|
|
Chytilová, Kučera, Krumbachová: Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme jako experiment tří autorů
Křížkovská, Terezie ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá tvůrčí součinností režisérky Věry Chytilové s kameramanem Jaroslavem Kučerou a kostýmní výtvarnicí Ester Krumbachovou na filmech Sedmikrásky (1966) a Ovoce stromů rajských jíme (1969). Cílem je odpovědět na otázku, zda je možné určit míru tvůrčího vlivu každého z těchto tvůrců nebo zda se jedná o díla tří rovnocenných autorů. Vzhledem k tomu, že se zvolené filmy vyznačují výraznou výtvarnou stylizací, jež je výsledkem experimentálního přístupu tvůrců k filmové fabuli, formě i způsobu tvorby, sleduje práce právě tendenci experimentovat napříč jednotlivými uměleckými odvětvími a označuje ji za specifický jev československé kultury šedesátých let. Dále popisuje konkrétní proměny umělecké tvorby a představuje, jakým způsobem se projevily ve filmu. Objasňuje podmínky nástupu experimentálních filmových postupů, jež jsou spojovány s filmy nové vlny, který byl, vedle kulturních a společenských proměn, zásadně ovlivněn institucionálním řízením filmové výroby. Následně vymezuje tematické souvislosti a charakteristické stylotvorné prvky tvorby Věry Chytilové, Jaroslava Kučery a Ester Krumbachové, jež přecházela jejich tvůrčí spolupráci. Charakteristické rysy tvorby každého z tvůrců sleduje při analýze filmů Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme, která práci uzavírá.
|
|
| |
|
|
Zpráva o stavu antikomunismu: Filmy Red Scare mezi aktuálním a fikčním světem
Mišúr, Martin ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na filmy Red Scare, které jsou kulturním pozůstatkem mccarthismu ve Spojených státech. Tzv. antikomunistický cyklus se skládá z přibližně čtyřiceti celovečerních hraných filmů, tvořících pouze na první pohled nápadně kompaktní celek. Záměrem práce je vydělit z antikomunistického cyklu vzorek dvanácti děl, které podle mého názoru poměrně přesně následují soudobou rétoriku radikálního antikomunismu v americké společnosti, pokoušejí se přebrat ideu všudypřítomného ohrožení a nezbytných zásahů antikomunistických organizací. Metodologicky je práce ukotvena v oblasti nové filmové historie a opírá se o teorii fikčních světů, neboť poskytuje vhodný nástroj k popsání vztahů mezi fikcí a jejímu odkazování k námi prožívané světu. V první kapitole bude popsán historický a filmově-průmyslový kontext - geneze studené války, ideové pozadí komunismu a antikomunismu ve Spojených státech a projevy dobových tlaků ve filmovém průmyslu. Prvních pět bodů druhé kapitoly bude sloužit jako kontextový rámec pro předmět práce: hollywoodské antikomunistické filmy. Navazovat na ně bude analytická část složená ze tří rozsáhlejších podkapitol, jež vždy zakončí aplikace předložených argumentů na příkladový film. Práci uzavírá vyhodnocení poznatků a návrh možného rozšíření do dalších oblastí.
|
|
|
Sdružení premiérových biografů (1928-1938)
Surová, Petra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
V prvních desetiletích 20. století se kinematografie v českých zemích vyvíjela velmi dynamicky. Původní kočovná kina a vaudevilly brzy vystřídaly biografy stacionární - první podnik tohoto druhu na našem území zahájil svůj provoz v roce 1907 v Brně. Z filmu se rychle stal jeden z nejčastějších způsobů trávení volného času, neboť byl svou dostupností a demokratičností přístupný všem diváckým vrstvám. Největší množství kin bylo, podobně jako zbytek filmového průmyslu, soustřeďováno do větších aglomerací, nejvíce biografů na našem území mělo hlavní město Praha. Zde se také začaly stavět honosné velkokapacitní kinosály již projektované výhradně k provozu kinematografu. Nejčastěji byly situovány do objektů obchodních paláců, budovaných během dvacátých let 20. století na Václavském náměstí. Tyto reprezentativní biografy s moderním technickým vybavením se stávají podniky premiérovými, mezi jejich návštěvníky patří též zástupci vyšších vrstev a společenské elity. Vlastníci premiérových biografů se na konci roku 1928 zorganizovali do specifického spolku, aby společným jednáním omezili konkurenci a dopady sporů s půjčovnami. V první části této diplomové práce je popsán společensko kulturní kontext vymezeného časového období se zacílením na život společnosti ve velkoměstech, souvislosti s rozvojem spolkového...
