|
|
Otázka národního vývoje v politických koncepcích polských elit na počátku 20. století
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Cílem této studie je analýza chápání pojmu národ v polském prostředí na počátku 20. století v závislosti na ideologických diskursech odlišných politických stran. Za hlavní soupeřící paradigmata je v tomto ohledu třeba označit moderní nacionalismus, reprezentovaný národně-demokratickou stranou, a socialismus, rozštěpený v polském případě právě v důsledku protichůdných postojů vůči národní otázce do dvou frakcí, PPS a SDKPiL. Za výchozí pojetí národní identity, s nímž byly moderní koncepce nuceny se vyrovnat, lze považovat dědictví tzv. šlechtického republikánství, ztotožňujícího příslušnost k polskému národu s loajalitou a ochotou ke kolektivním cílům. V souvislosti s negativním vymezováním politických koncepcí jakožto trvalou tendencí polského myšlení se tudíž jak nacionalistický, tak socialistický diskurz snažily stavět jednak proti tradicím této šlechtické identity, jakož i vůči nepolitickým principům a kulturní "organické práci" pozitivistů. Detailní komparace národně-demokratického a socialistického přístupu vůči polské otázce přitom dokazuje, že obě vzájemně antagonistické koncepce nedokázaly uniknout společnému paradoxu, spočívajícím v nemožnosti jednoznačné definice principů národní existence. S použitím teorie Erica Hobsbawma je tak možné říct, že oba národní diskursy byly nuceny oscilovat mezi...
|
|
|
Neoslavismus a polská otázka
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Slovanská vzájemnost, založená na ideji širší etnické příbuznosti, představovala v epoše nacionální emancipace pro reprezentace jednotlivých "probouzejících se" národů výrazný prvek, který nebylo možné opomíjet. Postoj ke slovanství byl založen de facto na míře prospěšnosti, kterou v něm daná reprezentace (respektive konkrétní daný reprezentant, neboť národní hnutí nelze považovat za jednolitý celek) spatřovala právě pro svoje chápání národního rozvoje. Smyslem tohoto konstatování (a i podtextem této studie) není pokus o jednoznačnou deklaraci účelovosti jakýchkoli snah o sblížení na základě slovanské příbuznosti, ale poukázání na složitost tehdejšího sebe-pojímání, tedy vnímání vlastní identity, ve které mohla být slovanská vzájemnost pojímána jako nadřazená, doplňující či konkurující tendence národním aspiracím. V případě nám blízkého českého prostředí bychom tato odlišná pojetí principu a záměru slovanství mohli demonstrovat na příkladu kollárovského a havlíčkovského přístupu. V prvním případě se jednalo o stavění slovanského ideálu nad partikulární zájmy národa, kde byl Kollárův základní stavební kámen tvořen předpokladem jednotného praslovanského jazyka. Základ jeho slavismu tak spočíval v představě, že kdysi jednotný slovanský celek se vlivem historických okolností rozpadl na jednotlivé části, z čehož...
|
|
|
Počáteční léta korespondence mezi Arnoštem Mukou a Adolfem Černým. Od navázání kontaktu po drážďanskou výstavu (1885-1896)
Valenta, Zdeněk ; Kučera, Ctirad (vedoucí práce) ; Trösterová, Zdenka (oponent) ; Kaleta, Petr (oponent)
CHern predkhidane disertacni prace bylo podat na pozadi korespondence uceleny obraz jiste etapy vztahu mezi luiickosrbskym vlastencem Arnostem Mukou a ceskym propagatorem a priznivcem Luzickych Srbu Adolfem Cernym, jehoz samotni Luzicti Srbove povafuji za sveho narodniho buditele. Jde 0 casovY usek let 1885-1896. Prace se konkretne zaby-va prvni etapou jejich pratelskeho vztahu. Vychazel jsem z velmi rozsahleho korespondencniho materialu, ktery vsak poskytuje spolehlive, i kdyz casto emocionalne zabarvene informace 0 Luzici, Luzickych Srbech a rodinnem zivote obou protagonistu. Prosti'ednictvim techto informaci lze dobre sledovat vYvoj luzickosrbskeho narodniho a kulturniho zivota sklonku 19. stoleti a dulezitou roli Muky a Cerneho, kterou v nem sehrali. Na zaklade do sud spise nezname a malo vyuzivane korespondence ulozene v osobnich fondech A. Muky (LA PNP) a A. Cerneho (Archiv A V CR, archiv SI), jsem podal obraz jejich rodinneho i profesniho zivota, jejich vedecke prace a jejich podilu na luzickosrbskem narodnim zivote. Casto se jedna 0 dosud nezverejnene poznatky. Cerny navazuje pisemny kontakt s Mukou 9. brezna r. 1885. Tehdy jej zadal 0 prispevek do Masarykova Athenaea. Muka sice do casopisu neprispel, nicmene Cerny vstoupil do povedomi A. Muky a jejich vsestranna spoluprace se tim padem mohla zacit...
