|
|
Život klientů Domova se zvláštním režimem a jejich aktivizace
Kolářová, Kristýna ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
V diplomové práce s názvem Život klientů Domova se zvláštní režimem a jejich aktivizace se zabývám problematikou spojenou s aktivizačními programy pro seniory a jejich efektivitou. Použití průzkumných otázek pomocí kazuistik klientek umožňuje náhled do jejich každodenního programu a do jejich volného času, který se může využít k aktivizaci. Cílem tohoto průzkumu je snaha o rozšíření možností k rozvoji stávající ale i budoucí aktivizace. Práce se zabývá také různými typy terapií (arteterapie, muzikoterapie, dramaterapie, atd.), které jsou vhodné pro použití v Domově se zvláštním režimem. V práci se také zaměřuji na aktivizační pracovníky, kterým by měla být poskytnuta motivace pro práci s klienty. Z důvodu covidové krize jsem byla nucena se zaměřit pouze na Domov se zvláštním režimem, v rámci CSOP Prahy 15. Praktická část se věnuje průzkumu, který má za cíl zjistit kvalitu dosavadní aktivizace a zaměřit se na zlepšení budoucích aktivizačních programů. Výsledky průzkumu ukazují, že klientky Domova jsou se stávající aktivizací spokojené, i když jsou zde nějaké výhrady ze strany respondentek, které se díky průzkumu a odpovědí z průzkumných otázek ukázaly, že je zde prostor tyto nerovnosti začít řešit.
|
|
|
Zjišťování spokojenosti uživatelů socálních služeb ve velkokapacitním zařízení a komunitní službě
Svobodová, Michaela ; Palánová, Tereza (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
Klíčová slova mentální postižení, služby sociální práce, sociální péče, transformace, základní lidské potřeby, kazuistika, rozhovor Abstrakt Cílem bakalářské práce bylo srovnání typů sociálních pobytových služeb, zjištění, kde a za jakých podmínek dochází k naplňování základních lidských potřeb u klientů s mentálním postižením. V první kapitole bylo stěžejním vymezit pojem mentální postižení, jak se mentální postižení diagnostikuje a jaké mají lidé s mentálním postižením základní lidské potřeby. Dále bylo důležité uvézt jaké sociální služby klienti s mentálním postižením využívají anebo mají možnost využití a podle čeho se kvalita těchto služeb určuje. Dále vymezení příspěvku na péči a dávek sociální hmotné nouze a za jakých podmínek na ně má klient nárok. Ve třetí a poslední kapitole teoretické části bylo nutné vymezení pojmu transformace sociálních služeb a její překážky. Ve čtvrté kapitole následuje význam použitých metod pro tuto práci. Následně představení organizací, kde průzkum probíhal. Následovali volné rozhovory s dvěma pracovníky určených sociálních služeb a kazuistiky čtyř klientů sociálních služeb. Závěrem práce je zhodnocení vybraných sociálních služeb.
|
|
|
Osamělost v kontextu duševního onemocnění
Janíčková, Eva ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnková, Kristýna (oponent)
Z publikovaných výzkumů vyplývá, že osamělost negativně ovlivňuje psychické i fyzické zdraví a objevuje se napříč všemi věkovými skupinami. Oblast osamělosti však není v českém prostředí dostatečně prozkoumána a ani ve světovém měřítku stále není dostatek studií se zaměřením na osamění u lidí s duševním onemocněním. Tato práce proto přispívá k otevření této problematiky pohledem sociální práce, která může dobře reagovat na výzvy, které osamělost vnáší do životů lidí s duševním onemocněním. V teoretické části se věnuji vymezení skupiny diagnóz nazývané jako "vážná duševní onemocnění". Společným znakem diagnóz z této skupiny je vážné narušení běžného a sociálního fungování jedince. Následně definuji osamění, jeho druhy a teoretický rámec, který poskytuje vhled do problematiky. Dále představuji základní zkoumané oblasti, na které navazuje rešerše studií zabývajících se zkoumáním osamělosti u lidí s duševním onemocněním. Cílem práce bylo odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: "Jak prožívají osamělost lidé s vážným duševním onemocněním?" K jejímu zodpovězení byla použita metoda interpretativní fenomenologické analýzy, která nabízí flexibilní přístup k výzkumu a dává prostor k respondentově interpretaci. Výzkum byl realizován s klienty sociální služby, která přímo pracuje s lidmi s vážným duševním...
