Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 173 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proti proudu času. František Hudeček prizmatem své pozdní tvorby.
Pavlis, Martin ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Práce se zabývá definováním pozdního díla malíře Františka Hudečka a rozvedením nejrůznějších vztahů jeho práce jak k minulosti, tak k aktuálním dobovým požadavkům. Zaměřuje se především na období 60. let, v rámci kterých se snaží postihnout i autorovu pozici na dobové umělecké scéně i jeho účast v uměleckých spolcích.
Socha, místo, vztah - Čechy v 80. letech 20. století
Péčová, Kristýna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Ve své práci se budu věnovat sochařským objektům českých umělců, které byly v normalizačním období osmdesátých let minulého století vytvořeny pro exteriérová umístění mimo tradiční výstavní prostory muzeí a galerií. Tématem mé práce bude vztah a reakce děl na daná prostředí, ve kterých se nacházela, ale i prostor jako takový, kterému umělecká díla mohou pomoci odhalit jeho přehlížené kvality. Rozhodla jsem se zaměřit na výstavu Malostranské dvorky, která se konala v roce 1981 v Praze. Budu se věnovat jak okolnostem vzniku výstavy, tak jejímu příběhu a dílům samotným, jejichž osudy chci sledovat i po oficiálním ukončení výstavy. Tuto výstavu, uspořádanou v intimním prostředí staré pražské čtvrti, porovnám s díly, která ve stejné době vznikala v rámci státních zakázek na veřejné stavby, jakými byly sochy na sídlištích, před obchodními domy, nemocnicemi a podobně. Ve světovém kontextu oba fenomény srovnám s díly site specific art. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Primitivismus v českém umění. Od padesátých let 20. století
Straková, Adéla ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce nemůže obsáhnout všechny podoby primitivismu druhé poloviny 20. století nebo přesně definovat její kategorie, i když se o to určitým způsobem samozřejmě snaží. Můžeme ji pouze chápat jako jeden z možných pohledů. V minulém století pojem primitivismus čelil obvinění z etnocentrického pohledu a hodnocení. Ukázalo se však, že etnocentrismus nemůžeme z pozice evropské vědy zcela odstranit, protože samotná věda dějin umění je západním produktem myšlení. Primitivismus také stále bojoval s negativními konotacemi, přestože se podařilo v širokých uměleckých a intelektuálních sférách spojit pojem "primitiv" nebo "primitivní" s hodnotou ve smyslu "value in art". Je však stále možné říci, že primitivismus s negativními konotacemi neustále bojuje zvláště mezi neodbornou veřejností. Během 20. století umělci svoji touhu po univerzu nacházeli ve všelijakých vlivech, od dětské tvorby, mezi projevy duševně chorých, v tvorbě a filozofii přírodních národů, v Orientu, v lidovosti a dalších s nimi souvisejících oblastí. Obecněji je možné říci - posouvají se od konkrétnosti (forem) k filozofii. K oblasti, která je mnohem hůře exaktně popsatelnou. Tendence k primitivismu se stává v dnešní době samotnou přirozeností rozšiřující se od oblasti uměleckého projevu do běžného života. Důkazem toho je nárůst potřeby zdobení,...
Jan Kotík 1916-2002 - monografie
Mladičová, Iva ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
1 Abstrakt Monografická studie "Jan Kotík 1916-2002" představuje v kontextu českého a evropského výtvarného umění šíři výtvarné a teoretické tvorby výtvarníka, teoretika, publicisty, pedagoga, který nesporně patří ke klíčovým osobnostem českého uměleckého dění 2. poloviny 20. století. Uměleckohistorické zhodnocení díla bylo založeno na soupisu výtvarného i teoretického díla a na zpracování rozsáhlé dokumentace uložené v Oddělení dokumentace Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a v řadě soukromých archivů v Čechách a Berlíně. Při uměleckohistorickém hodnocení tvorby byla použita metoda organického propojení poznatků biografického a uměleckohistorického rázu s citacemi z autorových teoretických projevů, v kontextu obecnějších kulturních a historických okolností doby. Studie je členěna do kapitol reflektujících chronologii uměleckého vývoje Jana Kotíka: "Ateliér otce Pravoslava a období studia", "Se Skupinou 42", "Možnosti umění užitého", "Obraz-věc", "Berlínský pobyt" a "Návraty".