|
|
| |
|
| |
|
|
Velbloud uchem jehly 1926 a 1936 (filmové adaptace divadelní hry Františka Langera)
Čížkovská, Jana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dvěma filmovými adaptacemi hry Františka Langera Velbloud uchem jehly v české kinematografii do roku 1936. Jde o němou verzi z roku 1926 režírovanou Karlem Lamačem a zvukovou verzi z roku 1936 režírovanou Hugo Haasem a Otakarem Vávrou. První část práce se věnuje divadelní hře, jejímu vývoji, struktuře a samotnému textu. Také ukazuje, jak úspěch hry na českých, evropských a amerických jevištích ovlivnil distribuční možnosti filmových adaptací. Druhá část porovnává dvě filmové adaptace, popisuje jejich produkční zázemí, obsazení a reflexi filmů v médiích.
|
|
| |
|
|
Proměny literárně dramatického vysílání ČST Praha v období konsolidace
Jiřiště, Jakub ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje odrazy konsolidačního procesu po roce 1968 v literárně dramatickém vysílání Československé televize. Oblastí zájmu tedy nejsou jednotlivá díla televizní dramatické tvorby, ale její organizační zázemí. To je sledováno z hlediska vývoje dramaturgie a personálních změn, které měly na dramaturgickou koncepci bezprostřední vliv. Jelikož konsolidace nebyla pouhou změnou stavu, ale návratem ještě před stav předcházející, jsou mocenské determinanty dvou stanovených hledisek sledovány již v období před rokem 1968. Teprve zohledněním tohoto časového úseku je možné postihnout principiální proměny mocenského vztahu k televizní dramatické tvorbě. Úvodní část práce vymezuje činnost sledované televizní redakce včetně relevantní terminologie a nalézá kořeny krize dramaturgie, která přesáhla až do období Pražského jara. Další část a hlavní jádro práce sleduje na pozadí obecného vývoje v televizi a ve společnosti specifický a časově posunutý konsolidační proces v literárně dramatickém vysílání. Tato etapa je rozdělena na fázi minimálního zájmu ze strany mocenských orgánů, na období vnějšího dohledu po napojení vedení televize na stranický aparát a období vnitřního dohledu, kdy se kontrolní nástroje a autocenzurní praktiky staly nedílnou součástí redakce. Mezi hlavní témata patří vývoj...
|
|
|
Československá produkční historie Amadea
Mandová, Petra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Diplomová práce přináší náhled do produkční praxe zakázkové činnosti československé kinematografie na konkrétním příkladu nejúspěšnějšího zakázkového filmu Amadeus. Produkce filmu byla specifická, jelikož do režisérského křesla se měl posadit americký režisér českého původu Miloš Forman, který se vrátil do své rodné země jako úspěšný hollywoodský režisér. Oficiální politika státu nebyla příznivá k emigrantům, režisér musel kvůli výrobě snímku vyjednávat s představiteli politické moci a přistoupil na určité podmínky. Práce se mimo jiné snaží ukázat střet dvou rozdílných světů, stylů práce, životní úrovně socialistické země a kapitalistického západního štábu. V tomto důsledku docházelo mnohokrát k nedorozumění a někdy až k absurdním situacím. Text se zaměřuje převážně na českou stopu ve filmu a sleduje všechny fáze zrodu filmu, od seznámení s námětem, přes přípravy produkce, vyjednávání filmových lokací, výběr štábu, herců, výroby kostýmů, přes natáčení, které trvalo jen v Československu přes půl roku. Důležitou součástí jsou československé lokace a Praha jako filmová kulisa, kde a za jakých podmínek se natáčelo, především se zaměřuje na komplikované vyjednávání o zapůjčení jediné autentické lokace Tylova divadla a Arcibiskupského paláce. Přítomnost Miloše Formana vyvolávala speciální pozornost...
|
host ::
RSS.