|
|
Vliv geologického substrátu na diverisitu měkkýších společenstev
Krajinčáková, Lucie Linda ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Myšák, Jan (oponent)
Měkkýší populace jsou ovlivňovány různými faktory prostředí, ve kterém se vyskytují. Ve své práci zohledňuji zejména vlastnosti půd, které jsou bezprostředně ovlivněné geologickým substrátem a samozřejmě i další faktory, které s vlastnostmi půdy ať již přímo nebo nepřímo souvisejí. Důležitými měřítky jsou zde zejména vlhkost, pH, obsah vápníku a vegetační pokryv. Také se v této práci zaměřuji na využitelnost jednotlivých vápenatých solí. Geologický substrát jako takový je velmi úzce provázán s diversitou a početností měkkýších populací. Různé pedochemické faktory ovlivňují měkkýší společenstva. Ať už se jedná o množství vápníku v půdě nebo o hodnotu pH, různí autoři v minulosti nacházeli různé závislosti mezi jednotlivými faktory prostředí a diverzitou i druhovým složením měkkýších společenstev. Většina studií však byla zaměřena na velice specifické biotopy a lokality. V této práci se snažím utřídit naše znalosti o konkrétních vlivech různých faktorů prostředí na malakofaunu. Klíčová slova: Měkkýši, plži, geologie, druhová diversita
|
|
|
Diversita měkkýších společenstev temperátních lesů: modelový případ Křivoklátska
Sobotová, Eliška ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Dvořáková, Jana (oponent)
1 Abstrakt: Moje bakalářská práce shrnuje výzkumy týkající se vlivu faktorů prostředí a mikrohabitatů na společenstva plžů temperátních lesů: především na jejich diverzitu a abundanci. Většina autorů považuje za hlavní faktory ovlivňujícími společenstva lesních plžů vlhkost, množství vápníku a zachovalost porostu. V míře vlivu dalších faktorů se však někteří rozcházejí: někdo považuje za silný činitel druhovou skladbu lesní vegetace, někdo výši pH, další vyzdvihuje roli odlišného zdroje uhličitanu vápenatého. Některé studie si svými výsledky odporují, mou snahou bylo také poukázat na tyto rozdíly. Řada faktorů prostředí je obtížně měřitelných a proto jedním z řešení by mohlo být použití Ellenbergových indikačních hodnot k jejich vyjádření. V druhé části bakalářské práce se věnuji modelovému příkladu CHKO Křivoklátsko, jako oblasti s de facto nepřerušeným vývojem lesní krajiny, což je v rámci střední Evropy unikátní.
|
|
|
Palaeoecological aspects of Rhynchostreon Bayle oyster evolution
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předkládaná práce přichází s komplexní analýzou aspektů stojících na pozadí procesu evoluce ústřičného rodu Rhynchostreon Bayle. Ten se ve světle nových výsledků jeví podstatně dynamičtější, než se doposud předpokládalo. Procesy vnitřní dynamiky prostředí, ve spojení s řadou dalších studovaných aspektů (paleoteplota, salinita etc.), představovaly významný faktor iniciující působení selekčních tlaků, kterým byla skupina v průběhu dynamického období pozdní křídy opakovaně vystavována. Přinášená hypotéza o koevoluci dvou intragenerických linií rody Rhynchostreon Bayle, spojená s definicí vybraných evolučních trendů v jejich rámci, je společne s popisem nového druhu Rhynchostreon costaturoniense sp. n. podpořená komplexní řadou metodických postupů, umožňujících jejich pevné ukotvení v součastném systému. Syntetický přístup, kombinující moderní metody na poli elektronové mikroskopie, izotopové geochemie a biometriky s příslušnými sedimentologickými postupy, poukazuje na jistou formu litofaciální závislosti, jako zásadního projevu paleoekologických charakteristik prostředí. Výsledky studie jsou doplněné sérií evolučně-ekologických modelů, přičemž transregionální koncept, kombinující studium fosilního materiálu z různých provincií globálního ekosystému pozdní křídy, zvyšuje jejich všeobecnou platnost a...
