|
| |
|
| |
|
|
Vývoj vzdělávacích soustav České a Slovenské republiky po rozdělení Československa v roce 1993
Francová, Lucie ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Kaplanová, Jitka (oponent)
Diplomová práce mapuje vývoj vzdělávacích soustav České a Slovenské republiky po rozdělení Československa v roce 1993. Společný historický základ ve vzdělávací politice, je výchozím bodem sledování vývoje těchto vzdělávacích soustav. Práce si klade za cíl zmapovat a komparovat vývoj vzdělávacích soustav České a Slovenské republiky. Popisuje historické události, které ovlivnily jejich současnou podobu, a uvedenou problematiku mapuje z několika možných hledisek. Z hlediska utváření struktury vzdělávacích soustav, způsobu řízení a financování školství a vzdělávací politiky. Mapuje důležité legislativní kroky a vydané vzdělávací dokumenty. V komparační části diplomová práce srovnává vzdělávací systémy obou zemí. Klade si za cíl najít odpověď, nakolik se od sebe tyto dva vzdělávací systémy za poslední čtvrtstoletí vzdálili a popsat určující charakteristiky současných rozdílů. Zároveň práce komparuje stav a vývoj vzdělávacích systémů České a Slovenské republiky ve vybraných indikátorech z pohledu přehledové studie mezinárodní organizace OECD Education at a Glance. Toto srovnání je provedeno v rámci desetiletého období a jako podklad slouží přehledové studie z let 2004, 2009 a 2014. KLÍČOVÁ SLOVA vzdělávací soustava, vzdělávání, Česká republika, Slovenská republika, vzdělávací politika, vývoj, komparace
|
|
|
Zjišťování efektivity vzdělávání pedagogických pracovníků na základní škole
Novotný, Daniel ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Kaplanová, Jitka (oponent)
Zjišťování efektivity vzdělávání pedagogických pracovníků na základní škole představuje jednu z klíčových částí dalšího vzdělávání (DVPP). Práce se na problematiku zaměřuje z pohledu školského managementu (tj. vedení lidí) a analyzuje postavení zjišťování efektivity v systému vzdělávání pedagogických pracovníků na základních školách. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části je vymezeno vzdělávání a rozvoj pedagogických pracovníků, možnosti zjišťování jeho efektivity a plán dalšího vzdělávání. Ve druhé části je prostřednictvím dotazníkového šetření popsáno, kdo a kdy hodnotí efektivitu vzdělávání a jaké metody se k hodnocení používají. Vše je podrobně shrnuto v závěrech plynoucích z tohoto šetření.
|
|
|
Reflexe názorů řídících pracovníků škol na vývoj školského systému v ČR
Francová, Hana ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Kaplanová, Jitka (oponent)
Diplomová práce na téma Reflexe názorů řídících pracovníků škol na vývoj školského systému v ČR mapuje vývoj českého školství z pohledu ředitelů a ředitelek základních a mateřských škol z Prahy 8, kteří řídí školy s právní subjektivitou. Zabývá se hlavními určujícími momenty - transformací společnosti, ekonomickou reformou, kurikulární reformou, legislativními změnami, které ovlivnily prostředí českého školství v průběhu více než dvaceti let. Detailně toto prostředí mapuje skrze kompetence a odpovědnosti, názory a postoje vhledem do šesti oblastí - osobnostní charakteristiky ředitelů škol, reformu společnosti, kurikulární reformu, kulturu školy a spolupráce škol s rodiči dětí a žáků, profesně - osobnostního rozvoje ředitelů a z pohledu morálních dilemat, která provázela práci ředitelů za více než dvacet let. KLÍČOVÁ SLOVA: Ředitel, právní subjektivita, kurikulární reforma, kurikulum, kompetence, odpovědnost
|
|
|
Reflexe změny v řízení pedagogického procesu na přelomu osmdesátých a devadesátých let
Kaplanová, Jitka ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent) ; Pisoňová, Mária (oponent)
Disertační práce se zabývá reflexí změny v řízení pedagogického procesu na přelomu 80. a 90. let. Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má změna společenských, politických a ekonomických podmínek na přelomu 80 a 90. let na pojetí řízení pedagogického procesu. Šlo nám především o objasnění způsobu řízení v historickém kontextu, stanovit, zda jsou příčinou těchto změn pouze koncepční a strategické dokumenty rezortu školství, či stále se proměňující legislativa, nebo zda zde hrají roli i jiné faktory. V teoretické části jsme reflektovali změny v řízení pedagogického procesu od roku 1989 do dnes, provedli deskripci vývoje fenoménu řízení základní školy s akcentací na pedagogický proces. Vycházeli jsme z teoretických přístupů pedagogiky i obecného managementu. Cílem výzkumné části bylo objasnění vztahů, tvorba a deskripce schématu proměny řízení pedagogického procesu vlivem měnících se podmínek po roce 1989. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu, jako výzkumná metoda orální historie. Sběr dat se skládal z analýzy a komparace dokumentů a následného provedení hloubkových rozhovorů s řediteli základních škol. Na základě výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: H1 - Změna společensko-politicko-ekonomických podmínek má vliv na pojetí pedagogického procesu, H2 - Změny ve společnosti v období...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Změny v řízení vzdělávání v ČR na přelomu tisíciletí očima ředitelů tehdejších škol
Mastík, Rudolf ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Kaplanová, Jitka (oponent)
Diplomová práce na téma "Změny v řízení vzdělávání v ČR na přelomu tisíciletí očima ředitelů tehdejších škol" zachycuje zrušení centrálního řízení vzdělávání v České republice v letech 1999 až 2004 a popisuje přechod na nový decentralizovaný systém řízení. Jedná se o kvalitativní analýzu, opřenou o rozhovory se zkušenými řediteli základních a středních škol. Tito manažeři ve zkoumané etapě osobně i profesně prožívali dopady legislativních změn do školství. Při výzkumu byly ke sběru dat využity narativní rozhovory, analýza probíhala metodou zakotvené teorie. Byly zkoumány příčinné podmínky, fenomén rušení odvětvového řízení, intervenující podmínky (rizika anomie, politizace školství, odbornost versus byrokracie v řízení vzdělávání, vzdělávání a podpora ředitelů škol) a jejich vliv na centrální kategorii. Tou se v průběhu výzkumu stala autonomie školy a byl zkoumán její rozsah včetně dynamiky změn v průběhu sledovaného období. Práce obsahuje popis zkoumaných proměnných a vyhodnocení vzájemných vazeb s důrazem na vazby k dominantní kategorii. Výsledkem je hypotéza (teorie) zakotvená v datech, která byla získána z rozhovorů s respondenty. Tato hypotéza má ambici predikovat děje při dalších cílených změnách v řízení vzdělávání. Práce končí završením přechodu na decentralizované řízení a zavedením...
|
host ::
RSS.