|
|
FDI drop in Slovakia during the economic crisis (2008-2010)
Stoila, Martin ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Práca "Priame zahraničné investície na Slovensku a ich pokles v čase krízy (2008 - 2010)" sa zaoberá príčinami poklesu PZI na Slovensku v krízovom období počas vlády R. Fica kedy napriek prijatiu Eura a hlbokým štrukturálnym reformám, ktoré sa na Slovensku odohrali v rokoch 1998 až 2006 a zatraktívnili krajinu pre zahraničných investorov, došlo od druhej polovice roka 2008 až do roka 2010 k dramatickému prepadu v príleve priamych zahraničných investícií. V práci boli použité najmä kvalitatívne metódy a to tzv. kódovanie, za pomoci ktorého boli analyzované dôvody odchodu zahraničných investorov zo Slovenska. Takmer 64% firiem z výskumu uviedlo globálnu ekonomickú a finančnú krízu ako hlavný dôvod svojho odchodu. Ďalším najčastejšie spomínaným dôvodom bola stratégia firmy. Za ňou nasledovali vplyv vládnych politík, silnej meny a zastaranosti továrne a jej technológií. Z uvedeného vyplýva vyvrátenie hypotézy, ktorú sme stanovili na začiatku a síce, že hlavnou príčinou dramatického poklesu PZI boli politiky vtedajšej vlády v kombinácii s hospodárskou krízou.
|
|
|
Politika celoživotního učení: komplementarita a kompatibilita postupu ČR vůči EU
Svobodová, Aneta ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám definováním souvislostí mezi vznikajícím konceptem vzdělávání dospělých na úrovni EU a následným projevem podpory v národním vzdělávacím programu ČR, reakcí na jednotlivé dokumenty a uvedením v praxi v národním měřítku. Za stěžejní bod považuji koncepci Lisabonského procesu a jeho naplňování na evropské úrovni. Prioritou bakalářské práce bude zhodnocení postupu České republiky v souladu se vzdělávací politikou Evropské Unie, vzájemná kompatibilita a komplementarita obou konceptů vzdělávání.
|
|
|
Jaderná elektrárna Temelín a česko-rakouské vztahy
Černoch, Jakub ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce Jaderná elektrárna Temelín a česko-rakouské vztahy pojednává o vlivu Jaderné elektrárny Temelín a jaderné energetiky obecně na česko-rakouské vztahy. Práce se pokouší analyzovat vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem v kontextu této jaderné elektrárny v letech 1993-2013. Nejprve představuje teorii konstruktivismu v mezinárodních vztazích, pak se pomocí zmíněné teorie snaží vysvětlit odlišnou identitu Čechů a Rakušanů ve vztahu k jaderné energii. Dále uvádí česko-rakouský spor ohledně Jaderné elektrárny Temelín do historických, mezinárodněprávních a technických souvislostí. Hlavním cílem této studie je zjistit, jaký vliv na česko-rakouské vztahy mají média, která publikují články spojené s problematikou Jaderné elektrárny Temelín. Jsou zde zkoumány čtyři české relevantní noviny (Blesk, MF DNES, Právo a Lidové noviny) a čtyři rakouské relevantní noviny (Kronen Zeitung, Kurier, Der Standard a Die Presse). Jednotlivé články ve zmíněných médiích jsou hodnoceny na základě toho, jestli je vyznění jejich obsahu neutrální, protitemelínské nebo protemelínské. Následně jsou v jednotlivých článcích předloženy příklady manipulace s veřejností. Práce identifikuje, která média se podílejí na zhoršování / zlepšování česko-rakouských vztahů. Rovněž se zamýšlí nad procesem evropeizace a jejího vlivu na...