|
|
|
Severní a jižní limity areálů suchozemských měkkýšů Evropy na severojižním gradientu
Křepelová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit severní a jižní limity výskytu všech dostupných druhů suchozemských plžů Evropy. Pro zpracování práce bylo nutno vypracovat soubor digitalizovaných map, který umožnil vytvořit databázi areálů rozšíření jednotlivých druhů evropských plžů. Na základě získaných dat jsem se pokusila identifikovat místa, kde jsou nejčastější společné severní a jižní hranice druhových areálů. Areály suchozemských plžů jsou ovlivněny nejen konkrétními životními nároky jednotlivých druhů (potential limits), ale i dalšími, a to zejména klimatickými, geografickými a historickými podmínkami (truncated limits). V této práci jsem se zaměřila na jejich rozlišení. Uvedený postup mi také umožnil sledovat severojižní změny v druhové bohatosti plžů (Species Richness) při zohlednění truncated a potential limits. Nejdůležitějšími přírodními bariérami, zamezujícími přirozenému šíření řady druhů z jihu na sever, jsou Skandinávské pohoří, Alpy a Karpaty, a překvapivě i jižní hranice německých a polských nížin. Naopak šíření druhů ze severu na jih brání de facto pouze Alpy. Pokusila jsem se odlišit i skupinu druhů, jejichž areály nejsou těmito truncated limits ovlivněny. Snažila jsem se také identifikovat oblasti, kde se skokově mění druhová bohatost. Většina z nich se opět koncentruje do oblasti Alp,...
|
|
|
Vliv prostředí na morfologické a strukturální charakteristiky evropských plžů
Holubová, Anna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
1. Abstrakt V předložené práci zkoumám vztahy morfologických charakteristik schránek evropských suchozemských plžů, prostředí, v kterém tito plži žijí a jejich způsobu života. Vytvořila jsem speciální soubor morfologických znaků, charakteristik prostředí i životních strategií suchozemských plžů z literárních zdrojů. Tento soubor byl spojen s unikátními daty ze sběrů podél severojižního gradientu Evropy a dané morfologické charakteristiky jednotlivých druhů byly zprůměrovány na populace vzorkových lokalit. Takto vytvořený soubor byl analyzován vícerozměrnou lineární regresí (GLM). V práci ukážu, že na barevný vzor má vliv zeměpisná šířka a vyskytuje se hlavně u plžů s širší schránkou. Široká schránka se vyskytuje také především u plžů s hladkým povrchem schránky a mělčími švy. Kalcifikované obústí schránky mají nejvíce plži v nižších nadmořských výškách. Plži se zuby v ústí schránky nebo s žebrováním na ulitě i s větší relativní výškou schránky žijí v oblastech s vyšším obsahem vápníku v hrabance. Hluboké švy na ulitě jsou více zastoupeny na schránkách s vyšší sezonalitou srážek. Právě v oblastech s vyšší sezonalitou srážek najdeme méně plžů s periostrakálními strukturami na schránce, naopak jejich vyšší zastoupení nalezneme v oblastech s větší pokryvností stromového patra. Ve společenstvech dlouhověkých...
|
|
| |
|
|
Nálezy schránek měkkýšů z Lumbeho zahrady ve světle konchologické analýzy
Oravec, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předložená práce se zabývá rozborem konchologického materiálu z archeologických horizontů v Lumbeho zahradě, jejíž areál leží v prostoru severního předpolí Pražského hradu. Soubor nálezů byl shromážděn terénní realizací archeologického výzkumu provedeného v rozmezí let 2018 až 2019. Východiskem textu je charakteristika historického vývoje a významu užívání konchologických metod v archeologii s přihlédnutím k výsledkům jiných výzkumů. Navazující popis formování prostoru zahradního areálu přispívá k pochopení základních rysů zkoumané plochy, jejíž geologické podloží se zasloužilo o zachování kvantitativně bohatého malakozoologického souboru. Jádro zpracované studie představuje samotná analýza konchologických nálezů. Spolu s popsanou metodikou jsou přehledně uvedeny všechny zjištěné taxony měkkýšů. Celkem byly identifikovány čtyři široce rozšířené druhy vodních a terestrických plžů spolu s čtyřmi taxony běžných sladkovodních mlžů a dvou rodů mořských měkkýšů. Výskyt nálezů v archeologických vrstvách je vysvětlen a diskutován s oporou v jiných konchologických analýzách. Omezené množství zjištěných druhů nepatrně přispělo k poznání některých charakteristik studovaného prostoru, jehož přírodní podmínky přály výskytu některých druhů měkkýšů. KLÍČOVÁ SLOVA Zahrady Pražského hradu - archeozoologie - měkkýši...
