. Genetická diferenciace mezi populacemi východního Balkánu byla v porovnání s populacemi ze střední Evropy značně vyšší. Na základě mikrosatelitů byly analyzovány také populace z horních přítoků řeky Otavy a populace z líhně Borová Lada s cílem ověřit původ divokých populací v oblasti Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Analyzované populace byly geneticky odlišitelné od dříve analyzovaných populací z povodí Labe a byly také vzájemně diferencované v důsledku geografické vzdálenosti a přítomnosti migračních bariér. Vysazování pstruha z líhně v Borových Ladech však mohlo také ovlivnit genetickou variabilitu analyzovaných populací. Populace z této líhně se vyznačuje vyšší genetickou proměnlivostí a je geneticky odlišná od populací z horních přítoků Otavy, což by mohlo být způsobeno jejím nejednotným původem. Porovnání analyzovaných populací s výsledky z jiných oblastí naznačuje, že mitochondriální haplotypy nalezené v populacích dolní části Dunajského povodí a jižní části úmoří Černého moře jsou značně odlišné od statisticky podpořené skupiny haplotypů z horního a středního Dunaje, povodí Kaspického moře a Aralského jezera. To dokazuje složitou evoluční historii pstruha v jižní a západní části úmoří Černého moře.
|
|
|
Genetická diverzita populací lipana (Thymallus thymallus L.) v České republice odvozená z mikrosatelitových markerů
Papoušek, Ivo ; Halačka, Karel ; Kohout, Jan ; Šlechta, Vlastimil ; Vetešník, Lukáš ; Mendel, Jan
Lipan patří mezi nejhodnotnější druhy lososových vod České republiky. Genetická diverzita dvanácti populací lipana ze všech tří povodí České republiky byla zhodnocena pomocí dvou multiplexních analýz deseti mikrosatelitových lokusů. Byly zjištěny alelové frekvence a testovány genotypové frekvence na odchylku od Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Vztahy mezi jednotlivými populacemi byly zhodnoceny faktoriální korespondenční analýzou a analýzou hlavních koordinát. Analýza multilokusových mikrosatelitových genotypů ze tří úmoří České republiky prokázala, že v českých populacích lipana existuje významná genetická variabilita. Nicméně tato variabilita nemá žádnou geografickou strukturu, jedinci z jednotlivých úmoří netvoří oddělené skupiny. Zdá se, že původní genetická struktura českých populací lipana byla již ztracena v důsledku uniformizace umělým hospodařením.
|
|
|
Populační a genetická struktura pstruha obecného a lipana podhorního jako základ úspěšného rybářského obhospodařování
Halačka, Karel ; Papoušek, Ivo ; Kohout, Jan ; Vetešník, Lukáš ; Lusk, Stanislav ; Mendel, Jan ; Šlechta, Vlastimil
Cílem práce bylo poznání dynamiky populací lososovitých ryb. Pozornost byla zaměřena zejména na genetickou diverzitu populací pstruha obecného a lipana, dále pak na vybrané morfologické znaky (struktura pokožky). Genetické analýzy pomocí D-loop a cytochromu b ukázaly extrémní uniformitu našich populací v rámci všech třech úmořích. Vlivem antropogenních zásahů (umělé reprodukce spojená s převozy násad či generačních ryb) byl zcela narušen výsledek přirozené diverzifikace vedoucí ke vzniku místních, daným podmínkám přizpůsobených subpopulací (naprostá většina jedinců byla jednotného (atlantského) holotypu). Srovnávací studie zabývající se strukturou a dynamikou pokožky pstruha obecného, duhového, sivena amerického a lipana ukázala výrazné rozdíly zejména v zastoupení sekrečních buněk. Jejich nižší podíl v lipana může souviset citlivostí k zaplísnění v povýtěrovém období.
|
host ::
RSS.