|
|
Xenodiagnóza infekcí Leishmania major u symptomatických a asymptomatických hlodavců.
Vojtková, Barbora ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Leishmanióza je onemocnění kolující v endemických oblastech mezi flebotomy (Diptera: Phlebotominae) a rezervoárovými hostiteli, kterými jsou v případě Leishmania major přede- vším hlodavci (Rodentia), u nichž má leishmanióza u často asymptomatický průběh. Pro pře- nos a udržení parazita v přírodě je podstatná infektivita hostitelů pro flebotomy, přičemž je- diná metoda schopná přímo testovat infektivitu je xenodiagnostika. Hlavním cílem této diplo- mové práce je zavést laboratorní model pro studium xenodiagnostiky a infekcí L. major na inbredních BALB/c myších a tento model poté aplikovat na potenciální rezervoárové hlo- davce rodu Mastomys. BALB/c myši byly nakaženy intradermální inokulací infekčních stádií L major (vypreparova- ných ze střev flebotomů) společně s homogenátem slinných žláz Phlebotomus duboscqi, infi- kované myši byly poté po dobu deseti týdnů vystavovány samicím P. duboscqi. Dvě použité inbrední linie myší BALB/c se výrazně lišily jak v manifestaci onemocnění, tak v infektivitě pro flebotomy. U myší BALB/c OlaHsd se tvořily v průměru větší léze (až 10 mm) a infektivita byla zaznamenána již 2. týden po nakažení, v průběhu pokusu dosáhla až 20,1 %. U myší BALB/c AnNCrl se vyvinuly jen malé léze (do 2 mm), které se průměrně 6. týden po infekci uzavřely v noduly. Myši byly pro...
|
|
|
Toxoplasma a reprodukční funkce hostitele
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Toxoplasma gondii (Apicomplexa) je v rozvinutých zemích pravděpodobně jedním z nejběžnějších parazitů u lidí. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. V této bakalářské práci naleznete literární přehled zaměřený na vliv T. gondii na reprodukční funkce hostitele. Toxoplazmóza je doprovázená hormonálními změnami, což může být jednou z příčin negativního vlivu na plodnost hostitele. Celou prací se prolíná s Toxoplasmou spojená imunosuprese a snížená kontrola kvality embryí. Oba tyto jevy mají patrně vliv na těhotenství, vývoj plodu a postnatální vývoj dětí matek s latentní toxoplazmózou. Mimo jiné hrají také roli v posunu poměru pohlaví u infikovaných hostitelů.
|
|
|
Rizikové faktory vzniku schizofrenie
Dunglová, Eva ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Schizofrenie je závažné psychické onemocnění člověka. Při jeho vzniku se spoluúčastní faktory genetické a faktory environmentální. Na rozvoj schizofrenie u člověka má zřejmě vliv míra urbanizace, zeměpisná poloha, migrace, měsíc narození, výživa matek v těhotenství, komplikace v těhotenství a při porodu, stres v těhotenství, délka kojení, prenatální a postnatální expozice infekcím, chov koček v dětství či užívání cannabis. Shrnutí dosavadních informací o zmíněných environmentálních faktorech rizikových pro vznik schizofrenie nastiňuje možnost, že existuje určitý společný faktor, který by byl pro vznik schizofrenie rozhodující. Tímto klíčovým faktorem by mohl být deficit vitamínu D. Deficit vitamínu D v prenatálním i postnatálním životě souvisí s většinou ze zde zmíněných faktorů, jež by tak sloužily pouze jako jeho indikátory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role Sergentomyia schwetzi v epidemiologii viscerální leishmaniózy v Etiopii a leishmanióza u psů v Rumunsku
Polanská, Nikola ; Kolářová, Iva (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Viscerální leishmanióza je onemocnění způsobené prvokem z komplexu druhů Leishmania donovani (Kinetoplastida). V zemích východní Afriky jsou zaznamenány jedny z nejhorších epidemií tohoto onemocnění na světě. Ve starém světě jsou leishmanie napadající savce, včetně člověka, obecně přenášeny vektory rodu Phlebotomus, zatímco takzvané plazí leishmanie jsou přenášeny rodem Sergentomyia. V první části této práce předkládáme souhrn výsledků ze studií a pokusů zaměřených na protilátkovou odpověď proti slinám druhu Sergentomyia schwetzi u domácích zvířat v severní Etiopii, která by nám mohla objasnit otázku, zdali flebotomové tohoto rodu sají i na teplokrevných zvířatech. Pomocí sérologického vyšetření jsme potvrdili hypotézu, že druh S. schwetzi, preferenčně sající na plazech, také saje na teplokrevných obratlovcích a mohl by tak hrát roli v přenosu i savčích leishmanií. V druhé části diplomové práce se zaměřujeme na detekci prvoka Leishmania infantum z komplexu Le. donovani u psů z Rumunska. Pomocí specifických primerů proti kinetoplastové DNA Leishmania sp. jsme v žádném vzorku krve psů z Rumunska nezjistili přítomnost leishmaniové DNA. Sérologicky však byla téměř všechna vyšetřená psí séra pozitivní na protilátky proti Le. infantum.