|
|
|
Západní Karpaty jako hotspot diverzity během kvartérního klimatického cyklu
Kubíková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Západní Karpaty jsou v kontextu celé Evropy unikátním územím nevyčíslitelného biologického významu. Topologická členitost se ruku v ruce s výraznou klimatickou a půdní variabilitou odráží ve velké heterogenitě habitatů a umožnila přežití řady druhů organismů v této oblasti napříč klimatickými změnami v průběhu kvartérního klimatického cyklu. Západní Karpaty tak představují jedno z nejvýznamnějších glaciálních a zároveň interglaciálních refugií v Evropě. Výsledkem těchto environmentálních vlastností a unikátní historie této oblasti je v současnosti ohromná druhová rozmanitost, vysoká míra endemismu a výskyt řady glaciálních reliktů. Tato bakalářská práce je rešerší především zoologických studií zabývajících se vysokou mírou biodiverzity a endemismu na území Západních Karpat a jejich možnými příčinami. Dopodrobna se též věnuje roli Západních Karpat v průběhu kvartérního glaciálního cyklu jakožto významného pleistocenního refugia, jeho vlivu na další části Evropy a postglaciálnímu vývoji území.
|
|
|
Holocenní vývoj otevřených krajin Evropy na základě sukcese měkkýšů.
Nádvorníková, Lenka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Rozkošná Knitlová, Markéta (oponent)
Během dob ledových byla step nejrozšířenějším biomem, po oteplení však přišly podmínky podporující šíření lesa a zánik stepí. Holocén jakožto nejmladší interglaciál je první epochou, během které lze pozorovat vliv člověka na přírodu. Dokazují to měkkýší sukcese ze starších interglaciálů, které v klimatických optimech poskytují záznamy o plně vyvinutých lesních společenstvech a místech, kde se v holocénních sukcesích spíše vyskytuje mozaika otevřených ploch i lesa. Dá se proto předpokládat, že do vývoje krajiny zasáhl člověk a umožnil kontinuální výskyt otevřených ploch v krajině i během holocénu. Klíčová slova: step, měkkýši, holocén, Evropa, fosilie
|
|
|
Krátkodobé sukcese měkkýších společenstev přirozených a antropických stanovišť
Berková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Drvotová, Magda (oponent)
Tato práce je literární rešerší porovnávající sukcesi měkkýších společenstev na přírodních a antropických stanovištích. Shrnuje poznatky o tom, jak se měkkýší společenstva přirozených stanovišť mění v čase, a popřípadě do jaké míry jsou stabilní v čase, a do jaké míry do přirozené sukcese zasahuje člověk. Společenstva měkkýšů na různých územích podléhají neustálým změnám. Sukcese na přirozených stanovištích, kterými byly ve většině studovaných případů listnaté lesy, spěje k druhově bohatým společenstvům, která se v krátkodobém časovém horizontu příliš nemění. Sukcese byla studovaná také na antropických stanovištích, jako jsou lomy, městská stanoviště a hradní zříceniny, na kterých lze naleznout některé druhy charakteristické pro konkrétní typy stanoviště, resp. sukcesní stádia. Klíčová slova: měkkýši, sukcese, klimax, disturbance, malakofauna
|
host ::
RSS.