|
|
Líčení a genderová subjektivita
Mrňousová, Michaela ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Práce se v nejobecnějším smyslu zabývá tím, jak ženy používají líčení z genderového a sociologického hlediska. Teoretické zázemí práce tvoří zejména post-strukturalistické teorie, které nahlížejí líčení jako disciplinační praktiku, pomocí které je genderový subjekt spoluutvářen. Další významnou součástí teoretické části je představení klíčových teorií týkajících se vzhledových norem a fungování genderového řadu, v neposlední řadě také kritických feministických teorií. Cílem této práce není ani obhajoba, ani kritika líčení jako takového, ale snaha prozkoumat tento fenomén z různých perspektiv. Líčení obecně, a to jak z hlediska odborné literatury či diskutovaných společenských témat, představuje marginalizovanou ženskou aktivitu, která si z hlediska každodennosti a ženské zkušenosti žádá vysvětlení. Jaké významy přisuzují ženy líčení? Jaké strategie v souvislosti s líčením ženy volí z hlediska sebe-pojetí, zaměstnání, partnerství a sexuality? Výzkumná část práce si kladla za cíl identifikovat diskurzy, témata a významy, které se objevují v přístupu ženských subjektů k líčení. K analýze polostrukturovaných rozhovorů byla použita post-strukturální diskurzivní analýza. Přestože jsem se zajímala o běžnou zkušenost s líčením v rámci z norem nevybočující femininity, v kontextu této praktiky se objevují různé...
|
|
|
Holocaust v zrcadle ženských memoárů
Doválelová, Jana ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Práce je zaměřena na ženy a způsob, jakým samy konstruují svoji holocaustovou zkušenost. Zkoumány jsou tři české ženské holocaustové memoáry, v nichž se autorka zaměřuje na analytický rozměr genderu, jak je vyjednáván v rámci kategorií "moci/bezmoci" a "strategie přežití". Výzkum je založen na modifikovaném použití metody narativní analýzy užívané v biografických rozhovorech. Cílem práce je rozbít "typický ženský holocaustový příběh" a prozkoumat rozdílné způsoby, kterými ženy v textech konstruují samy sebe zároveň jako autorky memoárů i aktérky vyprávění. Autorka argumentuje, že genderový řád, ve kterém se autorky memoárů pohybují a který samy aktivně konstruují, určuje, jaká témata jsou v textech artikulována a jakým způsobem je jejich vlastní zkušenost interpretována. Důraz je kladen na epistemologické otázky související se zkoumáním autobiografických textů a koncepty týkající se politiky paměti. Holocaust je pojímán široce jako událost přesahující konkrétní historické období v souladu s tím, jak holocaustovou zkušenost tematizují autorky memoárů napříč různými životními obdobími. Teoreticky je práce zakotvena v sociologickém a historiografickém kontextu. Klíčová slova: gender, řád, holocaust, identita, politika paměti, moc, strategie přežití, ženy, autobiografie, narativní analýza,
|
|
|
Otcovství, jak bylo prezentováno na stránkách Vlasty v letech 1981-89
Kolářská, Pavla ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Otcovství a mateřství jsou ve společnosti navzájem provázány. Existují určité společenské normy, které určují obsah, kterým by měla být naplněna role otce a role matky ve společnosti. Pro svoji práci jsem vybrala z této dvojice rolí tu méně zkoumanou a to roli otce. Tuto roli jsem se rozhodla zkoumat v historickém kontextu období Československa 80. let. Pro toto období je charakteristická vláda totalitní moci. Tento fakt učiní myslím tuto práci ještě zajímavější, jelikož do běžného života občanů a občanek té doby zasahovala výrazně charakteristika vlády totalitní moci. Inspiraci pro svoji práci jsem našla v bakalářské práci Lindy Božovské, která tuto roli otce již zkoumala na stránkách časopisu Vlasta z let 1976-80. Svou prací na tuto práci navazují a to tak, že zkoumám roli otce prostřednictvím časopisu Vlasta z let 1981-89. Nejprve uvedu svoji práci historicko-společenským kontextem komunistického Československa, který se domnívám, že je pro tuto práci klíčový. Dále se zaměřím na gender v tomto specifickém období, následovat bude otcovství v době totalitní vlády a představení časopisu Vlasta. V empirické části použiji metodu obsahové analýzy. Mým pramenným materiálem budou články časopisu Vlasta z let 1981-1989, které se týkají otcovské role. Tato analýza představovala celkem analýzu 432 vydání týdeníku...
|
|
|
Vztah matky a dcery ve dvou generacích socialistického Československa. Transmise a transformace.
