|
|
Interpretace americké historie v současném kontextu americké společnosti: Od Bradleyho komise k osnovám historie v 21. století
Vondrová, Petra ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá vztahem kolektivní paměti jedince a působením společnosti s eventuální schopností vytvářet sociální kapitál. Tento jev práce zkoumá z pohledu amerického federálního vzdělávacího systému a jeho výkladu historického narativu studentům. Tématem práce je interpretace historických událostí v kontextu americké společnosti, jejíž struktura se za posledních třicet let zásadně změnila. Spolu se společenskými změnami prošel úpravou i federální systém testování studentů a na to navázané financování federálních vzdělávacích institucí. Americká společnost z toho může těžit v případě vnitřní semknutosti, anebo naopak může být stále více roztříštěná, pokud se nepodaří jedince uvést do soudobého společenského nastavení. Časově je výzkum vymezen od zasedání Bradleyho komise, která v roce 1988 vydala celková doporučení pro obměnu zacházení s historickými osnovami, a poté práce sleduje vývoj až do roku 2014. V době politických změn s koncem studené války docházelo k neustálé reinterpretaci americké historie a společenské identity. Na přelomu tisíciletí a po roce 2014 došlo velké diskuzi na poli akademickém, společenském i politickém o podobě historického vzdělávání. Práce vývoj detailně zkoumá formou diskurzivní analýzy proměny testů Advanced Placement z americké historie, která je uvedena na pozadí...
|
|
|
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
|
|
|
The Concept of Duality in Culture and Myths of Lakota Indians
Perlíková, Klára ; Šavelková, Lívia (vedoucí práce) ; Heřmanský, Martin (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Koncept duality v kultuře a mýtech Lakotů Tato práce se zabývá širokým tématem kultury indiánů kmene Lakotů z perspektivy, která je inspirována abstrahujícím přístupem, jaký v antropologii představili strukturalisté. Koncept duality je chápán jako obecný koncept, který je možné chápat - jak jsme přesvědčeni - jako kategorii přítomnou napříč oblastmi lakotské kultury, ať už té, kterou označujeme jako tradiční, nebo kulturou v její současné podobě. Tato disertační práce se v jednotlivých kapitolách postupně zabývá různými tématy lakotské kultury právě z hlediska této sekundární abstrakce. Jako první je upřesněno a definováno naše chápání pojmu duality a zabýváme se též vývojem, jakým prošel původně strukturalistický přístup k tomuto tématu díky kritice pozdějších postmodernistů. Po tomto teoretickém úvodu následují kapitoly věnující se čtyřem tématům lakotské kultury. V těchto kapitolách ukazujeme, jak se do různých oblastí kultury promítá právě koncept duality. První dvě témata - mýty Lakotů a tradiční lakotské vizuální umění - jsou zpracována na základě dat získaných v etnografických muzeích nebo v literatuře, která se těmito tématy zabývá. Naopak dvě zbývající kapitoly, které se zaměřují na identitu Lakotů a současná powwow, která se konají na území lakotských rezervací, využívají do velké míry...
|
|
|
Analýza vlivu buržoazních bohémů na americkou společnost na přelomu milénia
Čech, Dominik ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem sociální třídy buržoazních bohémů na americkou společnost, a to především na přelomu milénia, přičemž pomyslným koncem studovaného období je ekonomická krize z roku 2007. Na pozadí přerodu moderních společností v postmoderní, jež se vyznačují heterogenitou a proměnlivostí přístupu k životu a v nichž je individuum, jeho chování a hodnoty stále mně determinováno třídou identifikovali američtí autoři novou společenskou třídu - buržoazní bohémy, zkráceně bobos. Práce představuje primárně úvod do problematiky této třídy, přičemž nabízí definici této třídy její zařazení do kontextu americké společností a její popis na základě socioekonomických faktorů. Dále práce analýzuje vliv této třídy na americkou společnost. Tato práce specificky odpovídá na několik výzkumných otázek: Jakým způsobem formovali bobos podobu americké společnosti? Jak moc jsou zodpovědní za stále větší společenské nerovnost v americké společnosti? Jsou bobos skutečně "alternativní kapitalisté"?