|
|
|
Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů
Bazalová, Vendula ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce "Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů" si klade za cíl porovnat český a slovenský model veřejné a zároveň kulturní diplomacie obou zemí po jejich klidném rozdělení v roce 1993 a zjistit, jakou cestou se obě země vydaly a zda si vůbec přiznaly ve své zahraniční politice významné místo pro veřejnou a kulturní diplomacii. Dojde k potvrzení či vyvrácení hypotézy, že na základě stejné historické zkušenosti a transformační podobnosti bude vývoj veřejné a kulturní diplomacie v ČR a SR velice blízký. První kapitola se věnuje teoretickému výkladu, který je spojován s veřejnou a kulturní diplomacií. Druhá kapitola se pak zabývá historickou zkušeností, ze které obě země vycházejí, a poté se jednotlivě věnuje jak českému, tak i slovenskému modelu veřejné a kulturní diplomacie od roku 1993 až po současnost. V této části jsou vymezeny koncepční dokumenty a je popsána institucionální dimenze, jež se k dané problematice vztahuje. Třetí a čtvrtá kapitola se pak jednotlivě zabývá Českými centry a Slovenskými instituty, které jsou primárními aktéry kulturní diplomacie v zahraničí. Poslední a zároveň stěžejní kapitola, jež vznikla za pomoci pracovníků výše zmíněných kulturních institutů, komparuje činnost, práci a fungování Českých...
|
|
|
Politika celoživotního učení: komplementarita a kompatibilita postupu ČR vůči EU
Svobodová, Aneta ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám definováním souvislostí mezi vznikajícím konceptem vzdělávání dospělých na úrovni EU a následným projevem podpory v národním vzdělávacím programu ČR, reakcí na jednotlivé dokumenty a uvedením v praxi v národním měřítku. Za stěžejní bod považuji koncepci Lisabonského procesu a jeho naplňování na evropské úrovni. Prioritou bakalářské práce bude zhodnocení postupu České republiky v souladu se vzdělávací politikou Evropské Unie, vzájemná kompatibilita a komplementarita obou konceptů vzdělávání.
|
|
|
Ústavní prvky ochrany demokratických principů v zemích EU
Linhart, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce "Ústavní prvky ochrany demokratických principů v zemích EU" zkoumá výskyt prvků v ústavách Evropské unie, které zabraňují uskutečnění paradoxu demokracie. Paradox demokracie je vlastnost demokracie, kdy sama v rámci svých demokraticky schválených procesů dokáže změnit své demokratické zřízení na nedemokratický režim. Práce se tedy v tomto ohledu zaměřuje na ústavní prvky, které by tomuto paradoxu mohly zamezit nebo jeho uskutečnění výrazně zbrzdit. Tento výzkum probíhá na základě vytvořené modelové situace, na jejímž základě sleduje relevantnost jednotlivých prvků v rámci ochrany demokratických principů. Z provedeného výzkumu je v práci posléze provedeno vyhodnocení síly jednotlivých prvků ochrany a vytvořeno potenciální pořadí zemí Evropské unie v ústavní ochraně demokratických principů. Na závěr se práce zabývá třemi zeměmi s nejslabší ústavní ochranou demokratických principů a na základě výskytu extremistických zemí v daných parlamentech vyhodnocuje míru rizika pro potenciální změnu demokratického uspořádání.
|
|
|
Rozvojová spolupráce Evropské unie se zeměmi ACP z hlediska teorie regionalismu
Šimák, Ota ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Jádro diplomové práce "Rovojová spolupráce Evropské unie se zeměmi ACP z hlediska teorie regionalismu" leží v případové studii, která analyzuje historický vývoj vzájemných vztahů a rozvojové spolupráce mezi EHS / EU a skupinou sátů ACP od Římské smlouvy do současnosti. Analýza je zaměřena na vnější znaky rozvojové kooperace, jak se vyvíjela společně s jednotlivými mezinárodními smlouvami, které její fungování definují. Výzkum je podložen koncepty teorie nového regionalismu a zaměřuje se na hledání souvislostí mezi vyvíjející se rozvojovou spoluprací a praktikovaným evropským regionalismem. Základním předpokladem stanoveným hypotézou je, že rozvojová kooperace EHS / EU se zeměmi ACP naplňuje mimo jiné i podstatu evropského regionalismu. V závěru případové studie je tato hypotéza potvrzena jako pravdivá s tím, že se však nejedná o jev stálý a ukotvený, nýbž o fenomén, který disponuje značnou vnitřní dynamikou. Při aplikaci principů rozvojové spolupráce dochází k vývoji podoby evropského regionalismu. To je patrné zejména v přesunech priorit mezinárodních smluv, kde EHS / EU klade stále větší důraz na politicko - sociální požadavky jako podmínky pokračující rozvojové kooperace, přičemž ekonomický rozměr je v deklaratorní rovině zdánlivě upozaděn.