Skupina Cobra v kontextu umění 40. a počátku 50. let 20. století
Strasserová, Anna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Práce se zabývá experimentální uměleckou skupinou Cobra, ve které se po druhé světové válce sjednotili umělci tří zemí - Dánska, Belgie a Nizozemí. Toto hnutí trvalo pouhé tři roky, mezi léty 1948 až 1951, začátky skupiny však sahají již do předválečného období, kdy byli její budoucí členové ovlivňováni tehdy převažujícími směry. Stejně tak nelze říci, že by vliv tohoto mezinárodního uskupení rokem 1951 skončil. Cobra v sobě i přes své krátké trvání sjednotila širokou škálu umělců různých zemí, kteří ovlivnili řadu pozdějších umělců i uměleckých hnutí. Práce proto zmiňuje aktivitu členů skupiny ještě před jejím založením, snaží se podrobně popsat působení skupiny Cobra v letech jejího trvání a naznačit její pozdější směřování. Samostatná kapitola je věnována spojení skupiny Cobra s českým uměním. Hlavní inspiraci pro svoji tvorbu čerpali umělci Cobry z uměleckého projevu specifických skupin jako je tvorba dětí, duševně nemocných či umění přírodních národů, a také lidového umění. Zároveň si vytvořili vlastní, svébytný styl založený především na kolektivní práci, spontánní tvorbě a svobodném uměleckém projevu. Jedním z charakteristických znaků skupiny byla její mnohostrannost uměleckého projevu a vztah k jiným uměleckým odvětvím - poezii, hudbě a filmu. Klíčová slova: Cobra, Nizozemí, Dánsko, Belgie,...
Matti Suuronen a plastová architektura šedesátých let
Opěla, Jan ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Hlavním tématem, kterým se bakalářská práce zabývá je plastová architektura 60. let 20. století. Cílem mé práce bylo vyzdvihnout tvorbu finského architekta Matti Suuronena, zejména pak jeho nejznámější domek Futuro. Dále jsem se pokusil tento druh tvorby zasadit do náležitého dějinného kontextu a poukázat na jeho hlavní komponenty, kterými jsou variabilita, mobilita, prefabrikace a do jisté míry i určitá tvarová předurčenost vycházející z podstaty plastů. Zmiňuji zde kromě Suuronenových i několik jiných s tématem práce souvisejících projektů.
Italské hnutí Arte Povera, československá Nová citlivost a česko-italské vztahy umělců okruhu kolem Jindřicha Chalupeckého a Jiřího Padrty
Horvatovičová, Zuzana ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pomajzlová, Alena (oponent) ; Lux, Simonetta (oponent)
Mgr. Zuzana Horvatovičová Italské hnutí Arte Povera, československá Nová citlivost a česko-italské vztahy umělců okruhu kolem Jindřicha Chalupeckého a Jiřího Padrty ABSTRAKT Hlavním tématem této výzkumné práce bylo srovnání dvou uměleckých fenoménů 60. let 20. století - italského hnutí Arte Povera (1967) a československé neoavantgardy soustředěné kolem skupinové výstavy Nová citlivost (1968). V rámci výzkumu byla konfrontována "velká historie" československých a italských uměleckých hnutí v období od druhé světové války s "lokální historií" uměleckých skupin a proudů, ke kterým náleželi umělci výstavy Nová citlivost a umělci Arte Povera, a došlo ke zmapování sítě italsko-českých kontaktů a organizátorů italských výstav v Praze a československých expozicí v Itálii. Intenzivní badání v archivech a sběr dokumentárního materiálu vedly k zajímavým výsledkům. Zkoumání původně zacílené na srovnání fenoménu Nové citlivosti a Arte Povera nevedlo k nalezení podobnosti formy a obsahu. Porovnání výstavy Nové citlivosti a hnutí Arte Programmata přineslo naopak mnohem relevantnější výsledky než srovnání zmíněné československé avantgardy s hnutím Arte Povera. Přestože Itálie a Československo v "revolučních" 60. letech navázaly užší kontakt, uměním a kulturou, která zůstala "paralelní", se obě země lišily.