|
|
|
Women on the Periphery: The Invisible Empire Reborn
Novota, Pavel ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Následující diplomová práce se zabývá rolí žen v americkém Ku Klux Klanu v období tzv. zlatých dvacátých let dvacátého století, především v jeho první polovině. Autor se pokusí zaměřit na následující aspekty této problematiky: hlavním cílem bude prokázat, že vznik a vůbec samotná existence ženské pobočky Klanu poukazuje na vnitřní ambivalence tohoto hnutí a je tedy jistou sondou do veškerých problémů KKK, ať už se týkaly financí, členství, soudních sporů atp. Za druhé bude cílem ověřit, zda a do jaké míry ženské členky legitimizovaly Klan, ať už z hlediska veřejného mínění anebo samotných struktur Ku Klux Klanu. Zároveň bude snahou autora práce o to, aby přes působení ženské pobočky Klanu (tzv. WKKK) poukázal na to, že Ku Klux Klan nelze chápat apriorně chápat jako agresivní rasistickou organizaci, ale jako skupinu, která se cítila být ohrožena "venkovním" světem, před kterým se bránila. Z tohoto důvodu bude kladen značný důraz na společenské prvky, tzn. samotné fungování Klanu, pozice žen v něm, charitativní aspekty hnutí a snaha zasahovat do lokálního života. Posledním bodem je rovněž rovina primárních pramenů, které nesou silně subjektivní prvky a jejichž obsah se mnohdy nekryl s realitou. Spisy členů a členek Klanu jsou zabarveny strachem a obavami ze "druhého", kdežto novinové články či reakce...
|
|
|
Primární volby Demokratické strany v roce 2016
Laksarová, Veronika ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Prezidentské volby v USA v roce 2016 jsou velmi důležitou událostí nejen pro Ameriku samotnou, ale díky americkému vlivu se dá říci i pro celý svět. Práce se zaměřuje na proces nominace kandidátů do generálních voleb, tj. primární volby s fokusem na Demokratickou stranu. Americké primární volby jsou v českém prostředí omezeně reflektovány nejen odbornou literaturou, ale také médii. Děje se tak díky jejich časové náročnosti, složitosti a absenci podobnosti s českým systémem. Z těchto důvodů práce ve své první části představuje celý systém primárních voleb. Praktickou částí práce je pak provedení analýzy politických postojů a programů vybraných demokratických kandidátů v roce 2016 - Hillary Clintonové a Bernieho Sanderse. Kandidáti jsou porovnáváni celkem ve třech tematických okruzích, které voliči považovali v roce 2016 za ty nejdůležitější dle předvolebních průzkumů. Těmito okruhy jsou ekonomika a zaměstnanost, národní bezpečnost a zdravotnictví. Cílem práce je pak kromě objasnění systému primárních voleb a srovnání kandidátů také hypotetická otázka, zda mohl Bernie Sanders svým programem v případě výhry primárních voleb ovlivnit výsledek generálních voleb či nikoli. Díky tomu pak práce v konečném důsledku může prokázat důležitost primárních voleb a jejich vliv na generální prezidentskou volbu.