|
|
|
Fenomén umírání z pohledu pracovníků hospicové péče a pracovníků LDN
Güntherová, Barbora ; Palánová, Tereza (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
Úvod Při výběru tématu pro svou bakalářskou práci jsem zvolila název: Fenomén umírání z pohledu pracovníků hospicové péče a pracovníků Léčeben pro dlouhodobě nemocné. Toto téma je pro mě velmi důležité a to hned z několika hledisek. Jedno z nich je, že se s tématem nemocných, starých, umírajících setkávám už od mala, protože celá má rodina pracuje v oblasti péče o druhé. Další impuls pro mě byl naučit se lepší komunikace s klientem a ucelit si přehled o dané problematice. Cílem práce je porovnání péče o umírající a personál mezi dvěma zařízeními. První z nich je hospicové hnutí a druhým oddělení LDN. Dále, jaké jsou požadavky na pečující a péče o ně v těchto zařízeních a v neposlední řadě, vnímání umírání a smrti z jejich pohledu. Nicméně má práce dopadla jinak, než byla zamýšlena a to z důvodu pandemie COVID-19, který uzavřel zařízení vybrané pro mou práci, a zneschopnil provést daný průzkum vedený metodou rozhovoru. Obsah práce se tedy zabývá nejen teorií umírání, smrti, ale i praktickými věci, do kterých počítám např.: potřeby klientů, otázku víry, jak probíhá pastorační péče a financování hospiců. Mnoho zajímavých témat k zamyšlení, ke kterým bych se vůbec nedostala, kdybych nebyla nucena přehodnotit obsah své práce. Má práce pojednává od procesu umírání až po péči o pečující v pomáhajících profesích....
|
|
|
Transhumanismus a reflexivní plánování a zvládání.
Macoun, Miroslav ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
v češtině Moje práce se zabývá potenciálním vlivem transhumanismu na reflexivní plánování lidí podle české transhumanistické komunity s ohledem na teorii Person-In-Enviroment a postmoderní změny ve společnosti. Konceptuální část obsahuje kapitoly o transhumanismu, oblastech na které se transhumanismus zaměřuje, H+ technologiích, potenciálu, komunitě a reflexivnímu plánování. V rámci kvalitativního výzkumu, moje data byla sbírána za použítí polostrukturovaných rozhovorů na témata reflexivita lidského aktéra, rozhodování, práce s informacemi, moc, existenciální rozměr života a smutek a úzskost související se životními změnami a ztrátami. Podle získaných dat největší potenciál pro refleixvní plánování může být nalezen ve zkoumání možností využití umělé inteligence, kolektivního vědomí a virtuálního hedonismu, ale v překonávání smrit, náhradě orgánů, vylepšení kognitivních schopností a smyslů, to vše s ohledem na nutnost boje za lidská práva a demokracii a ekonomický průlom, což by mělo za následek odstraňování sociálních nerovností.
|
|
|
Nelegální práce
Kudláčová, Petra ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Nelegální práce se zabývá nelegálním zaměstnáváním cizinců na území ČR, které je ve většině případů spojeno s obchodem s lidmi za účelem nucené práce. První kapitola je věnována obecně k definování pojmu nelegální práce podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce. Druhá kapitola přináší pohled zaměstnance, zaměstnavatele a státu na nelegální práci. Následující třetí kapitola se zaměřuje na odvětví, ve kterých se nejčastěji nelegální práce vyskytuje. Ve čtvrté kapitole jsou popsány pracovní podmínky zaměstnanců, kteří jsou nelegálně zaměstnáni a bývají všemožně vykořisťovány, a to především z hlediska platu, podmínek na práci, nebo délky pracovní doby. Pátá kapitola obsahuje faktory, které mají vliv na zneužívání migrujících pracovníků a na obchod s lidmi za účelem nucené práce. Šestá kapitola je věnována kontrolním orgánům státní správy, jako je státní úřad inspekce práce, celní úřad, úřad práce a cizinecká policie. Sedmá poslední kapitola teoretické části se zabývá možnými způsoby prevence v oblasti nelegálního zaměstnávání. Osmá kapitola obsahuje praktickou část, ve které je využita kvantitativní metoda, přičemž technikou sběru dat bylo dotazníkové šetření, které bylo zasláno pracovníkům SUIP. Výsledky tak odráží pohledy a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Podpora samostatného bydlení jako forma terénní sociální služby
Trnková, Tereza ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce byla věnována tématu: Podpora samostatného bydlení jako forma terénní sociální práce. Zaměřila jsem se na typologii zdravotního postižení, Společnost DUHA z.ú. a na druhy dávek pro osoby se zdravotním postižením. Také jsem se zabývala rozdílem mezi službou podpora samostatného bydlení a chráněným bydlením a sociálními službami pro osoby se zdravotním postižením. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jak jsou především klienti spokojeni se službou podpora samostatného bydlení a v čem jim služba nejvíce pomáhá. Dalším cílem bylo zjistit, jak jsou rodinní příslušníci klientů, kteří využívají službu podpora samostatného bydlení s touto sociální službou spokojeni. Ke zjištění hlavního cíle práce jsem použila techniku řízeného strukturovaného rozhovoru, který obsahoval 8. otázek. Práce je rozdělena na 7. kapitol. Za nejdůležitější považuji kapitolu sedm, ve které uvádím výsledky šetření. Je patrné, že jsou klienti, kteří využívají službu Podpora samostatného bydlení Společnosti DUHA, z.ú a jejich rodinní příslušnici se službou spokojeni.
|
host ::
RSS.