Scénografie Josefa Svobody v Divadle a Velké opeře 5. května
Frydlová, Veronika ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Josef Svoboda patří u nás i ve světě, mezi několik scénografů, jejichž práce je známá i mezi širokou kulturní veřejností. Spolu s Františkem Trösterem a Vlastislavem Hofmanem se asi nejvíce zapsal do povědomí divadelních návštěvníků. Jeho invence a výtvarný a technický talent (světelné experimenty a použití polopropustných zrcadel) může diváky při návštěvě Laterny Magiky fascinovat ještě dnes. A právě s touto scénou je jeho jméno nejvíce spojené. Málokdo však již zná jeho začátky ve Velké opeře 5. května. Zde jako velmi mladý, začínající výtvarník působil až do r. 1948, kdy bylo divadlo zrušeno, jako šéf výpravy. Našel tu prostředí stejně mladých nápaditých a tvůrčích divadelníků a režisérů, kteří společně vytvořili zcela unikátní scénu, která svým projevem nabourávala vžité operní konvence. Josef Svoboda jim k tomu vytvářel neotřelé scénografie, vždy perfektně odpovídající stylu inscenace. Ať to byly Hoffmanovy povídky, Prodaná nevěsta, Tosca (uváděná ve Státní opeře v tomto provedení i dnes) nebo Výlety pana Broučka, vždy vycházel z podstaty příběhu. Nikdy se však při tom neotáčel na tradiční zažitá schémata předešlých generací a vytvářel svůj nový scénický prostor. Ve své práci jsem se nejdříve snažila v krátkosti nastínit situaci v divadelnictví v poválečných letech a popsat vznik, rozdělení, následný...
Mirko Hanák (1921 - 1971) v kontextu dobové ilustrace
Fulíková, Anna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Stehlíková, Blanka (oponent)
Vydávání knih pro děti bylo po roce 1945 součástí státem kontrolovaného systému, v rámci něhož je ale možné rozpoznat více proudů. Vývoj a požadavky na ilustraci v dětských knihách, které se během padesátých a šedesátých let proměňovaly, lze vyčíst z dobové literatury zejména od autorů Stehlíkové a Holešovského, časopisu Zlatý máj či z příspěvků sympozia, zkoumajícího vztah výtvarné interpretace k literárnímu textu, které se uskutečnilo roku 1972 v Brně. Po načrtnutí základních vztahů se práce věnuje detailnějšímu průzkumu ilustrací Mirko Hanáka, jehož tvorba vznikala během padesátých a šedesátých let, než ji ukončila předčasná smrt v roce 1971. Hanák se v průběhu padesátých let postupně osvobodil od povinného realismu a nastoupil cestu ke znaku, díky kterému patřil v šedesátých letech za uznávanou tvůrčí osobnost. Hanákovo nadání se nejvíce projevilo v ilustracích divokých zvířat a přírody do dobrodružných knih, které zpracovával technikou akvarelu. K té ho inspirovala čínskou tušová malba, se kterou mohl seznámit díky celé řadě výstav, vznikajících kvůli rozvinuté kulturní spolupráci Čínské lidové republiky a Československa. Důležitou metodou výzkumu byla práce s originály Hanákových ilustrací i komparace jednotlivých vydání knih. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Aktivace seniorů pomocí jógy
Klimešová, Marie ; Leontovyčová, Jana (vedoucí práce) ; Chittussiová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktivací seniorů pomocí jógy. Cílem práce bylo teoreticky popsat výhody pohybu a jógy ve stáří a dotazníkovým šetřením si potvrdit účinnost jógy u seniorů v praxi. Teoretická část popisuje pohyb a jeho vlastnosti, dále pak filosofii jógy, která je základem pro praktikování cvičení. Praktická část je rozdělena na ukázkovou hodinu pro seniory a na dotazníkové šetření, které je zaměřeno na starší lid, kteří jógu praktikují již nějaký čas. Závěrem šetření je potvrzení dvou hypotéz, ohledně aktivace seniorů pomocí jógy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 173 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 KLIMEŠOVÁ, Marcela
6 KLIMEŠOVÁ, Markéta
7 KLIMEŠOVÁ, Martina
14 KLIMEŠOVÁ, Michaela
4 KLIMEŠOVÁ, Miroslava
7 KLIMEŠOVÁ, Monika
1 Klimešová, M.
6 Klimešová, Markéta
7 Klimešová, Martina
14 Klimešová, Michaela
2 Klimešová, Miluše
4 Klimešová, Miroslava
7 Klimešová, Monika
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.