|
|
|
The Memory of the Lost Cause and White Southern Nationalism: Case Study of the League of the South
Radová, Hana ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Na konci Občanské války se po Jihu rozšířil revizionistický mýtus Lost Cause ("Ztracená věc"), který jako narativa omlouvající bílou nadřazenost a otrokářství chránil státy dřívější Konfederace před zničujícími dopady jejich prohry. Organizace nakloněné bývalé Konfederaci lobbovaly za účelem nahrazení skutečné historie kolektivní pamětí Jihu skrze vzdělání a memorializaci. Tento nový národní mýtus posléze sloužil jako legitimizace bílého jižanského nacionalismu, který se snažil na Jihu opět nastolit bílou hegemonii předválečného rasového řádu. Bílá nacionalistická Liga Jihu, jejímž cílem je opětovné vystoupení států Jihu z USA, přijímá a manifestuje ideologii Lost Cause ve svém textuálním a audiovizuálním diskurzu a užití ikonografie. Tento diskurz ukotvuje jejich separatistické záměry v kontextu poválečné kolektivní paměti, a napomáhá organizaci k legitimizaci jejich činnosti na základě revidované historie. Liga odvozuje svou identitu od této kolektivní paměti jako samozvané bílé jižanské etnikum anglo-keltského původu, potomci Otců zakladatelů a vůdců Konfederace. Vypodobňuje se tak jako skupina pravých dědiců Ameriky, které diskriminuje externí agrese federální vlády a její anti-jižanské politiky, a prezentuje svou retoriku nadřazenosti bílé rasy v rámci sociálně přijatelného diskurzu, který...
|
|
| |
|
|
Sexual assaults on College Campuses: A Case Study of the University of Richmond
Steňková, Gabriela ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato práce je případovou studii sexuálního násilí na Univerzitě v Richmondu, jež se zkoumá zásadní případy a změny, jež proběhly na univerzitě ve sledovaném období od roku 2011 do roku 2021. Téma sexuálního násilí na amerických kampusech si získalo velké pozornosti díky krokům státní administrativy v jeho prevenci v roce 2011. K větší pozornosti široké veřejnosti pak vedl nárůst protestů proti sexuálnímu násilí v roce 2017 během kterých studenti kritizovali univerzity za jejich nečinnosti vůči pachatelům sexuálních útoků. Na vybraných případech pak poukazuje tato práce na fakt, že Univerzita v Richmondu čelila několika mediálně známým případům sexuálního obtěžování, jež ji přinutila učinit kroky ke zvýšení prevence sexuálního obtěžování. Dále tato studie poukazuje na limity etických výzkůmů a restrikce, jež jsou spojeny s výzkumem v oblasti sexuálního obtěžování na amerických kampusech. Toto učinilo možnost odsouhlasení výzkumu na kampusu složitější a také poukázalo na fakt, že ačkoliv jsou si akademici univerzity vědomi, že data získaná dotazníkem by byly pro univerzitu přínosná, není možné, aby takovýto výzkum měl na starosti jako primární výzkumík student.
|
|
|
The Power of the Native Vote: Evaluation of the Influence of Native Americans on the Outcome of the 2020 Presidential Elections in the United States - A Case Study of Arizona.
Štroblová, Radka ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
V prezidentských volbách v roce 2020 hlasovalo nejvíce Američanů za posledních 120 let a většina z nich podpořila kandidáta Demokratické strany Josepha R. Bidena Jr. Biden zvítězil ve 26 státech včetně Arizony, kterou získal jako první demokratický kandidát v prezidentských volbách od roku 1996. O vítězi rozhodlo pouhých 10,457 hlasů. V Arizoně se 412,256 lidí identifikuje jako Indiáni (American Indian and Alaska Native) a jejich podpora demokratických kandidátů se ukázala být rozhodujícím faktorem ve volbách 2020. O Indiánech a o jejich volebních preferencích však bylo napsáno jen málo. Stávající studie často zkoumají pouze jeden kmen (tribe) či stát, jsou zastaralé nebo nejednoznačné. Indiáni jsou také často opomíjeni při sběru dat a informací. Jejich hlasování tak často spadá do kategorie "ostatní." Tato práce je vůbec první, která zkoumá hlasování původních Američanů v prezidentských volbách v roce 2020. Jejím cílem je dokázat, že hlasování Indiánů bylo jedním z aspektů, které pomohly Bidenovi vyhrát volby, jelikož Indiáni tradičně podporují demokratické kandidáty. Pro potvrzení své teze jsem porovnala výsledky voleb v letech 2016 a 2020 z volebních okrsků překrývajících se s kmenovými územími v Arizoně, a provedla kvantitativní analýzu nashromážděných dat. Výsledky kvantitativní analýzy...
|
host ::
RSS.