|
|
Slabší strana a spotřebitel v e-commerce
Kmoch, Štěpán ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Selucká, Markéta (oponent) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Slabší strana a spotřebitel v e-commerce Abstrakt Mezi vůdčí zásady soukromého práva patří zásada rovnosti a autonomie vůle. Pro uzavírání smluv v e-commerce je, vzhledem k takřka výlučné adhezní povaze kontraktace, vysoce relevantní právě otázka přístupu ke smluvní svobodě. Faktická nerovnost a omezení smluvní svobody zmíněné zásady narušuje, přičemž jednou z funkcí právního řádu je vzniknuvší asymetrii v postavení osob vyvažovat, o což i zákonodárce, zejména ten evropský, dlouhodobě usiluje. Ambicí tohoto pojednání je nejprve pomyslně poodstoupit a díky vlastní právní specializaci v oboru úsilí zákonodárce kriticky zhodnotit, což činím uceleněji v kapitolách č. 4 a 5. Pro tyto účely zasazuji relevantní právní úpravu (do které řadím i právní úpravu nepřímé ochrany spotřebitele jako je např. GDPR nebo ePrivacy směrnice) do širšího společenského kontextu světa e-commerce. Přitom postupuji systematicky. Nejprve se věnuji otázkám jako je pozice e- commerce v ekonomice, digitalizace a automatizace práce a v neposlední řadě dojde i na otázky datové ekonomiky. Následně rozvádím legislativní cíle ze strany zákonodárce a na základě zjištěných dat, obohacených o vlastní praktické zkušenosti, vyhodnocuji, zda se zákonodárci podařilo tyto cíle naplnit a zda přijímáním vybrané legislativy postupoval dle principů...
|
|
|
Právní aspekty online marketingu
Kmoch, Štěpán ; Císařová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Právní aspekty online marketingu Čím více roste úloha internetu v dnešní společnosti na významu, tím více dochází k rozvoji relativně mladého a dynamického oboru - online marketingu. Jelikož ústředním cílem online marketingu je maximalizace zisku daného subjektu, může se tento komerční zájem snadno dostat do kolize se zájmy jiných subjektů. Ohroženými subjekty však nejsou jen konkurenční subjekty, ale velmi často právě i samotní zákazníci, jejichž oslovování je v oblasti internetu mnohonásobně snažší a levnější než ve "světě skutečném". V posledních letech navíc vyvstává na povrch otázka soukromí uživatelů internetu. Reakce práva spočívá zejména ve veřejnoprávní regulaci, nad jejímž dodržováním dohlíží vykonovatel veřejné správy, kterého tím zákonodárce pověřil. Nelze však opomenout ani regulaci soukromoprávní, která je však obvykle využívána především konkurenty porušivšího subjektu a nikoliv samotnými spotřebiteli. Diplomová práce nejdříve přibližuje samotný obor online marketing a jeho nástroje a následně se věnuje podrobnějšímu zkoumání jeho právní regulace, a to včetně dopadů na praxi. Cílem práce je nahlédnout na právní regulaci očima praxe, která ji často přijímá s nesouhlasem a pokusit se posoudit, zdali jsou tyto nevole důvodné či nikoliv.
|
|
|
Uživatelská rizika auditovaných účetních závěrek
Kmoch, Štěpán ; Müllerová, Libuše (vedoucí práce) ; Roubíčková, Jaroslava (oponent) ; Šebestíková, Viola (oponent)
Účetní závěrka představuje komplexní a standardizovaný dokument s finančními informacemi o společnosti. Tento dokument je společnostmi povinně zveřejňován ve Sbírce listin a vzhledem k tomu, že dokumenty jsou do Sbírky listin ukládány v elektronické podobě a jsou následně volně přístupné, je zpravidla každá účetní závěrka dostupná širokému okruhu jejích potenciálních uživatelů. Uživatele účetní závěrky je možné dělit podle jejich vztahu k účetní závěrce a podle úrovně jejich účetních znalostí. Důvěra uživatelů v informace uvedené v účetní závěrce je zcela jistě vyšší, pokud byla účetní závěrka předmětem auditu. Uživatel účetní závěrky totiž nemá možnost detailní kontroly informací v ní uvedených (nemůže komunikovat s managementem společnosti, nahlížet do prvotních dokladů, atd.). Audit v tomto případě představuje pojistku správnosti informací uvedených v účetní závěrce a také potvrzení, že účetní závěrka byla podrobena nestrannému zkoumání ze strany auditora. Tyto skutečnosti zvyšují důvěru uživatele v účetní závěrku a to je i cíl auditu účetní závěrky jak ho definují Mezinárodní auditorské standardy. V souladu s Mezinárodními auditorskými standardy auditor předpokládá, že uživatel účetní závěrky má přiměřenou znalost účetnictví a je ochotný studovat účetní závěrku s přiměřeným úsilím. Auditor své ověřování provádí s určitou hladinou významnosti, která ale nemusí odpovídat hladině významnosti uživatele. Riziko v tomto případě představuje případ, kdy je hladina významnosti uživatele nižší, než jaká je hladina významnosti stanovená auditorem. Uživatel účetní závěrky má sice omezené možnosti kontroly informací v ní uvedených, může ale ověřit provázanosti informací v jednotlivých částech účetní závěrky a konfrontovat účetní závěrku s informacemi z jiných dostupných zdrojů. Má disertační práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části práce jsou popsány možné kontroly, které může uživatel účetní závěrky provést, a v praktické části jsou tyto kontroly aplikovány na účetních závěrkách čtyř tuzemských společností. Předmětem zkoumání byly účetní závěrky za roky 2006 až 2009. Cílem bylo mimo identifikace rizik v těchto závěrkách z pohledu uživatele i sledování jejich vývoje v čase. Předmětem práce byla současně i kontrola formální správnosti výroků auditora ke sledovaným závěrkám (jsem zapsaný jako auditor v seznamu auditorů vedeném Komorou auditorů České republiky, a proto mohu tuto kontrolu provést). Předmětem práce nebyla kontrola věcné správnosti zprávy auditora, taková kontrola není ve své podstatě bez možnosti nahlédnout do spisu auditora ani možná. Zkoumáním vybraných účetních závěrek jsem identifikoval několik oblastí, které z pohledu uživatele účetní závěrky představovaly riziko chyby v účetní závěrce. Jednalo se především o problematiku předpokladu nepřetržitého trvání společnosti v dohledné budoucnosti, problematiku úplnosti rezerv a opravných položek a o možné nadhodnocení finančních investic společností a souvisejících pohledávek za dceřinými společnostmi. Uživatel účetní závěrky by tak pro objektivní posouzení účetní závěrky a pro její plné porozumění měl hledat i další informace o společnosti z volně přístupních zdrojů a provést srovnání s účetními závěrkami společností podnikajících ve stejném odvětví. Výše uvedené rizikové oblasti nebyly v přílohách účetních závěrek dostatečně komentovány, to následně vyvolává dotazy na straně uživatele účetní závěrky a snižuje jeho důvěru v informace uvedené v účetní závěrce. Domnívám se, že je třeba změnit přístup auditu, nemělo by stačit pouze to, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti, účetní závěrka by neměla vyvolávat ani dodatečné dotazy ze strany jejich uživatelů.
|
host ::
RSS.