Ortenová, Alena ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Práce je zaměřena na ženy/matky a způsob, jakým reflektují a interpretují svou zkušenost s výchovou dcery. Výzkum je založen na analýze pěti rozhovorů s pražskými matkami dcer narozených v 50. letech 20. století socialistickém Československu. Autorka se zaměřuje na re-trospektivní vnímání výchovy dcery těmito matkami, na ne/předávání a ne/samozřejmost kulturních a genderových vzorců ve výchově dcery (mothering). Práce tady sleduje určitou generační kohortu matek, které vedly své dcery k dospělosti v 80. a 90. letech. Cílem práce je zachytit určité časové období a generační posun, které byly v sociologických výzkumech o vztahu matky a dcery opomíjeny, na rozdíl od výzkumů v USA od 70. let 20. století. Autorka vychází z předpokladu, že (soukromé) jednání matek/respondentek - a jejich vlastní výchova jejich matkami - bylo ovlivněno místem a dobou, v níž žily. Analýza se zaměřuje mj. na strategie žen/matek ve vyjednávání své identity/identit a na ne/konflikt lidství/ženství. Teoreticky je práce zakotvena v sociologickém a historiografickém kontextu. Použitou metodologií jsou feministické kritické teorie (feministické konstruktivistické paradigma) a metoda kvalititativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů. Analýza je inspirována zakotvenou teorií a diskurzivní analýzou.
|
|
|
Krátké nadechnutí: Otevírání genderových témat v českém tisku šedesátých let
Miholová, Kristýna ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Magisterská práce se věnuje analýze genderového diskurzu v socialistickém Československu šedesátých let. Jejím cílem je ukázat, jak je povaha genderového uspořádání reflektována ve zvolených dobových mediálních textech. Mezi ty jsem si vybrala Rudé právo (jakožto představitele oficiálního státního diskurzu), Literární noviny a Literární listy (jako zástupce tzv. kulturních časopisů, které vnímám jako představitele intelektuálního diskurzu dané doby). V úvodní části pracuji s teoriemi, jež se zabývají genderovými rysy komunistické ideologie a konkrétními změnami, které komunistický přístup k emancipaci žen pro ženy samotné znamenal. Na základě těchto teorií pak analyzuji vyhledané články, a to pomocí tematické a ideologické analýzy (specifický příklad kritické analýzy diskurzu). Zvláštní pozornost pak věnuji teoretické analýze diskuze, která se odehrála v roce 1967 na stránkách Literárních novin a jejímž tématem je vydání klíčové knihy druhé vlny "západního" feministického myšlení Druhé pohlaví Simone de Beauvoir. Tato diskuze je významná, neboť představuje nový, a jak jsem také zjistila, ojedinělý typ debaty o otázkách genderového řádu a emancipace žen. Emancipační rétorika socialismu vycházela z marxistického přístupu, kde se centrálním místem ženské emancipace stala oblast trhu práce a produkce, a proto...
|
|
|
Feministicko - etické perspektivy prosazování genderového auditu do českého prostředí.
Cozlová, Klára ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je přinést kritickou analýzu vytváření a prosazování genderového auditu v České republice - genderového auditu vytvořeného v Aperiu. Hlavním přínosem práce bude zhodnocení pozitivních i negativních aspektů rozhodnutí, která s sebou vytváření a následné prosazování nového nástroje politiky rovných příležitostí do firem a i obecně do české společnosti přináší. V práci půjde o zhodnocení a soustavnou podporu genderového hlediska auditu a o uvědomění si jeho přesahu do feministických teorií.
