|
|
Jazykový rozbor tisku Legenda blahoslavené Anýžky... z roku 1666
Turková, Táňa ; Adam, Robert (oponent) ; Kučera, Karel (vedoucí práce)
Tato práce podává základní jazykovou charakteristiku tisku Život blahoslavené Anýžky ... z r. 1666 po stránce pravopisné, hláskoslovné, morfologické, syntaktické a lexikální. Součástí této práce je rovněž přepis textu celé památky. Zkoumaný text legendy je překlad z latiny, který vznikl na poč. 15. stol. a podle starého rukopisu byl r. 1666 vydán tiskem. Tisk navíc obsahuje vysvětlující marginálie, které připojil vydavatel. Legenda je tištěna bratrským pravopisem a obsahuje některé chyby vzniklé transkripcí spřežkového pravopisu, kterým byl psán starý rukopis. Kvantita je značená, ale grafická podoba tisku podává informaci spíš o kvantitě češtiny 17. stol. než češtiny 15. stol. V grafice legendy se ještě odráží některé změny probíhající v hláskovém systému, ale v podstatě se po stránce hláskoslovné čeština legendy shoduje s dnešní češtinou. Více rozdílů ve srovnání s dnešní češtinou shledáváme v oblasti morfologie. Oproti dnešní češtině se v češtině legendy projevují v rámci jednotlivých deklinačních a konjugačních vzorů konkrétní tvaroslovné rozdíly, které odpovídají staré češtině (soustava slovesných časů, participiální tvary, deklinace některých substantiv, číslovek). Rovněž po stránce syntaktické odráží legenda mnohé jevy charakteristické pro starší češtinu (juxtapozice vět, užívání polovětných útvarů)....
|
|
| |
|
|
Latinsko-český slovník Klementinský (obecná charakteristika, analýza překladu sloves, edice)
Voleková, Kateřina ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent) ; Kučera, Karel (vedoucí práce)
Latinsko-český slovník Klementinský z roku 1455 je v této práci představen jako středověké dílo, na jehož vzniku se zásadně podílí dvě hlavní tendence středověké literární tvorby, imitatio a aemulatio (napodobování a soupeření). Tyto tendence se projevují ve struktuře díla v kombinaci dílčích slovníčků, řazených věcně i abecedně, v zacházení s prameny, v závislosti na předloze a v metodě překladu. Kromě obecné charakteristiky textu je práce zaměřena na analýzu překladu, která se soustředí na slovesa ve slovesné části slovníku a věnuje se především přejímkám, kalkům a hapax legomenům. Součástí práce je též edice slovníku Klementinského.
|
|
|
Sloveso smět a jeho konkurenty v odpovídajících modálních významech v současných textech a textech z let 1550-1650
Čermáková, Alena ; Rejzek, Jiří (oponent) ; Kučera, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním významů a funkcí sloves (ne)smět l a jejich významových a funkčních konkurentů v Bibli kralické a v ekumenickém překladu Písma. Je rozdělena na dvě části. První se snaží zasadit (ne)smět do širšího jazykového kontextu. Úvodní kapitola je věnována jazykovým oblastem, k jejichž vyjadřovacím prostředkům (ne)smět patří, tj. modalitě, voluntativní modalitě a komunikativní funkci výpovědi. Jsou v ní ukázána různá pojetí jejich vymezení a dělení. Další oddíl se zabývá modálními slovesy. Jsou v něm představeny jejich specifické sémantické a morfosyntaktické vlastnosti, proces konstituování této skupiny sloves a různé názory na počet jejích členů. čtvrtá kapitola se věnuje slovesům (ne)smět, jejich etymologii, způsobu jejich prezentování v různých českých slovnících a významům a funkcím, které vyjadřovala a vyjadřují. V závěrečné kapitole teoretické části je krátce představena teorie funkčně sémantického pole, jež byla jedním z metodologických východisek této práce, dále jsou v ní uvedeny konkurenty (ne)smět v jeho jednotlivých významech a funkcích. Druhá část práce je věnována samotnému výzkumu. Nejprve jsou charakterizovány zkoumané texty, uvedeny ty z konkurentů (ne)smět, jež byly v těchto textech zjištěny, a představen způsob zpracovávání a vyhodnocování dat. Výsledky...
|
|
|
Dnešní stav skloňování substantiv takzvaných typů kámen a břímě
Šimandl, Josef ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent) ; Rusínová, Lenka (oponent)
V češtině existují dvě skupiny substantiv, mezi neživotnými maskuliny typ kámen, mezi neutry typ břemeno/břímě, které kolísají mezi tvrdým a měkkým skloňováním. Jádrem obou těchto skupin jsou staroslověnské n-kmeny. Odrazem starobylých koncovek souhláskových kmenů jsou tvary v dnešní češtině pokládané za měkké. Během vývoje nabyly dřívější n-kmeny také koncovek tvrdých, pro plurál všeobecně, pro singulár v různém rozsahu. Získávání nových koncovek našlo odraz v jazykových příručkách, kde se však dlouhodobé procesy někdy přecenily a předjímal se vývoj, k němuž dosud nedošlo. Předložená disertace se snaží popsat stav kolísání podle dostupných dat o současném úzu. Zdrojem dat je reprezentativní korpus současné češtiny SYN2000, doplňkově další korpusy (včetně uživatelského subkorpusu SYNod2000) a internet. Vývojový aspekt kolísání zčásti osvětlují doklady z diachronního korpusu DIAKORP (doplněné elektronickou excerpcí z dalšího diachronního materiálu), stejně jako elektronická excerpce z Bible kralické (1613). Vstupní část disertace podává komentovaný přehled zpracování n-kmenů v jazykových příručkách, popisuje způsob zpracování v disertaci - včetně zacházení s doklady a terminologického aparátu vyvinutého během práce pro popis kolísání - a vysvětluje, jak je práce členěna. ...