|
|
|
Institutional aspects of the democratic deficit: The role of national parliaments in EU matters
Knutelská, Viera ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Braun, Mats Rickard (oponent)
Shrnutí Tato disertace se věnuje otázce demokratického deficitu Evropské unie, obzvláště aspektu pravomocí národních parlamentů a jejich možností a schopností ovlivňovat evropský rozhodovací proces. Role národních parlamentů v evropské integraci se stala předmětem zájmu akademického výzkumu zejména díky prohlubování a rozšiřování Evropské integrace v posledních dvaceti letech. Vzhledem k rychlému vývoji však stále zůstává mnoho otázek ohledně jejich role, na něž je potřebné hledat odpovědi. Tyto otázky se týkají zejména role národních parlamentů přímo na evropské úrovni, ale i na úrovni národní. Druhá úroveň byla zkoumána méně, obzvláště v případě parlamentů členských států, jenž přistoupily k Evropské unii v roce 2004 a 2009. Tato disertace se zabývá některými aspekty působení všech národních parlamentů, detailnější studie je ale věnována případům České republiky, Polska a Slovenska. Výzkumné otázky kladené v této disertaci se týkají třech hlavních oblastí, všechny jsou ale vázány na praktické aspekty působení národních parlamentů. První oblast se týká role národních parlamentů na evropské úrovni a jejich příležitosti, schopnosti a ochoty vykonávat skutečnou kolektivní kontrolu evropského rozhodování na této úrovni. Hlavní otázky jsou následující: Jak funguje činnost národních parlamentů na evropské úrovni...
|
|
|
Changing Public Opinion in Finland on NATO Membership in the Context of the Ukrainian Crisis
Kratinová, Dominika ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Finsko je nyní prosperující severní zemí, členem Evropské Unie, podporující vztahy Evropské Unie s Ruskem a jednou z nejvyspělejších ekonomik světa. Finsko má unikátní roli v udržování přátelských vztahů s Ruskem a proto lze předpokládat, že Finsko nebude usilovat o členství v NATO, protože by Rusko mohlo nabýt pocitu ohrožení. Krize na Ukrajině změnila pohled mnoha lidí na Ruskou zahraniční politiku a donutila veřejnost, politiky a okolní státy obecně uvažovat čeho je Rusko schopné a jestli by mělo být vnímáno jako hrozba. Kvůli krizi na Ukrajině se názory ve Finsku mění a rozvíjí a členství NATO je vnímáno z jiné perspektivy než dříve a celkově ceněná politika neutrality je přehodnocována. A právě touto problematikou se hodlám ve své práci zaobírat. Popíšu změny ve veřejném mínění na téma členství v NATO a obecné bezpečnosti Finska, jelikož se tento názor veřejnosti změnil během poslední dekády. A Ukrajinská krize byla důvodem těchto změn. Abych našla odpovědi na otázky vyplývající z této problematiky a provedla komplexní analýzu informací pocházející z různých zdrojů, mimo jiné jsem použila výsledky průzkumu veřejného mínění a rozhovory s finskými vojáky a politiky. Výsledky mé práce potvrdily mé domněnky: Ukrajinská krize měla, jakožto významný soudobý politický fenomén zřetelný vliv na...
|
|
| |
host ::
RSS.