|
|
|
Trade-off v antipredačních strategiích plazů
Staňková, Jana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Antipredační strategie do velké míry určují úspěšnost přežití útoku, jež predátor vede proti své kořisti. Evolucí si různé druhy živočichů vyvinuly řady rozličných antipredačních strategií a z nich pak jedinec při napadení predátorem musí vybírat, kterou strategii při daných podmínkách využít. Záleží na řadě faktorů a také na ochotě kořisti "riskovat" v trade-off s rizikem predace. Existuje několik druhů strategií a teorií, jež se těmito strategiemi zabývají a zkoumají koncept trade-off, jež musí kořist při každém napadení rozmýšlet. Do procesu rozhodování tak zasahuje řada proměnných, např. hojnost potravy, teplota, denní doba, věk a kondice zvířete, fitness a řada dalších, které tak ve výsledku určují, jaká antipredační strategie je pro daného jedince nejvýhodnější. Tato má bakalářská práce se zabývá využitím konceptu trade-off v antipredačních strategiích plazů (Reptilia). Jelikož je však tato třída velice rozmanitá a je velké množství informací na toto téma, tak jsem se zaměřila na podřád ještěrů (Sauria).
|
|
|
Methods for Leishmania parasite detection and quantificatio as a tool for study of the pathogen-vector-host interactions
Kobets, Tetyana ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent) ; Kopecký, Jan (oponent)
Metody detekce a kvantifikace parazitů rodu Leishmania jako nástroj pro studium vzájemného působení patogenu, vektoru a hostitele Leishmaniáza je u lidí působena 21 druhem vnitrobuněčného jednobuněčného parazita rodu Leishmania, který je přenášen přibližně 30 druhy flebotomů. Kromě člověka jsou leishmánie schopné infikovat celou řadu obratlovců. Hlavní hostitelskou buňkou, v níž se parazit množí, je makrofág; posléze leishmánie buňku ničí a infikují další buňky. Nakažené monocyty a makrofágy cirkulují v periferní krvi a roznášejí parazita do dalších orgánů a tkání. V závislosti na infikované část těla jsou rozlišovány tři typy leishmaniázy: kožní, kožně-slizniční a viscerální. Pro léčbu leishmaniázy stále ještě chybí účinné, dostupné a jednoduše aplikovatelné léky. Zanedbaná je také diagnostika a monitorování onemocnění. Tato disertační práce shrnuje výsledky několika projektů, ve kterých byly použity různé přístupy k určení množství parazitů v myším modelu leishmaniázy, včetně dvou metod, které byly vyvinuty a optimizovány v naší laboratoři. Detekce a kvantifikace patogenů patří k hlavním tématům výzkumu různých infekčních chorob. Tento parametr je nezbytný pro potvrzení diagnózy, charakterizaci imunitní odpovědi hostitele a komplexních patologických změn v nakaženém organismu, a také pro posouzení...
|
|
| |
|
|
Toxoplazmóza-vybrané epidemiologické charakteristiky a plzeňské laboratorní zkušenosti
Fajfrlík, Karel ; Pazdiora, Petr (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent) ; Staňková, Marie (oponent)
Při zjišťování prevalence protilátek v populaci lze využít KFR nebo detekci imunoglobulinů IgG. K laboratornímu stanovení diagnózy je i v rutinních laboratořích nutno spektrum rozšířit o detekci specifických imunoglobulinů IgM a IgA. Diagnostické sety musí projít schvalovacím řízením a doporučením NRL. Interpretaci sérologického nálezu musí provádět odborník v této problematice. Infekce je nejrozšířenějším protozoárním onemocněním v České republice. Výskyt protilátek v populaci je vyšší u žen. Od roku 2000 dochází k postupnému snižování počtu případů onemocnění i snižování vysokých titrů protilátek Musí být věnována větší pozornost při pojmenovávání jednotlivých forem onemocnění. Nebyl prokázán významný rozdíl v přítomnosti protilátek u městské a venkovské populace Onemocnění vykazuje určitou sezónnost s vyšším výskytem v prvních měsících roku. U žen dochází k druhému sezónnímu vrcholu také v podzimních měsících. Nebyla potvrzena teorie, že v současnosti dochází častěji k nákaze z nedostatečně tepelně upraveného masa. Kontakt se zvířetem a hlínou převažuje. Bohužel velké množství pacientů neuvádí žádný z uvedených zdrojů. Pro odhalení hlavních zdrojů infekce pro člověka a z toho plynoucí preventivní opatření jsou nutné cílené studie. Otázkou je, jsou-li v současném zdravotnictví realizovatelné....
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.