|
|
| |
|
|
Etnografie objektu poznání ve výzkumných praktikách: konfigurace materiality, diskursivity a agentnosti
Górska, Magdalena ; Kiczková, Zuzana (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato práce je věnována procesům performativní materializace objektu poznání v rámci každodenních výzkumných praktik jedné přírodovědné laboratoře zkoumající biosyntézu feromonu určitých druhů čmeláků. Skrze diskusi simultánní kontinuity a transformací, kterými se materializační procesy objektu poznání vyznačují, usiluje o problematizaci antropocentrického pojetí poznávacích praktik vědy a věnuje pozornost nejen lidským, ale i ne-lidským aktérům, jež se výzkumných praktik agentně účastní. Tímto zároveň usiluje také o problematizaci pasivního a esenciálního pojetí materie založeného na pozitivistickém a reprezentacionalistickém pojetí vědy a poznání a snaží se ukázat vztahy materiality a diskursivity jako vzájemně onto-epistemologicky konstitutivní. Okrajově se tato práce věnuje také vědním politikám a systému organizování a vykazování vědy jako normativním aktérům proměňujícím způsoby pojímaní vědy a agentně se účastnících každodenních procesů utváření samotného objektu poznání. V těchto diskusích vychází z přístupu, jenž nazývá posthumanistickým materialismem, který staví na literatuře z oblasti studií vědy a technologií (zejména na teorií sítí aktérů - ANT) a na feministickém materialismu Karen Barad a Judith Butler.
|
|
|
Genderová selekce jako otázka bioetiky
Hendlová, Tereza ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá tématem genderové selekce (úmyslnou determinací genderu dítěte, kterou umožňuje reprodukční medicína) z perspektivy etiky biomedicíny. Klade si otázku, zda je praktikování genderové selekce etické z hlediska 4 základních principů bioetiky podle nichž by měla být vyhodnocována každá medicínská praxe (jsou jimi princip autonomie, nezraňování, prospěšnosti a spravedlnosti). Práce rozlišuje mezi genderovou selekcí z lékařských a nelékařských důvodů a věnuje se převážně druhému typu selekce, který je z etického hlediska mnohem problematičtější, protože se nevztahuje ke zdravotní prosperitě dítěte. K praktikování selekce dochází v kontextu složité interakce sociálních, politických, ekonomických a jiných faktorů, v nichž rodiče tvoří své reprodukční volby, přičemž nezanedbatelným faktorem ovlivňování je také odborný medicínský diskurz. Za účelem hlubší kontextualizace teoretických debat o etickém charakteru genderové selekce z nelékařských důvodů je představen koncept reprodukční svobody (dle J.A. Robertsona) a feministické kritiky reprodukčních technologií. Základní tezí práce je, že by genderová selekce z nelékařských důvodů neměla být legální a dostupná, protože má velký potenciál reprodukovat genderové stereotypy. Klíčová slova: gender, genderová selekce, bioetika, feminismus, diverzita,...
|
|
|
DVACÁTÉ STOLETÍ VE SVĚTLE ZKUŠENOSTÍ JEDNÉ ŽENY alternativní pohled na dějiny získaný pomocí orální historie
Svobodová, Jana ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jak se konkrétní doba a události odrazily v životě konkrétní ženy, nakolik její jednání ovlivnily genderové normy a stereotypy společnosti, a nakolik se tato žena cítila jimi vázána. Jako metoda zpracování byla zvolena metoda orální historie, která umožňuje zpracování životních příběhů lidí nejrůznějšího postavení a zkušeností. Jejím základem jsou biografická vyprávění narátorky, která badatelka následně zpracuje, analyzuje a interpretuje. V mém případě byla narátorkou moje babička narozená v roce 1922, a pocházející ze zemědělského prostředí, díky čemuž její životní zkušenosti nekorespondují příliš s obrazem doby, ve které žila, jež nám podává mainstreamová historie, zaměřená spíše na střední městské vrstvy. Díky tomu bylo při použití orální historie a analytické kategorie gender možno zpracovat originální pohled na události a dobu dvacátého století tak, jak jej zažila konkrétní žena. Tento pohled, opomíjející často politické události, které mainstreamová historie považuje za klíčové, a akcentující více každodenní život ovlivněný genderovým systémem, je živoucí dokladem o tom, jak rozdílné může být vnímání života v závislosti na kontextu a konkrétní životní zkušenosti.
|
host ::
RSS.