|
|
|
Slovosled ve starší češtině (1500-1620): postavení syntetického přísudku ve větě hlavní
Zikánová, Šárka ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent) ; Šlosar, Dušan (oponent)
Slovosled slovanských jazyků se těší pozornosti lingvistů již delší dobu. Pokud jde o současnou češtinu, existuje několik domácích vědeckých osobností a skupin, které se dlouho přímo či nepřímo zabývají slovosledem. Patří k nim např. L. Uhlířová, dále pražská škola aktuálního členění (P. Sgall, E. Hajičová, E. Buráňová) a škola moravská (J. Firbas, A. Svoboda). Nově se začali věnovat slovosledu slovanských jazyků také západní lingvisté, srov. např. práce o postavení příklonek či přísudkového slovesa (Franks - King 2000, Zybatow a kol. 2001 ). Tyto práce, vycházející zpravidla z Chomského generativní gramatiky, předpokládají, že ve slovosledu se odráží řada restrikcí a pravidel, které se uplatnily při tvoření věty, a slovosled tak může pomoci odhalit jisté univerzální principy syntaktické stavby. Po výzkumech založených na angličtině se nyní řada závěrů verifikuje na dalších jazycích; značný zájem je přitom věnován právě slovanským jazykům jako jazykům s relativně volným slovosledem. Na základě slovosledu, přesněji řečeno vzájemného uspořádání přísudku, podmětu a předmětu ve větě, byla vytvořena slovosledná typologie jazyků. Jazyky jsou v ní přiřazovány k typům jako SVO (subjekt- verbum- objekt), SOV ad. (ESČ, 2002: 503). Z tohoto pohledu patří čeština k jazykům se slovosledem typu SVO: přísudek v něm...
|
|
| |
|
|
Česká gramatografie a kulturní reflexe češtiny v letech 1533-1672
Koupil, Ondřej ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Šlosar, Dušan (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
Čtyři kapitoly, kterými jsme prošli, měly gramatografickou reflexi češtiny v 16. a 17. století představit jednak v kontextu filologického jazykověreflexivniho úsilí, jak se rozvíjelo od starověku, jednak v její vnitřní dynamice. Vycházeli jsme z primárních textů samých a snažili jsme se syntetizovat poznatky dosavadního bádání, trvajícího v různé intenzitě zhruba od 60. let 19. století. Takové inventis addere, jak o něm mluví poslední motto, nebylo díky píli předchůdkyň a předchůdců tak obtížné. Na konci práce, post jinem, vidíme, že mnohé detaily musely být při pokusu o úhrnný obraz opomenuty, a že výsledkem práce je tedy spíše jakýsi vstupní přehled, který může posloužit jako východisko dalšímu bádání o gramatikách češtiny ajejich vydávání. Dluh zůstává hlavně ve zkoumání vztahů jednotlivých gramatik mezi sebou.
|
|
|
Česká gramatografie a kulturní reflexe češtiny v letech 1533-1672
Koupil, Ondřej ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Šlosar, Dušan (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
Čtyři kapitoly, kterými jsme prošli, měly gramatografickou reflexi češtiny v 16. a 17. století představit jednak v kontextu filologického jazykověreflexivniho úsilí, jak se rozvíjelo od starověku, jednak v její vnitřní dynamice. Vycházeli jsme z primárních textů samých a snažili jsme se syntetizovat poznatky dosavadního bádání, trvajícího v různé intenzitě zhruba od 60. let 19. století. Takové inventis addere, jak o něm mluví poslední motto, nebylo díky píli předchůdkyň a předchůdců tak obtížné. Na konci práce, post jinem, vidíme, že mnohé detaily musely být při pokusu o úhrnný obraz opomenuty, a že výsledkem práce je tedy spíše jakýsi vstupní přehled, který může posloužit jako východisko dalšímu bádání o gramatikách češtiny ajejich vydávání. Dluh zůstává hlavně ve zkoumání vztahů jednotlivých gramatik mezi sebou.
|
|
|
DĚJINY SBORU BRATRSKÉ JEDNOTY BAPTISTŮ V SOKOLOVĚ OD JEHO POČÁTKŮ DO KONCE 20. STOLETÍ
KUČERA, Karel
Bakalářská práce se zabývá vývojem církve Bratrské jednoty baptistů nejenom v bývalém Československu, ale i v jednotlivých místních sborech v Chebu, Sokolově a v Kraslicích. V první části práce jsou zodpovězeny věroučná hlediska, čemu baptisté věří. Následně je zodpovězené, jakými osobnosti a hnutími Bratrská jednota baptistů byla ovlivněna. V další části práce je exkurs v konkrétním dění jednotlivých sborů baptistů. Největší část bakalářské práce je především uceleným přehledem sborových dějin sokolovského sboru BJB v rozmezí od vzniku tohoto shromáždění až po konec 20. století. Zdroje, ze kterých jsme čerpali jsou kroniky sboru BJB v Kraslicích a v Chebu, stejně tak nám posloužily výpovědi svědků, kteří byli účastni dění v těchto sborech v minulém století.
|
host ::
RSS.