|
|
|
Počáteční léta korespondence mezi Arnoštem Mukou a Adolfem Černým. Od navázání kontaktu po drážďanskou výstavu (1885-1896)
Valenta, Zdeněk ; Kučera, Ctirad (vedoucí práce) ; Trösterová, Zdenka (oponent) ; Kaleta, Petr (oponent)
CHern predkhidane disertacni prace bylo podat na pozadi korespondence uceleny obraz jiste etapy vztahu mezi luiickosrbskym vlastencem Arnostem Mukou a ceskym propagatorem a priznivcem Luzickych Srbu Adolfem Cernym, jehoz samotni Luzicti Srbove povafuji za sveho narodniho buditele. Jde 0 casovY usek let 1885-1896. Prace se konkretne zaby-va prvni etapou jejich pratelskeho vztahu. Vychazel jsem z velmi rozsahleho korespondencniho materialu, ktery vsak poskytuje spolehlive, i kdyz casto emocionalne zabarvene informace 0 Luzici, Luzickych Srbech a rodinnem zivote obou protagonistu. Prosti'ednictvim techto informaci lze dobre sledovat vYvoj luzickosrbskeho narodniho a kulturniho zivota sklonku 19. stoleti a dulezitou roli Muky a Cerneho, kterou v nem sehrali. Na zaklade do sud spise nezname a malo vyuzivane korespondence ulozene v osobnich fondech A. Muky (LA PNP) a A. Cerneho (Archiv A V CR, archiv SI), jsem podal obraz jejich rodinneho i profesniho zivota, jejich vedecke prace a jejich podilu na luzickosrbskem narodnim zivote. Casto se jedna 0 dosud nezverejnene poznatky. Cerny navazuje pisemny kontakt s Mukou 9. brezna r. 1885. Tehdy jej zadal 0 prispevek do Masarykova Athenaea. Muka sice do casopisu neprispel, nicmene Cerny vstoupil do povedomi A. Muky a jejich vsestranna spoluprace se tim padem mohla zacit...
|
|
|
Polská poezie a její překladatelé ve Slovanském přehledu v letech 1899-1930
Kramarzová, Barbara ; Pajak, Aleksandra (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Literární kontakty mezi Čechy a Poláky se v překladatelské oblasti odvíjely již od počátku 16. století, kdy vznikají v Čechách první překlady z polštiny. Byly to z počátku překlady pranostik a kalendářů, avšak za první ucelený překlad z polštiny se považuje až Kronyka turecká Michala Konstantyna z Ostrowice z roku 1541. Polské překlady byly vůbec prvními ze slovanských jazyků v českém prostředí. Od druhé poloviny 16. století počet překladů stoupal. Češi jevili značný zájem o polskou literaturu, avšak české publikum dostávalo do rukou překlady mnohdy nepříliš významných polských literátů. Díla talentovaných autorů, jakým byl např. renesanční básník Mikolaj Rej z Naglowic, se dostala do Čech až koncem 16. století a neměla v Čechách příliš velký ohlas. Výběr autorů byl totiž závislý na společenské, hospodářské a kulturní situaci v Čechách, která byla v Polsku značně odlišná. (...)
|
|
|
Adolf Černý a jeho badatelské cesty v Lužici
Kaleta, Petr
V životě Adolfa Černého mělo cestování velký význam. Důvěrně se seznámil s mnoha částmi předválečné Evropy i s novými zeměmi, které vznikly po první světové válce, nejdůkladněji však poznal Lužici. Jeho výzkumné cesty do Lužice v osmdesátých a devadesátých letech 19. století souvisely se sběrem entografického materiálu v této části slovanského světa. Černého brilantní znalost lužické srbštiny mu pomohla proniknout do tehdy ještě archaického světa venkovských obyvatel. Základnou pro tyto cesty byl Budyšín, kde se nacházely ústřední lužickosrbské instituce a kde žil Michal Hórnik, přední osobnost tehdejší Lužice.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.